Krása je stigma
Eka Kurniawan
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376263/bmid_krasa-je-stigma-fZH-376263.jpg
4
59
59
Vyprávění o indonésko-holandské prostitutce Dewi Ayu, jejích dcerách, jejich nápadnících i manželích, potomcích i protivnících začíná fantaskním obrazem zmrtvýchvstání: ústřední protagonistka po jednadvaceti letech vstává z mrtvých a poprvé pohlíží do tváře své čtvrté dcery, nehezké dívky pojmenované Kráska. Zvědavý čtenář, kterého zajímá, jak se rázovitá Dewi s novou situací popasuje, je rychle vtažen do děje – než se dozví odpovědi na všechny své otázky, vyposlechne si rozvětvené dějiny celého rodu i jeho domovského městečka.... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem něco, ale dostala jsem naprosto něco jiného. Příběh, který mě chvíli děsně bavil a chvíli děsně nudil. Na konci do sebe všechno hezky zapadne, ale "komunistické" pasáže mě vážně nudili. Jak už tu bylo řečeno. Knize nepřidá spousta nepřeložených slov, které (obvykle) najdete ve slovníku na konci knihy. A rodokmen, jak už tu také padlo, není příliš přehledný. Zorientujete se v něm až v průběhu děje, ale na druhou stranu dost vyzradí.
Bylo to něco nového. Trošku magie, trošku satiry, trošku politiky, trošku násilí, trošku rodiny, trošku lásky a trošku sexu. A hodně psů.
(SPOILER) Magický realismus zřejmě není pro mě... Bylo mi nepříjemné, jak jsem neustále musel nahlížet do rodokmenu, který je tak podivně nepřehledně zpracován, skákání v čase a prostoru mě ze začátku hrozně rozhazovalo. V první třetině knihy jsem jí chtěl zahodit a nechat nedočtenou. Pak se ale děj rozjel, zůstalo se v +/- stabilním časovém období a posloupnost byla tak akorát, takže události odsýpaly. Kapitoly 15 a 16 měli zajímavé twisty, nicméně ten úplný konec byl zase mindfuck ve stylu Murakamiho, takže mě to nechalo v takovém podivném rozpoložení. Co se týče českého vydání, obsahuje několik chyb, nechápu, proč nebyla spousta slov přeložena, musel jsem si neustále něco překládat.
Nie je to na 100% plné hodnotenie, pretože napriek všetkému by som možno uvítal, keby bola kniha aspoň o pár strán kratšia, aby sa tým dej ešte viac zosvižnil.
Inak som bol touto knihou prekvapený a veľmi potešený. Keďže som ju kúpil vo výpredaji ako niečo, čo by mohlo byť za tu cenu fajn, nečakal som, že v nej nájdem pútavý príbeh rodinnej ságy s prvkami nadprirodzena, krvi a iných tekutín, násilia a indonézskej histórie a kultúry.
Skutočne klobúk dole pred autorom, ktorý dokázal niečo takéto napísať.
Tak ako život nie je vždy ľahký a je drsný, aj umenie by malo byť verné tomuto vzoru, preto som bol rád, že sa spisovateľ nebál pomenovať a opísať veci viac explicitne.
Ešte som nečítal Sto rokov samoty, takže možno by som túto knihu hodnotil horšie, keby som to už mal za sebou, ale aj napriek tomu si myslím, že je to pozoruhodná kniha, ktorá stojí za prečítanie.
snad mi chybí kulturní kontext, snad jsem příliš namlsaný Garcíou Márquezem, ale tohle mi přijde spíš absurdní než magické; mýtus má svou vnitřní logiku a symboliku děje, kauzalitu (byť magickou) i motivaci (byť osudově nezvratnou), ale to všechno zde absentuje
myslím, že Kurniawanovo dílo obsahem i rozsahem potvrzuje freudovské tvrzení, že "psaní je sublimace ejakulace"
Velmi zajímavá knížka, která nás zavede do daleké Indonésie a představí nám život jedné rozvětvené rodiny. I když se v knize vyskytuje poměrně velké množství postav, orientaci v příběhu to není na překážku. Kniha je popisována jako magicky realistická a magie v příběhu nikterak nepřekáží. K exotickému prostředí se dokonale hodí působí tak vlastně velmi přirozeně. Kdyby byla kniha o 150 stran kratší, byla by naprosto výborná. Tahle je prostě hodně dobrá a stojící za přečtení.
Podle některých komentářů jsem z této knihy měl obavu, ale musím říct, že mě se to líbilo. Na Sto roků samoty to sice nemá, ale jinak je to krásný magický realismus. Fakt pěkné.
Mix rodinné ságy, historického románu, lidového folkloru, nadpřirozena. Krása a láska je pošlapávána i uctívána, ženy jsou výjmečně krásné (až na jednu) a silné, muži i přes svou fyzickou sílu nemají navrch. Ano, některé konkrétní detaily násilí jsou silná káva, ale toho živého, barevného, šťavnatého, nepředvídatelného je tisíckrát víc.
