Krev elfů
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30485/bmid_krev-elfu-UMT-30485.png
5
5105
5105
První část ságy o Zaklínači. Geralt, Ciri, Yennefer, Triss Ranuncul, Yarpen Zigrin a další známí a oblíbení hrdinové ze Sapkowského povídek poprvé na stránkách románu, v němž se odehrává boj o osud světa. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2004 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
4*/5*
Obdobně jako u prvních dvou dílů jsem nadšená, díky světu a postavě Geralta. Miluju příšery a uspořádání zemí, celkově zvládl Sapkowski worldbuilding na výbornou. Kniha je čtivá, a díky zaklínači Geraltovi a bardovi také vtipná.
V tomto díle se soustředíme převážně na dětství Ciri, její vyrůstání na Kaer Morhen a čas strávený s Yennefer. Příběhy osvětlují, co seriál nedokázal zpracovat a ve hře nebylo dostatečně vysvětleno. Oproti minulému dílu mi byla Yen zase sympatičtější.
Je škoda, že příšery a Geralt sám dostali jen málo místa, řešila se hodně politika a osudy Ciri.
Ovšem jako vždy jsem spokojená a Zaklínače budu dále doporučovat. Je to srdcovka :)
Zaklínače považuji za klasiku svého žánru, pro mne je to oddechové čtení u kterého se nemusí moc přemýšlet a při čtení nemusíte mít strach , že to bodu nuda.
Tahle série mě dost baví, i když občas se ztrácím v příběhu a chvíli mi trvá než se chytnu.
Není to plné zvratů a překvapení, ale je to napsané tak, že musím číst dál. A vždy se těším na další díl. Je to i po dlouhe době série, kde mě baví všechny postavy. A Geralda mám samozřejmě nejraději. Cítíte z něj plno tajemství a chcete se o něm dozvědět, co nejvíc.
Je to dobrý. Ale pomalý. A je tam od poloviny málo Zaklínače. Rozhodně bych to nenazval "strhující" (jak falešně avizuje anotace k poslednímu českému vydání). Povídky mě nějak bavily víc, i když jinak fantasy povídky nesnášim. Ale i tak mě Sapkowského styl pořád fascinuje. Je to, jakoby do Tolkienova světa vtrhnul Terry Pratchett. A přece si to nechává určirou dávku melancholie. Určitě budu pokračovat.
Hurá, konečně jsme se rozjeli, byť první dvě knihy byly moc fajn, konečně se mi začalo měrou vrchovatou dostávat toho, na co jsem netrpělivě čekala, tedy politického dění, příběhů Ciri , dostali jsme se na Kaer Morhen ke strýčku Vesemirovi, více se dozvěděli o Yeneffer a Triss, narazili zase na Marigolda a vždy parádně výřečného Yarpena (jehož mi zde bylo opravdu líto....) prostě bylo to venkoncem zajímavé a skvěle počtení a jen tak dál.... zajímavé je, že Zaklínač je zatím jenom tím, komu se věci přihazují, jsem zvědavá, jestli se, krom vyslovení přání, stane i hybatelem.... taky bych asi víc potřebovala vysvětlit tu jeho neutralitu, i když obecně u Geralta začínám mít pocit, že je více potřeba se zabývat tím, co dělá než tím, co říká....
Po dočtení Krve Elfů mě napadla myšlenka. V podstatě přání, které říkalo, aby tato kniha byla prvním a zároveň posledním románem ságy o Zaklínači. Mé přání nebylo vyslyšeno, a tak celá sága pokračovala ve stejném duchu, jako první díl románové ságy. S třetím Zaklínačem jsem bojoval a dovolím si ho označit za nejhorší díl z celé ságy. Těžce jsem si zvykal na románovou podobu a oplakával fakt, že povídkový styl je nenávratně ztracen. Krev elfů je prototypem, u kterého Sapkowskij neví, jak ho uchytit. Z třetího dílu se vytratilo mystično a tajemno, které bravurně doprovázely první dva povídkové díly. Místo toho tu máme ušmudlaný román, který neví, čím chce být.
"Zaklínač" mi začíná trošku připomínat "Hru o trůny", stovky postav, desítky dějů a tisíce slov. Povídky v předchozích dílech mi vyhovovaly lépe, souvislé nepřerušované vyprávění se místy maličko táhne. Jinak ale opět spokojenost, určitě dám další a další a ještě i další díl.
Na třetího Zaklínače jsem se těšila primárně kvůli tomu, že se už nejedná o povídky, ale ucelený příběh. No ale... Mně ty povídky asi chybí.
