• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Kopí protne vodu - Simon Jimenez

V nové epické fantasy od autora Ztracených ptáků provázejí dva bojovníci prastarou bohyni rozvrácenou zemí, aby ukončili tyranskou vládu královského rodu. Lidé... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Simon Jimenez

Kopí protne vodu

„Kopí protne vodu je pro mě zjevením roku 2024. Nic podobného jsem ještě nečetla a troufnu si říct, že nic podobného už nikdy číst nebudu. Dá vám naději a hned ji sebere, dá vám krutost a hned ji vymění za vřelost. Nesmíte si na nic zvyknout, protože nic nemá dopadnout dobře. Ale opravdu nemá? Čtení je jako poslouchání písně, kterou každou chvílí zpívá někdo jiný. Bolest, krutost, beznaděj. Úleva, laskavost, naděje. Příběh nepravděpodobných spojení, setkání, pout, která nezničí ani čas. Příběh o nenávisti, která za sebou zanechala spoustu zlomených duší. Příběh o lásce, která hrozila zničit celý svět. Ale pokud čekáte milostný příběh, nenajdete takový, na jaký jste zvyklí. Tělo drží tělo. Ruka drží kopí. A kopí protne vodu.“... celý text
— MB-deer

---

Kopí protne vodu

„Hrozně špatně se to čte, takový chaos ,že jsem zapomněl i jak se jmenuji, jak jsem se snažil pochopit ,co,kdy,kde,jak,proč ...“
— Makaveli

---

Ztracení ptáci

„Upřímně doufám, že se lidi dál než na Měsíc nikdy nedostanou.“
— maruschka

---

---

Ztracení ptáci

„Průměrné sci-fi s nezbytnou agitkou, za mě bída“
— Tyet

---

Kopí protne vodu

„Jako bych poslouchala baladu, takovou, kterou už nikdy neuslyším stejně, i kdybych se někdy rozhodla vydat se do Vod tohoto příběhu znovu. A já ani nevím, co říct, abych knize neublížila tak, jak umí ubližovat ona. Abych ji nenadnesla tam, kde nadnášet nepotřebuje, protože vám na mnoha místech může podrazit nohy. Příběh dvou chlapců, ale zároveň příběh všech, neustálý koloběh, který ztroskotává a vždy bude ztroskotávat na lidské pýše a potřebě mít víc než ten druhý. Příběh dvou chlapců, příběh chlapce a jeho sourozenců, příběh jedné loly a také příběh jednoho divadla. Věnovat této knize pozornost znamená jistou odplatu. Ve všech možných významech. Ještě si to musím nechat uležet. Ještě musím počkat tak, jako Kopí trpělivě čekalo na mě, když jsem neměla náladu se k němu vracet. Ale pořád mi v hlavě vězí to, jak je možný, že tak kruté, zlé, tíživé a ponuré věci byl vtisknut tak nádherný a jemný styl psaní. Jako by vás autor hladil, přesto ve vás vzbuzuje vztek pramenící z nespravedlivosti. Protože takový je prostě život.“... celý text
— barbora.alex