Kopí protne vodu
Simon Jimenez
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529972/bmid_kopi-protne-vodu-65a0af0b1a21e.jpg
4
27
27
V nové epické fantasy od autora Ztracených ptáků provázejí dva bojovníci prastarou bohyni rozvrácenou zemí, aby ukončili tyranskou vládu královského rodu. Lidé trpí pod staletou vládou Měsíčního trůnu. Despotický císař a jeho zrůdní synové, Tři postrachové, drží zemi v dusivém sevření. Vykořisťují krajinu a utlačují lid děsivou mocí, kterou získali od bohyně vězněné pod jejich palácem. Nejjasnější Měsíc, Požehnanou Lunu však nelze držet navždy. S pomocí Juna, strážce pronásledovaného svou minulostí, a Keemy, vyděděnce bojujícího o svou budoucnost, se bohyni podaří uprchnout. Se svými mladými společníky se vydává na pouť za svobodou - v naději, že se jí podaří navždy s Měsíčním trůnem skoncovat. Avšak cesta, která je čeká, bude nebezpečnější, než si kdokoli z nich dokázal představit. Kopí protne vodu je ambiciózní dobrodružný příběh a zároveň niterné zkoumání identity, dědictví a sounáležitosti, které vás strhne a promění, protože se nepodobá ničemu, co jste kdy četli.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
The Spear Cuts Through Water, 2022
více info...
Přidat komentář
Hrozně špatně se to čte, takový chaos ,že jsem zapomněl i jak se jmenuji, jak jsem se snažil pochopit ,co,kdy,kde,jak,proč ...
Jako bych poslouchala baladu, takovou, kterou už nikdy neuslyším stejně, i kdybych se někdy rozhodla vydat se do Vod tohoto příběhu znovu.
A já ani nevím, co říct, abych knize neublížila tak, jak umí ubližovat ona. Abych ji nenadnesla tam, kde nadnášet nepotřebuje, protože vám na mnoha místech může podrazit nohy. Příběh dvou chlapců, ale zároveň příběh všech, neustálý koloběh, který ztroskotává a vždy bude ztroskotávat na lidské pýše a potřebě mít víc než ten druhý.
Příběh dvou chlapců, příběh chlapce a jeho sourozenců, příběh jedné loly a také příběh jednoho divadla. Věnovat této knize pozornost znamená jistou odplatu. Ve všech možných významech.
Ještě si to musím nechat uležet. Ještě musím počkat tak, jako Kopí trpělivě čekalo na mě, když jsem neměla náladu se k němu vracet.
Ale pořád mi v hlavě vězí to, jak je možný, že tak kruté, zlé, tíživé a ponuré věci byl vtisknut tak nádherný a jemný styl psaní. Jako by vás autor hladil, přesto ve vás vzbuzuje vztek pramenící z nespravedlivosti. Protože takový je prostě život.
Úprimne neviem čo som čakala od tejto knihy, ale to, čo som dostala, asi nie :D. Štýl písania je vskutku jedinečný, žiadnu podobnú knihu som ešte nečítala. Ale mne to teda nesadlo. Prvé strany mi prišli strašné, vôbec som nevedela, čo sa deje, o čom čítam a kebyže nie som chronický dočítač kníh, tak to tam asi rovno vzdám. Neskôr sa to trošku zlomilo a keď sa tam objavil Keema a neskôr aj Juno, tak som si myslela, že konečne príbeh dostane nejaké jasné kontúry a bude plynúť. Ale zakaždým tam na mňa vyskočilo niečo, čomu som nechápala. Hlavne som nechápala, kto ten príbeh rozpráva - lola tebe? Vidíš ho v nejakom divadle? Rozprávaš ho ty súrodencovi? Bola som totálne mimo (a kto akože má byť lola som nepochopila do konca knihy). Na mňa to bolo príliš divné. Príliš snové, príliš abstraktné, príliš neukotvené a kvôli tomu ma to veľmi nebavilo, nevedela som sa ponoriť do toho príbehu a väčšinou som ani nemala chuť čítať ďalej. Ani po dočítaní a po uplynutí pár dní v podstate netuším o čom ten príbeh mal byť a v mysli mi ostali iba zvláštne útržky. Bolo to síce niečo nové, zvláštne, s pár zaujímavými scénami, len nie vhodné pre mňa.
Čtení je poutavé, a styl, kterým je kniha napsána, mi vyhovuje. Krátké oddělené pasáže udržují čtenáře stále ve střehu.
Jsem fanouškem fantasy, a po přečtení klasik jsem neviděl mnoho možností pro starší čtenáře, které by byli navíc originální.
Kopí protne vodu tím je.
