Krev elfů
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433/bmid_krev-elfu-dlH-433.jpg
5
5210
5210
Na stránkách strhujícího fantasy románu, v němž se odehrává boj o osud světa, Zaklínač III. Krev elfů, který napsal Andrzej Sapkowski, se poprvé setkáváme s oblíbenými hrdiny ze Sapkowského povídek. Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechy okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardského císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni jedni aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají (první román o Geraltovi a Ciri III.).... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Ve své podstatě se mi komentář ke Krvi elfů píše neobyčejně těžce. Tuto knihu, krátkou a jednoduchou, už znám více či méně zpaměti. Pokolikáté jsem ji četl? Po šesté? Nejsem si jist, prostě jsem ji četl mnohokrát. A když máte něco opravdu rádi, nekomentuje se to lehce.
První román je vlastně dost nepřiléhavé označení. S těží bychom mohli tvrdit, že se jedná o souvislý děj, s jednotným vypravěčem a fokalizací. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují spíše volně a pan Sapkowski si s vypravěčem mimořádně pohrává. Pravda, ne tak jako v dílech pozdějších, ale pohrává. Některé narativní postupy z této knihy začnou dávát úplný smysl až později, kdy se propletou s jinými vypravěči a jinými příběhy, ale i bez této hlubší rešerše jsou velice zajímavé.
Kniha je soustředěná a priori na výchovu dívek ve světě zaklínače… Echm… Pardon, na výchovu mladé Ciri. A vzhledem k tomuto hlavnímu tématu jsou nám podávány některé nezapomenutelně anekdoty, které jen podtrhují to, jak skvělý je autor vypravěč. Málokdo po přečtení knihy podle mne zapomene na šatičky a indispozici, na sundání pásky z očí, nebo na příhodu s kůlnou Na druhé straně jsou nám předváděny i silné a vypjaté scény, které dodávají knize punc vyšší literatury. Yarpen hledící na lidi je jen jedním z mnoha případů.
Pro mne je velice přitažlivé to, že se Sapkowski nesoustředí výhradně na tři, čtyři hlavní postavy, ale poskytuje čtenáři pohled z poněkud vyšší perspektivy. Nezapomenutelná je pro mne kapitola šestá, rada králů a setkání s postavami pro svět a charaktery Zaklínače nebývale důležitými. Ať už hovoříme o Bílém plamenu, Vilgefortzovi, Dijkstrovi, Filippě a dalších. A každá jedna z nich, do poslední bude mít ještě velice významnou roly v následujících příbězích.
Samozřejmě už v Krvi jsou některé symboly, které se nám budou prolínat celou ságou. Některé převzaté již z povídek, osud, Calanthé, Pahorek, některé nové, jako například Věštba, která nám uvozuje celou knihu a tím i celou ságu.
Mnoho, opravdu mnoho bych mohl vyprávět o tomto literárním skvostu. Nejedná se o mou nejoblíbenější knihu ze ságy, ale i tak jistě o jednu z mých nejoblíbenějších knih vůbec.
Tentokrát je hlavní postavou Ciry. Děj se točí kolem ní. Děj ubíhal strašně rychle, musela jsem dočíst během jednoho dne, jinak bych neusnula...
Ucelený příběh působí krapet jinak než předchozí povídkové publikace. Zde není mnoho pokusů udělat z upírů, vlkodlaků a všech možných příšerstev ohrožené druhy, možná proto, že Ciri spolkla půlku příběhu.
Je zde o poznání více politiky a velkých vladařských disputací, což nemá každý v oblibě. Já ano.
Stále nám však dělá radost ten rozkošný trpaslický slang, skvěle zpracovaný svět je bohatý na dramata jak doly Mahakamu, postavy jsou kvalitně zpracovány a jejich vzájemné vztahy jsou tak lidské a opravdové, no krása…
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Na rozdíl od ostatních postavu Yennefer přímo zbožňuji. Připomíná mi Zlobu - Královnu černé magie...
Mé pocity z této knihy (v audio podobě) zcela vystihuje komentář DK197. Nesnáším mocenské boje, kterých je tato kniha plná. Stvůry a "pohádkový" svět zcela vymizel a z Yennefer se vyklubala pěkně protivná ženská. Snad budou další díly této série už jenom lepší. Já si dávám pauzu.
