Krev padlých andělů
Jan Urban
Pragocalypsa série
< 2. díl >
Idylický obraz Prahy jako poklidného srdce Evropy dostává trhliny. Přímo transdimenzionální. Hlavní město je v obležení bojechtivých cizáků, jejichž útoky se stupňují. Brzy však přibudou další hráči o magickou moc, která se skrývá v Praze. O slovo se hlásí noví soupeři, mnohem silnější a méně vyzpytatelní: bohové a jejich nohsledi. Počet dimenzionálních trhlin roste a starobylé síly zla už klepou na dveře. Jediný, kdo může změnit chod dějin, je Řád, tajná organizace založená Rudolfem II. Řeholníci, oplývající výjimečnými schopnostmi, však mají problém: elixír mládí, který je po mnoho let udržoval při životě, začíná docházet a nedávná mise na jeho obnovení selhala. Podaří se jim získat poslední zbývající ingredienci? Apokalyptická mračna se kupí. Boj o Prahu teprve začíná…... celý text
Přidat komentář
Tak druhý díl mi rozhodně sedl lépe než ten první. Víc akce, konečně adept na oblíbenou postavu. :) Podle konce to vypadá, že mi umře, ale doufám, že se z toho nějak vyhrabou. Sice se dalo tak trochu předvídat, co se stane uvnitř řádu, ale i tak člověk doufal, že to tak nakonec nedopadne.
A musím ještě zmínit obálku. Přiznávám, že mě na čtení této série nálakaly právě její obálky. Dokonalé. :)
Ještě víc akce a bizarnějších situací než v prvním díle. Mařena je super kára. Mýtičtí tvorové devastující pražské památky neměli chybu.
Druhý díl mě z počátku moc nechytnul. Mnoho nuceného humoru a dialogů mě hodně odrazovalo od čtení. V půlce jsem knihu odložil s tím, že se k ní vrátím za pár dní. Nakonec jsem knihu dočetl, druhá půlka již byla lepší, ale celkově podstatně hořší než první díl.
Tak jsem dorazil druhý díl a musím říct, že autor se přece jen postupně zlepšuje, aspoň v některých ohledech, respektive vypisuje se a na rozdíl od totálně pubertální jedničky zde míra nucenosti trochu poklesla.
Úvod s padajícím andělem je dokonce hodně dobrý, stejně tak jsem si celkem užil závěr s božstvy v centru Prahy včetně skutečnosti, že nezůstalo u jednoho náboženství, ale útočila směska všeho možného. Pokud to takhle půjde dál, bude Soudný den slušně napsanou věcí, takže celá série splní podobný účel, jako když začínající autor píše soutěžní povídky a postupně piluje svůj styl, nachází vlastní hlas a poučuje se z vlastních chyb. Příběhové twisty očekávatelné, respektive v momentě nejistoty existuje jen několik možností toho, co se může nebo mohlo stát. Takže v rámci nenáročné oddechovky splňuje podmínky pro oblíbenost.
Zjišťuju taky, že trvajícím problémem je aspoň pro mě postava Vyvyana. Ať to vnímám jakkoli, je v něm hrozně cítit zastydlá pubertálnost, kterou průběžně ventiluje neustálými sexuálními narážkami, popisováním buchtiček, broskviček, kůzlátek a dalšího bordelu, případně neustálými zmínkami, kdy by koho přefikl nebo kdy si půjde kam přeleštit tyčku. Je to opravdu vtipné jenom několikrát (zajedlo se to už v prvním díle) a strhává to řadu scén, které by jinak vyzněly mnohem líp a hravěji. Oba cliffhangery během posledních pár stránek přijdou dost nuceně a stylem "kdyby se to teďka podařilo, tak nebude možná dostatek matroše na další knížky..."
Celkově mezi 2-3
Četl jsem hodně Českých spisovatelů a spisovatelek, ale u pana Urbana jsem překvapen. Vlastně přišel úplně s něčím jiným, než třeba Jiří Kulhánek. Ten používá klasickou akci a černý humor. Jan Urban dokázal do svého příběhu vložit lidský faktor. Ano, přidal pár bohů, pár nadlidí, ale drží se při zemi a to já oceňuji. Krav padlých andělů se mi velmi dobře četla a určitě ji ještě dám. Ale nejdříve třetí část této trilogie.
Druhé dobrodružství a je to ještě lepší. Vtipnější, akčnější a čtivější. Tuhle sérii si zamiluju. Nový spisovatel na Českém nebi se činí a já jsem za to rád. Hned se pouštím do dalšího příběhu. Jen tak dál. Jsem zvědav na vyvrcholení.
Nejsem žádný přítel autora, ale knížku čtu, protože se člověk se u ní pobaví a zapomene na okolí A taky že děj se odehrává tam kde to aspoň trochu znám a ne v nějaké Americe. .Mě to sice lepší než 1. díl nepřipadlo, ale i tak to stálo za to i díky těm hláškám. Ty opravdu nemají chybu.
O něco lepší než díl první. Ke konci knihy docela rychlá gradace děje, která mě donutila ihned sáhnout po dalším díle. Uvidíme, kam se příběh na závěr posune. Jen stále platí, že dojem z knihy ruší často až absurdní pravopisné chyby. Zatím stále tři hvězdičky...
