Král Šumavy a povídky z hranice
Rudolf Kalčík
Příběh z poúnorového života dřevařské vesnice u bavorských hranic a ze života pohraničníků, kteří dlouho bezvýsledně pátrají po nepolapitelném muži, „Králi Šumavy“, a snaží se překazit jeho protizákonnou činnost, vyplývající z nenávisti k novému politickému a státnímu zřízení.
Přidat komentář
Samotná novela "Král Šumavy" je perfektní thriller, kterému není v podstatě co vytknout. Drsná doba, drsná služba a drsný kraj Šumavy. A zajímavý pohled "z druhé strany", zachycený autorem, který sám u pohraničníků sloužil (1950-1952), psaný tedy s autentickou zkušeností. Děj se odehrává v době, dokud byla hranice ještě relativně propustná: nejrůznější "kopečkáři" a poražení po Únoru deroucí se ven a naopak kvalitně vyzbrojení "agenti chodci" trénovaní CIC naproti "u sousedů" mířící vesměs dovnitř. Tma, únava, sníh, mlha a zrádná blata... A tam "někde" nade vším tajemný "Král", znající perfektně průchody přes bažiny a řídící přechody agentů...
Čas oponou trhnul, jak praví básník. Přišel nový režim a z padouchů se stali náhle hrdinové (a naopak), jak už to tak po dějinných zvratech bývá. Skutečně kvalitní kniha ale přetrvá, pokud je psaná pravdivě - to jest upřímně, tak jak to autor skutečně cítí. Což je Kalčíkův případ.
Doba, ve které se příběhy odehrávají, byla strašná, a jsem rád, že jsem ji nezažil. Díky bohu za tu trošku svobody, kterou dnes máme. Netroufám si ani hádat, na kterou stranu bych se v těch dobách přiklonil já. V Králi Šumavy, a ještě mnohem zřetelněji v dalších povídkách, jde o silně prokomunistickou agitaci. Nechci hodnotit. I když v jiné době, prožil jsem dva roky na vojně. Proto mi přijde neuvěřitelné, to popisované nadšení mladých pohraničníků.
Z literárního hlediska jsem si knihu opravdu užil. Myslím, že mnozí autoři dnešních thrillerů by se od pana Kalčíka mohli učit. Mimochodem příběh se v některých pasážích mírně odlišuje od filmu, který hodně z nás zná. Pokud se oprostíte od ideologického poslání díla, můžete si čtení užít jako já.
Uspokojivé.
Oproti Frýdovým knihám je z Krále Šumavy a především přiložených povídek cítit šílená náklonnost k režimu ve stylu, hurá, budujme vlast a buďme hrdí na naše statečné hochy, kteří brání zemi před zlými imperialisty, protože nám chtějí zničit náš dokonalý stát.. Já jsem zkrátka odpůrce režimu a ty povídky na mě byly moc. Samotný Král Šumavy tak zlý nebyl, i příběh o nasazení proti pašerákům a fanatičnost velitele i hlavního hrdiny byla pěkně popsána. Za Krále tři, za povídky jedna hvězda.
Napínavé povídky z Šumavy let minulých, na hraně detektivky a sondy do života členů Pohraniční stráže
Král Šumavy,jeden z mých oblíbených filmů,chtěl jsem si ho přečíst i v knižní podobě a musím říct,že mě nezklamal.Za to druhá část knihy,Povídky z hranice,byl pro mě absolutní odpad,místo nějakého dobrodružného čtení,v povídkách jen oslava KSČ a zřízení,které v té době bylo...
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1988 | Král Šumavy |
1975 | V ruce samopal : kronika pohraničního útvaru SNB 1946-1949 |
1986 | Bartolomějská ulice |
1961 | Král Šumavy a povídky z hranice |
1981 | Příběhy z hranice |
Autorův popis přírody mi v mnohém připomíná KK a jsem za to rád. Jinak bohužel trochu moc propagandy a brainwashingu, ale to se děje furt a stále. No, trochu mě zaskočil Kilián jako ex Dirlewanger, to není úplně známá věc (Dirlewanger) všeobecně a nevím, jak na to autor přišel. Tím spíš, že by si po válce v klidu žil na hranicích. No, služba to musela být pěkná, ale radši pryč od toho. Klidně doporučím.