Čajová bouře
Hafsah Faizal
Krev a čaj série
1. díl
Nejdřív šálek čaje, pak záchrana světa. Krvelačná upíří fantasy. Ve městě Bílý Řev má Arthie Casimirová pověst nejobratnější zlodějky – a také sběratelky tajemství. Její prestižní čajovna se po setmění proměňuje v krvárnu, která se stará o potřeby obávaných upírů. Když se ale podnik ocitne v ohrožení, musí Arthie uzavřít dohodu s nebezpečně svůdným protivníkem. Spolu s bandou odpadlíků se pokusí infiltrovat do srdce elitní upírské společnosti Athereum... brzo však dojde k sérii temných odhalení. Bude dost silná, aby překazila spiknutí, které je hrozbou pro celý svět?... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Tempest of Tea, 2024
více info...
Přidat komentář
Další upíři jsou tady, ale tentokrát si potrpí také na čaj!
Kniha čtena v rámci spolupráce s Albatros Média.
Ale tohle mě velmi bavilo! Je to totiž zase něco jiného! Příběh sledujeme z pohledu Arthie, jejího “bratra Jina a padělatelky Flick. Proto tak dostáváme hodně ucelený příběh, známe motivy, sledujeme jejich myšlenkové pochody a příběhu to dodává tu správnou šťávu.
Arthie je úžasná, ale asi nejvíc mě bavil Jin - elegán chodící všude s deštníkem, lehce arogantní a přesto milý, vtipný a galantní. Drobné romantické linky nevadily, ale nebyly ani stěžejní, což cením. Tentokrát totiz hraje prim “sourozenecká dvojice Arthie a Jina a je to tak osvěžující.
Kniha může mít pomalejší tempo, minimálně ten začátek, kdy se seznamujeme s fantasy “Londýnem, ale po půlce se to brutálně rozjede, že jsem pomalu nestíhala otáčet stránky. Zároveň se mi velmi libilo použití květin jako posouvání a dovysvětlovávání děje.
Skvělá knížka, krásná obálka a ořízka, hned bych si přečetla další díl.
Ve městě Bílý Rachot má Arthie pověst nejobratnější zlodějky a také sběratelky tajemství. Její prestižní čajovna Zpěněnka se po setmění proměňuje v krvárnu, která se stará o potřeby obávaných upírů. Podnik se však ocitá v ohrožení a Arthie musí uzavřít dohodu
s nebezpečným velitelem Rohaté stráže.
Dá dohromady partu odpadlíků a pokusí se dostat do srdce upírské společnosti Athrei, aby našla kompromitující účetní knihu. Jenomže úkol to není snadný a navíc ji velitel stráže přitahuje.
Z počátku plyne děj pomalu a čtenář poznává všechny postavy. Kniha je psaná z pohledu Arthie, jejího bratra Jina a padělatelky Flick. Je tedy skvělé sledovat jejich myšlenky, i když by mě zajímal i pohled Laitha a Mattea.
Postavy i prostředí jsou skvěle napsané, takže se ocitáte v ději. A nuda tedy rozhodně nebude.
Nepřijdeme o složité plánování a nebezpečné akce, protože dostat se do Athrei není vůbec jednoduché.
Šťávu příběhu dodávají dvě jemné pomalé romantické linky a to jiskření v nich jsem si užívala.
Z postav jsem si nejvíc oblíbila Jina. Díky němu kniha nepostrádá vtip a já se s ním bavila. Navíc uměl skvěle zacházet s deštníkem.
Nenudil mě ani Matteo, přitažlivost
a smyslnost z něho sálala.
Závěr byl překvapivý, plný zvratů a hltala jsem každou stránku.
Já si čtení užila a navíc, ta ořízka.
Dlouho se nic nedělo a pak najednou jeden zvrat za druhým. Líbila se mi originalita a některé postavy bych klidně vynechala a věnovala se jen Arthie a Jinovi. V podstatě mi to připadalo trochu, jako by do Griši někdo vsadil tenhle svět, je tam znát mnoho podobností. A souhlasím že závěr příliš urychlený.
