Konvoj do Murmanska
Alistair MacLean
Strhující příběh z doby druhé světové války, známý u nás z působivého filmového zpracování, vypráví o nepatetickém hrdinství námořníků vlajkové lodi Odysseus.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1994 , Mladá frontaOriginální název:
H. M. S. Ulysses, 1955
více info...
Přidat komentář
V tejto knihe vidieť názornejšie ako v iných, ktoré som doteraz čítal s vojnovou témou, že vojny v modernej dobe neprinášajú len obrovské obete na ľuďoch, ale aj neskutočné plytvanie nerastnými surovinami a ohromné znečisťovanie prírody ...
Lidsky procítěný a arkticky promrzlý konvoj bezpečně o pár délek předčí předchozí bezcílnou anabázi Na jih k Jávě, zbavenou nejen pronikavějšího vývoje, nýbrž i příslověčného autorova sarkasmu. Ačkoliv toho je prosto i ledové inferno mariňáků z Odyssea, převládá zde humánní poselství, o které se zkracuje rozměr jinak adrenalinovějších MacLeanových titulů, které jsem již přečetl. Dám mu časem zase příležitost. 23/21
Vždy, když jsem unavený a vůbec se cítím nekomfortně, vzpomenu na hrdiny této knihy a hned mne to přejde... /*\/*\/*\ V porovnání s knihou Kruté moře (podobné prostředí, ovšem bez té hrozné zimy) mi lépe vyšlo Kruté moře.
ted sem poprve cetla tu knihu a uplne me rozrusila, neco tak otresneho sem ani netusila, ze by mohlo existovat, to bylo nekolikatydenni muceni lidi, ty namorni lordy by meli obesit.
Takhle nějak by mohlo vypadat ledové peklo. Příběh o neskutečné lidské vytrvalosti, vždy když si myslíte, že už to nemůže být horší. Přijde další pohroma.
"Slova jsou jen bledým stínem skutečnosti...."
Odysseus, syn bolesti. Ne neporazitelný, ale smělý a silný bojovník. Není lepšího jména pro vlakovou loď - křižník a bombardér - s britskými námořníky proplouvající válečnými vodami s křižujícími německými ponorkami, loděmi a letadly, sužovanou mrazivými vichry severního ledového oceánu. Cílem sovětský přístav Murmansk. Moment, kdy se Západ spojil se Sověty proti válečnému strůjci... Odměna za práci, zajištění doplutí a dovezení potřebných zásob obchodními loděmi, byla tragicky směšná. Odměny se přitom málokomu dostalo. Málokdo přežil. V pravdě pekelná služba. Nebo spíš sebevražedná mise. A to nešlo o hlavní bojovou frontu. Fiktivní postavy i jména. Skutečné příběhy. Až moc skutečné. Stovky osobních dramat na pozadí jedné nesmyslné války vyvolané jedním nemocným, megalomanským mozkem. Ano, zjednodušuji, válečná mašinérie byla obrovská. Obětí miliony. A přece bychom neměli zapomínat na každého jediného jednotlivce, který jí padl za oběť, a více si vážit míru a svobody. Jistě, nic netrvá věčně. Můžeme ale ovlivnit, jak náš svět a život bude vypadat v budoucnu. Pořád ještě doufám.
Naprosto souhlasím s komentářem Lectora. Je to kniha, na kterou určitě nezapomenu a ke které se ráda zase vrátím. Drsná, tvrdá kniha, ale zároveň výborná. Nejen historicky, ale i psychologicky zajímavá. Spousta lidí na lodi, kterou se snaží potopit jak váleční nepřátelé, tak i počasí. (A to myslím doslova. Pokud jste četli např. Terror, připravte se na to, že i tak pořád ještě nevíte, co to je zima na moři.) Opravdu doporučuji přečíst. Jen počítejte s tím, že když si uvědomíte, že to není nějaká fantasy, bude vám dost úzko...
To je prostě strašný, .. kniha je svědectvím o opravdovém pekle na zemi. A ještě hůř.
