Vidořád
Samantha Shannon
Udělali z nás zloděje. Je načase ukrást, co nám patří... Paige Mahoneyové se podařilo utéct ze šeolského zajetí, ale tím její problémy teprve začínají: mnoho přeživších je nezvěstných a ona se stala nejhledanější osobou v Londýně. Scion upřel na Bledého snílka své vševidoucí oko, vidopáni a vidopaní městských gangů jsou pozváni na vzácné setkání Sněmu nepřirozených. Jaxon Hall a jeho gang Sedm pečetí jsou připraveni získat pozornost, ale vztahy mezi jasnovidci kazí staré nevyřízené účty a za každým rohem číhají temná tajemství. Pak se začnou ze stínů vynořovat Refájci. Ale kde je Strážce? Paige se musí z doupěte u Sedmi ciferníků dostat do spisovatelské čtvrti Grub Street a proniknout do tajných katakomb Camdenu dřív, než bude osud londýnského podsvětí zpečetěn.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
The Mime Order, 2015
více info...
Přidat komentář
Vidořád - ještě lepší bomba! Čekání na další díl asi nepřežiju:-) Fantasy moc nečtu, ale tahle série mě dostala. Díky čtenářské výzvě jsem přišla na skvělou autorku. Díky za ni!
Jedním slovem strhující. Miluju tyhle knihy, které vás vtáhnout do děje a vy máte pocit, jako byste přenesli do jiného světa. Víte, knihy jako je tato jsou pro mě něco jako bezpečné útočiště, do kterého se můžu ponořit a vždycky mám jistotu, že přenesu jinde mimo realitu. Prostě vás vcucnou a vy nechcete aby ta chvíle někdy skočila. Všechny další mé pocity skvěle vyjádřil pisatel komentáře pode mnou. Samantha Shannon je pro mě od teď královnou (Kmotryní) fantasy, kterou bude těžké překonat. Nemůžu jinak než dát 5*.
PS: Pokud sháníte do čtenářské výzvy nějakou knihu, které začíná otázkou, tak tady máte vhodného adepta ;). (Cožpak jim nejsme výrazně nadřazeni, my Nepřirození?)
Ještě před nedávnem bych vám řekla, že Samanthu Shannon nikdo nepřekoná. A hádejte co? Ona překonala sama sebe. Kostičas je kniha, která mi přirostla k srdci, považuji ji za dokonalou. Jak ovšem již mnoho přede mnou zmínilo, Vidořád je jěště o stupeň výš. Knížka, navzdory očekávání, vůbec nebyla podřadnější, než první díl. Navazovala přímo na Kostičas a četla se úžasně rychle, dvakrát jsem mrkla a ptala se sebe sama, jak je možné, že jsem před chvílí byla na straně dvacet a teď najednou jsem o tři sta stran dál. Pořád mě udivuje, jak dokonale dokáže autorka vykreslit situace a pocity postav, nikdy se mi nestalo, že bych děj tak hluboce prožívala. Závěr s Jaxem byl vskutku nečekaný, ale ne až tolik nepravděpodobný. Kniha mě naprosto pohltila. Budu mít absťák, nutně potřebuju pokračování. A, jen tak mezi námi z databáze, myslím, že Samantha je divotvůrkyně.
Výborný. Výborný, výborný. Ještě lepší než první díl. Spousta překvapení a nepředvídatelných zvratů. Jsem trochu zklamaná z Nicka, naopak Paige je mi čím dál sympatičtější, je tvrdohlavá, bojuje za to, v co věří, a za ty, co potřebují její pomoc a které miluje, žádná překážka jí není dost velká. Jaxon mě ve finále v podstatě nepřekvapil. Abych to shrnula, nevím, jak přečkám ty měsíce, než vyjde třetí díl...
Tak tohle byla jízda! U mě tedy Vidořád vede na plné čáře, což je příjemné překvapení vzhledem k tomu, že druhé díly sérií se většinou považují za nejslabší. Pořád se něco dělo, mozek pracoval na plné obrátky a najednou jste zapomínali jíst, pít a celkově si uvědomovat okolní svět.
