Kráľovná vetra a tmy
Cassandra Clare (p)
Temné lsti / Tajomná temnota série
< 3. díl
V posvätnej pevnosti Tieňolovcov bola preliata nevinná krv a Sesia sa ocitla na pokraji občianskej vojny. Časť rodiny Blackthornovcov utiekla do Los Angeles a snaží sa nájsť príčinu choroby, ktorá zasiahla všetkých bosorákov. Julian a Emma sa zatiaľ zúfalo snažia zabudnúť na zakázanú lásku a vydávajú sa na nebezpečnú misiu do Férie, aby získali späť Čierny zväzok mŕtvych. Na férskych dvoroch sa však dozvedia tajomstvo, ktoré by mohlo zničiť celý Tieňosvet a otvoriť bránu do temnej budúcnosti, akú by si nedokázali predstaviť ani v tých najhorších snoch. V záverečnej časti bestsellerovej trilógie Tajomná temnota budú musieť Emma a Julian zachrániť svet Tieňolovcov, skôr ako temná sila kliatby parabatai zničí nielen ich, ale aj všetkých, na kom im záleží.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
Queen of Air and Darkness, 2018
více info...
Přidat komentář
Z knihy mám rozporuplné pocity. Autorčin svět se mi velmi zalíbil, ale nestačilo to, abych z knihy byla nadšená. Atmosféra knihy se měnila každou chvíli. Najde se tam napětí, akce, děj je i plynulý, ale převažují nudné konverzace, nepochopitelná rozhodnutí a postavy, které příběh neumějí utáhnout.
Linka Emma a Juliána mě nijak nezaujala a nebavila, jejich části se neskutečně vlekly. I když v závěrečné bitvě se to trochu vykompenzovalo a bylo to čtivější, ale v úplném závěru to zase sklouzlo do teenagerského klišé. Závěr knihy je sám o sobě jedno velké zdlouhavé klišé a mohl být kratší.
Jediným světlým bodem byla kupodivu část odehrávající se v Thule a na to, že tam vystupovali Emma a Julián, tak to byla nejzáživnější část.
Vůbec nic nemám proti transgenger lidem a gayům, ale autorka docílila jen toho, že mi to přišlo až moc vlezlé.
Epilog sice otevírá cestu dalšímu pokračování, ale asi se bez něj obejdu. Radši si přečtu Nástroje smrti.
Pocity z knihy?
Jsem nadšená, ale zároveň i zklamaná. Na tento díl jsem se vyloženě těšila, ale při čtení jsem měla různorodé pocity...
Líbila se mi osa "vílí" trojice, Tibo byl vyloženě na ránu, stejně jako Christopher, Drusilla se hledá... Největší zklamání byla osa Juliána a Emmy, ale "muselo to dobře dopadnout", i když je to skutečně dobrý konec?
Vzhledem k tomu, jak byla kniha zakončená, je zde připraven prostor pro další linie, tak uvidíme, zda se dočkáme...
Jen vím, že tuto sérii v nejbližší době číst znovu nebudu, jak mám ve zvyku u ostatních...
Nebylo to špatné, ale ani vyloženě dobré. Možná jsem čekala trochu víc. Ale čeho vlastně? Bylo zde všechno - napětí, láska na mnoho způsobů, překvapení, akce, atd. Jsem vlastně spokojená, propojili se zde postavy ze všech sérii, které jsem zatím četla, ale to je možná to, co mi vadilo. Je zde zbytečně moc postav. Na většinu členů Kohorty (kromě Zary) zřejmě velice brzy zapomenu, dost postav mě vyloženě vytáčelo (Tibo, Kit), ale i bavilo (Kieran, Julian). Asi budu potřebovat chvíli číst zase něco jiného, ale na 100% si jsem jistá, že s CC a světem lovců stínů jsem ještě neskončila..
U této knihy asi půjdu proti proudu a vlastně i proti vlastnímu nadšení z knih o Lovcích stínů, ale tahle série se mi prostě nijak zvlášť nelíbila. Bohužel moje přesvědčení o tom, že tahle série nebude pro mě to pravé ořechové nezměnil ani závěrečný díl. Blackthornovi ani Emma mi nepřirostli k srdci a Julián a Tibo mě navíc v tomto díle dost iritovali svým chováním. Dokonce předčili i Emmu, které se to dařilo první dva díly. Naštěstí jako protipól velmi dobře fungovala “vílí trojka”. V příběhu bylo několik postav u kterých vůbec nebyl využit jejich potenciál a byli spíše do počtu což mě celkem mrzelo. Rozhodně mě, ale zaujal epilog knihy, který dává dost prostoru k dohadům co bude dál. Fajn bylo i to, že se vrátili mé oblíbené postavy z předchozích knih i když bez některých dalších by se asi příběh obešel. Návrat do světa Lovců stínů byl fajn, ale za mě zatím nejslabší série.
