Kosmické grotesky (22 povídek)
Italo Calvino
Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru. Qfwfq je nejprve soustředěn v bodu, z něhož v důsledku velkého třesku vznikne kosmos, posléze koluje vesmírem jako shluk atomů, je minerálem, podílí se na vývoji druhů, v jisté fázi je mimo jiné i dinosaurem. Rozpomíná se na miliardy let trvající historii světa a to, co si vybavuje, je velmi mnohotvárné a také nanejvýš podivuhodné… Předkládaný nový český překlad poprvé přináší kompletní vydání těchto kosmikomických příběhů.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2021 , DokořánOriginální název:
Le Cosmicomiche, 1965
více info...
Přidat komentář
Přijde mi, že když čtu Vesmírné grotesky, obrátí se poměr vědy a fantazie, oproti tomu, na co jsem zvyklí třeba při čtení vědecko-populárních knih.
Když nějaký vědec (popularizátor vědy) napíše knihu, pracuje často s velkým množstvím vědeckých poznatků a snaží se použít alespoň malé množství fantastické invence, tak aby se těžko uchopitelné vědecké myšlenky, dostali do obvyklé imaginace většího počtu lidí. A Calvino tento poměr úplně otočí, použije malého množství vědeckých poznatků jako základ (hnací motor) pro vytvoření opravdu velkého množství fantazie.
Pouští se tak ve své tvorbě do odvážného experimentu, pojí kosmické s komickým (z originálu Cosmicomich) a čte se to výborně.
úžasně, nádherně, fenomenálně metagalaktické, metafyzikální, metanarativní, metaliterární, metaforické... pozor na značky ve vesmíru a nebojte se podojit Měsíc
starý dobrý Qfwfq patří k nejoriginálnějším personálním vypravěčům, co znám
Následující, dva po sobě jdoucí, komentáře, popisují zcela rozdílné knihy, ale jedno mají společné - Městskou knihovnu v Praze.
Má fascinace touto institucí je známá, a stále se mi potvrzuje nejen její aktuálnost v nabídce nejnovějších titulů, ale i možnost "osahat si důvěrněji" určité tituly, o nichž mám často pocit, že je musím mít doma.
Právě v aktuální nabídce naskladněných titulů, v mé oblíbené pondělní "sjetině", mne zaujalo nejen jméno tohoto autora, ale i název titulu.
Že se v tom okamžiku jednalo o osudové setkání, se ukázalo hned po splnění rezervace, po průběžném přečtení dalších dvou Calvinových titulů a urychleném nákupu celé edice u Dokořánu, neboť jak se ukázalo, některé svazky tohoto souboru rychle mizí.
Opravdu jsem si musel u těchto fantastických povídek dávat pauzy, v nichž jsem hltal Palomara a Cestujícího, protože ta vesmírná nekonečna, časové paradoxy a pokřivené prostory, s nimiž Italo ve svých povídkách s lehkostí žongluje, dávají, středoevropanovy středního věku, pořádně zabrat.
Nade všemi texty pak stojí Spirály, ty by zasloužily více pozornosti, obzvláště v dnešní, rozbujelé, době.
Štítky knihy
italská literatura rozhlasové zpracování italské povídky
Část díla
Bez barev
1965
Dcery Měsíce
Dinosauři
1965
Dokud tu bude Slunce
Hry bez konce
1965
Autorovy další knížky
2007 | Neviditelná města |
1982 | Italské pohádky |
1998 | Když jedné zimní noci cestující |
1967 | 5 italských novel |
1970 | Naši předkové |
Experimentátor Calvino se ve své povídkové knize snaží najít jiný pohled na vědeckou tematiku a přichází s vypravěčem Qfwfq, který zažil vše od vzniku vesmíru, přes odpoutání se Měsíce od Země až po výstup živočichů z vody na souš. Je vypravěč samotnou podstatou vesmíru nebo aspektem života? To nevíme. Přístup k vědeckým látkám je určitě originální a v lecčems připomíná prvotní sci-fi, které byly cestopisy (Pravdivé příběhy od Lukiána), ale nemůžu říct, že bych v povídkách našel něco, co by mě extra zaujalo.