Krev na sněhu
Jo Nesbø
Krev na sněhu série
1. díl >
Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku. Krev na sněhu je první díl duologie, kterou Jo Nesbo napsal pod pseudonymem Tom Johansen (na obalu knihy se však přiznává Nesbo, stejné je to i u zahraničních vydání).... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Kniha ZlínOriginální název:
Blod på snø, 2015
více info...
Přidat komentář
Dlouho jsem se odhodlávala vzít tuto knihu do ruky (přece jen ji mám doma skoro už rok), protože kritiky na ni zde bylo dost a dost. Nakonec jsem si řekla, že kašlu na negativní hodnocení a vrhnu se na ni. Přece jen 145 stran se dá přelouskat za 2 hodiny :-)
A musím říct, vážení moji kolegové ze zdejšího webu, nelituju toho! Nesba a jeho styl psaní jsem v tom spatřila během pár stránek a vůbec jsem se nenudila. Naopak. Bez zbytečných opisů, popisů a odbíhání od hlavní zápletky jsem byla vtažena do děje a bavila jsem se na jedničku. Závěr - překvapující! Co tedy pak bude v tom druhém díle? To mi vrtá dost v hlavě. Už jen ze zvědavosti po něm musím co nejdříve sáhnout.
Čte se to dobře, ale je to takový jiný slabší Nesbo. Nedosahuje to kvalit predchozich knih, je to spíš jak jeho prvotina.
Nesbo je bezkonkurenční, ale tato kniha je dost velký haluz i na mě :) jsem zvědavá na druhý díl, co se dozvím nového....
Přečteno jedním dechem! Knížka mě naprosto uchvátila, vůbec jsem to nečekala. Je to moje první od Jo Nesba a jsem mila překvapena. Nesbo je umělec, poznala jsem to hned v první kapitole, jak umí kouzlit se slovy a jak se to všecho dobře čte, byla to krása. Úvod mě dokonce mírně pobavil, jak se hlavní hrdina představoval. A pak následovalo tolik sympatií k nájemnému vrahovi, to vše za tu jeho citlivou duši, někde jsem dokonce nalezla básnické prvky. Škoda konce, který mne trochu rozesmutnil, popravdě jsem čekala jiný, vzhledem k tomu, že má kniha i pokračování...
"...i když se něco děje stále dokola, není jisté, že se to příště stane taky."
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2016/11/dnes-bych-vam-rada-doporucila-dvevelmi.html
Já čtu moc a zdá se mi, že tento autor je úžasný. Je to detektivka, ale co mě zaujalo je i to, že má Jo Nesbo i úžasný styl psaní, baví mě u něho i popisy, myšlenkové pochody hl. představitele a dokonce jsem si je podtrhala, abych si je zachytila i později. U knihy Krev na sněhu má i něžené prvky - přímo básnické. Takže když to shrnu, je to detektivní žánr, má to spád, ale spisovatel to povýšil na uměleckou úroveň, protože kniha má i hloubku a nutí k zamyšlení. Moc se mi líbila.
Stručné a úderné. Jsem překvapená, jak si se mnou Jo pohrál, téměř na všechno jsem mu skočila. Na druhou stranu napětí takřka žádné, také mi nesedělo, jak o sobě Olav tvrdí, že nic neví, a pak sype z rukávu moudra. Celkově pro mě asi lepší zážitek než první dvě knihy HH, které jsem doposud četla.
Moje prvni kniha tohoto Nora. Severska literatura ma proste sve kouzlo. To na me zapusobilo tak, ze na jeden nadech prectena kniha ve mne zanechala opravdu dojem. Mela spad a zaroven se nebal autor detailu. Niceho nebylo moc, vsechno na svem miste. Neuveritelne bylo, ze s zeleznou pravidelnosti se zdanliva banalita opet objevila na scene, ale ted uz jako zasadni prvek! Zajimavy zpusob pojeti deje i konce. Vzdyt i popis vzhledu hlavni psotavy se vlastne dovite az na poslednich strankach. Doporucuji neodkladat a cist. Vzit se do postavy, nasat norskou zimu. Stastne a vesele Vanoce 1977
Dobrý příběh, hrdina mi byl sympatický, škoda jen, že dopadl tragicky. Čekala jsem uvolněnější styl, jako v Lovci hlav.
Není to Harry, ale s tím do toho přece jdu ne? Mně se líbilo, napětí od začátku, překvapení mi taky nechybělo. Zajímavé myšlení přihlouplého Olava, který však na rozdíl od prvního zdání zas tak hloupý není - nebo za to aspoň nemůže. Pěkná oddychovka.
Bez Harryho Holea to tentokrát, na rozdíl od Lovců hlav, moc nejde a novela dost drhne. Zásadní problém vidím v tom, že příběh není nijak osobitý, ale pouze variuje různé hollywoodské thrillery, takže nemá příliš co nabídnout. Zvraty tu sice jsou, jsou ovšem trochu předvídatelné a navíc je jasné, že mnoho postav nejedná tak, jak se zdá, že jedná, protože by to nedávalo smysl. Hlavní hrdina není až zas takový sympaťák, ale spíš prosťáček, k němuž není možné si vytvořit nějaký hlubší vztah, protože je dost naivní. Nesbo si ale tohoto všeho byl nejspíš dobře vědom, protože novela není dlouhá, takže není čas na moc zbytečných dějových linek a jede vlastně přímočaře až k cíli, navíc je to pořád čtivé a svižně psané, takže se čtenář vlastně nenudí. Jakožto takový netradiční odskok v Nesboho kariéře je kniha vesměs v pořádku a naprosto neškodná oddechovka, měl-li by ale takhle psát dál, nebylo by to dobré. 60%
Rovněž nechápu víceméně nepříznivé hodnocení, mně ta knížka připadala skvělá. Sérii s HH mám přečtenou celou, a Krev na sněhu pro mě byla příjemným překvapením. Je to prostě jiné, krátké, stručné, "bez omáčky", ale o nic méně kvalitní. Začínám číst Krev na sněhu II. :-)
PS. To s tou uříznutou hlavou mně připadalo jako vystřižené z Tarantina. Celkově si myslím, že to je skvělý námět na film.
Trpíííííím :-((( Tohle že napsal autor HH? Snad alespoň ten konec bude za něco stát.....
Zajímavé, netradiční, kdo má přečteného Nesba - HH. Ale klasickou detektivku si přečtu radši.
Moje první setkání s Nesbem, jelikož detektivky a knihy s kriminální tematikou normálně nevyhledávám. V rámci Čtenářské výzvy 2016 jsem si však chtěl trochu rozšířit obzory a nečíst pořád jen sci-fi, tak jsem zkusil Krev na sněhu, jelikož o Nesbovi jsem slyšel ze všech stran.
Rozhodně nelituju, že jsem si knížku přečetl. Bavila mě, a tak jsem ji přečetl na jeden zátah, jelikož je kraťoučká. Přestože tento žánr nevyhledávám a znám ho spíše z filmů, přišlo mi, že v knize bylo několik klišé. Díky rychlému tempu mi to však dojem naštěstí moc nezkazilo.
Takže i když mě kniha v podstatě bavila, neoslovila mě natolik, abych cítil potřebu přečíst si něco dalšího z podobného soudku. Ať už od Nesba, nebo od někoho jiného.