Poslední díl série se mi líbil nejvíc. Narozdíl od prvních dvou, nebyl utahaný a děj valil stále dopředu bez vleklých popisů hlubokých pocitů, o kterých už jsme předtím četli 40x. Dokonce jsem měla problém se od děje této knihy odpoutat, takže jsem ji odposlouchala (audiobook v originále), mnohem rychleji než bych měla.
To co se stalo Emmě a Juliánovi mi přišlo malilinko přitažené za vlasy. Ale jen když jsem o tom přemýšlela zpětně, při čtení to bylo napínavé a srdce rvoucí, takže celkem fajn. ;)
Co se týče toho jak dopadla Kohorta vs. Lovci stínů... to bylo celkem překvapivé a nechalo to zajímavě otevřené dveře pro další pokračování. Stejně tak příběh Tiberia a Kita. Autorka prý chystá série zaměřenou na tuhle dvojici + Dru... to by mě upřímně zajímalo. Takže snad se toho dočkáme.
Obecně pro mě tahle série byla slabší než Nástroje Smrti a Pekelné stroje ale i tak to bylo fajn čtení (poslouchání) xD. Dávám nakonec čtyři hvězdičky, protože celá série je dobře propracovaná a všechny detaily do sebe krásně zapadají.
Super ukončení série, bohužel bylo v příběhu zase dost částí, které jsem musela přeskakovat a hlavní "záporák" mě nebavil vůbec. Musím ale říct, že postavy jsem si hrozně oblíbila a zajímalo mě, jak to s nimi dopadne, kniha byla napínavá, zábavná a pořád překvapovala, konec naprosto skvělý a láká k dalšímu pokračování, na které si bohužel nějakou dobu počkáme. Přestože to byla skvělá série, podle mě trošku pokulhává za Nástroji smrti a Pekelnými stroji.
Děj v posledním díle se vlekl a zaboha jsem to nemohla dočíst, jak mě první část nebavila. Druhá část byla už zajímavější a trochu mě to nabudilo. Ale bohužel, když kniha pro mě začne tak nezáživně, tak je pro mě obtížné ji dočíst, ale povedlo se :-) Nakonec jsem ubrala jen 2 hvězdičky za konec a překvapivé rozuzlení, to jsem opravdu nečekala. Spíše pořádné krveprolití, ale ne nějakou dohodu za ty šílenosti, co Kohorta udělala i svým vlastním lidem. Politika nefilim mě docela nudila. Ale bylo hezké číst o šťastném konci ----pozor spoiler----- o svatbě Aleka a Magnuse. Tento pár jsem si zamilovala hlavně v seriálu, kde Aleka ztvárnil velmi pohledný herec, kterého už prostě vždy vidím jako Aleka :-) :-) :-) Ale konec mě také zmátl, znamená to tedy, že bude pokračování, protože okolnosti tomu nasvědčují.....
(SPOILER)
Cassandra Clare vytvořila fantastický svět plný magie, nadpřirozena, lstí a naděje... a pak to srazila hyperkorektní trilogií, jako by se snad chtěla co nejvíce ochránit a distancovat od problémů, do kterých se dostala její kolegyně J. K. Rowlingová.
Série Nástroje smrti jsem si zamilovala díky humoru, statečnosti a všem výzvám, kterým se postavili hlavní hrdinové.
Série Pekelné stroje mě okouzlila pevnými vztahy, jasným morálním kodexem hrdinů a na konci i prolnutím s již známými postavami z předešlé série.
Ale Temné lsti? Žádný pořádný záporák (jen pár postav, co se chovaly jak trotlové). Hlavním postavám vzaly lesk již postavy známé (Jace+Clary, Tessa+Jem).
Děj se točil kolem polyamorie, stejnopohlavních vztahů, transgender a ano, i kolem vztahu parabatai. Takže v příběhu máme Clary, která matlá nové runy, Tessu, která je jedinečná sama o sobě a kdeco zažila, Jema, který byl Mlčenlivý bratr, tudíž má asi taky nějaké zkušenosti, Magnuse, který je vrchní čáryfuk - ale ne!, hlavní bylo, aby se všechny postavy nesešli na jednom místě (odkládací místo byl svět sličného lidu, vždyť tam bylo v posledním dílu slušně nabito) a nezačali nedejbože myslet hlavou a něco nevymysleli! V případě, že se tyto výrazné postavy potkali bylo nutné mluvit v hádankách a nic nevyřešit, aby se Emma s Juliánem mohli utápět v mizérii celé tři knížky (já vím já vím, o tom to je - kdyby ne máme z toho brožuru a ne trilogii).
