Krič potichu, braček
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364384/bmid_kric-potichu-bracek-8Zq-364384.jpg
5
633
633
Ivona Březinová vo svojej knihe prináša vzácnu možnosť nahliadnuť do života Jeremiáša, ktorý je iný ako väčšina jeho rovesníkov. Odlišnosť pramení z jeho autistickej poruchy, ktorá ovplyvňuje život rodiny, do ktorej patrí mama a Remiho dvojča Pamela, ktorá s ním prežíva blízky, no pre všetkých náročný vzťah. Prostredníctvom čítavo podaného príbehu s množstvom emočných situácií sa zoznamujeme s dušou ľudí s autizmom. Autorka s humorom, realisticky, no zároveň s citom ponúka mladým, ale aj dospelým čitateľom možnosť odhodiť predsudky o nezvyčajnom správaní a inakosti, ktorú ľudia do našej spoločnosti prinášajú a tiež hodnotnú pomôcku k zvýšeniu citlivosti a empatie voči odlišnému vnímaniu nášho často stereotypného pohľadu na svet.... celý text
Přidat komentář
Moc hezky napsana kniha. Líbilo se mi, že děj zahrnuje více druhů autismu a jak ovlivňuje nejbližší okolí.
Jednoduchá kniha na nejednoduché téma. Nesmírně krásné ilustrace Tomáše Kučerovského.
Oceňuji humorné vsuvky, zvláště děda byl borec!
,, Ještě je tu druhá možnost," usmála se máma poťouchle a podala babičce titěrné červené bikiny.
Děda zamžoural a viditelně ožil.
,, Houba! A další!" neudržela se máma a jásavě prozradila všem konkurenčním sběratelským tlupám v okolí, že našla plodnou lokalitu.
Knížka byla velmi pěkně napsaná a určitě by si ji měl přečíst, co největší počet lidí. Nechápu, proč jsem čtení tak dlouho odkládala.
Kniha se výborně četla. Život s autistou je tady velice hezky popsaný a po přečtení určitě každý pochopí, že to není jednoduché, mít takové dítě doma.
Neskutečná kniha. Jelikož i ve škole, kde pracuji, jsou děti s lehkým mentálním postižením, tuto knihu jsem uvítala jako náhled do života lidí a dětí, jejichž svět, my běžní lidé, nemůžeme pochopit. A svět Pamely, Jeremiáše, jejich maminky i blízkých osob mne zcela pohltil. Nemohla jsem se odtrhnout a snažila se vstřebat, co se tam děje. Úžasně čtivý děj, vhodný i pro mladší čtenáře, velmi přímý a jednoduchý styl vyprávění. Je to velmi silná kniha upozorňující na téma, které je nyní hodně probírané a řešené. Doporučuji ji všem, kteří by se chtěli dostat hlouběji v této problematice a nečerpat jen z vědeckých zdrojů. Knihu schválili i odborníci zabývající se autismem a poruchami autistického spektra. Autorka je skvělá vypravěčka, zde se ale dle mého názoru překonala.
Moc pěkně napsaná knížka. Vzhledem k tomu, že mám dítě se stejným postižením, tak chválím, jak autorka krásně vystihla tuto problematiku, i pocity hlavních postav. Celkově moc hezky napsané..
Zajímavě zpracované téma autismu, knížka se četla velmi rychle, občas jsem se u nějakých částí i zasmála, doporučuji.
Zajímavý příběh k doporučení všem, kteří se chtějí beletristickou formou dozvědět něco o autismus. Nejen pro děti.
Těžké téma, velmi citlivě a čtivě zpracováno do příběhu jedné neobyčejně silné rodiny.
O této knize jsme věděla, dokonce jsem ji měla v rukou hned, jak vyšla, a snad jsem se do ní i začetla, protože mi to všechno připadalo známé - poklička, bez které Jeremiáš neodešel z bytu, kulaté tvary k jídlu, spolužák s meteorologickými smskami. Ráda jsem si to celé přečetla znovu a znovu obdivovala rodiče, kteří mají takové děti, a děkovala, že sama jsem se s takovými dětmi setkala jen okrajově. Obdivuji také autorku, která napsala velmi poutavý příběh o tomto tématu. Osmáci nebo i mladší, kteří si to přečtou, mohou už nahlížet na podivnosti některých lidí kolem sebe s větším porozuměním.
