Křehké zboží
Zdeněk Zapletal
"Člověk by si měl nejdřív udělat jasno sám v sobě, aby mohl pochopit ty druhé." Platnost tohoto zdánlivě samozřejmého konstatování dokazuje Zdeněk Zapletal ve svém novém románu příhodného názvu Křehké zboží. Po Půlnočních běžcích, obsáhlé kritické analýze naší současnosti, přichází autor s příběhem komornějším. Snažil se v něm prohloubit intenzitu svého pohledu na lidský charakter, a tak vedle maratónce Martina, spisovatele Libora, sprintérky Táni a dalších vznikla princezna Lenka, jedna z dosu nejvýraznějších Zapletalových postav. Základní dějovou linii románu tvoří dva velmi rozdílné osudy, spojené motivem náhodného setkání po letech, v době, kdy oba hrdinové dospívají k rozhodnutí změnit způsob života. Dějiště dramatického sledu obrazů a událostí umístil autor do Prahy, Brna, fiktivního Mlína a do autentického prostředí běžeckých závodů. Křehké zboží je román o hledání lásky, o nesamozřejmosti štěstí a o bolestném, ale nutném poznávání hranic vlastních sil a schopností.... celý text
Přidat komentář
Čtivý příběh dvou dávných přátel, jejichž náhodné setkání vedlo nejen k rekapitulaci jejich dosavadních životů, ale i k nalezení síly podívat se na sebe a svůj život novýma očima a něco změnit. Štěstí není samozřejmost a sny se nemusejí vždy plnit. Naděje ale zůstává.
Nebýt čtenářské výzvy, tak bych po této omšelé knížce v knihovně asi nešáhla....konec osmdesátých let...šedivá Praha a sídliště v Mlíně...on rozvedený třicátník, který už má sportovní kariéru za sebou a nahání mladé holky....ona rozvedená třicátnice, která se topí v depresích a zobe antidepresiva...Ten příběh je opravdu nadčasový a mohl by se klidně odehrát i teď. Autor úžasně rozehrává myšlenkové pohody jednotlivých hrdinů nad svými osudy, čtenář jim přeje, aby se konečně někam posunuli a něco se napravilo...ale povede si jim to?
Je to v pořadí druhá kniha od Zdenka Zapletala - kyjovského rodáka, na kterou jsem rovněž narazila náhodou. Lehký až ležérní styl, děj prokládaný retrospektívou, dobře čtivý.
Knížku jsem četla krátce po jejím 1. vydání.
"Když skončí něco, co bylo krásné nebo třeba i obyčejné, zůstává v člověku bolestné prázdno, to prázdno se musí znovu něčím zaplnit."
Další hezky čtivá knížka pana Zapletala. Jeho styl jsem si oblíbil. Používá velmi trefně kombinované jednoduché věty , krásně vystihující atmosféru , nebo pocity hrdinů.
Kniha by se obešla i bez tragického závěru a ani by neutrpěla na své kráse a dokonalosti.
Byl by to příběh obyčejných lidí potýkajících se s běžnou životní realitou.
Pobavilo mě to. Čtení na léto.
Navíc mi to autor sám podepsal, když nás "učil" o tvůrčím psaní.
Bohužel učit neumí vůbec... Byla to komedie, a autor nepochopil proč se mu tam bouří nováčci...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1987 | Půlnoční běžci |
1988 | Křehké zboží |
1990 | Nekonečný striptýz |
1988 | Sen na konci rána |
1992 | Poslední mejdan |
Moje druhá knížka od Zdeňka Zapletala a opět zdařilá. Velmi čtivě napsaný román tentokrát ze sportovního prostředí. Děj se točí kolem náhodného setkání dvou přátel po mnoha letech. Oba mají poněkud rozdílné osudy a právě se snaží změnit svůj způsob života. Knížka o hledání štěstí a lásky a zároveň také o postupném uvědomování si hranice vlastních možností stojí za přečtení.