Král Krysa
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68942/bmid_kral-krysa-s4H-68942.jpg
5
2282
2282
Asijská sága série
< 4. díl >
Na východním cípu ostrova Singapuru, v zajateckém táboře Čangi, jsou vězněni spojenečtí vojáci. Krutí japonští dozorci, nedostatek jídla, malárie, cholera i absence zpráv z domova mají za následek, že se z britských a amerických zajatců stávají apatické „chodící mrtvoly". Pouze jediný z nich se nedá připravit o svou vnitřní svobodu - poučen zákony džungle vládne táboru jako Král. Jeho neuvěřitelná vitalita a bezohledná podnikavost se nedají zarazit ani ostnatými dráty, ani nenávistí vlastních spoluvězňů. Protihráčem tohoto sporného hrdiny se v táboře stává anglický pilot Petr Marlowe, potomek staré britské aristokracie. A přestože životní hodnoty obou mužů nemohou být vzdálenější, společně se postaví úsilí svých věznitelů definitivně zlomit důstojnost zajatců.... Clavellův slavný román Král Krysa se stal nejen předlohou úspěšného filmu z roku 1965, ale též inspirací neméně populárních divadelních adaptací.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1993 , Knižní klubOriginální název:
King Rat, 1962
více info...
Přidat komentář
"Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. Nejsilnější byl vždycky Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štětí a síly dohromady. Mezi krysami."
Je mi z téhle knihy tak úzko...
Jak strašné to muselo v Čangi být! Nelidské podmínky, chudá strava v minimálním množství, žádné soukromí, žádná hygiena, žádné zábrany. Díky této knize se asi budu o tematiku zajateckých táborů více zajímat.
Kniha je psána velmi čtivě, syrově a věcně, autor se nesnaží nic zatajovat, prostě jak to tam bylo, tak to tam bylo. A Clavellovi se to věřit dá, když v Čangi sám pár let prožil! Postavy mi hrozně přirostly k srdci a stejně jako jim, i mě najednou bylo líto že je konec dnům v táboře a že všichni začnou nový život který třeba nebudou schopni žít, protože je ta tři léta k nepoznání změnila, protože se z nich stala takřka zvířata, ačkoliv oni sami si toho vědomi nebyli. Neubránila jsem se pocitu, že by jim snad v Čangi bývalo lépe...což je asi hloupost, ale zvyk je zvyk, ať je sebenepříjemnější.
A tak strašně ráda bych věděla, jak to bylo dál: jestli se Král a Petr ještě někdy setkali, jestli Mac nakonec našel svou ženu, jak dopadl Gray, jestli ještě někdy slyšeli o Larkinovi...jak já bych to chtěla vědět! A přitom se to nikdy nedovím, můžu se jen dohadovat...
Kniha na mě opravdu silně zapůsobila, a to zejména poslední dvě kapitoly. Všechno mluví v její prospěch: zajímavé téma (místo obvyklé Evropy se děj odehrává v Asii), skvělý styl psaní, věrohodné postavy, spoustu nezapomenutelných okamžiků a celá ta atmosféra ze které čiší touha přežít - nemohu jinak než vřele doporučit.
Zde vyhrával jen ten silnější, chytřejší a odvážnější. A to byl Král. Mezi krysami.
Jedno velké bravo! Psychologický román o zajateckém táboře. Takhle čtivou, napínavou, nepředvídatelnou, ale zároveň dobře stravitelnou knížku jsem snad v rukou ještě neměla.
I taková drobnost, že vedlejší postavy byly jednoduše, ale jednoznačně popsané a člověk se v nich nezamotával.
Hodně mě bavila autentičnost vyprávění, ten život tak prostě byl a autor to uměl suverénně předat.
Určitě se chystám na jeho trilogii, tenhle styl psaní mě velmi zaujal.
Čteno znovu po 2 letech, a stále stejně skvělé. V knize je ukázána snaha o přežití vězňů zajateckého tábora, jejich pocity a starosti. Jsou zde uvěřitelné postavy, a jejich vnitřní monology jenom dokreslují to, jaké to muselo být peklo.
Konečně mám přečtenou kompletní Asijskou ságu od Clavella. Jen je škoda, že jsem si Krále krysu nedal před Vznešeným domem, abych si lépe vychutnal další osudy postav ze zajateckého tábora Čangi. Rozhodně zajímavý příběh, který se překvapivě netočí kolem žádného velkého pokusu o útěk, ale jde hlavně o přežití. Každodenní rutina, nepřátelství dozorců či okolního prostředí a možnosti, jak se vším naložit.
Vynikajúci opis života v tábore, každodenný boj o jedlo, postavenie, česť, odporúčam...