Houf zbylých postav nebyl zas tak špatný. Ale laťka je jinde, takže po nějaké době začnou splývat.
Autorka ze světa lovců stínů vyždímala maximum. Bohužel závěr nasvědčuje tomu, že se pokusí vytěžit více a nejsem si jistá, jestli to věci spíš neublíží.
(SPOILER)
Jakoby... Ty pocity jsou rozporuplné.
Nechce se mi psát komenty ke každému dílů, a proto to celé shrnu tady.
Sooo:
1) U všech dílů mě iritovaly obsahy-nevím jestli to tak přijde jenom mně, ale když si je čítám, připadám si jako dítě, jetre si půjčilo Šípkovou Růženku a doufá, že v ní bude děj, super postavy, nějaká myšlenka-např. všichni jsme lidi. Nenávist je/není lepší než láska. Náboženství. Jazyky. Teorie. Láska.. Prostě něco, za co se vyplatí bojovat i v reálném životě., milostná linka, krev, pot, slzy (dobře, už možná přeháním:) A podle obsahu to tam zřejmě nebude. A ať to konečně dokončím-prostě bych si nevybrala dle obalu.
2) Já absolutně miluju Mortal Instruments a přišla jsem na chuť i Pekelným strojům. Já nevím, Baneovy kroniky, miluju prostě. PROTOŽE je to ovšem napsáno víceméně stejným stylem. Ale pak BOOOOOM přiletí z vesmíru Temné lsti (byť i ty mám moc ráda) aneb Cas. Clare:nene. Pořádně je v tom vymáchám a budu to psat naprosto jinou formou jazyka, jiný slovosled pomalu..
Dalo by se říct, že to je můj problém, (tak jistě) ale myslím, že snad nikoho úplně nebaví číst tak každou 2 kapču-obzvlášť ve 3.díle-ty sáááhodlouhé milostné odstavce.
Nevím, zbytečně květnaté. Já chápu, že tam bylo velký množství milost. LINEK-SPOILER!!!!!!!!!!!!!!!!! (Magnus&Alec, Jace&Clary, Kieran&Tina&Mark, Emma&Julián, Helen&Aline..) ale fakt potom bylo nudný číst minimálně 7× neuvěřitelně květnatou pasáž se základním kamenem-prosté miluju tě!
3) viz bod 2; ještě bych dodala: '' v jednoduchosti je síla''.
Fakt lidi, pokud to chcete číst, toto není četba, která se hodí pro každou příležitost.
Já bych to třeba nedala ve škole, v MHD..
Ikdyž jsem to četla pouze doma(je teda pravda, že až po 10 večer) tak jsem se musela většinou soustředit, co vlastně čtu- a už po druhém re-readingu jsem některý pasáže prostě přeskakovala.
4) Ta dějová linka byla wow*, prostě://SPOILER!!!!!!!! //
1.dil: pátráme po vrahovi, jo? Možná se nám sem serou víly, ale je to kk.
2.dil :už čelíme nefilimskému spiknutí. Hrozná ta Zara... No, budeme pátrat po Anabell, třeba to ještě bude kk. Cristině se pletou do života asi... 2 mladíci. Byli jsme ve vílí říši. Na pohřbu.
3. S. P. I. K. N. U. T. Í.
Už to není kk. Sračky s víly, bitva. Juliánovo trag. rozhodnutí. Cristinin život, kletba parabátai. Nečekaný zvrat. Najednou jsme v Thule. Svinstvo pararel. Jace. Svatba.
A to jsme prosím původně začínali u vyšetřování vražd.
------
*v lehce ironickém kontextu
5) Obrečela jsem Livinu smrt. Byla jsem na jejím pohřbu. Viděla jsem ji.
A musím Clare uznat, že sakra BRILANTNĚ zvládla popsat pocity postav po Livině smrti. Nebylo to umělý, nepřirozený, zbytečně temný... 10/10.
Fakt mi nad Tibem a Dru srdce usedalo.
6)konec 3.dílu... Jakože zklamal mě. Představovala jsem si ho možná trochu víc ráznější než: kamarádi se dohodli, že skupina A odjede a B zůstanou kde jsou a budou si tam hrát navždy. Ke kamarádům A došli ještě skřítci, čarodějové, upírci a vlkodláčci a všichni společně spapali velký dort. Všechno bylo v pohodě a krásné. Nádhera fakt.
7) rozuzlení všech dějových linek::::prostě jo!!!!!! Úžasný konec všech vztahů. Všechny svatby a zasnoubení přeju!! :)
8) bylo zvláštní vidět, jak Clary, Jace, Izzy,Simon, Alec stárnou...
