Konečná diagnóza
Arthur Hailey
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136642/bmid_konecna-diagnoza-w9X-136642.jpg
4
723
723
Román Konečná diagnóza, vydaný v roce 1959, se stal prvním skutečným Haileyho bestsellerem. Autor svůj román umístil na oddělení, po jehož vyslovení většině z nás naskočí husí kůže – na patologii. V dramaticky se rozvíjejících a vzájemně se prolínajících příbězích jednotlivých hrdinů plasticky ukazuje klíčový význam tohoto oddělení – nikoli jen jako místa, kde se pitvají nebožtíci, ale především jako pracoviště, jehož hlavním úkolem je stanovit diagnózu pacientů a určit tak i jejich úspěšnou léčbu. Každý omyl může vyústit v tragédii končící mnohdy smrtí… Hlavním hrdinou je starý doktor Joseph Pearson, primář patologie v nemocnici Three Counties, jenž svému oddělení, kterému vládne pevnou rukou, zasvětil celý svůj profesní a po úmrtí manželky i osobní život. Jak se vyrovnává starý rutinér s novými metodami medicíny, jak se mu daří sledovat a aplikovat nové profesní trendy – to jsou klíčové otazníky, které zasahují i do osudů jeho nejbližších spolupracovníků – mladého sekundáře Mika Seddonse a jeho snoubenky „žákyňky“ Vivian Loburtonové či laboratorního technika Johna Alexandera, jeho manželky a jejich dosud nenarozeného dítěte… Jak dopadne od počátku tušený střet dosluhujícího primáře s mladým ambiciózním doktorem Colemanem? Vždyť nakonec snaha všech pracovníků patologického oddělení je určena jedním cílem – stanovit správnou konečnou diagnózu... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1996 , RiopressOriginální název:
Final Diagnosis, 1959
více info...
Přidat komentář
Tohle je jedna z mála knih, která mě zaujala svým názvem. Předčila má očekávání a vůbec se nedivím, že je to bestseller. Bylo to velmi zajímavé a poutavé čtení.
Knihy Arthura Haileyho neznám, tohle je má první a byla jsem příjemně překvapená. Samozřejmě doba pokročila a odborné pasáže jsou sto let za opicemi, ale Haileymu se podařilo výborně vykreslit mikroprostor malé nemocnice a leckdy komplikované vztahy mezi lékaři, pacienty a zaměstnanci. Navíc hodnotám jako je zodpovědnost, vnímavost, pokora nebo morálka by zub času neměl uškodit. Určitě to není moje poslední kniha tohoto autora.
Výborná kniha môjho detstva, sympatické postavy, zaujímavé a dojímavé zápletky. U mňa patrí k prvej trojke naj.. jeho kníh. Môžem ju stále čítať znova a znova a neomrzí ma.
Len škoda, že sfilmovanú podobu sme nikdy u nás nevideli.
Po letech jsem si knihu kvůli výzvě znovu přečetla a četlo se to opět skvěle. Nechybí napětí, drobná psychologická kresba postav, vhled do lékařského prostředí. Je to populární četba, oddechovka, nehraje si na nic hlubokého, nic nezastírá, ani nepředstírá.
Často se mi vybavuje scéna, kdy lékaři nad operačním stolem čekají na verdikt histologů, zda je nádor zhoubný či nikoli a jaký bude další osud pacienta. To je skutečné drama nad všechny pošahané psychopaty.
Má první kniha od tohoto autora a byl jsem celkem nadšený. Dlouho jsem rozvažoval mezi 4-5 hvězdičkami a dal bych asi 4,5 kdyby to šlo. Příběh měl slabší rozběh, ale v půli jsem se již nemohl odtrhnout. Výbroně popisuje medicinu tehdejší doby i nesnadnou úlohu lékařů. Po této knize mě napadla myšlenka, že doktoři si přeci jen zaslouží vyšší platy.
Miluji Haileyho a knihu jsem přečetla jedním dechem. Dostala se mi do rukou kdysi v době dávno minulé a nemohla jsem se od ní odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla. Považuji ji za jednu z jeho nejlepších.
Knihu jsem přečetla jedním dechem velice poutavý příběh. Dostala se mi do rukou hned po vydání , tedy v době dávno minulé a poutavé vyprávění mě dostalo, že jsem se od ní nemohla odtrhnout dokud jsem ji nedočetla.
Z teto knihy jsem byla nadsena. Strhla me k dalším románům z lékařského prostředí a ta vášeň se me drzi dodnes. Ale nejsem si az tak jista, zda bych ji znovu dala. Přeci jen doba pokrocila.
Ze zacatku mi trochu trvalo dostat se do deje. Porad jsem premyslela kdo je kdo. Ale pak jsem se do zacetla a opet me pan Hailey prekvapil. Kdyz si predstavim kolik toho musel nastudovat. Nektete detaily byly za me navic,jako napriklad amputace nohy,ale musim smeknout. Na to,ze se dej odehrava v 50.letech,tak me prijde stale aktualni.
Děj je poutavý, ale charaktery už moc ne - všechny jsou typicky Haileyovské. Ti staří jsou zaostalí a pokroku se bránící, ti mladí se snaží pokrok prosadit, milostná vzplanutí ničím nepřekvapí a blíží se okamžik zlomu... Nebýt to v nemocničním prostředí, nejspíš by mě to bavilo o mnoho míň. Jediná postava, která byla zajímavě napsaná, byl doktor Pearson.
Kniha se dobře čte. Až na doktora Persona jsou postavy vykresleny poměrně šablonovitě. Dá se tedy předvídat, jak se kdo zachová, či jak která událost dopadne. Přesto se autorovi podařilo uchovat určitou míru napětí a předložit i rozuzlení překvapivá.
Za komunistů jsme ve čtvrtek čekali fronty před knihkupectvím, aby se na nás dostalo a tato kniha byla v naší knihovně. Jeden výtisk koloval mezi spousty čtenářů. Mám tu knihu ráda, dobře se čte.
Velmi příjemné čtení, stejně jako Letiště. Měla jsem pocit vtažení do děje, téměř jsem cítila pach dezinfekce.
Kniha mě opravdu nadchla, bylo to zas trochu něco jiného. Dala mi i pár užitečných informací a jednu dobrou radu do stáří.
Zaznělo to tu několikrát = perfektní znalost prostředí. Tato kniha mi otevřela oči v tom, co všechno dělá oddělení patologie v nemocnici, ale jinak je to pro mě osobně jen průměrná kniha. Příběhy jsou sice napínavě napsané, ale jinak jsou z běžného života. A to čist nemusím, to zažívám sám :) Mám rád v knihách trochu toho nevšedního, co si moje bujná fantasie musí představovat... a to mi tu chybělo.
Štítky knihy
lékařské prostředí nemocnice, špitály epidemie mezilidské vztahy patologie pracovní vztahy diagnostika (lékařství) britská literatura
Autorovi se nedá upřít smysl pro dramatičnost. Knížka dokáže bezesporu zaujmout i v dnešní době, protože některé otázky lékařské etiky jsou nadčasové, ale...
...ale charaktery jednotlivých hrdinů jsou šablonovité, děj je předvídatelný, popis lékařských postupů přespříliš detailní atd., atd. Je trochu škoda, že nám autor nedopřál takový ten dodatek, co např. bylo po pěti letech, a tak jsem si "nový konec" vymyslela sama...