Kráčím nocí samotný

14.02.2018

V knihovně jediný dostupný titul tohoto autora, tak proč ho nevyhledat a nepřečíst, říkala jsem si… Po otočení poslední strany říkám: škoda, že jediný.

--------------------------------
(…)
Ale i když spánek zaplašil bázeň,
jakýsi mráz na dně duše mi zůstal.
Neboť kráčím mezi lidmi a hledím
pozorně očima na každého z nich,
zvědavý na všechny, stejně však cizí.
A nemám nikoho, do jehož rukou
vložil bych své ruce v plné důvěře
a s kým bych pozapomněl sám na sebe.

A tak kdyby nebylo vod a stromů
a celého němého světa věcí,
jenž doprovází mé žití na zemi,
já myslím si, že bych samotou zemřel.

To bloudění uprostřed cizích lidí
a toto prázdno dokola mě leká
a jistota, že to bude napořád.

Oči však zůstávají krutě suché.
(str. 27)