Královna ohně
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538838/bmid_kralovna-ohne.jpg
4
1043
1043
Stín Krkavce série
< 3. díl
Vélin Al Sorna musí pomoci vrátit Říši Královně. Po boji o holý život má královna Lyrna za úkol odrazit vpád volarské armády a znovu dobýt nezávislost Sjednoceného království. Aby dosáhla svých cílů, musí udělat víc než jen shromáždit své věrné příznivce. Musí se spojit se silami, které jsou jí odporné, a přivést válku k branám nepřátel. Zajistit vítězství má Vélin Al Sorna, avšak jeho cesta je plná obtíží. Volarská armáda má na své straně tajemného Spojence, který svým služebníkům nabízí dar věčného života. Pokud má království zvítězit, musí Vélin Al Sorna Spojence zničit. Jenže porazit protivníka, jehož není možné zabít, je téměř nesplnitelný úkol, zvlášť když Vélinova píseň krve, mystická síla, která z něj udělala slavného bojovníka, zlověstně umlkla…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
Queen of Fire, 2015
více info...
Přidat komentář
Tak a je tu zaver....Musím priznať ze tak trochu som z knihy sklamaný, ako tu už bolo spomenuté niektoré dejové linky,ma unavovali a prišli mi tak trochu rýchlo ukončené...škoda ze sa viac autor nevenoval Velinovy ale bolo fajn,čítať o jeho putovaní severnou cestou...
Má čtvrtá kniha od Ryana. Volání vlka a píseň krve jako audiokniha, Pán věže a Královna ohně fyzicky. Možná proto mi to trvalo tak dlouho, nějak poslední dobou nestíhám číst. Nicméně mne některé dějové linky už unavovaly a pokud by se děj více zaměřil na Vélina, prospělo by mu to. I tak je to ale velkolepa kniha plná zvratů a bitev. Škoda, že některé pasáže byly kratší, uvítala bych více k historii a třem postavám stojícím za ní/kameny a jako vždy více obdařených a využití jejich darů
Audiokniha
Opět výborně načtena interprety: Ivanem Luptákem, Pavlem Soukupem, Jiřím Suchým z Tábora, Klárou Suchou, Evou Josefíkovou, Michalem Zelenkou. Výborný a decentní hudební doprovod. 5*
Hodnotím plným počtem bodů, perfektní zakončení série. Třetí část byla opět plná bojů, války, magie a smrti a přeci jsem se od poslechu nemohla odtrhnout. Kniha, potažmo příběh mě naprosto pohltil a já si až do samotného konce užívala dokonale vykreslenou atmosféru a prostředí. Obdivuji autora, že tak rozvětvený příběh, s velkým počtem osob a samostatných osudů, dokázal tak bravurně spojit a příběh zakončit.
Parádní zakončení série, i když ne vše se odehraje tak, jak bychom čekali. Nicméně vypravěčský talent autora spolu s úchvatně vykreslenou atmosférou dělají z této série opravdu epickou fantasy...
Proč číst knihu:
- Máte doma krychli z černého kamene a nevíte, k čemu slouží.
- Potřebujete vyléčit závažná popálení.
- Přejete si velkou kočku za mazlíčka.
Proč nečíst knihu:
- Zapomněli jste oblíbenou píseň.
- Odmítáte sloužit pomstychtivé královně.
- Nechcete přijít o své otroky.
Stylově velmi podobné druhému dílu, většina věcí, která mě bavila na Pánovi Věže se mi líbila i zde. Anthony Ryan si stále udržuje skvělé vypravěčské schopnosti. Oproti předchozí knize je tady v příběhu daleko více mystických a fantasy prvků, bohužel z mého pohledu je to spíše na škodu. Celou dobu jsem čekal, jak se vyvine Vélinova dějová linka, která měla jednoznačně nejmystičnější nádech, ale na konci jsem byl celkem zklamán a musím konstatovat, že právě tyhle části knihy mi připadaly nejméně zajímavé. Nejvíce mě bavily asi části Lyrny, které byly plné napětí a spolu s Frentisovou částí se asi nejvíce podobaly předchozímu dílu, který byl perfektní.
Bohužel celá druhá polovina Vélinova příběhu mi tady připadala dost zmatená a spoustu pasáží týkajících se zejména Zemřelých atp. jsem ani pořádně nepochopil. Tady mohl autor být rozhodně popisnější a lépe objasňovat skutečnosti/sny/vize, kterými různé postavy prochází. A divných věcí, které si autor mohl odpustit bylo v tomhle ději i více.
Druhá má výtka směřuje k tomu, že zde je snad ještě větší množství postav, než v předchozím díle. Samo o sobě by to nevadilo, ale často se stávalo, že nějaká postava nedostala ani dostatek prostoru, abych se s ní sžil, nebo mi na ní záleželo. Kdyby to nebyl závěrečný díl, tak bych to asi bral, ale na konci trilogie to působí zvláštně.