Občas se ztrácím ve vedlejších postavách, ale to se týká celé dosud přečtené série.
Měl jsem to asi jinak než ostatní čtenáři, ale povídkové knihy byly pro mne nutná příprava pro ságu. Knižní a ucelená podoba se mi líbí mnohem více. Je tu více Ciri a více jiných postav, mají více a prostoru a dávají nám pochopit, co se vlastně děje na pozadí. Válka s Nilfgaardem je zde více ujasněna a lépe vše chápeme.
Moc sem si oblíbil postavy Triss, Yarpena Zigrina, Marigolda a Ciri. Ke konci si Yennefer získala hodně uznání, že není tak arogantní a povýšená.
Moc se mi kniha líbila a těším se na další díl.
AUDIOKNIHA: Zatímco první dvě povídkové knížky jsem zhltla, přiznám se, že s první částí pentalogie jsem nakonec docela bojovala. Začátek je slušný, hodně se těšíte. Ale ke konci jsem se v příběhu trochu zasekla. Chybí mi stvůry, mocenské boje mě zase moc neberou. A fakt prostě nemám ráda Yennefer... To vám prostě čtenářský zážitek pokazí, vzhledem k vývoji postav. Tenhle díl beru jako nutné rozehřívací hřiště pro zbytek ságy.
Sága o zaklínači Geraltovi z Rivie začíná (samozřejmě nebudeme-li brát do úvahy mnohem později napsaný prequel Bouřková sezóna nebo samostatné povídky). Pravdou však je, že Krev elfů vlastně ani tolik není o Geraltovi, jako o mladičké princezně Cirille z Cintry, řečené Ciri, která přežila vyvraždění celé své rodiny nilfgaardskými nájezdníky. Pokud je na scéně ona, je to klidné a pokojné vyprávění o strastech a slastech dospívající dívky, obdařené magickými schopnostmi, k jejíž výchově přispívají jedním dílem zaklínači a druhým čarodějky. Jakmile však přijde řeč na Geralta, domácká selanka se rázem změní. Jemu je v patách boj, intriky a podezírání, smrt a zabíjení. Sapkowski umí tyhle dvě tváře fantasy krásně propojit do jednoho vzrušujícího celku, u něhož člověk mnohdy ani nedýchá, jen běhá očima po řádcích a otáčí jednu stránku za druhou. Ten pocit, že hned za příštím rohem se něco stane, vás prostě nenechá odejít od rozečtené knihy. Je to strašlivě návykové a z toho důvodu také ostudně krátké. Chcete mnohem, mnohem víc Sapkowského…
Zaklínač bude nadále patřit mezi mé (nově) objevené fantasy postavy. Možná právě proto mi v této knize více chyběl, přestože to, že se kniha více soustředí na Ciri není nutně špatné. Doufám ale, že Geralt a Yennefer budou ústředními postavami dalších knih. Pozn. "Přečteno" jako audiokniha, skvělý "dialekt" trpaslíků.
Bělovlasý Geralt z Rivie, v tomto příběhu jen jedna postava z mnoha. Těžiště příběhu se soustředí na skrývající se princeznu Cirillu královny Calanthé, které po zkáze její rodiny poskytne ochranu nikdo jiný než Gerald, který z ní vychovává zaklínačku, a později čarodějka Yenefer, která ji naopak zasvěcuje do magického světa čarodějek. Svět bytostí Sapkowskeho fantasy světa opět skrývá známé postavy Tolkienovy říše, trošku však s nimi hraje ruletu. Z křehkých, lesních elfů vytvoří docela brutální bandity (bránit se je potřeba), trpajzlíkům přisoudil silný moravský přízvuk a zálibu v alkoholu (jak osvěžující!), nejhorší spodinu společnosti však (zaslouženě) představují lidé (jak trefné). Sapkowski rozehrává další linii příběhu vědmáka Geralta, který stárne, a přimět jej k akci, byť na záchranu nemohoucích, je třeba upustit pár stříbrných. Vždyť je to koneckonců jenom práce. Hlouběji se však tentokrát věnuje výchově a čarodějnému vzdělání dospívající Ciri, která se učí číst runy, pracovat s energií a zacházet s mečem. Svět neobyčejně obyčejných bytostí, kde člověk bloudí v hustém mlází ve snaze najít dobrou a špatnou stranu mince. Jak jinak.