Zábavná nenáročná kniha, akční text je proložen humorem od začátku do konce. Ještě lepší než první díl.
Druhý díl je možná ještě lepší než Strážci brány. Rozhodně je tam více vtipných hlášek a více parodie na všechny ty zahraniční bláboly o upírech, andělích a bosorek. A teď jdu shánět třetí díl.
Asi se budu opakovat, ale stejně jako u prvního dílu: kroutím hlavou nad čtenáři, kteří mlsně zhltají všechny tři díly a potom tady napíšou, že je to nepřesvědčilo a prý to čtou jen kvůli pěkné obálce. :,-(
Tak dočteno a velké uznání. Pan Urban postoupil o stupínek výše, ořezal své opakované vtípky, přidal další sousta hlášek a posunul svůj příběh o notný kus dál. Není co vytknout a jen se těším na trojku, kterou už vlastně držím v ruce. Vřele doporučuju.
Jakkoli jsem si po dočtení jedničky myslela, že jsem připravená na vše, šeredně jsem se spletla.
Po vcelku slušném úvodu nastává zase stará dobrá řachanda. Autor si očividně vzal k srdci čtenářskou zpětnou vazbu k jedničce a začal trochu rozlišovat postavy, snažil se vysvětlit nelogičnosti z předchozího dílu a preventivně vysvětlovat každou drobnost v dílu druhém. Bohužel používá dětská vysvětlení typu: “jakoby nějak” nebo “měli štěstí, že to neřešil”. Hlavní postava také prodělala jistý vývoj – Vyvyan přesedlal z balení holek na masturbaci, o níž se stejně jako o svých varlatech zmiňuje při mnoha rozličných příležitostech. Několik století zřejmě tomuto nadsamci nestačilo k vybití, neboť si jde co chvíli “leštit čápa” (citace z knihy), dává najevo pohlavní vzrušení nad patnáctiletými slečnami a tak dále; zkrátka scéna s vylučováním z obou tělních otvorů mi již nepřišla nechutná. Když se k podobným situacím přidají dyslektický vlkodlak Kamil se slovníkem Rychlonožky a zombie Ježíš, je dílo dokonáno. Nakonec jsem se ztotožnila s cílem NATO – hodit jim tam atomovku. Popravdě – do knihy jsem šla, protože i pubertálně laděné, nenáročné sci-fi jde napsat kvalitně. Bohužel mě ani druhá kniha nepřesvědčila.
Když tak čtu ty komentáře tady, tak si začínám myslet, že si je musí psát sám autor a jeho kamarádi. Nedovedu si představit, že všem ta kniha přijde boží, dokonalá a naprosto bezchybná a nikdo jí nemá absolutně co vytknout.
Opět mě rušilo obrovské množství překlepů a gramatických chyb. Přestože autor očividně psát umí, protože stylisticky mi to nikde moc nedrhlo a četlo se to hladce.
Hlášek je v tomto díle méně, ale jsou na mnohem hloupějších místech, než předtím, minimálně si opravdu nemyslím, že uprostřed hodně tuhého boje bude někdo házet tak blbé sexuální narážky. Ano, byla tam spousta hlášek, které mi přišly skvělé a zábavné, ale byly naprosto ubité těmi opravdu trapnými. Navíc přemýšlím, kdo třeba za rok pochopí vtipy na Luštělu nebo prezidentův popelníček. Hlavní hrdina je úplně všechno, hlavně absolutně nekonzistentní ve vyjadřování – jednu chvíli mluví jen jako dlaždič, pak zase chvilku ve stejných situacích používá jen umírněné výrazy, v jiných okamžicích zase mluví jako kniha dějepisu. A tímto neduhem bohužel trpí úplně všechny postavy. Uvědomuju si, že je to fantasy, ale i přesto by se postavy mohly chovat alespoň trochu uvěřitelně. A když v knize něco nedává smysl, prostě se to „nějak stalo“ a nikdo neví jak.
Čím dál více mě rozčilovalo popisování všeho pomocí přirovnání k filmům či seriálům – str. 208 „Něco jako Síla v Hvězdných válkách,“ str. 247 „Je to něco jako neprostupné silové pole Goauldů v Hvězdné bráně,“ str. 267 „Jeden z jeho posledních vynálezů byl něco jako instantní sithský paprsek z Hvězdných válek,“ str. 303 „Je to podobné jako byly červí díry mezi planetami v Hvězdné bráně,“ a takhle bych mohla pokračovat.
Dále mě hrozně rušilo, že nás autor neustále musí zasypávat podrobnostmi typu jak se jmenuje každý park nebo bezvýznamná ulice, kterou jeho postavy právě procházejí a co všechno v nich je za pamětihodnosti, případně ještě z jakého století ty pamětihodnosti jsou. Samozřejmě jako zpestření jsou takové detaily pěkné. Ovšem opravdu ne v takové míře a na každé stránce.
