Krajina her

10.05.2023

Juliš svůj experiment, který různě variuje ve všech básních této sbírky, osvětluje v básni závěrečné. (Ta je z mého pohledu nejlepší, neboť jinak je ta Julišova hra chvílemi samoúčelná, často vyprázdněná, ztrácejí se v ní i jinak velmi povedené verše...)
"Čtenáři// JIstě si všiml, že mnohé básně této knihy jsou tvořeny určitým způsobem opakování vět jejich prostupováním prolínáním jejich záměnami a obraty jejich variacemi / je tak učiněno naprosto záměrně důsledně a cílevědomě / nejsou tak ale vyčerpány všechny možnosti tohoto způsobu ani všechna možná látka ú je proto možné ba žádoucí aby v dalším vytváření básní pokračoval čtenář sám / ... / jediným předpokladem hry je aby čtenář v ni měl důvěru / i když tento návod není návodem ke štěstí - neboť čtenář zajisté má život takový jaký právě život je - je přesto jedním z návodů jak možno vyjít z temné jeskyně slov do krajiny kde je možno pozdvihnout obličej z bláta strachu a pohlédnout na harmonickou stálost proměnlivých oblaků slov. " (str. 197 a 198 v souboru Básně)