Pokud někdo má dojem, že konec byl mírně uspěchaný, tak má asi pravdu, ale mě to tady ani tolik nevadilo. Krátké pasáže a rychlé střídání POV postav dokázaly udržet čtenáře v napětí a je možné, že kdyby se autor pokusil o rozsáhlejší konec, mohl by celku spíše uškodit.
Celkově i přes popsaná negativa se stále jedná o skvělou epickou fantasy, která se lehce čte, je plná napětí i zvratů. Hlavní postavy, kterým se autor dostatečně věnuje jsou vyvedeny špičkově a většinu z nich jsem si celkem rychle oblíbil. Přestože nedávám tentokrát 5*, tak je to silná čtyřka a domnívám se, že kritika, kterou tenhle díl zasáhl (zejména v porovnání s Písní krve) je tak trochu nezasloužená. Další knihy z tohoto světa jsem ještě nečetl a přestože je tohle závěrečný díl trilogie, tak spousta dalších osudů zůstává otevřena v případě, že by autor chtěl v budoucnu navázat.
První díl skvělý, druhý ušel, třetí - zklamání. Prohloubily se tu nedokonalosti druhého dílu, dočetla jsem, ale žádné velké potěšení to nebylo. Malé zdravé jádro je obaleno spoustou balastu. Příliš mnoho postav neumožnilo autorovi věrohodně je vykreslit, takže je obtížné k řadě z nich najít vztah. Často vlastně nemají pro příběh samotný žádný význam, pouze ztěžují orientaci ve jménech i ději samotném. Podstatná část 700 stránkové knihy je zamořena neustálým bojem, fakt nuda. Vyčerpaní bojovníci a stejně vysílený čtenář se nakonec doplahočí k závěru. A doufají, že už je to vážně konec.
Královna ohně, třetí díl série Stín krkavce, je sice trochu slabší než předchozí díly, ale pořád je to pro mne pětihvězdičkové čtení. Souhlasím ale, že konec knihy je dost rychlý, vyvrcholení děje by ještě pár stránek sneslo, bylo to rychleji zakončené než jiné dějové momenty v knize. Niméně i tak se mi kniha velmi líbila a na konci je téměř vše zakončeno a uzavřeno, ale jak už to autor dělá, ponechává si otevřená vrátka pro další sérii a sice Čepel krkavce. Ve druhém díle začala volarská válka vůči Sjednocenému království. Ve třetím díle se chystá královna Lyrna Sjednoceného království shromáždit zbytky vojska, aby mohla zaútočit na volarské císařství a válku pro jednou a navždy zakončit. Volaři ale mají bojovníky, kteří jsou obdařeni velkou temnou silou bojovat a tuto sílu jim dodává Spojenec přes své prostředníky. Jestli chce královna Lyrna uspět, bude potřebovat Vélina Al Sornu ze Sjednoceného království, mocného bojovníka, který bude muset najít cestu, jak Spojence porazit, aby útok proti Volarům byl úspěšný. Vélin je navíc ještě v nevýhodě, v tomto díle ho nevede jeho píseň, která se umlčela na konci druhého dílu, a vždy Vélina vedla a chránila. Stejně tak se mi na knize velmi líbily linky ostatních hlavních hrdinů, linky Lorny, lorda Verniéra, Révy, Frentise jsou stejně poutavé, jako linka Vélinova. Najde Vélin způsob, jak zničit Spojence a oslabit Volary? A najde ho včas, než Volaři zpustoší další území? V knize je hodně postav, to je trochu nevýhoda. Nicméně kniha se mi velmi líbila, jsou zde boje, intriky, magie, ale ne moc, je zde ale hlavně silná touha a cíl zakončit boje a žít v míru jednou provždy ze Strany Sjednoceného království a hlavně postupné vrstvení příběhu, kdo vlastně Spojenec je, kým byl a jak je možno ho oslabit. Toto je dávkováno postupně, nikdy ne vše naráz, takže čtenář musí být pozorný na všechny aspekty děje, jinak mu spousta důležitého nebude dávat na konci smysl. Na tuto sérii jsem narazil náhodou a dnes jsem za tuto náhodu velmi vděčný. Pro mne jasných pět hvězd a doporučení s malou radou. Knihy číst jedině chronologicky, protože je mezi dějem uplynulým a současným silná návaznost a autor neopakuje, co a jak bylo v minulé knize. Mnohá méně významná jména z minulé knihy se v ději objevují se samozřejmostí, že čtenář četl předchozí knihy. Na konci knihy je však naštěstí popisek hlavních postav knihy a jejich přiřazení ději, což je velmi nápomocné. Za mě jasných pět hvězd a doporučení. :-) Těším se na pokračování, to by mělo být zase dějově poutavější.
