Pražské povstání: Růže a barikády
Veronika Válková
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/440396/bmid_prazske-povstani-ruze-a-barikady-dY1-440396.jpg
5
64
64
Je 25. dubna 1945. To, že do konce druhé světové války zbývají dva týdny, ví jen Bára. Německá armáda ustupující před Spojenci se v Čechách a na Moravě hodlá bránit do posledního dechu. Když v Praze vypukne povstání, Bára cítí povinnost zapojit se do něj jako zdravotnice s oddílem skautů, s nimiž se stačila spřátelit. Ani si nepřipouští, že ve válce může jít o život nejen jí…... celý text
Přidat komentář
Moc se mi líbilo že se Barča neobjevila jen na konci, mám ráda díly které jsou výjimečné...
Jedna z nejlepších bárovek. Četla jsem jedním dechem. Jen v druhé půlce na mě padl smutek, když si člověk uvědomí, že to není nějaký vymyšlený fantasy svět, ale že se to skutečně dělo...
(SPOILER) Asi (zatím) moje vůbec nejoblíbenější kniha od Válkový, už jsem ji četla hodněkrát a stejně mě kolikrát dostane, když zemře Vláďa Hauff...
První knížka, co jsem přečetla. Velmi zajímavé a napínavé, určitě se podívám po další.
Na konci jsem brečela... tak kniha je úžasná, asi jedna z nejnapínavějších "bárovek".
(SPOILER) Výborný příspěvek k regionálním dějinám. Boj o rozhlas i usedlost Pražačka. Příběhy Jaroslava Bočinského i zastřeleného policisty nesoucího bílý prapor jsou skutečné. Ač opět výborný dětský příběh Báry, popis posledních dní války působí dost autenticky. Potěšila mne i pasáž o "Hetzerech".
Moje první kniha ze série Kouzelný atlas Putování časem … a určitě ne poslední. Skvěle popsaná atmosféra povstání … pro děti čtivé a poučné, i když i dospělí si čtení mohou vychutnat (a třeba se dozvědět i něco nového). Moc se mi líbilo hlavně zmínění dění na Pražačce, o které mnoho lidí neví, a autorka v příběhu čtivě popsala význam rozhlasu (když ještě nebyl strejda Gůgl). Doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco o historii čtivou formou a nestačí jim učebnice dějepisu.
Opět paráda. Báru by měl atlas do těchto časů posílat častěji, třeba by se jednou konečně chytla. Je ale pravda, že taková tragédie, jako v případě Terezína, to nebyla.
(SPOILER) Byla skvělá, moc se mi líbila, dobře se četla. S tím, jak jsme sami osvobodili rozhlas, souhlasím, ale s tím, co říká děda legionář v 11. kapitole, nesouhlasím, protože nás osvobodila Rudá Armáda během povstání, ne po něm.
Ač již nějakou dobu nejsem cílová skupina, každou další Bárovku zhltnu s nadšením a tato nebyla výjimkou. Přestože jde o temné období, nechybí ani veselé momenty. Postrádala jsem klasický závěr, kdy Bára na internetu zjišťuje informace a upřesňuje si, např. s kým se setkala a co se dělo dále.
Úplně mi neseděla zmínka o rodině Zelenkových a jejich synu Aťovi. Některé informace by spíše seděli na rodinu Moravcových (kteří měli syna Vlastimila, zvaného Aťa), jiné tuto podobnost vyvracejí.
Opět skvělý díl!
Strašně mě nadchlo ze VV dokázala napsat takový příběh…