Komunita
Ragnar Jónasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445128/bmid_komunita-55Z-445128.jpg
3
71
71
Rok 1985, na okraji civilizace. Třicetiletá Una pracuje jako učitelka v Reykjavíku, než se rozhodne přestěhovat do malé vesnice Skálar, kde má učit dvě dívky. Otec Uny spáchal kdysi sebevraždu. Una dost pije a bojí se, aby neskončila jako on. Krátce poté, co se Una nastěhuje ve Skálaru do horního patra starého domu, slyší v době podivné zvuky, připomínající dívčí zpěv. Zjistí, že před půl stoletím žila v domě dívka, která zemřela za nejasných okolností. A ví, že bude muset odhalit pravdu. I když hranice mezi realitou a fantazií jsou nejasné – možná i kvůli jejímu pití. Una začíná zjišťovat, že tady není vítána a že lidé zde mají spoustu podivných tajemství…... celý text
Přidat komentář
Vždy je mi líto, když dávám nízká hodnocení. Bohužel ale i zde se musím přiklonit k nízkému hodnocení čtenářů. Vlastně vůbec nic se nedělo, děj neslaný nemastný, zkrátka nic moc. Duchařské linka tomu také nepomohla. Čekala jsem úplně něco jiného už podle názvu. A konec opravdu nijaký.
Anotace slibná, Island lákavý, ale nestačilo to. Splácáno mnoho potenciálně nadějných nápadů, ale nic pořádně nedotaženo do konce. Postavy ploché, většinou nesympatické - včetně Uny. Nuda, dočetla jsem s vypětím sil. Autor to umí i lépe.
Trošku průměrnější duchařina :-) Miluju COKOLIV z Islandu, tudíž tady toho autora mám načteného. Má lepší a průměrnější kusy. Ale všechno stojí za to přečíst. Popis nehostinné krajiny, kam se Una stěhuje za prací učitelky je dost popisný, takže se dokážete vžít do hlavní představitelky. Určitě doporučuji k přečtení, ale spíš na léto nechat si knihu na zimu podvečer.
Jedna velka a rozvlacna nuda se strasne nesympatickou hrdinkou. Cekala hsem aspon spadove rozuzleni, ale nic, niente, nada!
Slaboučké: ani thriller, ani horor, ani společenský román. Autor se asi snažil přiblížit nejvzdálenější končiny na východě Islandu, ale ani to se mu moc nepovedlo - "komunita" ani vesnice ani krajina, nic z toho nebylo pořádně vyobrazeno (ostatně se dle své předmluvy vlastně realitě stejně vyhnul - umístil děj z roku 1985 do vesnice, která zanikla již tři desetiletí před tím). A napínavost? napínalo mne akorát, zda vůbec k nějakému napětí dojde. Nedošlo. Postavy nevěrohodné, nesympatické, vesměs, zápletky ničemné, zato nechal autor umřít polovinu místní dětské populace...
Novější knihy autora jsou přeci jen lepší. Tato 50%.
Inzerovaného velkého strašení se nedočkáte, i když je jeviště připraveno s kulisami malé vesnice a často prázdného domu. Nějaká ta mysterie zde samozřejmě také je, ale koho postraší ukolébavka a malá dívenka. Rozsahem naštěstí jen krátké a alespoň atmosféra malinké vsi na Islandu je vykreslena trochu poutavěji. Zapomenu brzy.
Pokud mě nějaká kniha zatím, za tento rok, překvapila, tak je to rozhodně tahle. Celý příběh a děj je úplná bomba a až do konce jsem nevěděla, jak to v Komunitě nakonec dopadne. Velmi, podotýkám mile, mě to překvapilo. Čekala jsem úplně jiný vývoj děje a čistě jen jako thriller, bych jej necharakterizovala. Spíš jako mystickou či hororovou četbu.
Postavy skvěle vykreslené. Una je zvláštní. Třicetiletá učitelka trpící kvůli nesmyslné sebevraždě svého otce. Život se jí neukázal zrovna v nejlepším slova smyslu. Bojí se, že kvůli své touze po alkoholu, dopadne jako její otec.
I další postavy byly vykreslené tak, jak se od Islandu dalo očekávat - s mrazivým klidem ve tváři a tajemstvím na každém kroku.