Jen Paige jako hlavní hrdinka mi ani tady bohužel moc nepřirostla k srdci, ale pořád nemůžu přijít na to, čím to je. Možná tou její umíněností? Naopak ten parchant Jaxon je mi nějakým nepochopitelným způsobem sympatický.
Čtivé, napínavé, nepředvídatelné. Potřebuju další díl!
K sérii Kostičas jsem se dostala úplnou náhodou, když jsem hledala nějakou knížku do své čtenářské výzvy, která by se odehrávala v budoucnosti. Dnes lituji toho, ze jsem se do čtení vůbec pouštěla, protože obě knihy si mně naprosto podmanily a z vědomí toho, že třetí díl vyjde až na podzim, jsem více než smutná. První díl jsem přečetla do čtyř dnů, druhý mě tak pohltil, ze do druhého dne bylo dočteno. Musím se přiznat, že mě hnala dopředu hlavně touha dozvědět se víc o tom, jak se bude vyvíjet vztah mezi Arcturem a Paige :). Samozřejmě příběh jako takový je úžasně čtivý, Kostičas nenechá čtenáře ani na chvíli vydechnout. Oproti tomu byla první polovina Vidořádu spíše taková oddechová, což vůbec ničemu nevadí. Myslím si, že oba dva díly byly úplně úžasné, už se nemůžu dočkat pokračování!
za mě: Kostičas byl lepší, na začátku mě vtáhl a na konci jsem vyvlítla jak z tobogánu; ale nebudu Vidořádu křivdit, začátek vlažnější a dějově trochu línější oproti Kotičasu, konec se rozjel na plný pecky.... uvidíme co třetí díl na podzim, těším se...
Knížka byla opravdu dobrá. Nicméně mi nepřišla až tak dobrá jako první díl. Nevím proč.. ale přišla mi taková mdlejší, nebo jak to říct. Přišlo mi, že se děj ve většině knihy moc natahoval. Až ke konci se to nějak pořádně rozjelo. Ale kniha mě i přes to všechno bavila. I když jsem možná čekala o trošku víc. Rozhodně se těším na další díl.
Úchvatné. Knihu jsem přečetla asi za 3 dny. Je napsaná velice poutavě, plná zajimavých zvratů. Jazyk opět skvělý, autorka ve mě dokázala vyvolat pocity, které nejspíš vyvolat chtěla. Běhal mi mráz po zádech, naskakovala husí kůže, objevoval se úsměv na tváři. Doporučuji, berte všemi deseti! Nemůžu se dočkat pokračování!
Naprosto skvělá kniha. Velmi se mi líbil autorčin nápad. Jen začátek byl složitější, protože vám autorka vysvětluje pojmy až později. Doporučuji se tedy přes začátek přenést s klidem, protože čím více čtete, tím je to lepší! :)
Tahle kniha sice nebyla tak dobrá jako první díl, ale špatná taky nebyla. Jax se mi tady zdál jiný, než jakého Paige popisovala v jedničce. Ostatní byli naprosto úžasní. Zek, Nick... Všechny jsem si je oblíbila. Konec mě dost překvapil, protože já u knih nepřemýšlím. U mě se realitou stane svět hlavního hrdiny/hrdinky a zbytek nevnímám. Přemýšlím jak postava a nemyslím na logiku... Prostě super! Knihu rozhodně doporučuju přečíst a těším se na další díl.
Musím uznat, že svět který autorka vytvořila se mi velmi líbil. Opět plný nových osob s různými dary a nepředvídatelných událostí. Navíc oceňuji v knihách mapky, protože lépe dokreslují představu o celému příběhu. Bohužel místy jsem se nemohla začíst.
U Sedmi pečetí....Vážně, co ten konec? Samantho proč?
