Křest svatého Vladimíra
Karel Havlíček Borovský
Sžíravá satira na poměry panující v někdejším Rakousku-Uhersku. V této látce vystihl Havlíček možnost aktualizace a aplikace na tehdejší společenské poměry. Vznikla tak skvělá satira ostře útočící pod alegorickou rouškou na despotismus a náboženské tmářství v Čechách v době Bachova absolutismu.
Přidat komentář
Kdybych věděl, že takový klasik má ve svých básních tolik krásných vulgarismů (např. sv…k, v…ák nebo p…), sáhl bych po něm už mnohem dřív. I v dnešní době se jedná o svěží a stále aktuální dílko – i když bohužel nedokončené. Můžu je doporučit i pro ty, kteří básně běžně nečtou.
Křest svatého Vladimíra je jednou z knih, které jsem opět četla jen kvůli/díky hodinám literatury. A opět jde o jedno z děl, které mileráda doporučím.
Jde o dílo nadčasové, vtipné a i pro dnešního čtenáře velmi čtivé. Čtenář se u něj baví, když dílo čte pro zábavu a dostává ho do kolen, když pochopí, co tím vlastně chtěl autor pravděpodobně říci.
Už teď si myslím, že nebudu váhat a dílo si jednou s chutí přečtu znovu. I kdyby to opět mělo být jen a jen "kvůli" studiu, potažmo škole.
AUDIOKNIHA: Přiznám se, že ze všech Havlíčkových čtených děl se mi tento líbil nejméně. A to přesto, že hlavně začátek mě přímo královsky bavil. Přišlo mi to ke konci už poněkud zdlouhavé. Na druhou stranu tomu nelze upřít tu ostrou satiru církve a vládnoucích mocností, které jsou stále ještě pořád trefně aktuální. Autor prostě nezklamal.
Sžíravá satira na císařské Rakousko. Bůh Perun už nechtěl dělat boha hromovládného a sloužit lidem i báťušku carovi, a tak byl zničen. Jenže chudý lid bez boha si začal moc vyskakovat, a proto se sešla "elita" národa, aby našla boha nového. Báseň stará bezmála 170 let a až mne mrazilo, jak je aktuální. Historické kulisy se zkrátka mění, ale lidé zůstávají stále stejní. Posloucháno jako audio ve vynikajícím přednesu Jana Pivce.
Příjemná sbírka básní, kterým člověk rozumí, aniž by je musel číst 5x a navíc od úžasného autora.
Tak to chodí na tom světě,
každou chvíli jinak,
dneska ctí tě za svatého,
zejtra budeš sviňák.
Co dodat?
Snad jen, že od časů Karla Havlíčka se až tak moc nezměnilo.
Křest svatého Vladimíra, rychlé a svižné dílo, které jsem měla přečteno tak za půl hodinky. Příběh jako takový je docela srozumitelný, verše se mi četly jednoduše. Po stránce jazykové si nestěžuji, všemu jsem rozuměla. Jediné, co jsem na knize nepochopila, je název. Myslím, že jsem četla pozorně, ale nejsem si vědoma toho, že by k nějakému křtu došlo a vlastně ani konec není dořešen. To je asi jediná vada, kterou bych na knize našla, avšak přijde mi jako celkem stěžejní. I přes to přese všechno se mi Křest svatého Vladimíra líbil a doporučuji. Vzhledem k délce díla nejde o nic složitého a zas tak náročného, tak jen do toho!
Asi nejsem na českou poezii, jelikož se mi snad ještě krom Kytice nic nelíbilo. Ani tady to nebyla výjimka.
Nikdy jsem nebyla fanoušek poezie, ale tahle báseň je celkem jednoduchá, dobře se čte, obsahuje celkem i dost děje. Je vtipná a lehce i vulgarní, ale na správných místech. Báseň se mi líbila, ale jak jsem řekla nejsem fanoušek poezie.
Druhej zpěv je neskutečně vtipnej, trefnej a nadčasovej, no a zbytek zaostává jen nepatrně. Havlíček se utrhl ze řetězu a nakládá úplně každýmu, až se práší :-)
Sám se žádný starat nechce,
o všechno se modlí,
jako by měl každý boha
jen pro své pohodlí.
Tomu sušit, tomu močit,
tomu pole hnojit,
dřív si, prase, zdraví zkazil,
potom ho mám zhojit!
Občas se mi zdá, že mě školní výuka od poezie spíš odrazuje.
To teda neplatí v tomto případě, neboť pan Havlíček je vtipný, kritický, a ještě se mu to rýmuje.
Opět jsem si potvrdila, že díla, o kterých se učíme na hodině literatury, nemusí být vždy jen nudná. Křest svatého Vladimíra - vtipná, pravdivá a výborně napsaná satira.
Mohu jen doporučit.
Je mi skutečně líto, že toto dílo nestihl Borovský dokončit. Ve své kritice se nevyhýbá nikomu – vládnoucímu carovi, bohu Perunovi, ale také ministrům a jezuitům. Musel být neskutečně odvážný – takto psát v takové době. Myslím, že se tato kniha hodí i pro ty, kteří nemají rádi poezii, protože se dobře čte a je vtipná. Zkrátka tato kniha je ukázkou toho, že klasika nemusí být nudná.
Karel Havlíček Borovský se nebál užít i hanlivých výrazů, natož aby se bál kritizovat zkostnatělý absolutismus v Rusku. Vtipný odkaz na Nastorovo Povesti vremennych let. Dílko můžeme považovat také za určité shrnutí všech význačných náboženství v první polovině 19. století. Jen škoda, že není tento Havlíčkův počin dokončen či zcela dochován.
Unikátní kousek. Spojit tolik vážných témat tehdejší doby a udělat z toho takové dílo, je vážně umění.
Tentokrát jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla pustit se do povinné četby a že toto dílo je v ní zařazeno. Poezie nikdy nebyla můj šálek čaje, ale tohle se fakt povedlo. Dokonce mě to i docela dost pobavilo. Opravdu skvěle napsaná satira. Smekám před Havlíčkem a ano souhlasím s laepusem - kéž by takových dnes bylo víc!
Štítky knihy
carské Rusko 9. století Bůh a člověk rozhlasové zpracování romány ve verších angažovaná poezie klasická literatura satirická poezie
Autorovy další knížky
2006 | Král Lávra |
1948 | Křest svatého Vladimíra |
1948 | Tyrolské elegie |
2004 | Epigramy |
2008 | Obrazy z Rus |
Skvělá kniha, vůbec nezestárla, ani od časů Havlíčka ani od mého posledního čtení ve studentském věku.
Vtipné, svižné, královsky jsem se bavila.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.