Král Sobol aneb putování Morice Beňovského
Jean-Christophe Rufin
Námětem románu jsou životní osudy světoběžníka a osvícence slovenského původu Mórice Beňovského (1746–1786). Autor se inspiroval jeho rozsáhlými paměťmi, sepsanými v osmdesátých letech a vydanými poprvé v roce 1790, kdy se staly světovým bestsellerem. Rámec románu tvoří vyprávění hlavního hrdiny a jeho družky na návštěvě u Benjamina Franklina. Barvité líčení jejich životních osudů – od pohnutého dětství, účasti v polském boji proti ruské okupaci přes zajetí a pobyt v trestanecké kolonii na Sibiři až k útěku a strastiplné plavbě z Kamčatky kolem Číny až do Evropy – nakonec ústí k důvodu návštěvy: Poté co se usadili na Madagaskaru, Beňovský dokázal usmířit tamní obyvatele, a ti ho dokonce prohlásili za krále. Původně však na ostrov přijel z pověření francouzského panovníka, a ten trvá na tom, že si chce území podmanit a učinit z něho zásobárnu nerostů, a zejména otroků. Beňovský žádá Franklina o pomoc a podporu. Na Madagaskaru vidí reálnou možnost, jak uskutečnit osvícenské ideje, vyhnout se podrobení místních obyvatel, a naopak jim – a tak i sobě – dát svobodu…... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2023 , MaratonOriginální název:
Le Tour du monde du roi Zibeline, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Móric August Beňovský (nebo též Benyowsky, 1746 - 1786) byl dobrodruh, cestovatel, objevitel, kolonizátor, spisovatel a válečník, král Madagaskaru, plukovník francouzské armády, velitel polské armády a rakouský voják, osvícenec. Narodil se ve Vrbovém na Slovensku, procestoval celý svět a zemřel na Madagaskaru. Ve francouzštině napsal rozsáhlé paměti, které vyšly poprvé v anglickém překladu až po jeho smrti v roce 1790 a téhož roku i v němčině a staly se světovým bestsellerem. V roce 1808 vyšel výbor z pamětí ve slovenštině. V roce 1966 vyšel na Slovensku Beňovského deník, celá kniha Paměti a cesty vyšla ve slovenštině ve dvou svazích až v roce 2006. V roce 1933 napsal známý slovenský spisovatel Jožo Nižnánsky, autor Čachtické paní, obsáhlý poutavý román Dobrodružstvá Mórica Beňovského. A v roce 1975 byl v československo-maďarské koprodukci natočen výpravný televizní seriál Vivat Beňovský vycházející jak z Beňovského pamětí, tak z Nižnánského románu. Osobnost Beňovského přitahovala i mnohé další historiky a umělce, mezi nimiž je i francouzský spisovatel Jean-Christophe Rufin (*1952), nositel Goncourtovy ceny, jehož u nás známe z českých překladů románů Adamova vůně a Červený obojek a esejistických knih Nesmrtelná túra do Compostely a S leopardem v patách. V roce 2017 Rufin vydal román Král Sobol aneb putování Mórice Beňovského (Le tour du monde du roi Zibeline), v němž volně zpracoval životní osudy tohoto dobrodruha a osvícence.
Rufin líčí Beňovského dětství a dospívání na rodném zámku s despotickým otcem, který byl voják. Světlo do jeho života vnese francouzský domácí učitel Bachelet, který chlapce seznámí s myšlenkami osvícenství. Když otec učitele vyžene právě kvůli jeho názorům, August se nechá zasvětit do tajů vojenského řemesla a pak se dá do služeb rakouské armády. Po dobrodružství v polském Krakově v boji proti ruské okupaci je zajat a putuje do sibiřského vyhnanství až na druhý konec Ruska, na Kamčatku. Odtud se mu podaří utéct a ještě si s sebou odveze svoji lásku Afanasii, dceru místního gubernátora. Jako uprchlík se kolem Aljašky a přes Japonsko, Formosu a Macao dostane obeplutím Afriky až do Francie. A pak je vyslán za svým největším dobrodružstvím, na ostrov Madagaskar. Původně si chce území podmanit ve jménu francouzského krále Ludvíka XV., ale nakonec je zde prohlášen králem a pokouší se uplatňovat osvícenské myšlenky
O svém životě vypráví střídavě August a jeho žena Afanasie a celé je to rámováno návštěvou Ameriky v roce 1784, kde se Beňovský pokouší na svou stranu v boji o svobodu Madagaskaru získat právě Američany. Svá dobrodružství vypravuje dvojice Benjaminu Franklinovi. Afanasiino vyprávění je emotivnější a zaměřuje se více na lásku a na vztah s Beňovským, Augustovo líčení je zdrženlivější. V epilogu je pak dopovězen jeho tragický osud po návratu na Madagaskar. V jedné recenzi se píše, že je to historický román s parametry velkofilmu, což není daleko od pravdy. Ale mně tam něco chybělo; vyprávění je to dosti chladné a poslední třetina ("madagaskarská"), která by měla být nejzajímavější, je naopak bez šťávy, jako by autorovi docházela chuť psát a už to musel jen rychle dokončit.
Autorovy další knížky
2015 | Nesmrtelná túra do Compostely |
2015 | Červený obojek |
2008 | Adamova vůně |
2017 | S leopardem v patách: Zápisky lékaře nomáda |
1999 | Vyslanec Jeho veličenstva |
Je to takové povrchně dobrodružné. Psychologie postav je absolutně černobílá a zároveň jaksi vágní. Kapitoly s Afanásií byly za mě až nesnesitelné. Nudné a ukecané. A líbily se mi tím méně, jak si je sám autor neustále vychvaloval ústy Franklinovými.