V první řadě chci moc poděkovat @humbook_blogeri a @humbook za poskytnutí recenzního výtisku .
Kniha slibuje zážitek ve stylu Šesti vran. Přiznám se, že jsem tuto duologii stále nečetla, takže jsem moc netušila, do čeho jdu. Beru to nicméně tak, že jsem ke knize přistupovala bez jakýchkoli očekávání či předsudků. Věděla jsem jen, že se v knize střídají pohledy vyprávění jednotlivých postav, což mě hodně baví, takže jsem se těšila.
Autorka nás prakticky hned hází do světa a děje, přičemž mi chvilku trvalo se zorientovat. Celkem jsem postrádala vysvětlení historie světa či jeho detailnější fungování. Naopak nechybělo relativně obsáhlé představení hlavních postav, Arthie a Jina, které jsem si oblíbila.
Nápad na čajovnu, která se v noci mění v něco temnějšího, je velmi originální a neotřelý. Jakmile se přidaly další postavy, příběh nabral dobré grády. Nechyběly intriky, lži a mnoho podvodů. Leč kniha není úplně krátká, přišlo mi, že je zde zbytečně moc omáčky a kniha naopak místy postrádá logiku, což je škoda.
Kniha má rozhodně dobré zvraty, jen mně osobně se povedlo většinu odhadnout relativně dopředu, a připravit se tak o moment překvapení . Ocenila bych tedy, kdyby autorka volila trošku méně předvídatelnou zápletku - nicméně to je hlavně můj subjektivní pohled, protože mám v žánru už něco načteno. Příběh končí dost otevřeně, což mě nalákalo na další díl, do nějž se s největší pravděpodobností pustím. Doufám, že dostanou více prostoru vedlejší postavy a jejich minulost.
Za sebe doporučuji spíše nenáročným čtenářům, kteří tolik nebazírují na world buildingu.
V rámci spolupráce s @humbook_blogeri @humbook se ke mě dostala tato krásná knížka. Věřím, že většinu čtenářů zaujme její obálka a dokonalá ořízka. Mě teda hodně zaujal i její samotný děj. I když měla kniha pomalejší temto, než jsem zrovna uvítala hodně se mi knížka líbila. Převážně teda musím vyzvihnout to, že děj je vyprávěn z pohledu více postav a to mě na knížce hodně bavilo. Čtenář si díky tomu ke každé postavě dokáže vybudovat nějaký vztah a pro mě to bylo prostě skvělé! Už jenom díky těm odlišným a různorodým postavám s těžkou a někdy až hodně smutnou minulostí si samotnou knížka zamilujete. Já tam nejradši sledovala Jina a Felicity. Mezi nimi panovala i naprosto dokonalá chemie. Samotná Arthie byla jedna velká záhada, ale co se divit, když je obklopena tajemstvími.
Jediné co bych na knížce vytkla, tak byl za mě dost unáhlený konec, kde se během 50 stránek stalo tolik věcí, že jsem to ani nestihla sledovat.
Určitě pokud máte rádi upíry, silné hlavní postavy a pomalejší tempo příběhu, musí být tato knížka pro Vás jasnou volbou. #humbookblogeri
Čajová bouře
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Čajová bouře se dá s klidem přirovnat k Šesti vranám, akorát že tady jsou navíc upíři. Dostali jsme velmi podobný příběh, kdy máme partu (nejen) lidí, která se má někam vloupat a ukrást důležitou věc.
Samozřejmě je to všechno hodně nebezpečné a na první pohled to působí až neproveditelně. To ale ještě neznáte Arthie.
Je tu několik hlavních postav, které se střídají ve vyprávění, takže když se rozdělí, stále máme přehled a víme, co se kde děje.
Vidíte v tom Šest vran, že? Jenže Čajová bouře na ně ani zdaleka nestačí. Ve všech ohledech tahle upíří ya fantasy zaostává. Není tak propracovaná, vtipná a mazaná. Přesto jsem na další díl určitě zvědavá.