Křest sv. Vladimíra: Legenda z ruské historie
Karel Havlíček Borovský
Křest Sv. Vladimíra: Legenda z ruské historie. Karel Havlíček Borovský ve skladbě Křest svatého Vladimíra zaútočil na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství. Na jedné straně autor zesměšňoval církevní dogmatiku, na druhé si všímal despotismu Bachova režimu, který ovšem popisoval s groteskní nadsázkou. Za námět mu pak posloužila „legenda z historie ruské“, podle níž kyjevský kníže Vladimír odmítl pohanské rituály, jež jsou v básni reprezentovány bohem Perunem – a přiklonil se ke křesťanskému vyznání. Zápletka Havlíčkovy satiry je jednoduchá: Vladimír požádá Peruna jako představitele nebeského hromobití, aby na jeho svátek spustil „kanonádu“. Perun však nechce toto přání Vladimirovi splnit, a proto ho kníže pošle před vojenský soud, jímž je odsouzen k potupné smrti utopením v Dněpru. Po jeho smrti se Rusko promění v zemi bez náboženství a záležitost dojde tak daleko, že je na nového božího zástupce vypsán konkurs, jenž se však mění v pustou frašku…... celý text
Přidat komentář
Moc se mi to líbilo. U mnoha veršů jsem se upřímně pousmála nad aktuálností i v dnešní době :)
Kniha, která po 160 letech neztratila na aktuálnosti (poměrně vzácný jev u knih Českého obrození).
Docela vtipná rýmovačka, ale je tam tolik míst, kde autorovi ujíždí rytmus, že mi to vyloženě drhlo před očima. Jako satira tedy dobré, ale po formální stránce je to mnohdy dost děsné.
Skvělé! Taky jsem z těch, kterým se do toho moc nechtělo, ale moc jsem si to užila. Doporučuji všem. Je to hbité, vtipné a trefné.
Krátká, velmi čtivá a vtipná báseň o tom, jak Rusko přišlo o boha a o hledání nového... Moc se mi to líbílo :D a povinná četba na VŠ mě začíná bavit :D
Tuto knížku jsem měla jako povinnou četbu jen, protože jsem musela tento žánr zrovna nemusím ale jinak dobře napsaný Havlíčkův styl psaní není špatný ale není to můj šálek kávy :)
Stručně, výstižně, vtipně... Prostě Havlíčkův styl, přesně tak, jak ho mám ráda :)
"Cár necár, svátek nesvátek,
je mi všechno rovno,
ne a ne a nebudu hřmít,
co z toho mám? Hovno."
Nemám pro básně cit, taže mi je občas zatěžko poznat, co se autor snaží popsat. Jinak báseň se čte svižně. Autor má zvláštní vyjadřovací způsoby, které jsou pro ně však typické:)
Zpočátku se mi do čtení Vladimíra moc nechtělo, ale nakonec jsem byl z díla nadšen. Příjemné verše.
Ve škole nám učitelka četla úryvek a už ten mě zaujal. A ani celá knížka mě nezklamala, četlo se to samo. Musel mít obrovskou odvahu ve své době takto provokatérské dílko napsat. Měla jsem půjčené vydání i s Havlíčkovým rukopisem, takže mi to čtenářský požitek ještě ozvláštnilo.
Dlouho jsem se odhodlávala k tomu, abych to začala číst. Povinná četba, nepříliš vzhledné vydání a vůbec, zkrátka se mi do toho nechtělo :D
O to větší bylo moje překvapení - už dlouho jsem se u knihy tak nezasmála :)
Rýmy se tam sice hledají těžko a musíte přimhouřit oči, aby jste uznali, že se to přeci jen trochu rýmuje. Na každé stránce jsem našla nějaké prapodivné slovo, o jehož existenci jsem zatím neměla ani tušení (športle, depurát apod.), ale to beru spíš jako plus.
Kniha paroduje celou tu absolutistickou carskou pakáž, což ještě umocňuje použití jazyka, kterým by mohl mluvit maximálně nádeník a jiní by se za takovou mluv styděli :)
Pět hvězdiček je možná trochu odřených, ale za to, jak překonal K. H. Borovský překonal mou nedůvěru si je zaslouží.
Štítky knihy
carské Rusko 9. století Bůh a člověk rozhlasové zpracování romány ve verších angažovaná poezie klasická literatura satirická poezieAutorovy další knížky
2006 | Král Lávra |
1948 | Křest svatého Vladimíra |
1948 | Tyrolské elegie |
2004 | Epigramy |
2008 | Obrazy z Rus |
K maturitě jsem v rámci poezie upřednostnil Borovského před Máchovým Májem a rozhodně toho nelituji. Verše jsou krátké a místy i vtipné. Autor zde popisuje poměry v tehdejším carském Rusku. Četlo se to opravdu dobře!