Bylo to naprosto Epické (a to slovo epické nepoužívám) četlo se to tak rychle a při konci jsem stránky hltala, tak strašně moc! Bylo to pro mě potřebnější než vzduch. Naprosto tuhle sérii žeru a autorku strašně obdivuji za její velikánskou fantazii. Do dalšího dílu asi vybuchnu :D heeelp, jak může někdo přežít takový nával vzrušující knihy?!...Naprosto nemožné.
Ach áno, opäť večný problém podobných žánrov (napodobne ako Hunger Games). Dej sa viac menej opakuje, síce nie v tábore, ale v inej lokalite, ale je to obdobná parafráza. Nakoniec tam vsunieme romantickú líniu, lebo to je to, po čom srdce túži a zrazu zo šikovnej knihy vznikne typický guláš. Neviem, či zvládnem aj pripravenú tretiu časť...
Krásný byl první díl a krásný, napínavý byl i druhý. Už aby tu byl třetí, čtvrtý.... Výborně napsané a drží u děje od začátku do konce. A konec...napínavý a otevřený. To nesnáším. Ale stejně se moc těším na další.
Tato knižní série mě stránku po stránce stále více pohlcuje. Jak už tu někdo napsal, i já se ztotožňuji s citátem na obálce - nechtěla jsem vypadat jako "roztleskávačka Kostičasu s pompony", ale prostě nešlo jinak. Když jsem četla scény se Strážcem, uvědomovala jsem si, že je to trochu jako z červené knihovny pro náctileté, ale stejně jsem si nemohla pomoct a rozbušilo se mi srdce. Některé pasáže jsem četla rovnou dvakrát. A přestože často čtu v MHD, asi poslední třetinu knihy jsem si nechávala až na doma, protože to s mojí snovou krajinou cloumalo tak silně, že bych to v masoprostoru asi nezvládla.
Oceňuji, že na rozdíl od Kostičasu nebyla většina postav jednoznačně pozitivní nebo negativní (Jaxon, Terebell a další Ranthenové, Kudlanka, Ivy), i když těch jasných "zloduchů" je tam pořád docela dost... Postav je tam obecně opravdu docela hodně a ne všechny jsou moc propracované, doufám, že to autorka ustojí a v dalších dílech nám některé zase trochu víc přiblíží...a nezapomene na ty, které se tak záhadně vytratily (třeba Michael a David).
Ale i přes všechny výhrady zůstávám velkou fanynkou a netrpělivě čekám, až mi škubnutí zlaté šňůry, která mne k této sérii poutá, oznámí, že vyšlo pokračování.
Myslím, že nutně potřebuju další díl. :D Doufám, že se HOST hecne a když už ho má k dispozici, přeloží ho a vydá co nedřív. ;) Ten otevřený konec mě asi zabije... :(
Ale teď vážně. Po Kostičasu, který mi díky mnoha novým výrazům a spoustě postav přišel možná trochu moc složitý a zmatený, pro mě byl Vidořád o úroveň lepší. Možná i o dvě. A to se mi do něj ani moc nechtělo... Pět hvězd nedám jen proto, že si chci nechat nějakou rezervu pro další díly. :) Začátek knihy se trochu vlekl, ale pak se to neskutečně rozjelo. Ostatně zhruba od poloviny jsem četla v kuse, prostě jsem nemohla přestat, a knihu dočetla před půl čtvrtou ráno. :D Sice si moc neumím představit, že tahle série má mít sedm dílů, ale po Vidořádu se budu na každý další těšit a třást jako malé dítě na Vánoce.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie pro dospívající mládež (young adult) sci-fi fantasy
Autorovy další knížky
2014 | Kostičas |
2020 | Převorství u pomerančovníku |
2015 | Vidořád |
2017 | A zrodí se píseň |
2022 | Když spadne maska |
Oproti prvnímu dílu trošku zklamání, ale opět mě unáší skvěle vytvořený svět a děj, který se tentokrát odehrává také na jednom z mých nejoblíbenějších míst na světě - londýnský Camden.