Povedené.
9) ten pocit, když pečete dort. Buchtu. Cokoliv. A řeknete si:
čokoládu-musím tam dát. Pizza. Mňam. Miluju, takže taky. Sýr. Jj. Mléko. Musím povinně. Jablko-klidně. Kočiččí žrádlo. 100%.
A takový pocit jsem měla z celé série. //SPOILER//Clare pekla ze surovin, jaké by tam měly být( mléko, vejce...), ze surovin které byly ještě v pohodě (čoko), suroviny už ne moc v pohodě-na ozdobu (jablko) a pak ze surovin, které se tam prostě nehodily(pizza). A jako zlatý hřeb večera: velké odhalení s Kitem, čili random přísada, očividně daná omylem, jako koč. granule.
9) krásně vykreslené postavy. U každé jsme mohli nahlédnout do myšlenek a říct:jo známe ju/ho.
10)vše má své plusy i minusy. Kdybych si měla vybrat části knih, tak by některé měly2* a některé 5*. Já to ovšem hodím do průměru: A SICE ZA CELOU SÉRII 3, 9999988889898989899999999979888988933999*
Pokuď jste tento zmatený, pokrytecký koment, dočetli až sem, poklona na mé straně. Stěžuju si na zdlouhavost děje a u mě je to to samý:D
:3
Po rozpačitém prvním dílu nakonec musím hodnotit jako výbornou sérii. Kdo trpí na víly, užije si jich dosyta. Malé mínusy: za závěr, to bylo trochu moc i na mě a že já vydržím hodně :-D a za zbytečně moc homosexuálních vztahů, transgender to dorazil úplně. Moc křečovitě vpašované do jinak fajn příběhu. Dianu úplně vyškrtnout a hned by to bylo o mnoho lepší.
Tahle série ani zdaleka nedosahuje úrovně předešlých dvou sérií. Zbytečně moc dlouhé, nemilostné dějové linky byly často zmatené a ke konci odfláknuté, milostné linky zahrnující zakázanou, transgender nebo homosexuální lásku, popř polyamorii pak už byly často přes čáru....staří dobří lovci stínů se úplně ztratili.
(SPOILER)
Pokračování:
!!! SPOILERY !!!
- Spolek a Kohorta: Docela mě mrzí, že většina lovců stínů tvoří jen kulisy ústředním postavám a tvoří anonymní šedou masu, která po celou dobu stagnuje a umožní nástup k moci Dearbornovým, které mohla zastavit v samotném počátku, aby se nakonec vzepjala a s velkými gesty se zapojila do finální bitvy. Většinu času jde ale o naprosto anonymní a pasivní osoby, takže celý Spolek působí jako banda flegmatických tupců se zkostnatělými názory. Proti tomu stojí skupina hrdinů, kteří jako jediní vidí pravdu a jsou skutečnými potomky Anděla, takže i když poruší zákon, je to vlastně správně a příběh jim dá za pravdu.
- Bitva u Alicante: Svého času v každé fantasy knize musela být závěrečná epická bitva. Netvrdím, že je to nutně špatně, ale vede to ke klišé uvažování čtenářů, že bitva vše rozsekne, vše se radikálním řezem najednou vyřeší, napětí opadne, spory jsou zapomenuty a všichni vykročí vstříc zářivým zítřkům. V tomhle ohledu vlastně docela oceňuji ten rozpačitý konec, kdy „ti praví“ lovci stínů odešli z Idrisu, aby vybudovali nové struktury a svůj svět ve světě civilů. Tohle chtělo velkou dávku odvahy a jsem dost zvědavá, co z toho Cassandra ještě vystaví.
- Manuel: Doufám, že chlapec doroste a předvede nám mnohem širší škálu svého padoušství. Tenhle záporák mi jako jediný byl sympatický a působil na mě uvěřitelně, na rozdíl od Zary a jejího otce, kteří pro mne byli spíše karikaturami a nechápala jsem, proč jim to všichni baští.
- Dokonalý Diego: Tenhle hoch byl ze začátku vylíčen spíše trochu jako blbeček (koupil si na Stínovém trhu otrávené šípy, pořád nosil svůj centurionský odznak, zradil Cristinu + v kontrastu s tím neustále líčeno, jak je mužný a dokonalý, takže zvládl stát i v mraveništi), ale nakonec se moje sympatie získal. Pokud bych si měla vybrat jednoho borce, se kterým bych chtěla svůj milostný příběh ve světě lovců stínů prožít, volím DD! Ostatně on, Cristina i Jaime ukazují na to, že nejen LGBT téma, ale i Hispánci teď docela frčí. (Po přečtení trilogie jsem sáhla po knize, kde je syn prezidentky USA poloviční Mexičan.)