Jsem z Komunity mile, MILE překvapená. Rozhodně doporučuji.
Knihu jsem si přečetl z důvodu, že jsem si chtěl po dlouhé době přečíst něco ze severského žánru, a dobře jsem udělal. Učitelka, velkoměsto, nová životní šance bydlet na druhém kusu země s lidmi o 10 obyvatelých zní lákavě i tajuplně, zapadne mladá učitelka Una do místní komunity ? Kniha mě zcela ohromila a doporučuji ji všem ,co tohle v knihách vyhledavají.
Pro mě to bylo úplně skvěle čtení (dávám čtyři hvězdičky kvůli příběhu mrtvej holčičky, který měl své díry).
Díky krátkým kapitolám vás příběh sám o sobě drží v napětí a potřebujete vědět jak to pokračuje.
A čím jsem byla blíž ke konci tým víc jsem dychtila vědět co se v té malé komunitě stalo takové že všichni tohle tajemství drží pod pokličkou.
To byla vážně kravina.
Splácáno páté přes deváté, neustálé podsouvání ponurosti a hýbajicich se záclon, až to nudilo, divný jazyk, vůbec mě to nebavilo. Hlavní hrdinka mou náklonnost také nezískala. Umře dítě, ale ji vic trápí, když dojde chlast. To je teprve tragédie.
Vracím do knihovny a nikdy více.
Pro mě zatím nejslabší kniha od Ragnara Jónassona. Duchařský motiv působil trochu béčkově, postavy také nebyly moc propracované a závěr mě také moc nepřesvědčil. Ale četlo se to dobře, oddechovka.
Hlavní hrdinka v knize vypila tolik vína, že jsem se až bála, abych sama nenadýchala. Přišlo mi to tam jako zbytečná vložka, která se neustále opakovala. Jinak se mi ale kniha četla relativně dobře, byť tam bylo málo postav, s islandskými jmény prostě mám trochu problém, takže mi zabralo neúměrně mnoho času si je zapamatovat a vyznat se v nich. Samotná komunita byla pro mě taky málo uvěřitelná, ale i přes všechno výše uvedené jsem se bavila. Příběh byl fajn, trocha duchařiny také neuškodila, napětí se příjemně stupňovalo a i ten závěr nebyl zlý.
Ač tento druh "duchů" nevyhledávám , kniha byla výborně napsaná a nemohla jsem se od ní překvapivě odtrhnout......
Snažím se číst islandské autory. Ta země mne přitahuje. Díky četbě pro mne je Island územím, kde žijí lidé poznamenaní drsným podnebím, tmou, nedostatkem slunečního světla, nadměrném pitím alkoholu, neustálý vítr a častý déšť . To čiší i z této knihy, příběhu. Ale děj není špatný, čtení na víkend.
No,nevím co si o knize myslet.Hlavní hrdinka je zvláštní,nejde na pohřeb dcery své kamarádky a žákyně.Důvod?Prý ji nikdo nepozval.Copak se na pohřeb rozesílají pozvánky.Celou dobu je silně zásadová a ve finále,kdy se dozví pravdu,tak všechno hodí za hlavu.
Pokud už jste od tohoto autora něco četli, tak víte, co od knihy čekat. Taková pomalejší detektivka/thriller. Tentokrát můžete očekávat i takové duchařské prostředí. Příjemné a těším se na další.
(SPOILER) Nevyužitý potenciál. Kniha toho mnoho nakousla a pak nechala být. Mohl se více využít příběh Guffiho a jeho nemocné (?) ženy, dovoz drog do města, paralelní příběh z vězení, atd.
Knihy Ragnara Jonassona se ctou dobre, maji neopakovatelnou atmosferu a vibe. I tato kniha nabizi vse, co isolation thriller predstavuje: od odlehleho mista v nehostinne oblasti, mrazive atmosfery, pomala protagonistu az po tajemstvi, kam se podivas. Prvky duchariny podtrhuji gradaci deje a napeti, i tak vsak pribeh pusobi mysticky a komorne, a oproti dalsim detektivnim seriim autora ponekud nemastne, neslane. Za precteni vsak rozhodne stoji.