(SPOILER)
Super kniha. Dokonca sa mi páčila zatiaľ najviac zo série. Baví ma ako sa Ciri postupne vyvíja. Úplne super Ciri a Yenefer dohromady tie dve ma bavili.
Ani ma neprekvapilo že kralovia budú chcieť Ciri zabiť. Dáva to logiku.
A Geralt to je proste Geralt ️
Trošku mi bolo ľúto Tris.
Pořád je to Zaklínač, takže super. Ve rovnání s předchozími dvěma povídkovými knihami však asi nejslabší díl: málo příšer, příliš politiky, chybí tomu švih... Taková ta dynamika děje. Každopádně pokračuju a těším se dál!
Autor stále drží laťku vysoko. Tato kniha se celá točí okolo Ciri, což ale ve finále vůbec nevadilo. Bylo to čtivé, žádná část mi nepřišla zbytečná nebo vycpávková a to opravdu oceňuji.
( Audio) To není co dodat nádhera celá série je dokonalá - obdivuji autora dát příběh dohromady skvělý zážitek - velká spokojenost 5*
Velmi pěkně čtivé.Začátek této série je skvělý,uvidíme jak pan Sapowski se popere s touto tématikou.
Aaaa....Jak já tuhle knihu miluju
Je to ráj pro fantasy milovníky. Stvůry, zaklínač, čarodějky, elfové, trpaslíci aj. Co víc si přát? Příběh a ten stojí za to. Hrdina co nemá žádné závazky, cestuje světem, zabíjí příšery a miluje ženy. Poznáváme tu Ciri, dceru Cintrácké princezny, která není obyčejné dítě a toho si je vědom i Geralt, který se zavázal ji chránit. Společně se svými přáteli se jí snaží pomoci, ale ale nemají to lehké. Všude číhá nebezpečí.
IG: next_fantasy_one
Nečekejte strhující bitvy, epické souboje ani velké napětí. Sága se velmi pozvolna rozjíždí. Chybí přetváření klasických pohádek do “realističtější” a drsnější formy i přesně vypointované příběhy, které byly tak skvělé na povídkových knihách. Jako úvod do zaklínačského světa to ale funguje dobře, Ciri jako hlavní postava je skvělá, objevuje se tu spousta postav z povídek, proto je lepší si nejdřív přečíst je. Překvapila mě postava Triss Ranuncul, která mi připadala sympatičtější než Yennefer.
Krev elfů mě bavila, avšak z těch třech byla zatím nejslabší. Těším se, že další díly se víc rozjedou.
Volnejsi zacatek serie. Pokud by nekdo pred ctenim premyslet, jestli cist nejdrive povidkove knizky, tak odpoved je snadna. Rozhodne ano, bez nich cloveku spoustu veci unikne a pripravi se o cast zazitku.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
O třetím díle Zaklínače jsem slýchávala mnoho, od nadšených ohlasů, po ty špatné. Můj názor? Třetí díl Zaklínače a první díl série o zaklínači je prostě jiný.
Skok, který autor udělá mezi druhým a třetím dílem není úplně elegantní, a ne každému musí nový způsob vyprávění sedět. O matoucí časové linii nemluvě. Nové je také zaměření příběhu na Ciri
Další, co asi ne každého příznivce Zaklínače potěší, je fakt, že Geralta a zabíjení monster je tu opravdu pomálu. Naproti tomu klade autor velký důraz na rozvíjení jednotlivých postav a pout, která je spojují. Ke svému překvapení jsem si tak nejen konečně oblíbila Ciri, ale dokonce i Yennefer.
A verdikt? Jak jsem uvedla na začátku, třetí kniha je prostě jiná. A ne zrovna v tom špatném smyslu. Je ucelenější, hlubší a dospělejší. A především je úvodem do další fáze, která nemusí a (podle mě) ani nebude, zdaleka tak přátelsky a mile laděná.
Jednoduše řečeno věřím, že od příští knihy se bude daleko více umírat. A smrt nepřijde jen z rukou našich hrdinů, ale i z rukou jejich nepřátel.