Co k tomu říct na to, že to byl zavěrečný díl tak jsem očekávala, že tato kniha bude nejlepší, ale to se ani náhodou nestalo.
Celý příběh bych zkrátila tak o 300 až 400 listů pak bych byla možná spokojená.
Takhle moc jsem se u čtení už dlouho nenudila, tam bylo tak moc zbytečných kapitol.
Píseň krve nasadila laťku hodně vysoko, Pán věže byl už o něco slabší, ale Královna ohně byla za mě úplný propad.
Teď si dám chvilku od autora pauzu a za nějaký čas se ještě pustím do Čepele krkavce.
Dějově je to stejně bohaté a akční jako druhý díl, ale.. Je toho už prostě moc. Obzvlášť Frentisova linka je zbytečně natahovaná se spoustou epizodních postav, z kterých se při čtení ( alespoň tedy pro mě) stávala těžko rozpoznatelná skrumáž.Celkové vyvrcholení také není ledajaké,mám pocit, že čachry se Spojencem se autorovi trochu vymkly z rukou.. Dávám čtyři hvězdy,je to důstojné zakončení trilogie,byť je to pro mě určitě nejslabší díl.
Asi už to bylo řečeno i v jiných komentářích, ale shrnu to, s čím souhlasím. Je to nejslabší díl série, přesto je to pořád kvalitní fantasy. V této knize jsou fantasy prvky více než v Písni krve, což jen přidává na efektu, ale přesto byla Píseň krve mnohem zábavnější a čtivější.
Opět jsou všechny hlavní postavy nezranitelné a nesmrtelné, což v kontextu toho, jak všichni kolem padají jako mouchy (i hlavní vedlejší postavy), zní dost nesmyslně. Nechci být morbidní, ale někdo z hlavních postav umřít mohl. :) Navíc evidentně se mladá dívka po několika týdnech cvičení s klackem nebo tupým mečem vyrovná léta trvajícímu tvrdému výcviku mužů v šestém řádu. Nyní je stejně dobrá a stejně nezranitelná a vlastně je tak dobrá, že to může učit. Ne, že by mi její postava vadila, mám ráda přechod z rozmazlené šlechtičny na válečnici, ale tohle byl do očí bijící nesmysl.
Přerod Lyrny na pomstychtivou vládkyni a zkušeného stratéga mi ani nepřijde tak neuvěřitelný. Zvlásť, když je v sérii několikrát zmíněna její ambicióznost, touha po moci a láska k bratrovi, kterého celým svým tažením mstí. I když je pravda, že v druhé knize mi byla o poznání sympatičtější.
Co mi ale nejvíc vadilo, byl ten nesmyslně uspěchaný konec. Po tom všem, co Spojenec za knihy předvedl, byla jeho porážka vyloženě snadná. Podle mě autor vše směřoval k velkému finále, tvořil nesmyslně mocného protivníka, aby byl dobrý konec téměř nedosažitelný a pak nějak nevěděl, jak to zakončit, aby se konal happyend, tak tam prostě něco plácl. Je to škoda, protože jinak se mi celá série dost líbila.
Ale série jako celek je dost dobrá, bavila mě a umím si představit, že si ji za pár let přečtu znova.
Škoda, že třetí díl tak moc snižuje kvalitu série. Už se to tu zmiňuje v komentářích níže a já se pod ně mohu podepsat. Vytůněné holky, kterým stačí 14 dní výcviku, aby kosily nepřítele, změna chování královny mezi 2. a 3. dílem... A je toho víc. Škoda, no...
a je po všem... tedy téměř... což je dobře, protože zůstalo ještě spoustu nevyřčeného...
Přestože to je podle mě nejslabší díl série, pořád to je dobrý, ačkoliv ten závěr mohl být delší.
(SPOILER)
No... třetí díl mě až tak neoslovil. Po prvním a druhém, které jsem bleskem zhltla, jsem se naprosto překvapivě musela k četbě nutit, nemohla jsem se tím prokousat. Trochu jsem se začala ztrácet ve jménech všech těch osvobozených otroků, stejně jako v systému politajů, varitajů, kuritajů, arisajů... Ryan zabil nebo zničil hodně postav, kterých mi bylo líto, nejen lidi, ale i Nortahovu kočičku, ale hlavně mě štvala Lyrna. Jak byla ve druhém díle úžasná, její přerod z rozmazlené princezničky na královnu, která si cení obětí, tady je z ní zarputilá vládkyně neohlížející se na nic. Co vlastně chce?