Hodnocení notně ovlivněno tím, že jsem předtím četla Sto roků samoty. Slabší odvar s jávským kořením, ale pořád dost dobré.
Obsahovo vyborna kniha, skvely dej, zapletka aj postavy, za to 4+, ale autorka ma ocividne problem so sexualitou ako takou, kazdy mlady muz v Halimunde, kde sa dej odohrava, casom prichadza do obdobia, kedy chce sesternicu, svokru, tetu - proste kohokolvek opacneho pohlavia -znasilnit, pripadne znasilnuje sliepky, ovce, kozy, a ked uz dojde namet pre sexualne hry, znasilnuju psi tieto zenske osoby v pribehu. Za to ozaj ceeeele zle hodnotenie. A k tomu fakt slaby preklad, myslim, ze vela tychto situacii vznika i nevhodnym prekladom. Celkovo dost rozpacite a take no nijake. VELKYM PLUSOM JE, ZE KAZDA KAPITOLA BY SA UZIVILA I AKO POVIEDKA, to bolo super a lahke citanie. Treba si spravit vlastny nazor.
Vynikající kniha nejen pro polykače příběhů. Rodinná sága trochu jinak, s překotným způsobem vyprávění, základem mezi mýtem a pulp fiction a výraznými postavami. Je to čtení jedinečné - márquezovská atmosféra, prolínání božského, lidského a zvířecího, také reálného se surreálným; duchové dobří, zlí i přízraky, vzkříšení z mrtvých či lidé, co jsou vlastně psi, se střetávají s prokazatelně živými obyvateli jednoho přímořského městečka. Je to čtení napínavé - vypravěč se kapitolu od kapitoly liší a změna perspektivy nabízí jiný pohled na již vyprávěné, na odhalení některých tajemství nutno čekat až na poslední stránku. A je to čtení zábavné - autor evidentně myslí rychleji, než čtenář čte a žongluje s prostředky i žánry (lidové vyprávění se střídá s parafrází starověkého eposu, duchařské historky s anekdotami, legenda s banalitou, humor s patosem...). Vyprávění je natolik košaté, že rozsah románu (přes 500 stran) nevadí. Dohledání indonéských reálií pomáhá, ale není nutné. Užila jsem si velmi.
Tak tohle je tak neskutečně ukecaná kniha. Má to jistý vtip, ale táhne se to jako med. Skončil jsem v půli, což se mi moc nestává. Z druhé strany vůbec nesdílím pohoršení některých spoluctenaru ze slov nebo dokonce místa. Je to prostě jen dlouhé.
Znásilněné ženy, znásilněné dívky, znásilněné děti, znásilněné krávy, znásilněné ovce, znásilněná kuřata s - cituji mockrát použitý výraz - "střevy visícími z řitního otvoru"... Přesně takto si představuji Indonésii a přilehlé okolí. Co na tom, že to je fascinující příběh, co na tom, že obdivuji, jak autor dokázal udržet dějovou linku i přes množství vedlejších příběhů, když se mi celou dobu chtělo znechucením zvracet. Mimochodem, domnívám se, že autor určitě nebyl jen jeden. Jednotlivé kapitoly si občas protiřečí a vysvětlují to, co v předchozí bylo popsáno zcela jinak. Resumé - po dvou pokusech nikdy víc knihy z tohoto prostředí.
Ta kniha celá na mě působí dojmem jako Bohnice v džungli. Všechny postavy mají IQ maximálně 75, všechny zajímá jen násilí, zabíjení, sex a znásilňování. Všichni se všemi, včetně rodinných příslušníků. A všichni věří na nenávist, přízraky, pohádky a komunismus. Jediné s čím má autor problém (nebo je to pro něj posvátné :-)) je homosexualita - nikde ani náznak toho, že by spolu souložili muži. To celé je završeno spoustou logických chyb a bohužel i se vyskytují i hrubé pravopisné chyby, takže Odeon se fakt moc nevytáhl. Líbit se to může leda tak příznivcům fantasy, pro mě je to blábol.