Nechápejte mě špatně, tenhle díl je stejně skvostný, jako ty předchozí. Avšak v určitých částech mu něco chybělo a něco naopak převažovalo. Příběh je opět obohacen o autorův typický suchý humor, který vyvažují politické pasáže. HODNĚ politických pasáží. V podstatě otevírá i otázky rasismu (i když se to týká ras vymyšlených) a nadřazenosti. Celkově je kniha hodně zaměřená na válku a strategii - což mi nevadilo - ale zároveň nechtíc dostává do pozadí rubání příšer - což mi vadilo moc; jedna žravucha prostě nestačí :D!
Začátek byl sice pomalejší, ale zároveň jsme díky němu měli možnost nahlédnout na Kaer Morhen, proslulou obávanou pevnost plnou krvežíznivých mutantů, kteří jsou ve skutečnosti jen velkou bandou taťuldů. No vážně, ty jejich rodičovské vztahy s lvíčetem z Cintry byly prostě k sežrání! Taky se mi moc líbilo budování vztahu mezi Ciri a Yennefer. A utvrdila jsem se v tom, že Triss a já kámošky nebudem, protože svádět chlapa BFF prostě není v pohodě xD!
V textu také naleznete spoustu odkazů na minulé díly a mnoho nevyřčeného, co zahřeje i bodne u srdce (že, Essi Daven?). Příběh nabídne jak nové, tak i staré známé postavy, přičemž nechybí ani užvaněný bard Marigold či obávaný trpaslík Yarpen Zigrin a jeho Ogaři.
Suma sumárum, Krev elfů je primárně o válce. Avšak pravá válka se mnohdy nerovná pouhému krvavému střetnutí mečů. Skutečným bojištěm je výměna názorů, která vás přinutí přemýšlet nad každým dosavadním rozhodnutím. A i přes vaši neutralitu vás nakonec donutí si vybrat stranu. No a zdali bylo rozhodnutí správné? To prozradí jen vaše srdce...
PS: Nejvíc mě pobavil dopis od Yennefer, takový friendzone jsem v životě neviděla xD
Pokračování ságy o Šedém vlku. Není to špatný, jen mě se to asi to vkusu netrefilo. Musím říct, že během čtení už mě to nebavilo a chtěl knihu odložit. Ale dočetl jsem ji a na další díly se teď určitě chystat nebudu.
Příběh je dobrý, Ciri je hodně sympatická. Pro někoho tato kniha je asi top volba, já mezi nimi nebudu.
Zaklínači na Kaer Morhen. Výcvik Ciri. Putování do svatyně Melitelé. Yarpen a jeho vytříbená slovní zásoba. Troška historie. Politici a jejich pletichaření. Pár mrtvol. Trošku toho konce světa. No prostě to má všechno!
Jednu hvězdu jsem strhnul kvůli až příliš otevřeném konci, a možná kvůli délce, určitě se mohl Sapkowski rozepsat, když už otevřel tolik dějových linií a uvedl tolik postav. Líbí se mi úvodní "citáty" na začátku každé kapitoly, i narážky na reálný svět, pojmenovat univerzitní město "Oxenfurt" je prostě geniální.
Taky mě tento díl přiměl najít si mapu světa a projel jsem si, kde se odehrával děj předchozích dvou povídkových dílů i krve elfů.
V tomto díle bylo až moc jmen hlavně ke konci knihy (plany na válku atd) až jsem z toho byl otrávený ale jinak opět dobrý čtení těším se na 4 díl
První dva díly povídek jsem četla před skoro čtyřmi lety a moc se mi líbily. Pak jsem ale nějak na fantasy neměla chuť a v posledním roce naopak nečtu skoro nic jiného, takže jsem se "vrátila" i do světa Geralta a Ciri. První románový příběh je velmi svižný a čtivý. Vůbec nevadilo, že jsem se k této sérii vrátila až po tolika letech a jsem za to moc ráda. K pokračování se dostanu určitě dříve než za další 4 roky :))
Prvýkrát hodnotím Zaklínača nie na päť hviezd. Vysoká politika, pripojenie sa k sprievodu, ešte aj dobrodružstvá spojené s Blyskáčom, ktorý rozhodne nie je mojou obľúbenou postavou, boli lepšie, ako Ciri... Bolo jej tu veľa. Výučba čarov je zaujímavá, ale, nuž, v spojitosti s tou dospievajúcou slečnou, ktorá sa akurát zaujíma o stratu panenstva... Toľko k odôvodneniu, prečo 4/5. Ale je to nižšie hodnotenie iba oproti prvým dvom dielom, inak je to stále výborná kniha. Napr. ma dostalo, nakoľko je osud ľudí a elfov podobný osudu Európanov a Indiánov. Nebudem prezrádzať, ale nie je to príbeh nevinných elfov a surových ľudí (a v knihe to približuje člen karavány, nečlovek). A ako povedal jeden z hlavných sprievodcov karavány, prežije druh, ktorý sa rýchlejšie množí a šikovnejšie drúzga lebky, čo vidíme aj v dnešnom svete. Začal som už čítať štvrtý diel, a ten vyzerá zatiaľ na 6/5, takže rozhodne nie je moje hodnotenie tretieho dielu odrazom mojej unavenosti zo sveta Zaklínača. ;-)
A užívateľovi Eldar80 ďakujem za odkaz na mapu. Ja som o nej nevedel, a do knihy som si písal názvy riek tak, ako som ich vyčítal z príbehu. Táto mapa od Eldara je aj s riekami a inými podrobnosťami, ktorých niet na knižnej mape.