Fascinující četba. Další doklad toho, co člověk dokáže, když už si tisíckrát myslí, že právě přichází konec... A taky že nikdo není černobílý. V japonském zajateckém táboře Čangi živoří tisíce koster potažených kůží. Svaly, maso, špeky... to vše dávno zmizelo. Myšlenky se soustředí na jediné. Jak přežít. Co jsou tyto soužené kostry ochotny zaplatit za přežití? Za jídlo, za léky, za naději. Kdo je ten dobrý a kdo zlý? Mravokárce, který srší nenávistí, vykořisťovatel a překupník coby vážená osoba a přítel...? Čeho jsme ochotni se vzdát kvůli přežití? Co jsme ochotni udělat? Kdo a jak nakonec přežije?
James Clavell v této své nejniternější zpovědi odpovídá na všechny tyto otázky. Těžko uvěřit, že to on sám byl jednou z oněch koster, jeden z přeživších, jeden z těch, co nepřišli ani o život ani o rozum. A měl k tomu dost dobrých příležitostí. A přitom z autora ani jeho alter ego nesrší zloba a nenávist vůči jeho věznitelům. Pouze respekt. Vždyť sám přece byl poraženým vojákem. Nesmírně lidský román. Král odchází, krysa zůstává.
Opravdu dobré čtení, rozsekal mě teda hlavně jeho samotný závěr. Ta bezmoc postav, nejistota, obavy z budoucího byly takřka hmatatelné a nebyl to vůbec příjemný pocit.
Těžko jsem se loučil s Petrem a Králem, s jejich mikrosvětem a životem v něm. Možná mě přirostli k srdci, protože jsem knihu četl velmi rozvláčně (netrávil jsem tolik času v MHD a byl na HO v rámci opatření proti cov-19) , každopádně jsem ji nečetl naposled.
Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Bohužel tak trochu ve stínu slavnějšího Mostu přes řeku Kwai. Rozhodně neprávem.
"Zítřek neexistuje. Existuje jen přítomná chvíle." - James Clavell
James Clavell, na základě svých vlastních zkušeností ze zajateckého tábora, vybudoval ve svém nejslavnějším románu společenství lidí, kteří byli zahnáni do kouta a ve velké většině přišli vinou příšerných podmínek k životu o lidskou důstojnost. Král Krysa není knížka o tom, jak se neposrat, když dostanete úplavici nebo jak si zvyknout na zablešené postele. To je totiž zcela nemožné.
Pojednává o lidech, jejichž vůle žít zvítězila nad slabostí jejich vlastních těl. Představuje nám je s jejich přednostmi, chybami, vzpomínkami a hlavně v jejich smradlavé, bezútěšné realitě boje o jakoukoliv drobnou výhodu a naději. A my, čtenáři, hodnotíme jejich činy z pohodlí domácích křesel a ptáme se, diskutujeme o tom, která z postav se chovala správně, co je morální a sympatické.
To, co chybí vojákům v japonském pracovním táboře, nám autor servíruje v menu all-inclusive. Krmí nás vybranou pochoutkou světové literatury. Bufetem životních otázek a odpovědí, které nemůžeme naleznout, dokud si dané peklo na zemi sami nezažijeme.
Král je mrtvev, chutnal skvěle.
Četl jsem jí už dávno, ale je to opravdu povedená knížka. Velice zajímavý pohled na přežívání a přežití v zajateckém táboře. Co vše je a schopen člověk udělat pro hlavně vlastní přežití. Doporučuju.
Tuto knihu jsem měl napsanou na seznamu knih, které bych si chtěl přečíst. Když jsem se procházel po antikvariátu a narazil jsem na tuto knihu, volba byla jasná, kterou knihu si koupím. Škoda, že kniha byla v paperbacku. Hodnocení v Databázi knih je vysoké, knihu ohodnotilo hodně čtenářů. Kniha má 4 části, děj se odehrává během 2. světové války. Knihu hodnotím na 90 %.
Autor na počátku knihy píše, že „Čangi a vězení v Outram Road v Singapuru existovaly. Zbytek této historie je ovšem fikcí a nemá nic společného se skutečnými živými nebo mrtvými osobami.“ Při čtení jsem měl pocit, že v tomto táboře měli zajatci větší volnost a nebylo to tak hrozné v porovnání například s koncentračním táborem Osvětim v Polsku. Samozřejmě prostředí jsou zcela odlišná a také složení zajatců, které se skládalo ze zbytků spojeneckých armád (Angličané, Australané, Američané), je zcela jiné, ale ať už se jedná o jakýkoliv koncentrační tábor, pokud v něm člověk nebyl, nedokáže si to představit a může mít zkreslené představy. Každý den musí být pro zajatce utrpení. V závěru knihy jsem se o tom přesvědčil.