- Obligátní konflikt mezi tím, že postavy jsou teenageři, ale chovají se jako dospělí: Pouto parabátai své aktéry více méně dost svazuje (což se ukázalo i v milostné linii Emmy a Juliána), ale všichni už tak od 12 let přemýšlejí, s kým se takto nechají na celý život svázat, a to včetně Kita, který o lovcích stínů zatím ví vlastně spíše kulové. A to již nemluvím o jejich milostných eskapádách, kdy se zásadně začnou muchlovat (a téměř dojde na věc) v okamžiku, kdy jsou na misi a obklopeni démony… Většina postav je tu náctiletých, jen některým je lehce přes -cet, ale to jim nevadí vykonávat čelní funkce v hierarchii lovců stínů. Alek se stane konzulem a vzápětí navrhuje na post inkvizitora Diega? Dva mladiství budou rozhodovat o veškerých záležitostech lovců stínů včetně těch, kteří by mohli být jejich rodiči či prarodiči?
- Svatba v závěru: Pro ty, kteří nečetli Nástroje smrti, mohlo být matoucí, proč je jí věnován takový prostor, oproti epické bitvě, kterou by příběh Juliána a Emmy vlastně měl skončit. Ovšem ti, co mají v oblibě Magnuse, to museli brát jako bonus a dárek od autorky. Ten limonádový závěr mě trochu rozladil, ale uznávám, že postavám jsem to přála. Jen opravdu VŠICHNI na konci skončili s nějakým svým protějškem, což bylo ještě umocněno dodatkovou povídkou o Jacovi a Clary. (S ohledem na to, že navazovala na epilog, v němž se objeví Jace z Thule, to na mne ovšem působilo poněkud zlověstně.) Ač se mi ten konec líbil, uznávám, že na některé mohl být až příliš přeslazený.
CITÁT: Lidi tvoří spousta různých střípků, pomyslela si Dru. Vtipné střípky, romantické, sobecké i statečné. Občas ostatním ukážou jen některé z nich. A možná teprve když je uvidíte všechny, získáte dojem, že toho druhého opravdu dobře znáte.
Suma sumárum: Přes veškeré výtky se mi to líbilo a rochňala jsem si i v těch neustále se opakujících milostných eskapádách, které měly povětšinou stejného jmenovatele. Pominu-li skutečnost, že nezletilci se tu chovají jako dospělí, mají jejich práva i výsady, ale pořád to jsou nezletilci, svět lovců stínů mě baví a téhle trilogii dávám svoji doporučující pečeť.
(SPOILER)
!!! SPOILERY !!!
První dojem: Kdo zvolil červenou barvu na ořízku knihy?? Ta tmavá zelená působila mnohem líp (a ani jsem nepostřehla, že u druhého dílu byla zvolena modrá). Obrázek na obálce moc hezký (to měla být Annabell?), ale nejvíc se mi líbil ten na 2. dílu, včetně lesklých motivů (kterých jsem si díky igelitovému obalu z knihovny všimla až po nějaké chvíli).
I trojka se mi v průběhu čtení moc líbila, i když musím uznat, že ten počet stran byl nebývalý a rozehraných zápletek nepočítaně. Tak nějak mám zpětně pocit, že CC buď psala, co jí zrovna slina na jazyk přinesla, anebo od začátku nebyla rozhodnutá o čem a o kom vlastně bude psát, a pak se jí to vymklo z rukou. To, co se původně zdálo být příběhem Juliána a Emmy, se rozkošatilo do příběhu dalších (vedlejších?) postav, ať šlo o Vášnivou vílí trojku nebo Tiba s Kitem. Z původní snahy dopadnout skutečného vraha Emminých rodičů se stal hon na Annabell, snaha různých stran získat Černou knihu, propletence se světem víl, třenice v rámci Spolku, blížící se konflikt mezi lovci stínů a Podsvěťany, a to vše propojené s širokou škálou LGBT motivů. Nejsem vyloženě kritik, že bych kvůli tomu příběh zahodila, ale i já uznávám, že tam toho bylo moc, resp. autorka to neustále zdůrazňovala a opakovala, až to bylo protivné i liberálům. (Nemluvě o neustálém omílání toho, jak se Julián sebeobětoval, když od 12 let řídil Institut a chránil rodinu, což nikdo nevěděl, ale všichni jsou z toho zpětně hrozně paf a pořád to rozebírají a řeší.)
- Odbočka do Thule: Čekala jsem, kdy skončí a jaký byl její účel. Když hrdinové narazili na Livy, vážně jsem věřila tomu, že se s nimi vrátí. Celá tahle vsuvka mi dala trochu smysl až v epilogu, kterým si autorka připravila půdu pro další příběh.