Tak toto dílo má hodně velký přesah. Nadčasové. Autor si hezky hraje s analogiemi k reálnému světu. Vtipné i vážné. Opět dobrý fantasy koktejl.
Zaklínač je Mistrovské dílo s velkým M. Musím vyzdvihnout nejen bravurní češtinu, kdy překladatel rozhodně přechodníky nešetřil a dodal tak dílu větší šarm, ale také vyšperkovanou řeč Yarpena Zigrina, která tam sedla jak "riť na šerbeľ". Samotný příběh je víc než jen příběh a myslím si, že každý si z něho nějaké to uvědomění odnese.
Čtěno jako audiokniha.
Mistrovské dílo, nemám slov. A jako bonus je výborně namluvená se super hereckými výkony a efekty. Nejlepší audiokniha ever.
"Všichni jsme děti Matky Země. Všichni jsme děti Matky Přírody. A i když si své matky nevážíme, ačkoli ji často znepokojujeme a způsobujeme jí bolest, ačkoli jí lámeme srdce, ona nás miluje. Všechny nás miluje.Pamatujme na to."
Příběh stejně filozofický jako magický, stejně násilný jako hezký, dokonalý koktejl fantazie.
Pamätám si, ako som sa okolo roku 2014 dostal prvýkrát k Zaklínačovi. Ikonické vydanie Leonarda s bielou obálkou; o poviedkach predchádzajúcim ságe som nemal poňatia. Ešte som netušil, že existuje aj nejaká hra, o krásne béčkovom poľskom seriáli nehovoriac. Po Tolkienovi a Rowlingovej to bol môj tretí vážnejší stret s fantasy a nadlho mi utkvel v pamäti.
Žiaľ, pamäť sa s nami zahráva a prvé jej bodnutie som pocítil, keď som sa díval na druhú sériu seriálu z produkcie Netflix. Skrátka a dobre, nepamätal som si detaily. Poviedky áno, tie som čítal totiž až na záver, ale zo ságy mi ostalo len to, že bola skvelá a originálna. A keďže som si konečne zadovážil Divoký hon, rozhodol som sa rozpomenúť.
Aká je teda "Krew elfów" po rokoch? Trpaslíčie múdra pohľadia po duši; prvé konflikty po Cintre a atmosféra studenej vojny s Nilfgaardom ešte nedávajú tušiť nadchádzajúce hrôzy a čitateľ si tak môže užiť načrtnutie vzťahov a charakterov, ktoré bude smerodajné pre ďalšie diely ságy. Proste dokonalé ticho pred búrkou, ako to už v úvodných častiach fantasy býva. A zlo, ktoré skutočne predstavuje snáď len tajomný Rience, je ešte v plienkach a ďaleko.
A nádherná nostalgia, s ktorou sa okamžite vynára celý ten alegorický svet ľudí, neľudí a príšer...
"Poněváč sa množíte jako králiky," zaskřípal zuby trpaslík. "Ludé by akorát trtkali, s kým sa dá a kde sa dá, imrvére dokola. A ludským robám stačí posadit sa na chlapské gatě a hnedka jim naroste břucho... Cos tak zčervenala, hotový vlčí mák? Chtělas tomu rozumět, jo nebo né? Taková je čistá pravda a históryja světa, kterému vládne ten, kdo šikovněji rozbije druhému lebku a rychleji zbúchne robu. A vám, luďom, je těžko konkurovat - v zabíjání aj v jebání."
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Nejsem si jistá, zda by se mi kniha líbila tolik i v případě, že bych nehrála hru Zaklínače 3. Osudy postav jsou sice zajímavé, ale politické dění fiktivního světa je možná občas moc podrobně popsané. Naštěstí jsem ale měla už předem vybudovaný vztah k celému zaklínačskému světu, a tak jsem si knihu užila.