Hlavní postavou je americký desátník King – Král, který má u všech vězňů respekt. Provádí obchody a jeho heslo zní: nakup zboží co nejlevněji a prodej co nejdráž. Líbila se mi postava Petra Marlowa (Angličan), který naváže přátelství s Kingem. Je to čestný mladý muž, který má vždy výčitky svědomí, pokud má pocit, že se nezachoval správně tak, jak by měl, z druhé strany si dokáže také dupnout, pokud se mu něco nelíbí. Neměl jsem rád poručíka Greye, protože do všeho strkal nos a nebyla to pro mě sympatická postava. V knize se vyskytují další postavy včetně japonských věznitelů. Líbilo se mi, že někteří zajatci se oslovovali slovem – kámoši. V knize se hodně popisují nelegální obchody, které probíhaly v táboře, a to mne příliš nebavilo, i když tímto způsobem si vězni polepšili a za získané peníze se měli o něco lépe. V knize se také řeší otázka transsexuality a homosexuality. Krysy v této knize sehrají také určitou úlohu. Při popisu některých scén mne mrazilo, jiné popisy událostí byly pro mne chvílemi nezáživné. Připadalo mi, že v knize mohlo být více napětí, to jsem trochu postrádal a určitě bych ho přivítal místo neustálého popisování průběhu obchodování. Závěr knihy jsem si v určitých situacích představoval jinak, v některých momentech byl smutný. Celkově se mi kniha líbila až na drobnosti, které jsem uvedl. V průběhu čtení jsem uvažoval, že knihu ohodnotím na 80 %, ale nakonec jsem zvýšil hodnocení na 90 %. Myslím si, že kniha si zaslouží toto hodnocení.
JAMES CLAVELL je označován za autora tzv. jedné knihy. V průběhu života napsal více knih, ale kniha KRÁL KRYSA získala u čtenářů největší ohlas a byla asi nejúspěšnější knihou z jeho literární tvorby. Kdo má rád příběhy z 2. světové války, může vyzkoušet také tuto knihu, jejíž děj se odehrává v japonském koncentráku. Většinou se setkáváme s příběhy z koncentračních táborů z Polska, z Německa a nám blízkých zemí, tento příběh je zvláštní tím, že se odehrává na místě, které je nám vzdálené, neznámé a pro mnoho čtenářů může působit exoticky. Za zdmi koncentráku se nacházela džungle. Ačkoliv je tento román fikce, autor vložil do tohoto románu své zážitky a zkušenosti, protože se v tomto koncentráku na vlastí kůži ocitl. Jedná se o jeho první román (debut).
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. A nejsilnější byl vždycky Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štěstí a síly dohromady. Mezi krysami.
Nadchla mě. Ale nebudu psát delší komentář, protože moje pocity se téměř totožně shodují s uživatelkou pode mnou.
Je to napsané tak živě, tak skutečně, tak lidsky! Věřila jsem každému slovu, dokázala jsem si živě představit každou postavu. Chvílemi se to může zdát poněkud zdlouhavé, ale právě to dává knize tak silný realistický nádech. Poskytuje pohled na každodenní život v zajateckém táboře z mnoha různých stran.
Budete si říkat:" takový běžný válečný román". Ale ten konec! Dost knížek konci šťastným koncem, tady je konec surový a pravdivý (nejspíš). Myslím, že takhle nějak to bylo a možná ještě hůř
Ze začátku trošku zklamání, není to o chování Japonců k válečným zajatcům, ale o chování mezi válečnými zajatci a ve finále musím uznat, že velmi velmi povedené čtení.
Tuhle knihu jsem poprvé četl v jinošských letech a imponovala mi Králem, prototypem tržní dravosti. Kdo se stará, ten má. Později jsem ale ocenil aspekt boje proti předpisům (občas je potřeba je ignorovat) a nesvobodě.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství prvotina zfilmováno americká literatura hladovění Singapur zajatecký tábor váleční zajatci válečné romány americké rományAutorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
Nemám žádnou kritiku. Bylo to skvělé. Nejlepší byly scény s tím, jak se všichni podváděli navzájem. Sarong, plížení se do vesnice, nechutnosti jako např. sněť v ruce, po osvobození chtěli jíst rýži místo chleba a brambor a Král je smutný. Gay a trans postavy. To jak je Petr ve všem skvělý, ale zároveň strašný idiot vůči právě oněm postavám. Číňan Čeng San.
Dobře, přecejen nějakou kritiku mám: Postava Greye. Zatímco všechny ostatní charaktery nebyly vůbec černobílé, a všechny jejich činy a myšlenkové pochody dávaly v dané situaci dost smysl, on byl prostě idiot, nebo to znělo, jako že z něj autor vysloveně toho idiota, kterého všichni nesnáší - zaslouženě, udělat chtěl, a není tam za tím (nebo pro mě, já se do toho vžít nedokážu) žádná reálná motivace. Kdyžtak mi to prosím někdo osvětlete.