- Annabell: Vyšla nakonec úplně do ztracena, a přitom se kolem ní točila výrazná část děje první, a zejména druhé knihy. Zapojení této postavy jsem příliš nepobrala. Stejně tak vyšuměla celá Černá kniha, i když jsem ráda, že jsem se konečně dozvěděla, proč se trilogie jmenuje Temné lsti.
- Emma + Julián: Přemýšlela jsem, jak si s kletbou parabátai CC poradí a ani ve snu by mne nenapadlo, že ty dva nechá kletbě propadnout. Bylo to napínavé, bylo to dechberoucí a přiznávám, že jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, jestli to vezme dobrý konec.
- Clary + Jace: Jsem ráda, že Claryin sen se nevyplnil - upřímně jsem nevěřila, že by to CC udělala, ačkoli po smrti Livy jsem byla na pochybách.
CITÁT: „Tento způsob zaznamenávání plynutí času mne přivádí v úžas,“ konstatoval Kieran. „Když skončíš s jedním kotětem, je tu další kotě. Ne nastane příští zimní slunovrat, popatříš na rovných dvanáct koťat! A jedno z nich je ve sklenici!“
(…)
Kieran se zadumal. „A přinesete mi jeden z těch kočičích kalendářů, jež mi tolik přirostly k srdci? rád bych náš domov vyzdobil.“
„Kalendáře jsou k sehnání v mnoha různých variantách. S vydrami a králíčky a štěňátky,“ poučil ho Mark s širokým úsměvem.
Kieran s blaženým výrazem ve tváři zaklonil hlavu a zadíval se na hvězdy. „Toto je vskutku divuplná říše.“
- Mark + Kieran + Cristina: Neustále kolem sebe kroužili, neustále jsem čekala, která dvojice zvítězí, takže jo, jim tu šťastnou trojičku přeju. I když uznávám, že konec byl hodně limonádový - ačkoli byl nastaven neřešitelný konflikt v podobě Kieranovy korunovace, CC je vůči svým hrdinům smířlivá a chaloupka ozdobená kalendáři už čeká :-). Kieranův bratr byl sice unesen Královnou, ale vlastně se stal jejím milencem, takže i to mělo šťastný konec. Pořád ale nepobírám okamžik, kdy Mark Cristině zatajil, že u sebe má stélu??
- Tibo + Kit (+ Livy): Vážně, ale doopravdy, jsem věřila tomu, že Livy bude přivedena k životu. Na konci 2. dílu jsem netruchlila, protože jsem věřila, že se to vyřeší. A ono… nic? Motiv ducha je sice dobrý nápad, ale tak nějak z toho cítím zlověstný podtón, který mne zneklidňuje, byť Tibo je happy jak dva grepy.
CITÁT: „Někdy je potřeba lidi chránit nejen před tím, čeho se bojí, ale také před tím, co chtějí."
- Kit: Tahle postava mě po celou dobu bavila hodně, a jsem ráda za to, co se z něj vyklubalo, protože to nabízí ještě velký potenciál. A i když mi nedává smysl jeho odchod od Blackthornových (za v podstatě cizími lidmi), těším se, co se o něm ještě dozvím, a jak to bude dál mezi ním a Tibem. (Trochu doufám, že jen na přátelské úrovni, ale s ohledem na veliký výskyt neheterosexuálních vztahů v celé sérii si tím nejsem tak úplně jistá.)
CITÁT: Kit předpokládal, že je to tím, že vypadá jako Jace, kdyby ovšem Jace postihl náhlý a nečekaný úbytek tělesné výšky, svalové hmoty a sex-appealu.
- Dru: Jsem ráda za to, že aspoň tahle Blackthornová dostala víc prostoru, takže do počtu už je v příběhu jen 7letý Tavy, který buď konzumuje sladkosti nebo ho jde někdo uložit do postele. Celá banda Blackthornových skýtá velký potenciál na další příběhy, ale nejmladší sourozenci tu opravdu byli většinou jen za křoví. S ohledem na to, že na konci knihy většina skončila s někým v páru (a někteří vyfasovali hned dva partnery), říkám si, zda Dru skončí v náruči Jaimeho nebo Ashe. Ten taky tak nějak vyzněl do ztracena…
- Víly a jiní podsvěťané: Už v Nástrojích smrti CC ukázala, že podsvěťané „jsou taky jenom lidi“ a že není úplně fajn jimi opovrhovat. Jedním z leitmotivů celé trilogie byl Studený mír a jeho důsledky, později vygradované v registr podsvěťanů apod. Nevím, zda jde o přirozený vývoj ve světě lovců stínů, ale pokud si autorka uvědomila, že z podsvěta může vytěžit opravdu hodně, tak dávám oba palce nahoru a jsem zvědavá, čím mne ještě překvapí.
