Krev, slzy a sperma: Čítanka filmového braku
David Čeněk , Antonín Tesař , Jiří Blažek , Jiří Flígl
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424597/bmid_krev-slzy-a-sperma-citanka-filmoveh-J3j-424597.jpg
4
36
36
Drtivá většina filmové literatury se zabývá díly klasického filmového kánonu, přelomovými snímky mainstreamové (žánrové) produkce či tzv. artovými filmy. Tato kniha je pokusem vykročit mimo toto tradiční pole, mezi díla považovaná za braková, pokleslá, vulgární, drastická určená pro otrlého diváka, která si ale někdy právě díky svým opovrhovaným vlastnostem vydobyla status kultovních děl. Zaslouží si i tato filmová tvorba seriózní zájem? Autoři publikace, organizátoři kultovní přehlídky filmů pro otrlého diváka, si vytknuli nelehký úkol vytvořit pro českého čtenáře knihu, která představí tuto nesourodou masu snímků v ucelenějším přehledu, která se pokusí postihnout určité kategorie (béčkový film, gore, porno), témata pro ni charakteristická, její divácká, produkční a estetická specifika. Navíc kniha obsahuje i kapitolu věnovanou českým obdobám těchto brakových struktur.... celý text
Přidat komentář
Jako milovník filmů (a obskurních zákoutí světové kinematografie zvláště) jsem si tuto knihu zakoupil prakticky ihned jak vyšla. Jenže shodou různých okolností jsem se k jejímu dočtení dostal až po několika letech. A zklamán nejsem. Jako úvod do pojmů, žánrů a témat spojených s „brakovými“, „béčkovými“ a dalšími filmy stojícími mimo běžný filmový mainstream, slouží kniha naprosto dostatečně nejen nezkušeným divákům, ale i divákům poučeným, kteří uváděné filmy znají z vlastní divácké zkušenosti. Platí, že čím víc toho znáte, tím víc si to užijete a třeba s autory i vnitřně zapolemizujete, proč zrovna nějakého vašeho oblíbeného tvůrce či tvůrkyni nebo dílko zmínili jen letmo nebo vůbec.
Oproti jiným knihám o filmu psaných fanoušky pro fanoušky, které jsou mnohdy velmi povrchní, je poznat, že autoři filmy a tvůrce, o kterých píší, nejen milují, ale jsou schopni také kritického zhodnocení a zasazení do širšího filmově-teoretického i dobového a společenského kontextu. To, společně se závěrečnou kapitolou s českém a československém brakovém filmu, považuji za největší hodnotu knihy.
Vadí mi asi jen jistá nevyváženost jednotlivých kapitol, ale vzhledem k tomu, že kniha je spíše souborem esejů než monografií s jednotící linkou, dá se to celkem chápat.
Pre mna prinosna kniha uz len z toho dovodu ak nie pre nic ine, ze mi vysvetlila niektore pojmy. A samozrejme, obsahuje plno tipov na filmy.
Velice zajímavý průvodce "nižšími" filmovými žánry. V jednotlivých kapitolách autoři čtenářům předkládají stručnou historii jednotlivých žánrů (exploatace, B filmy, gore horory, superhrdinské filmy, porno) ve světě a v kapitole závěrečné se snaží totéž učinit v kinematografii české/československé. Zajímavé čtení.
Úžasné čítanie. Skvelá filmová publikácia zložená prevažne z brakov, oproti ktorým sa béčka Rogera Cormana javia ako špičkové áčka hodné Oscara. Na ničom sa nešetrilo, texty sú plné detailov, informácií a napísané ľahkou, sviežou a príjemne odsýpajúcou formou, sú tam filmové fotky (aj farebné), dobové čierno-biele postery a celkovo je vizuál knižky vynaliezavý a veľmi fajn ako na oko, tak na dotyk (vrátane pohoršujúceho obalu a ostatne aj samotného názvu). Vadil mi jeden preklep (Michael Behin namiesto Michael Biehn na s. 49, čo by som za bežných okolností vôbec nespomínal, ale toto nie sú bežné okolnosti, keďže desiatnik Hicks je hrdina mojej puberty) a rozporuplný dojem mám z rokov uvádzaných v textoch. Napr. pri Svetovej vojne Z nie je uvedený jeden rok (t.j. rok výroby, čo by de facto mal samozrejme byť rok, v ktorom dotyčnú snímku uviedli na trh, v tomto prípade 2013), ale rovno dva roky (2009 - 2012), pričom rok, kedy sa film dostal do kín (spomínaný 2013) tam vôbec nie je. Alebo pri Záhade Blair Witch (rok premiéry 1999) sú roky 1997 - 1998. To mi proste hlava neberie, prepáčte. Pri romerovke Úsvit mŕtvych 1977 - 78. A tým zďaleka nekončíme, podobných prípadov je kniha plná a je to rušivé a hlavne mi to ako filmovému fanúšikovi nedáva logiku. Byť vydavateľ, dám tam rok výroby a neexperimentujem. Ale nechcem tejto „kauze“ venovať zbytočne veľa času, pretože inak ide o parádnu filmovú publikáciu od ľudí, ktorí veľmi dobre vedia, o čom píšu a totálne sa v tom vyznajú.
Literární projekt organizátorů Festivalu otrlého diváka, který ve formě jakýchsi esejí shrnuje, vysvětluje a hodnotí význam pokleslé kinematografie. Forma velmi čtivá, dobře se prolínají encyklopedické pasáže s autorskými názory a komentáři, takže text nikdy nesklouzne k repetitivnosti. Navíc je z každé kapitoly cítit, jak pisatelé danou formu brakové tvorby mají rádi, objektivní kritiku elegantně obalují do fanouškovského nadšení a snaží se z pojmů jako "béčko", "camp" či "porno" sloupnout škraloup pejorativnosti. Osobně mi poněkud vadil pouze fakt, že kapitoly o gore a lidových hrdinech jsou svým záběrem velmi omezené a jednostranné, což v kontrastu s komplexnějšími náhledy v ostatních kapitolách působí nedotaženě. Ale stejně - tohle by si měl přečíst každý, kdo má alespoň částečně pozitivní vztah k pokleslému filmu. Přesně pro tyhle lidi to totiž autoři psali.
Kult, camp, gore, filmy zvrhlé, alternatívne, či brakové, sú mojím srdcovým odvetvím kinematografie ako i tým, čo ma k nej priviedlo. Kniha, napísaná organizátormi českého Festivalu Otrlého Diváka, na mňa však pôsobila viac nadšenecky, ako vedecky. Diela tu sú viac chronologicky vymenúvané, ako analyzované - a neraz im pripadnú rýdzo subjektívne prívlastky ako "...jeho najlepší film, najfascinujúcejší" atď. Myslím, že sa tu dalo ísť viac do hĺbky, keby sa témy chopil talentovaný filmový vedec. Na druhú stranu, neľutujem, že som si ju prečítal, dostal som množstvo tipov na zaujímavé filmy a v istých ohľadoch si rozšíril obzory.