Každopádně když už jsem se doplazila na konec, byl tak rychlý, že jsem si ho musela přečíst dvakrát, abych si ho vůbec všimla :) Vélin to bere přes severní pól, Frentis z druhého konce Volaru, Lyrna jede lodí... a všichni se se svými vojsky sešli téměř na minutu přesně v čase Révina zápasu u arény, aby každý z hrdinů mohl zasáhnout do finále. A finále? Při tom všem, co Spojenec i Posel umí... stačilo ho chytit za ruku a pak už si s ním dělat cokoliv?
(SPOILER) Místy trochu zdlouhavé,ale jinak sem spokojenej...konečné setkání teda trošku divočina,když jdou všichni odněkud z Tramtárie a přijdou ve stejný odpoledne,ale série jako celek se mi hodně líbila...sem opravdu zvědavej,co nabídne Čepel krkavce...
Nebylo to úplně ono a za mne nejslabší díl ze série, ale i tak mne kniha bavila. Vyvrcholení trochu uspěchané. Každopádně rád se do světa Vélina a spol. rád vrátím.
Třetí díl Stínu krkavce se opět výborně čte a hlavní postavy i svět jsou hodně propracované, čímž výčet kladů bohužel končí. Podobně jako u druhého dílu mi děj přišel hodně natahovaný a málo uvěřitelný, postavy jsou (ikdyž se autor snažil o opak) černobílé a příliš "supermanovské". Závěr knihy je pro změnu zbytečně stručný a působí trochu odflákle.
Tak tohle pro mě bylo velké zklamání. Ryan rozjel velkolepý příběh s obrovským množstvím postav a zápletek a přišlo mi, že se v tom sám ztratil. Nebo jak kdyby neměl dopředu vymyšlený konec a postupně ho nějak splácal. Jenže v průběhu celé trilogie vyvstalo tolik otázek a odpovědi jsme dostali jen na pár z nich a to v mnoha případech ještě neúplné, nepropracované a častokrát vyloženě odfláknuté. Několikrát to na mě působilo tak, že zapomněl, co napsal v předchozích dílech, protože se od určitých tvrzení odklonil bez jakéhokoliv vysvětlení.
Třetí díl je stejně jako předchozí dva hodně dlouhý, ale tentokrát to bylo vyloženě na škodu, mnohokrát se knížka zbytečně táhne a děj se nijak neposouvá. V podstatě jdeme od bitvy k bitvě, které jsou až příliš jednoznačné. Navíc se autor hodně opakuje a jednotlivé motivy jsou pořád dokola. Brutality je v knížce tolik, až už nevzbuzuje pozornost ani závažné emoce. Postav umírá tolik a většinou tak rychle, že to ani nestihnete s našimi hrdiny prožít a "oplakat" je. Navíc pořád přibývají další a další postavy až se v nich úplně ztratíte. Škoda promarněného potenciálu.
Štítky knihy
historická fantasyAutorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
„Když se dvě duše potkají za hranicemi světa, není snadné takové pouto zlomit.“
Na závěrečný díl této série jsem se velmi těšila, protože druhý díl byl zakončen tak, aby navnadil na jeho čtení. V druhém díle děj opravdu gradoval, což nebývá zvykem. Většinou je to jen vycpávka mezi začátkem a závěrečným dílem. Takže jsem od závěru série měla velká očekávání.
I ve třetím díle se střídají pohledy jednotlivých postav a k těm, které jsme sledovali v předchozím díle se přidává i Alucius. U něj mi ale úplně nesedí role, kterou mu autor přiřkl. Postavy sice procházejí určitým vývojem, ale směr, kterým se vydal on, mi celkově nesedí k tomu, jak byl popisován v prvních knihách.
Celkově autor v průběhu knihy přidává mnoho postav, kterým není dovoleno zůstat v ní natolik dlouho, aby si k nim čtenář vybudoval nějaký vztah, a v některých částech je tím děj možná až zbytečně natahovaný. Sama musím říct, že čím déle jsem knihu četla, tím více jsem se těšila na to, až bude příběh u konce.
Začátek totiž měl velmi slušný rozjezd, který těžil z událostí z předchozího dílu, ale postupně se vytrácelo napětí a začali jsme se točit v kruhu popisujícího boje s Volary, které se odehrávaly vždy dost podobným způsobem. Druhá polovina knihy už byla opravdu zdlouhavá a těšila jsem se na závěr. Ten naopak byl velmi urychlený a upřímně já jsem od ukončení této série čekala něco jiného.
I když mi přišel závěrečný díl nejslabší z celé série, přesto se jedná o skvělou sérii a já bych ji rozhodně doporučila. Autor si nechal otevřená vrátka pro další využití světa a jednotlivých postav a já jsem velmi zvědavá, jak to využije.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.