CITÁT: „Chcete být Humphrey Bogart?“ zeptala se dalšího podsvěťana - vysokého, hubeného čaroděje se smutným obličejem a pudlíma ušima.
„Kdo by nechtěl?“ opáčil čaroděj.
Na závěrečný díl série jsem se skutečně těšila. A musím přiznat, že byl celkem dobrý. Cassandra Clare píše takovým stylem, že máte možnost oblíbit si každou z postav - anebo právě naopak. Části, kde se objevovaly postavy, které mě nebavily, jsem musela přetrpět. Proto mi tak dlouho trvalo dočíst knihu.
Děj byl překvapivý, nemohla jsem ho předvídat. I když ta závěrečná část s Julianem a Emmou mi přišla dost... divná, tohle jsem opravdu nečekala, že se stane a přišlo mi to hodně divné, celkem i odpudivé. Ale jinak se nedá říci, že by autorka psala špatně, rozhodně má talent, i když ne každému se její svět a postavy líbí. Já jsem někde na pomezí.
Jak už jsem řekla, některé postavy jsem si oblíbila... ale více z nich moc ne. Sice jsou svým způsobem originální, ale přesto jsem si je nedokázala zamilovat. Mají své klady i zápory, ale nějak mě... nebavily.
Prostředí je popsáno srozumitelně a nijak zvlášť zdlouhavě. Tak akorát sedí k jejímu stylu psaní a převládají zde rozhovory.
Kniha měla zajímavý děj, i když závěr mě trochu nemile dostal. U některých postav jsem musela trpět. Příběh hezky plyne, autorka skutečně umí psát. Dávám čtyři hvězdičky ****.
(SPOILER)
Do Královny povětří a temnoty jsem sem musela pustit hned po dočtení Pána stínů. Popravdě je to nejslabší díl ze série, ale i tak to je hodně dobrá kniha.
Bylo tu docela dost míst, kde jsem se nudila, nebo mě tolik nebavily, ale naštěstí akce převládala :D
Emma mě tu štvala trochu více než v předchozích dílech a Julián byl podle mě strašně nezajímavý, ale i tak jsem je měla ráda. Celkem.. Top postava je pro mě pořád Tibo a Magnus (možná si kvůli němu přečtu i Rudé svitky magie a Nástroje smrti). Bohužel Cristina, kterou jsem měla v předchozích dílech skoro nejradši se začala chovat hrozně otravně. Vždy, když byla třeba s Emmou, nebo Diegem, tak pohoda, jakmile se ale na scéně objevil Mark, nebo Kieran, nebo hůř: oba najednou, stala se z ní pitomá husička :(. Marka a Kierana mám ráda, ale Cristina mezi nima prostě nemá co dělat. Když už jsem tady zmínila toho Kierana, tak bych ráda řekla, že jeho mluva a způsob vyjadřování je jedna z nejlepších věcí na této sérii. Nekecám, mně se to fakt strašně líbí, navíc je to někdy i vtipné jak on něco řekne a ostatní ,,vážně tak mluví??'' :D
Jinak všechny romantické linky, co se tu řešily (a že jich bylo hodně!) byly super, i když ne se všema to dopadlo tak, jak jsem si to vysnila...
Na 5* to není, protože Pán stínů je za mě o trochu lepší, ale i tak se mi série moc líbila a od CC si určitě přečtu ještě něco :)
Spoiler!
Strašně mě nebavila část co se odehrávala v Thule.. I když to bylo důležité a i když je to celé jenom vymyšlené, tak mi vadí, že tam u nich někde existuje svět, kde z Blackthornů přežila jenom Livy.
A taky mě malinko vytočilo jak to dopadlo s Kitem a Tibem, protože je shipuju už od chvíle, kdy Tibo držel Kitovi nůž pod krkem!!
Málokdy se mi stává, že by právě poslední díl trilogie byl ten nejlepší. O tomto díle Temných listí se to však s přehledem dá říci. Předchozí dva díly mě upřímně nudily, zbytečně dlouhé popisy stylu kdo kam šel mě odrazovaly od čtení. Kvalitu tohoto dílu ovšem připisuji faktu, že se zde objevovalo mnoho postav z Nástrojů smrti, které jsem si velmi oblíbila. Nebýt nich by pro mě kniha byla stejně zdlouhavá jako předchozí díly. Od Cassandry Clare už jsem četla i lepší série než byly Temné lsti.