Asi jsem jiná, ale tohle nějak ne :-(!!!!. . Už tím, že četnost slova H**** byla do stránky 40 dost četná, (mimo jiné :-)))..jakože dost :-( a to nemluvím, o tom, co se s tímto slovem fakt dělo a popisovalo. .:-((((( , až jsem si myslela, zda si autor něco nešlehnul :-(, to mě tak rozhodilo, že jsem ani spát nemohla, až takový to byl začátek :-)!!!. . .Ale pak dle hodnocení jsem si říkala, že musím vydržet a být statečná!!! Hlavně ještě k tomu nahrával fakt, že jsem si knihu kupovala a 450 Kč, a to není málo! :-) Pak už přišly i nějaké ty světlé chvilky, styl byl jiný, nicméně čtivý. Ale stále jsem se nutila do čtení, a to není dobře!!!!!!. .Chápu, že jiný kraj, jiný mrav, ale tady jsem se asi nenašla a čtení jsem po 230 stránce vzdala. Upřímně, ve mě je stále vyvolaná nechuť a hlava mi nebere, co je na tomhle titulu tak úžasného? :-(. . prostě tohle nebyl můj šálek :-), ale věřím, že se najde plno dalších, kteří ho rádi ochutnají a vypijí do dna, narozdíl ode mě :-). .nebo ochutnám později :-)
PS, ale pozitivum zase je, že jsem chytřejší o nějaká historická fakta, která jsem ani netušila . . .
Úžasný příběh proložený fantaskními prvky se odehrává v daleké Indonésii a je o historii jednoho rodu, jednoho města a vlastně hodně stručně o historii celé země. Stylem magického realismu vypráví o překrásné prostitutce, o jejích dcerách, manželích a vnoučatech v dobách nadvlády Holanďanů a za Japonské okupace i za osvobození. V románu je vše, humor, drastické scény, jazyk poetický, občas vulgární a autor využívá místní povídačky a pohádky, aby je vložil i do tohoto příběhu. Celá kniha je neskutečně čtivá, už od první stránky jsem viděla, že jde o mimořádný příběh. Určitě patří ke knihám, které si chci přečíst ještě jednou a které určitě doporučuji.
Poté, co jsem si přečtla recenzi v MF DNES, kde knížce dávali 95%, čekala jsem bombu. Navíc knížka vyšla v edici Světová knihovna v Odeonu, jejíž jsem nejvěrnějším čtenářem ;-) a máloco z ní mě nezaujme. Přesto - to nebyl můj šálek kávy. Měla jsem pocit, že jde o jávskou ústní lidovou slovesnost, spojenou do románu - ačkoli jako román to taky nevidím- soubor událostí, mýtů a legend spojujících jednu netradiční rodinu se jen stěží dá brát jako děj. Trochu se nabízí srovnání se Sto roky samoty (kterou miluju), asi taky kvůli tomu, že to jde přes generaci a je to šmrncnutý magickým realismem. No nevím - nečetlo se to špatně, ale že bych si z toho sedla na zadek, to fakt ne.
Halimunda je městečko kdesi v Indonésii, ve kterém se může stát prakticky cokoliv. Můžete skočit ze skály a odletět, být chvíli neviditelní, zemřít a po dvaceti letech se jít podívat, jak to na tom širém světě zrovna vypadá, nebo třeba můžete zabít divoké prase, které se v tu ránu změní v člověka...a je to ho ještě mnohem víc a vám se po celou dobu čtení zdá, že vlastně jo, takhle se to může přihodit klidně i někomu z Horní Lhoty, protože na světě se přece dějí věci všelijaké a nemá cenu se snažit všechno vysvětlovat a vědecky popisovat.
Příběh je členěný do kapitol, které by možná obstály i jako samostatné povídky a často to vypadá, že tak byly i napsány. Na začátku se seznámíte s obyvateli Halimundy a jednotlivé kapitoly jsou pak pokaždé zaměřeny na někoho konkrétního a jeho osud a životní peripetie, čímž se celkový obraz postupně zpřesňuje a vyjasňuje, vyvstávají detaily, pohnutky, příčiny i následky, až si na konci řeknete, že to teda bylo fakt dost ujeté, ale originální a netradiční, takže vás postavy románu hned tak neopustí. Na můj vkus to dopadlo příliš tragicky, ale v rámci celkového konceptu je takový závěr zřejmě nevyhnutelný. I tak se podepsal na nižším než absolutním hodnocení...
Jedna z těch krásných košatých kronik zachycujících život jedné rodiny po mnoho let a která bobtná s každou novou postavou. Některé historky byly trochu zdlouhavé, některé fantaskní až pohádkové, jazyk poetický a vzápětí drsně vulgární, ale ani to mi nezabránilo dát plný počet.
Velice živé a velice obrazné vyprávění. Forma je na dost vysoké úrovni, autor si vás omotá kolem prstu hned na začátku. Vše ladí do jednotlivých - neobvyklé zajímavých - epizod, které trousí o všelijakých postavách jako by je sypal z rukávu. Atmosféra kniha perfektní, prostředí barvité, epické otevřené. Na to kolik má kniha stran jsem se nestačila divit a byla jsem za půlkou. Za mě výborná práce se čtenářem, skrze mnohé absurdní zjevení, které kniha má, vás ovládá stále silnější chuť číst dál. Magické a přitom neodpustitelně skutečné, kniha v níž je snadné se zabydlet tím jak je ona sama obydlená, vyprávění má osobitý charakter je to jedna z knih kterých doporučuji..5/5
Za mně nula. Ani jsem to nedokázala dočíst