Krič potichu, braček

Krič potichu, braček
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364384/bmid_kric-potichu-bracek-8Zq-364384.jpg 5 636 636

Ivona Březinová vo svojej knihe prináša vzácnu možnosť nahliadnuť do života Jeremiáša, ktorý je iný ako väčšina jeho rovesníkov. Odlišnosť pramení z jeho autistickej poruchy, ktorá ovplyvňuje život rodiny, do ktorej patrí mama a Remiho dvojča Pamela, ktorá s ním prežíva blízky, no pre všetkých náročný vzťah. Prostredníctvom čítavo podaného príbehu s množstvom emočných situácií sa zoznamujeme s dušou ľudí s autizmom. Autorka s humorom, realisticky, no zároveň s citom ponúka mladým, ale aj dospelým čitateľom možnosť odhodiť predsudky o nezvyčajnom správaní a inakosti, ktorú ľudia do našej spoločnosti prinášajú a tiež hodnotnú pomôcku k zvýšeniu citlivosti a empatie voči odlišnému vnímaniu nášho často stereotypného pohľadu na svet.... celý text

Přidat komentář

ivca84
30.11.2019 5 z 5

děkuji za krasny příběh a zprostředkování toho, jak je nesmírně těžké žít s autismem
a jak je tezke rozhodnuti rodiny zda si takové díte nechat doma nebo ho dat do ustavni pece

ThrisaManx
23.11.2019 4 z 5

Ke knize jsem přistupovala spíše skepticky. Přece jen napsat dobrý příběh, kde jeden z hlavních hrdinů trpí poruchou autistického spektra, to není jednoduché a často to nedopadne dobře. Ne však v tomto případě. V tomto případě to dopadlo skvěle. Protože mám nějaké zkušenosti s dětmi s PAS, kniha se mi opravdu líbila a přemýšlela jsem, jestli autorka sama má nějaké takové dítě, nebo jestli s nimi pracovala. A zjistila jsem, že ona žádnou zkušenost nemá. O to více je to o divuhodné.

Hvězdu srážím za dialogy a celkově scény s dětmi ve škole, ty mi přišly hodně divné. Jakoby se autorka až násilím snažila mluvou a situacemi přiblížit mladým pubertálním dětem, ale moc dobře to nevyšlo. Jinak knihu určitě doporučuji.


simona5r
09.11.2019 5 z 5

Perfektní vhled do života s autistou. Ať už má člověk lehkou či těžkou poruchu autistického spektra, vždy je tak trochu zamčený v tomto světě. A s nimi i jejich okolí.

katerina9455
06.11.2019 5 z 5

Knihy Ivony Březinové většinou nezklamou a v tomto případě je tomu opět tak. Kniha zachycující problematiku autismu bych doporučila jak dětem, tak rodičům, vlastně komukoli, kdo se chce nějakým způsobem seznámit s poruchami autistického spektra. Hlavními postavami jsou dvojčata Pamela a Jeremiáš. Užitím těchto dvou postav autorka docílí kontrastu mezi zdravou Pamelou a jejím autistickým bratrem. V knize jsou realisticky líčeny každodenní problémy sourozenců a jejich matky.
Kniha je skvěle pojatá z narativního hlediska, kdy máme personálního vypravěče, ale do textu jsou vloženy i pocity a retrospektivní pasáže z pohledu jedné z hlavní postav - Pamely. Také grafické zpracování se mi moc líbí, každá kapitola je zvýrazněná v určité barvě, podle dne v týdnu, kterému podle Jeremíáše odpovídá určitá barva.
Do příběhu je zasazen i další pohled na lehčí formu PAS - a to je Pamelin spolužák Patrik. Tato linka příběhu je však v závěru až moc romantizující a dle mého názoru zbytečně přidaný prvek. Příběh je jak už jsem uvedla realistický a dle doslovu v knize můžeme vidět, že samotná autorka se problematikou autismu zabývala opravdu podrobně, avšak v závěru knihy sklouzává k trochu idealizovanému konci. Přesto musím udělit plný počet hvězdiček. Knihu jsem přečetla jedním dechem a byla jsem z ní nadšená!

toni-az
29.10.2019 4 z 5

Nepřijde mi to moc jako dětská knížka, i když milostné "problémy" hlavní hrdinky jsou trochu pro náctileté. Naštěstí nemám žádnou zkušenost s podobným onemocněním, nicméně je dle mého názoru dost přínosné, že byla tato kniha napsána. Styl je čtivý, přesto a nebo právě proto si člověk dovede velmi živě představit těžkosti života s podobným dítětem.

JointlieKat94
28.10.2019 5 z 5

Hodnotím 5* a taky bych dala asi více.

Včera jsem dočetla jednu knihu stejného tématu, a dnes jsem sáhla a přečetla tuto.

Paní Březinová nemá s autismem vlastní zkušenosti a o to víc mě dostalo, jak toto téma zvládla. Je to bravurně napsáno, čtivě a bezchybně, atmosféru tomu dodávají krásné obrázky.

Jeremiáš je autista, v tom asi nejhorším stádiu autismu, a jeho sestra "Pomela" mu pomáhá a brání ho před okolím. Velmi často dostává záchvaty a jeho rodina už neví, jak mu více pomoci.