Kniha je zvláštní a těžká, a to svým tématem o autismu.. Náhled do rodiny, kde matka s dcerou zvládají život s těžkým autistou, je ohromující.. a pro většinu lidí nepředstavitelné..
Kniha je určena pro děti od 10 let, proto je psána jednoduše, ale potřebovala jsem knihu s hrdinou trpícím psych.poruchou do výzvy-a rozhodně nelituji, že jsem po ní sáhla. Místy by se člověk i smál některým historkám, ale ono to vůbec není k smíchu a klobouk dolů před těmi, kteří se starají o autistické dítě-nezvládla bych to! Jak moc si teď vážím drobných nedostatků svých dětí!!
Kniha je napísaná tak, aby zaujala najmä vekovú kategóriu druhého stupňa základnej školy a tak k nej aj treba pristupovať. Jazyk, spracovanie, trochu naivnej sladkosti prvej lásky (klišé, ku komu Pamela vzplanie láskou, si autorka mohla odpustiť), to všetko je presne zacielené na túto skupinu. Cieľom rozprávania je podľa mňa to, aby autorka otvorila pubišom oči, poukázala, že výsmešnosťami sa nič nevyrieši a že existujú medzi tínedžermi aj pomerne rozhľadené osobnosti, ktoré idú proti davu a stádovému efektu. Pre zvyšných ľudí, ktorí majú skúsenosť s nejakým autistom, kniha neprináša nič nové. Silnou stránkou knihy je jej výtvarné spracovanie, to sa skutočne nadmieru vydarilo.
Při hodnocení knihy je třeba oddělit kvalitu literárního zpracování od osobních postojů k tématu. Přiznávám, že mě Jeremiášovy projevy po celou dobu značně iritovaly, a musel jsem si proto připomínat, že právě v tom spočívá úkol autorky - zaměřit čtenáře na problém, vyvolat (nějaké) pocity a potřebu k tématu zaujmout postoj. To se autorce určitě podařilo.
Vztah rodičů ke svým hendikepovaným dětem asi nikdo nemůžeme v úplnosti pochopit, naopak do vnímání okolí se snadno vžijeme. Já myslím, že rozhodnutí musí udělat každý rodič sám za sebe a že toto rozhodnutí se vyjeví až tváří v tvář takovému dítěti. Současně jsem přesvědčen, že i tento rodič má právo na život, a pokud v totální oběti pro své dítě nenalezne smysl života, neměl by za to být odsuzován. A od okolních lidí (v domu, ve škole, na ulici...) lze požadovat nanejvýš solidaritu, v žádném případě oběť. Vždyť práva jednoho člověka začínají tam, kde končí práva druhého.
Postavu Patrika považuji za jednu z hlavních, proto mi vadila absence jakýchkoli informací o rodinném zázemí - nikdo nežije ve vzduchoprázdnu, ale Patrik se v příběhu prostě jen objevoval a zase mizel, čímž bylo jeho vykreslení ploché.
Také nevěřím, že v roce 2016, kdy knížka vyšla, by učitelé ve školách byli takto nepoučení, jak je autorka vykresluje. Integrace takového dítěte jako Patrik by si přinejmenším vyžádala individuální vzdělávací plán, který by museli všichni dotčení učitelé podepsat, a tudíž se s Patrikovými potřebami seznámit. Nevzdělaní učitelé, vulgární spolužáci, bezcitní sousedé a neschopné úřady tak spíše v knize posloužili autorce jako (poněkud černobílé) archetypy problémů, jimž autisté v naší společnosti čelí.
Říct si o někom, že je magor a "divnej", je snadné. Ale kdo z nás ví, jestli dotyčný netrpí nějakou poruchou? Knížka je výborným pohledem do života rodiny, jejímž členem je kluk s těžkou formou autismu. Nelíbily se mi některé dialogy, které působily nepřirozeně (hlavně mezi dospívajícími). Celkově ale jednoznačně doporučuji ke čtení.
děkuji za krasny příběh a zprostředkování toho, jak je nesmírně těžké žít s autismem
a jak je tezke rozhodnuti rodiny zda si takové díte nechat doma nebo ho dat do ustavni pece
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Od této autorky jsem už dříve četla knížky zaměřené na závislosti a byly moc dobře napsané.
A v této knížce bylo dosti přesně a přitom opravdu citlivě zpracované téma PAS.
Navíc napsané tak, že tomu porozumí všechny věkové generace.
A taky si myslím, že je to jedna z těch knih, kterou si může, nebo měl by, přečíst opravdu každý.