Kráľovná rebelka
Michelle Moran
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374920/bmid_kralovna-rebelka-vr9-374920.jpg
4
34
34
Keď v polovici devätnásteho storočia Británia zdvihne zbrane proti Indii, očakáva rýchle a ľahké víťazstvo. India je nejednotná, roztrieštená na nezávislé kráľovstvá, a preto sa svojou silou nemôže rovnať britskému impériu. No keď anglickí vojaci prídu do kráľovstva Džhánsí, stretnú sa s nečakaným odporom. Kráľovná Lakšmí namiesto toho, aby ticho kapitulovala, postaví dve armády – mužskú a ženskú – a vyrazí do boja, rozhodnutá chrániť svoju krajinu a svoj ľud. Hoci britskému vojsku s lepšou výzbrojou a výcvikom jej vojaci sprvu nenaháňajú strach, Lakšmí odmietne ustúpiť pred impériom, ktoré sa pokúša vziať jej nadovšetko milovanú krajinu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Rebel Queen, 2015
více info...
Přidat komentář
Možno by ma Kráľovná rebelka zaujala viac, keby som nepoznala Cestu do Indie a Kima. Forster aj Kipling píšu podstatne sugestívnejšie, do ich kníh som sa dokázala ponoriť. Ale pri Kráľovnej rebelke sa mi nič také nestalo, čítať ju bolo ako sledovať film, zatiaľ čo čítať Forstera a Kiplinga je ako byť priamo na mieste. Od Michelle Moran som sa dozvedela o Indii o dosť menej, než od spomínaných autorov, nehovoriac o tom, že kniha nebola ani tak o rání Lakšmí ako o Síte. K tomu intrigy a ľúbostný vzťah, ktorý síce netvoril významnú časť deja, ale aj tak sa mi zdal nadbytočný. Zrejme autorka usúdila, že čitateľom treba ponúknuť niečo záživnejšie, než sú historické udalosti, tak to trošku okorenila. Navyše namiesto očakávanej bojovnej kráľovnej som sa stretla skôr s obeťou okolností.
Knihu mi kazilo to, že jsem životní příběh královny Lakšmí znala. Ale i tak to byla pěkná kniha o boji Indů proti zlotřilým Britům. Kam vlezou kolonizovat, tam sto let tráva neroste.
Stejně jako všechny dosavadní komentáře, i já jsem byla mile překvapená, jak je tato kniha věcná a kolik informací obsahuje. Netušila jsem, že Indové jsou vlastně vegetariáni. Rozdíl mezi životem žen v království Džhánsí a ve vesnicích byl doslova propastný, a to nejen z hlediska zařízení obydlí, hygieny, stravování. Hinduistická královna byla na tehdejší dobu velmi pokroková a její srovnání s královnou Viktorií vyznívá jednoznačně ve prospěch Lakšmí.
Chování Angličanů v Indii (ne všech, našlo se mezi nimi určitě i dost příznivců místního obyvatelstva) bylo nestoudné, a to je mírně řečeno. Důkazem je mimo jiné i oběžník Východoindické společnosti; jeho praktické uplatňování popisuje v závěrečné kapitole, nazvané Historické poznámky, jistý Angličan, který tou dobou navštívil Indii.
Z oněch historických poznámek se však dozvíme, že právě v případě tohoto dokumentu se autorka nedržela faktů. V knize oběžník vydala Východoindická společnost (VOC) v roce 1855, ale ve skutečnosti jej musela vydat britská vláda, protože se objevil až v r.1886, kdy už VOC neexistovala! Už jen kvůli tomuto dokumentu lze indické hnutí za nezávislost, které dosáhlo svého cíle až v roce 1947, pochopit a sympatizovat s ním.
Kdybych měla citovat z této knihy, pak toto: Můžeme našim blízkým pomoct vydláždit cestu životem, ale není v našich silách vybrat jim směr.
Výborně napsané informativní počtení: Obávala jsem se červené knihovny, stylu ženských románů, jen zasazených do exotického prostředí předminulého století. Ale byla jsem nadmíru překvapená: příběh se skvěle čte, je zasazen přesně do historických reálií světa, který je a byl nám vždy velice vzdálen, neznámý a neuchopitelný, dýchající exotikou a zcela jinou kulturou. Setkat se takto s "nejslavnější ženou Indie" (v polovině 19. století) bylo vskutku zajímavé a poučné. A britská "Viktorka", velkolepá královna a později i císařovna indická, je tu také dost trefně vylíčena. Závěr knihy je velmi krvavý, ovšem kveprolití v boji mezi Indy a Brity je líčeno z pohledu ženy, takže mi asi proto i slza ukápla...
Krom toho autorka nabízí i pár zamyšlení, která přesahují záběr knihy, mj. pro zdejší komunitu stojí za to citovat následující slova (byť je to spíš nošení dříví do lesa):
"- Omezený život jsem si obohacovala četbou. - Jestli jste se někdy setkali s člověkem, který téměř nečte, pak pochopíte, proč na mě ... upřela prázdný pohled. Pro nečtenáře je život jen to, na co si může sáhnout a co vidí. Neznají ten úžasný pocit, když otevřete knihu a ponoříte se do světa tisíce barev, prožíváte drama lásky a nenávisti. Žijí černobíle. Strom je pro ně strom, nikdy brána do světů obývaných kouzelnými bytostmi, které mezi námi nejsou."
Slova velkého G. B. Shawa celý román uvádějí velmi příhodně a pregnantně:
"Každý Angličan se narodí s tajemným nutkáním vládnout světu. Nikdy si však nepřipustí, že po něčem prahne, jen trpělivě čeká, až se mu v hlavě zrodí bytostné přesvědčení, že je jeho morální povinností podrobit si ty, kteří vlastní předmět jeho touhy."
Kniha má trošku zavádějící název, protože příběh není tak o královně, ale o její ochránkyni Sítě. Příběh mě pohltil, kniha napsána velmi hezky.
Obsahuje spojlery.
Na tuhle knížku jsem narazila náhodou a tohle jsem opravdu nečekala. Kniha mě vtáhla do děje od začátku a já se nemohla odtrhnout. A na konci, když tam všichni umírali se mi svíralo srdce. V některých místech jsem si na těch složitých názvech zlámala jazyk a kniha byla trochu složitá, ale hodně se mi líbila a rozhodně ji doporučuju.
Příběh Síty nás zvede ,do daleké Indie ,kde vládne královna Lakšmí a mahárádža Ganhadár. Popisuje neuvěřitelný život jejích společnic z elitní družiny Durga a co vše museli zvládnout ,účasti na audiencích, bojové dovednosti v boji proti Britům. Dobře se četla.
Kniha se četla dobře, také odpočinkové, pohodové čtení, hezké netypické prostředí Indie 19. století.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Nefertari - dědictví kacířské královny |
| 2015 | Královna rebelka |
| 2014 |  Koruna císařovny Josefíny |
| 2012 | Madame Tussaud |
| 2015 | Nefertiti - dcera věčnosti |
Pěkná kniha dobře se četla a spisovatelka srozumitelně popsala britskou okupaci za královny Viktorie.Hlavní hrdinka Síta si vysloužila moje sympatie díky všestranosti.