Působivé, hrozné.
....
jediné, co ulehčovalo četbu této mrazivé noční můry bylo to, že jsem jí četl v létě, když bylo venku 30 stupňů a tak mi ten chlad nezalézal pod kůži tak snadno.
Pokud si myslíte, že si dovedete představit, jak za 2. světové války vypadaly námořní bitvy v Severním ledovém oceánu, tak vás tato kniha hodně rychle vyvede z omylu. Všechny ty hrůzy, které si tam museli námořníci a vojáci vytrpět, zdaleka přesahují lidskou představivost! A bohužel všechno, co je v knize, je reálné. Nejde o autorovu fikci...
Naprostá pecka pro čtenáře, co mají rádi válečné romány. Drsný a chladný příběh, který vás sevře ledově studenou rukou a naprosto vyčerpané pustí až na samotném konci, který je... Ne, nebudu dávat spoilery ;)
Jeden musí obdivovat lidi, kteří pracovali v takto ztížených podmínkách a neustálém psychickém vypětí. Žádné soukromí, hnusné jídlo z plechovek, výrazně kompromisní hygiena, zima plus nebezpečí exploze převáženého materiálu.
A ve vzduchu přítomný pocit obavy, jestli s další vlnou nepřiplouvá smrt.
Je až nefér, jak jsou někteří vojáci obdivováni a za svoje zásluhy dekorováni, zatímco jiní upadnou do hlubin zapomnění nikým nepovšimnutí, neboť "pouze" dělali svou práci... a přežili.
Jenomže život prostě není fér.
Syrový válečný román o snaze spojenců dodat Sovětskému svazu materiál pro boj proti Němcům. Výborná kniha, která mě zasáhla.
Ač je tenhle příběh smyšlený, najdou se v něm určitě skutečnosti, které se opravdu staly a i hrdinové, kteří skutečně žili... Ale pátrat po nich asi ani nebudu, už takhle to pro mě - pro humanistku a pacifistku, nebylo žádné veselé čtení... Na film se, pro srovnání a někdy i pro připomenutí, možná podívám, ale teď hned určitě ne... Nechci zapomenout, to se ani nedá, ale opravdu cítím, že hned teď potřebuji ze sebe dostat ty hrůzy, smutek a hlavně beznaděj, které se usadí ve vašich myšlenkách po celou dobu čtení a bohužel tam zůstanou i když jí dočtete... Zkusila jsem hned sáhnout po nějakém humornějším žánru, ale myšlenky mi zatím utíkají a stále plují někde v Severním ledovém oceánu...
Hrůzy námořní války v Severním Ledovém Oceánu. Muži tonou v ledové vodě a hoří v rozlité naftě. Torpedují se tankery a nikoho nezajímají důsledky ekologických katastrof. Hrdinství prostých námořníků kteří se dobrovolně vydávají ne cestu, svou pravděpodobně poslední. Cinizmus vrchního velení obětujícího celý konvoj jen aby vylákali nepřátelskou bitevní loď. Tíha odpovědnosti a vypětí velitelů a námořníků eskortních lodí. Strhující čtení. Nedovedeme si ani představit hrůzy války kterou jsme neprožili.
Autorovy další knížky
1973 | Konvoj do Murmanska |
1992 | Generál nesmí promluvit! |
1992 | Klíčem je strach |
1994 | Zločin na polární stanici Zebra |
1993 | Vlak smrti |
Audiokniha.
Vojnový príbeh ktorý sa neodohráva v bežných vojnových lokáciách, ale ako keby v zásobovacom týle, kedy západní spojenci dodávali sovietom vojnové vybavenie, zbrane strelivo atď. Mnoho ľudí o týchto vojnových operáciách ani netuší a myslí si že Stalin vyhral vojnu sám. Bohužiaľ, alebo vďaka Bohu mal neskutočne veľkú podporu zo západu vďaka ktorej sa mu práve toto podarilo. Teraz už nikto nedokáže povedať, čo by Stalin bez podpory západu sám dokázal.