Křehké nepřenášet
Přemysl Krejčík
Sbírka intimně a milostně lyrických veršů básníka, prozaika a publicisty Přemysla Krejčíka navazuje na mladou básnickou vlnu, reprezentovanou například Janou Orlovou, Olgou Stehlíkovou nebo Ondřejem Buddeusem.
Přidat komentář
Křehké nepřenášet zahrnuje autobiografické prvky, kdy můžeme sledovat vývoj jednoho vztahu. Počáteční Tereze na rozloučenou předznamenává konec jedné životní etapy. Z veršů doslova srší emoce a postupná gradace jim dodává na intenzitě. Užitých slov je poskrovnu, ale když už se ve verši objeví, tak uhodí hřebíček na hlavičku. Expresivnost a celková citová zabarvenost vévodí všem básním. Žádné plytké verše, ale realita dnešní doby.
Pro mne velmi milé překvapení. Silné, trefné, působivé. Velmi se mi líbí uspořádání celé sbírky a postupná gradace. Perfektní.
Mladý autor se spoustou myšlenek a pochodů.
Dílo zachycuje tak nějak autorova životní období, svým způsobem básně poodhalují i část jeho soukromí.
Záleží na pohledu čtenáře, ck v nich bude hledat, zda inspiraci, hlubší významy, anebo jen pobavení.
Celá kniha je doplněna několika fotografiemi, které zapadají do celého kontextu téměř dokonale.
Poezie mladého básníka není naivní, jak by si neznalý čtenář mohl pomyslet. V útlé knížečce se skrývá mnoho snadných i komplikovanějších pocitů, nálad a rozostření. I úsměvů. Krejčík je prostě nápaditý a přenese vás svou sbírkou lehce, bez újmy, ať jste křehcí, nebo ne. Ale víte jak je to s poezií... pokud máte v hlavě ten obhroublý, polomedvědí hlas, co vám tam recituje, není to prostě ono. Jiná káva by byla, slyšet číst přímo autora a čekat, zda se mu pod tím reflektorem začnou škvařit aspoň chlupy. Takto má přirození stále skryté pod županem...
Autorovy další knížky
2021 | Čokoláda pro wehrmacht |
2019 | Malej NY |
2016 | Kybersex |
2024 | Osiřelo dítě |
2022 | Srab |
Manžel po dočtení Malýho NY projevil taktéž touhu přečíst si básně od P. Krejčíka a na rozdíl ode mne začal jednat… Včera dorazily:-)
Když jsem do útlé knížečky s nápaditou obálkou poprvé namátkou nahlédla, vzpomněla jsem si okamžitě na Rupi Kaur (četla jsem od ní knihu The Sun and Her Flowers)… Básně jsou niterné, místy velmi intimní (v tom nejlepším slova smyslu). Vlastní zkušenost přetavená do slov nemusí automaticky znamenat kvalitní poezii, přesto Křehké nepřenášet jí v mých očích na 100% je. Autor si skvěle pohrál se slovy, texty jsou chytré, nečiší z nich patos, zášť, ani cynismus, spíš dýchá melancholie, smutek a úcta k ženě, která pro něj byla kdysi „vším“.
jsi vzácná
jako nálepka co
ještě nikdo nezkoušel strhnout
i když tě drásali
a možná proto se teď
třeseš ze spaní
tabulka střepů
ještě v celku
jak moc křehké
nepřenášet? /báseň jsi vzácná/
ČTVRTEK VE ČTVRT
na dvě v noci
v oknech sídliště
sčítám světla
naše žárovky zůstaly
zhasnutý
spíš? nebo spíš já? /báseň čtvrtek ve čtvrt/
Na začátku jsem zmínila R. Kaur. Pro zajímavost, jejich roky narození se liší o pouhý rok a oběma vyšla první básnická sbírka v roce 2015. Jejich poezie vychází z vlastních zážitků, forma je hodně podobná, přesto jinak pracují se slovy. Básně českého autora jsou promyšlenější, nesype to ze sebe jako R. Kaur. Doporučuji! A na mě už doma čeká Asfaltovej plameňák…
Zajímá vás, jak se dá básnicky vyjádřit kráva? Stačí otevřít Křehké nepřenášet, určitě odpověď objevíte:-)