Krásný závěr trilogie Temné lsti. Kniha mě moc bavila, ale mohla být o malinko kratší, ke konci jsem měla pocit, že spisovatelka už neví co přidat. Ale pořád moc povedená kniha, jako i ostatní od této spisovatelky.
Dlouhé a úplně zbytečně. Poslední stránky se doslova vlekly a strašně špatně četly.
V knize se toho dělo strašně moc a přitom dohromady nic. Čekala jsem nějaký strhující závěr, ale ono nic velkého nepřišlo. Vše bylo strašně povrchní, necítila jsem žádné emoce. Postavy úplně zanikaly.To mě mrzelo.
Jednoznačně nejslabší díl. Na tři hvezdy to úplně nebylo, i když možná ještě o deset stránek víc a už bych se nebála je dát.
Závěrečný díl trilogie mě bavil. Možná bych mu dopřála o pár stránek míň, zhruba do poloviny knihy mi to totiž utíkalo pomaleji (ale nějak zjišťuji, že knihy od CC mi ze začátku připadají pomalejší), ale pak to dostalo takové nakopnutí, že člověk rychle zapomene na ty nudnější pasáže na začátku a veze se na jedné obrovské vlně zvratů a emocí.
Na problematiku hetero x nehetero vztahů jsem se vyjádřila už v předchozím díle (nevadí mi, spíš mám osobní dilema s procentuálním zastoupením v tak malém vzorku osob), takže zde to vynechám. Naopak můžu říct, že mé náctileté srdce zaplesalo že vše dopadlo šťastně a tak, jak jsem to hrdinům z knihy přála.
Jelikož jsem neměla tolik hodin volného času na čtení, spíš takové desetiminutovky v průběhu dne, ocenila bych kratší kapitoly (nebo víc těch mezikapitolek).
Takže shrnuto a podtrženo, kniha se četla dobře, svět lovců stínů autorka opravdu promyslela, ocenila jsem větší náhled na víly (miluji, že to nejsou "Zvoničky"). Je pravda, že tato série se víc veze na vlně vztahů a emocí, než nějakých válek, ale zase to je příjemná změna. A vzhledem k ukončení příběhu je dost pravděpodobné, že se dočkáme dalšího, volně navazujícího příběhu.
Štítky knihy
homosexualita láska transsexualita, změna pohlaví pro dívky démoni pohřby lovci stínů bisexualita LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2013 | Město z kostí |
2015 | Město nebeského ohně |
2015 | Mechanický anděl |
2014 | Město padlých andělů |
2013 | Město z popela |
(SPOILER) Byl to zajímavý příběh, který opět zase rozšířil informace o postavách, dějům a mimo jiné i o poutě parabátai, což nakonec bylo prakticky hlavní téma a hlavní problém... Líbilo se mi to, i přesto, že první knihou (nebo minimálně půlkou první knihy) a pak i v částech dalších knih, jsem se horko těžko prokousávala a celkem i nudila. Ale celkový příběh se mi zdál dobrý, nebylo to tak skvělé jako Nástroje Smrti a Pekelné Stroje, ale bylo to opravdu dobré.
Emma mě občas neskutečně štvala, ale vzhledem k tomu, že v Nástrojích Smrti mě štvala často Clary, tak asi autorka má ráda komplikované "ženy" :D ale je pravda, že ženský tady v těch všech jejích knihách dělají prostě bordel, ať už jde o Lovce Stínů, Víly, Upíry, Vlkodlaky...
Bylo to už celkem dost LGBT, těch orientací tam už bylo si myslím hodně a některé tlačené trochu víc na sílu, ale zároveň musím uznat, že to bylo krásně popsané to zamilovávání se, uvědomování si, atd... ale asi to nemuselo být tak psané do podrobna... ale to ani o jiných vztazích, protože každému je jasné, že parabátai se nesmí zamilovat a neustálé kňučení: "já miluju Emmu, nemůžu bez ní žít" a "já miluju Juliána, asi se bez něj zblázním, nebo zblázním s ním", už pak trochu ubíralo na celkovém dojmu příběhu.
Jen ten děj se hodně posouval, nejprve se řešil Malcome, pak Annabel a nakonec byl největší problém mezi dospěláky a dětmi ve Spolku.
Nakonec to teda dopadlo dobře, jakžtakž tedy, až moc romantiky prakticky pro všechny... ale sakra se těším se na další sérii a doufám, že bude teda pokračování epilogu, tedy 2x Jace a 1x Clary :D a myslím si, že Ash ve "špatných" rukou by mohl být docela problém, jsem zvědavá i na Kita a jeho útěk s lidmi, které prakticky on nezná, zda Tibo půjde k Centurionům a jak to vlastně dopadne s Kohortou, zůstane na pořád uzavřená, nebo budou dělat "bordel" :D