Surové vyobrazení konfliktů s přídavkem "speciálnosti" v originálním světě, který je plný výjimečných bytostí (bez obvyklých trpaslíků, hraničářů, draků...).
Příběh se mi moc líbil, ale kdyby byl pouze o Keemovi a Junovi tak bych si ho užila o hodně víc.
Kniha se krásně četla, je rozhodně originální a pro mně je velkým překvapením.
Mé nové, křehké, lidské tělo v bezvědomí spočívalo na krvácejícím tvorovi. Pustili ke mně válečníka, který mě vyřízl z hvězd. Tichým hlasem mi připomněl, že jsem mu za odměnu přislíbila to, po čem jeho srdce nejvíce touží.
,,A co ode mne chceš?"
,,Syny. Chtěl bych mít syny."
Dobrodružný příběh plný závažných témat. Kam až může zajít touha po pomstě, majetku a moci? Co vše je člověk schopen udělat, aby odčinil hříchy minulosti nebo proto, aby našel svou spřízněnou duši?
Příběh je doslova nasáklý asijskou kulturou. Jedná se o lidové vypravení, pověst nebo filipínskou mytologii? Nevím, ať jsem googlila jakkoliv, žádnou zmínku o tomto příběhu jsem nikde nenašla. Doufám, že mohu tedy s klidným srdcem říct, že příběh autor vymyslel. A v tom případě, klobouk dolů. Protože má vážně obrovskou představivost.
Kniha je psána velice květnatým jazykem. Místy připomíná spíše báseň. Poetické duše si tedy rozhodne přijdou na své. Popisy krajiny, charakterů postav, ale i bitev, jsou napsány tak krásně a snově, že si ani neuvědomíme jejich morbiditu.
Postavy prochází velkým vývojem. Od mladých roztřesených mladíků po odvážné může, kteří se nebojí riskovat pro záchranu světa i svůj život. Moc jsem si oba dva oblíbila. Dokonce jsem chápala i chování jednotlivých Postrachů.
Krev, vnitřnosti, usekané údy, kanibalismus, otcovražda nebo bratrovražda? S tím vším se v knize setkáte. Dále se tu řeší téma identity jedince, sexuální orientace a i homosexualita.
Pro někoho může být zvláštní, jak je kniha napsaná. Má totiž tak 2000 vypravěčů. Což se mi strašně líbí, někoho to ale může rušit. Jak je to možné? Hnedka vysvětlím. Děje se nějaká scéna, kterou nám autor popisuje a zároveň nám do toho vloží pohled přímo osoby, která se scény účastní. Např. Juno a Keema na trhu: Cítil jsem pot koní - nemohla jsem najít maminku- a koňské koblihy a vůni pokrmů na špejli - Bylo vedro jak v prdeli a já jsem prodávala pan-pan-, jak se Keema přibližoval.
Kniha byla aspoň pro mne, která má ráda sáhodlouhé popisy velmi čtivá. Jen jedna pasáz mne nudila. Za mne určitě stojí za přečtení, jen si myslím, že to nebude čtení pro každého. Pokud nemáte rádi dlouhé popisy a radši chcete akci na každé stránce sáhněte radši po něčem jiném.
Děkuji za poskytnutí knihy Nakladatelství Host
Příběh i nápad je skvělý, ale mám problém s tím, jak je napsaný. Skákání z jednoho vypravěče na druhého mi v jiných knihách nevadí, ale tady je to tak inovátorské, že to vyžaduje příliš mé pozornosti na úkor toho, že si nemůžu pořádně užívat příběh. Hlavní dějová linie Keemy a Juna se mi moc líbila, ale části z pozice vypravěčů mě nudily. V hodnocení dávám něco mezi 3 - 4 hvězdami, protože kniha je opravdu napsaná velmi zvláštně a já dávám přednost obsahu a styl mi tak úplně nesedl.
Kopí protne vodu
Kopí protne vodu je pro mě zjevením roku 2024. Nic podobného jsem ještě nečetla a troufnu si říct, že nic podobného už nikdy číst nebudu.
Dá vám naději a hned ji sebere, dá vám krutost a hned ji vymění za vřelost. Nesmíte si na nic zvyknout, protože nic nemá dopadnout dobře. Ale opravdu nemá? Čtení je jako poslouchání písně, kterou každou chvílí zpívá někdo jiný. Bolest, krutost, beznaděj. Úleva, laskavost, naděje.
Příběh nepravděpodobných spojení, setkání, pout, která nezničí ani čas. Příběh o nenávisti, která za sebou zanechala spoustu zlomených duší. Příběh o lásce, která hrozila zničit celý svět. Ale pokud čekáte milostný příběh, nenajdete takový, na jaký jste zvyklí.
Tělo drží tělo.
Ruka drží kopí.
A kopí protne vodu.