Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Román Konečná diagnóza, vydaný v roce 1959, se stal prvním skutečným Haileyho bestsellerem. Autor svůj román umístil na oddělení, po jehož vyslovení většině z nás naskočí husí kůže – na patologii. V dramaticky se rozvíjejících a vzájemně se prolínajících příbězích jednotlivých hrdinů plasticky ukazuje klíčový význam tohoto oddělení – nikoli jen jako místa, kde se pitvají nebožtíci, ale především jako pracoviště, jehož hlavním úkolem je stanovit diagnózu pacientů a určit tak i jejich úspěšnou léčbu. Každý omyl může vyústit v tragédii končící mnohdy smrtí… Hlavním hrdinou je starý doktor Joseph Pearson, primář patologie v nemocnici Three Counties, jenž svému oddělení, kterému vládne pevnou rukou, zasvětil celý svůj profesní a po úmrtí manželky i osobní život. Jak se vyrovnává starý rutinér s novými metodami medicíny, jak se mu daří sledovat a aplikovat nové profesní trendy – to jsou klíčové otazníky, které zasahují i do osudů jeho nejbližších spolupracovníků – mladého sekundáře Mika Seddonse a jeho snoubenky „žákyňky“ Vivian Loburtonové či laboratorního technika Johna Alexandera, jeho manželky a jejich dosud nenarozeného dítěte… Jak dopadne od počátku tušený střet dosluhujícího primáře s mladým ambiciózním doktorem Colemanem? Vždyť nakonec snaha všech pracovníků patologického oddělení je určena jedním cílem – stanovit správnou konečnou diagnózu... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1996 , RiopressOriginální název:
Final Diagnosis, 1959
více info...
Přidat komentář
Čím viac som prečítal kníh od Haileyho, tak tým viac mi vadí ich šablónovitosť. Ok, na jednej strane každej knihe predchádza dôkladná príprava, ktorá sa premietne do znalosti prostredia a jeho postupnému opisu, ktoré je nevyhnutnosťou pre rozvíjanie príbehu, akési pozadie, na ktorom je vždy zavesené nasledovné: inteligentný muž v strednom alebo zrelom veku, žena je vždy kočka, ale tak trochu tupá (výnimkou je černošská novinárka z románu Preťaženie), potom je tam prípadne iná žena, takisto je to kus, ale inteligenčne tú prvú neprevyšuje, no a do toho je zamotaný nejaký príbeh, ktorý síce nie je zlý, ale nijako nevyniká. Čiže dôkladná znalosť prostredia mi je fuk, ak je román xtou variáciou na uvedenú schému. Ak si budem chcieť prečítať niečo o patológii, tak siahnem po učebnici, nepotrebujem tú hŕbu detailov v románe.
Četla jsem ji ještě v minulém století a teď jsem se k ní vrátila. Od té doby medicína hodně pokročila, ale základ se nemění. Lékařská etika, odpovědnost, poctivost... Jen to možná dnes není tak vidět za všemi těmi novými technologiemi a nablýskanými přístroji. Teď už se Haileyho knížky čtou pomalu jako knihy pro pamětníky, ale pořád jsou napínavé a „o něčem“.
V rámci toho,že jsem před touhle knihou dočetla zrovna jednu od Cooka,tak jsem si jaksi neuvědomila fakt,že ne všichni autoři knih z lékařského prostředí,se musí zabývat tématem,že někdo má nějaké nekalé úmysly a že to bude jako detektivka. Pořád jsem čekala,kdy už někdo někoho zabije. A ono nic. Ale zase když pominu tuhle svojí vadu,tak musím uznat,že to bylo velmi pěkně napsané. Dochází tam ke konfrontaci zkušeností a mladické houževnatosti, zbabělosti a uvědoměním..Osudy jsou krásně propletené a dílko se mi velmi dobře četlo...
Jak se o Haieyovi říká, znalost prostředí mu nejde upřít. V této knížce mi ale připadalo, že se o své znalosti snaží přesvědčit až moc. Taky mi přišlo škoda, že se Hailey víc nevěnoval Pearsonovi, trochu víc jeho patologického pohledu by se šiklo :-) Ale jinak je to velmi čtivá knížka, stojí za přečtení.
Konečná diagnóza je druhá knížka od Haileyho, kterou jsem četla. Stejně jako Hotel se čte velmi dobře. Pravda je, že hlavní postavy obou těchto knih jsou si v lecčem podobné a také u obou těchto knih je člověku předkládán nějaký problém, takže tuší, že to vyústí do nějakého průšvihu. Nicméně se určitě těším na další jeho díla a jsem zvědavá, jestli i u dalších bude "rukopis" podobný. Na druhou stranu každý autor má svůj styl.
Dalsi skvela kniha od Haileyho. Tahakem je samozrejme skvela znalost prostredi, malickou nedokonalosti jsou postavy, s tim trochu souhlasim s Balrog. Ale nikdy mi to nevadilo :).
Na Konečné diagnóze a Hotelu se mi nelíbilo vykreslení postav, navíc autor použil stejnou šablonu. Hlavní postavou (nebo jednou z hlavních postav) je muž středních let, který si mimo jiné chce pořídit ženu. Haileyho pojetí ženských hrdinek je mi velmi nepříjemné, jsou to husičky a ženy, které nemají na práci nic lepšího, než čekat, až se jich někdo ujme. A je to vždycky ten hlavní hrdina, který si z nich může vybrat. Právě kvůli tomuto schématu si myslím, že tyto knihy třetímu tisíciletí nemají co nabídnout.
Popis prostředí je vždy výborný, ale dle mého názoru to není něco, co by autora činilo výjimečným.
Štítky knihy
lékařské prostředí nemocnice, špitály epidemie mezilidské vztahy patologie pracovní vztahy diagnostika (lékařství) britská literatura
Aj trocha zo sentimentality dávam o hviezdičku viac, kedže to za socíku bola moja prvá kniha z lekárskeho prostredia a na strednej škole to bolo o to vzácnejšie, že tam bolo aj kúsok erotiky :)
Príbeh bol napínavý, vrstevnatý, vecný aj dojemný a i keď väčšina kníh A.HAILEYho má identickú štruktúru a vykráda sám seba - tak stále to boli ľahko stráviteľné príbehy so zaujímavým dejom, lebo zmenou prostredia vždy docielil, že svojich čitateľov aspoň trochu "privzdelal" populárno-napínavou formou ;)
ODPORÚČANIE: pre začínajúcich a najmä čerstvo zaľúbených patológov to pravé orechové! 78%