Král Lávra
Karel Havlíček Borovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543077/bmid_kral-lavra.jpg
4
2045
2045
Krátká veršovaná pověst o irském králi Lávrovi a jeho snaze utajit před světem a poddanými jedno malé tajemství. Kvůli tomu každý rok o letnicích nechává popravit holiče, který jej stříhá. Když další rok padl los na holiče Kukulína, syna staré vdovy, zoufalá matka vyprosí na králi milost. Ale Kukulín, ač přísahal, že o tom, co spatřil na králově hlavě nikdy nepromluví, nedokáže nést tíhu takového tajemství. Na radu poustevníka svěří své tajemství staré vrbě...... celý text
Přidat komentář
Přečteno během chvilky - a nutno podotknout velmi příjemné chvilky. Fajn na odreagování, děj mě bavil, a já si můžu odškrtnout další knihu ze seznamu povinné četby. Moc milé verše.
„A po krátké době,
když utich povyk,
líbil se přec lidu
dobrý panovník,
zdálo se jim, že ty dlouhé uši
právě dobře ke koruně sluší,
všechno může zvyk!"
Jakkoli mám ráda poesii a českou literaturu 19. století, Králi Lávrovi jsem nikdy nepřišla na chuť. I když se tu dají najít hezké partie, některé rýmy mě tahají za uši (Není každá vrba / jako viklovská, / ani každá basa / jak červíčkovská). Ráda Havlovi-Borovskému přiznám, že děj plyne svižně a že jadrně formuluje pointu, ale přesto k jeho básni cítím spíš nechuť a nepřestávám se divit, že stále ještě figuruje na seznamu maturitní četby vedle, řekněme, Machara. Snad ne kvůli tomu, že je „nízkoprahová"? Kollár a Linda veršovali o několik pater lépe.
AUDIOKNIHA: Jak děti nechat zamilovat se do poezie? Pustit jim tenhle úžasný příběh od Borovského. Skvěle zvládnutý žánr, hezký příběh, nějaké to poučení i pobavení. Tady prostě nelze cokoli vytknout. A já děkuji za letošní Čtenářskou Výzvu, že mě k autorovi dovedla.
Zatím nejhezčí poezie co jsem četla...
A ještě je tam zmíňka a o mém rodném městě :)
…Divili se lidé, mrzela je dost
na tom dobrém králi tato ukrutnost;
však co král chce, zdrávoť pro poddané,
tak po letech zvykli si Irčané
na tu podivnost.
Jenom holičové zvyknout nemohli,
na šibenici je špatné pohodlí…
Spojeno se vzpomínkami na mé rodiče, na jejich nacpanou knihovnu, na nedostatek místa, zadní řada knih je schovaná za přední. A já, žáček prvního stupně, se v těch pokladech přehrabuji, objevuji zázraky, slyším poprvé o nějakém Irsku a zjišťuji, že za své chybičky bych se nemusel stydět.
A tajemství pošeptám do vrby.
100 % (zatím 1406 hodnocení, průměr je zatím 78 %).
Poslechnuto jako audiokniha. I když mi verše samy o sobě neznějí nejlíp, hlas pana Mrkvičky mě donutil knihu doposlouchat. Škoda jen, že za mých školních let audioknihy ještě neexistovaly. :-)
Kraťounké dílo, které každý zná, nebo o něm alespoň slyšel.
Po dlouhé době jsem si chtěla přečíst nějakou klasiku a jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této.
Příjemné odreagování.
Jedná se o velmi čtivé dílo a vlastně pohádku, kterou jsem měla přečtenou za ani ne půl hodinky. I když je kniha veršovaná, chápu vše i díky tomu, že autor nepopisuje pocity postav moc do hloubky. Použitý jazyk mi vyhovoval a styl verše, použitý zde, jsem snad nikdy dříve nikdy neviděla, ale to je možná způsobeno tím, že básně moc nečtu. I přestože Karla Havlíčka Borovského moc nemusím, toto dílo je velmi hezké a jistě stojí za přečtení. Kresbami doplněné vydání z roku 2006 je velmi hezké a přitažlivé i pro oko. Určitě doporučuji.
Nebýt čtenářské výzvy 2019, báseň bych si nikdy nepřečetla. Rozhodně jsem nečekala, že se bude jednat o tak příjemné a svižné čtení. I když jsem samozřejmě věděla, co král Lávra skrývá pod vlasy, líbilo se mi, jakým způsobem se k této informaci autor dostává. V průběhu děje téma několikrát hezky nakousne, ale vše vyzradí až téměř na samotném konci. K mému velkému překvapení musím říci, že toto nejspíš nebylo mé poslední setkání s Karlem Havlíčkem Borovským.
Jsem překvapená, jak čtivé toto dílo bylo! A samozřejmě, jak povinná četba velí, poučení nesmí chybět. Docela lituji, že jsem se před maturitou víc nezaměřovala na české klasické autory, bývala bych byla mile překvapená! A možná jsem dozrála až nyní a až nyní dostatečně docením jejich kouzlo.
Bývaly časy, kdy nám dril učení se básniček dost znepříjemňoval život. Pár desítel let na to ale zjišťuji, že mi spousta veršů v hlavě zůstala, a není vlastně až zas tak velká nadsázka, že knihu umím nazpaměť úplně celou. Dojít někdy na realitu 451 st fahrenheita, z vrozené lenosti bych si možná vybral právě tuhle knihu :o
Na knížku jsem zde narazil při procházení Eknih zdarma. Hned jsem si vzpomněl na školní léta, kdy jsme toto dílo měli v povinné četbě, a hned začal se stahováním. Myslím si, že se rád k této útlé knížce zase někdy na chvíli vrátím.
Opětovně přečteno ze zoufalství, že se blíží konec roku a stále nemám dokončenou výzvu. Hle, jaký požitek si může člověk připravit ze zoufalství! Občas je dobré vrátit se ke klasikům!
Přečteno se synem v rámci povinné četby - ponaučení pro každého... KDYŽ TĚ NĚCO SVRBÍ NA JAZYKU, POŠEPTEJ TO DO DUTÉ VRBY.
Štítky knihy
láska satira pověsti česká literatura Irsko mezilidské vztahy severské pohádky ironie Karel Havlíček Borovský poezie klasická literatura pověstAutorovy další knížky
| 2006 |  Král Lávra |
| 1948 |  Křest svatého Vladimíra |
| 1948 | Tyrolské elegie |
| 2004 | Epigramy |
| 2008 | Obrazy z Rus |
Ta propojenost irské legendy, řecké mytologie a českého „švejkovství“ a jakési zemitosti a surovosti jazyka je okouzlující. KHB je zabiják satirou, není divu že ho Habsburkové nenáviděli tak, že ho poslali do exilu. Monarchie jako Absurdistán, kde platí děsivě směšné zákony a nařízení, které mají zakrýt „oslí uši“ - tedy nesmyslnost a nepřizenost celého – jinak mocného a na první pohled neochvějného - systému.
„Než co platí hvězdy, zlaté třepení,
když srdéčko trápí ostré hryzení:
nevyjevit nic po věčné časy,
co vidívá králi pod vlasy
vždy při holení!
Husy štěbetají, tichá je labuť:
kdo chce tajnost smlčet, holičem nebuď:
holičovi vědomosti škubou,
než je poví, přenáramně hubou:
jazejček je rtuť!“