Všechno se neuvěřitelně zamotá a postavy se chovají nelogicky proto, aby to nakonec do sebe při závěrečném rozuzlení „začalo zapadat jako puzzle“, ovšem asi jen autorovi. Většinou se totiž původce ďábelského plánu spolehl jen na to, že je někdo příliš hloupý, že někdo něčemu uvěří nebo že prostě nějaká postava bude mít štěstí.
Prostě kniha působí dojmem, že se do ní autor pokusil nacpat všechny své oblíbené vtipy, hlášky, filmy, seriály a hudbu a příšery, plus nám chtěl ukázat, že umí vyhledávat informace v učebnicích dějepisu a na mapě. Na druhou stranu mě opravdu bavila, a to takovým tím způsobem, jako vás baví filmy Eda Wooda.
Když jsem si koupil první příběh Jana Urbana Pragocalypsa a poprvé se začetl do tohoto románu, byl jsem mile překvapen.
Děj příběhu je prostě nádherný. Tento žánr mám rád.
Vlkodlaci, upíři, party lidí ala x-men a hrozící zkáza apokalypsy.
Druhý příběh je ještě lepší.
Prahu ničí staří bohové a skupina v čele s padlým andělem se snaží město zachránit.
Je to propracované, vtipné, napínavé se spoustou odkazů na historii, hudbu a filmy.
Obě knihy se dostaly na první místo mého žebříčku pro nejlepší fantasy příběh za rok 2014.
Předpokládám, že třetí kniha bude ještě lepší.
Vřele doporučuji!!!!!
Druhý díl jsem začal číst téměř ihned po dočtení dílu předchozího a bylo to dobře. Nyní, po dočtení druhého dílu mám něco, co se mi už dlouho nestalo. Literární kocovinu. Určitě to zná každý, člověk se nedokáže rozloučit s jednou knihou, nedokáže dostat postavy z oné knihy z hlavy, tudíž nemůže začít číst dál. A ještě ke všemu tento, dle mého o stupínek lepší, díl zakončil "cliffhangerem jako prase". To se nedělá. Kniha mě naprosto pohltila, hláškující Vyvyan mě bavil o kousek víc, jeho hlášky byly skutečně lepší, trefnější a mnohem sarkastičtější. Zajímalo by mě, jak se vyvine naznačený vztah mezi Vyvyanem a další postavou, protože to je další rozměr, o který je druhá kniha bohatší. Mnohem propracovanější vztahy. A tím nemyslím vztahy typu Twilight a podobně, ale vztahy interpersonální, lidské. To že je jednomu okolo 400 let přece neznamená, že nepotřebuje lidi kolem sebe. Syndrom vyhoření postihuje i nesmrtelné (alespoň si troufám se domnívat, že ano). Abych to tak shrnul: Reálie opět super, Vyvyan lepší, odkazy na popkulturu opět skvělé, a korektura mnohem lepší. Těším se na třetí díl.
Dočetl jsem druhý díl podruhé, protože poprvé mě to tak chytlo, že jsem knížku zhltnul, jak nejrychleji to šlo a chtěl jsem jí přečíst ještě jednou a s odstupem než o ní budu psát.
Asi ten hlavní bod je v tom, že je to z mého pohledu ještě o stupeň čtivější než první díl. Těžko říct nakolik to je díky vypsanější ruce autora a nakolik to je zvyknutím si na jeho styl, ale rozhodně jsem si to celkově užíval ještě víc než první díl.
Co za mě jako hnidopicha kvituji je mnohem přesnější popis používání palných zbraní než v první dílu, kde si navíc troufám říct, že na tom mám i svůj podíl. Jsou tam příběhotvorné věci, ale tak je to pořád přeci scifi tak trochu, takže to se snese, už tam prostě nebylo nic naprosto mimo mísu a to je za mě hodně pozitivní.
Intenzita Vyvyanových hlášek je nižší než v prvním dílu, ale o to kvalitnější mi přišly a hodně jsem si je užíval, hlavně tím, že máme podle všeho s Jackem podobný vkus na filmy a seriály, takže jsem se chytal u všech přirovnání a to je pro mě plus.
Už se moc těším na třetí díl a jsem na něj hodně zvědavý, protože jsem si postavy oblíbil a jsem zvědavý jak dopadnout a jak to taky dopadne s Prahou a koncem světa.
Perfektní, super, bezkonkurenční!
Ač se mi první díl moc líbil, tak tento ho zcela s přehledem strčil do kapsy.
Kniha je plná bájných i Fantasy tvorů a představa tohoto, v současné Praze, je perfektní.
Humoru a vtipných situací bezpočet. Rozhodně doporučuji a už se moc těším na závěrečný díl...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Strážci brány |
2021 | Zloděj osudů |
2014 | Krev padlých andělů |
2015 | Dědictví zkázy |
2016 | Nemrtvá inkvizice |
Druhý díl nezklamal - vtipné, plné akce a krásné vystižení nadpřirozených postav
- autor konec děje doslova neuzavřel aby mohl být i třetí díl a serie českých X menů mohla pokračovat... ale ... nikde nemůžu sehnat 3. díl :D což mě valice rozčiluje - budu muset nejspíš čekat na případné dotisky knih abych věděl jak vše dopadne