Kniha je výborná a skvěle všechno vystihuje. Doufám, že budu mít možnost potkat paní Březinovou a požádat jí o podpis. :)

kazu
16.10.2019 5 z 5

Velmi citlivě a s nadhledem popsán život s autistickým dítětem.Zabavila jsem svému 10letému synovi, který knihu přečetl během 2dní. Autorce tleskám

DK197
15.10.2019 4 z 5

Nakonec čtyři hvězdičky, protože občas jsem nechápala myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Popis problematiky PASu (Poruchy Autistického Spektra) ovšem doceňuji všemi deseti, paní Březinovou za výběr témat jejích knih blahořečím a nečtu naposledy. Vřele doporučuji. Skvělá práce.

Kalip
14.10.2019 5 z 5

Nebudu opakovat, co už tu v mnoha obměnách padlo. Opravdu poutavě a jemně napsaný příběh. Kromě přesných ilustrací bych ještě ráda vyzdvihla i čistou grafiku knihy, která ještě víc umocňuje požitek z četby. Jedinou výhradu mám asi jen k charakteru "Pomely", jež je na svůj věk až neuvěřitelně dokonalá.

KristinTj
05.10.2019 4 z 5

Užitečný příběh nejen pro mládež. Že to autisté nemají ve společnosti lehké, je jasné. Ale jak moc může být okolí k takovým lidem nepřátelské a jak těžké je být matkou samoživitelkou nebo dvojčetem autisty s těžkým postižením mi došlo až díky tomuhle příběhu.

Paulus.1987
29.09.2019 5 z 5

Nevzpomínám si, kdy se mi naposledy podařilo přečíst knihu za jedno odpoledne. S touto knihou se mi to povedlo a takto stráveného času nelituji.

Když se řekne autismus, většině lidí se vybaví film Rain Man a famózní herecký výkon Dustina Hoffmana. I na tento film v knize přijde řeč, realita je ale ve skutečnosti jiná, složitější a dost těžko představitelná.

Kniha vypráví příběh matky a její dcery, které přizpůsobují každý den svého života autismem postiženému synovi/bratrovi. Je to život, ve kterém i sebemenší opomenutá maličkost může způsobit katastrofu ve formě chlapcova výbuchu a nevypočitatelného chování. Život naplněný z větší části nepochopením ze strany okolí, neutuchajícím nervovým vypětím, ale také láskou i osobní statečností.

Menší výhrady bych ke knize určitě měl, ale považuji je za ústupek autorky dětským čtenářům a ve výsledku se určitě dají pominout. Smyslem knihy je především přiblížit čtenářům všech věkových skupin problematiku autismu a soužití s takto postiženým jedincem, což se autorce povedlo na maximum. Nezbývá tedy než knihu doporučit.

slunicko1958
29.09.2019 5 z 5

Velice povedená a užitečná kniha. Přečetla jsem ji poměrně rychle, nádherný jazyk i dialogy vám nedovolí od knížky odejít na delší dobu. Výtvarná stránka precizně dotváří tento lidsky hluboký příběh.
Knížka byla pro mě užitečná v tom smyslu, že dosud jsem se s žádným autistou nesetkala. Neumím si představit, co obnáší soužití s takto postiženým člověkem. I kdyby byl tento příběh jenom z poloviny pravdivý, hluboce se skláním před rodinami, které se starají o takto nemocného člověka.

saruse
24.09.2019 5 z 5

Poutavé a vtahující do neúplné rodiny s tak velkou zátěží pro matku i zdravé dvojče Pamelu. Zajímavý pohled pro ty, kdo nic netuší o soužití s autistou a o tom, co a jak prožívají a zažívají příbuzní a blízcí. A po spisovatelské stránce - krásná práce s češtinou, skvělé dialogy postav, jemný humor, když už by ho čtenář nečekal, celý utrápený z toho trápení... Skvělá kniha. P.S.: Dodatečně ještě upravuji - ilustrace pana Kučerovského naprosto geniální! a nejlepším způsobem dokreslující atmosféru příběhu.

BarkaP
24.09.2019 5 z 5

Kniha se mi dostala do ruky těsně před tím, než k nám do práce nastoupil "trochu jiný" kolega. Náhoda ? Náhody prý neexistují... Každopádně knihu jsem přečetla jedním dechem za dva dny a doporučuji všem. Jak už tady psalo spoustu z vás, měla by to být povinná četba a nejen na základní škole. Ivona Březinová dokáže i neradostné osudy lidí popsat tak, že se čtenář nehroutí smutkem a beznadějí, ale naopak z příběhů čiší naděje a pocit, že se i takové "průšvihy" dají zvládnout.

alenkacermi
23.09.2019 5 z 5

Připojuji se ke všem předchozím komentářům. Skvěle napsaná kniha. Můžeme nahlédnout do života s postiženým dítětem, chlapcem, který začíná dospívat i když jen fyzicky a ne mentálně. Tušila jsem, že to dopadne tak, jak to dopadlo. A když budu moct pomoct jen s tím, že přeparkuji auto. Tak proč ne.

helusa2
20.09.2019 5 z 5

Skvěle napsaná knížka rozhodně nejen pro děti a mládež! Klobouk dolů - před autorkou i ilustrátorem (nejsem žádný výtvarník, ale tady mě kresby opravdu trkly do oka - skvělé!), ale hlavně před všemi Pamelami a jejich maminkami, které na světě jsou!!!

chrastil
11.09.2019 5 z 5

Knížka mě opravdu chytla za srdce. V rodině žádného člověka s autismem nemáme, dokonce ani nikoho osobně neznám. O tuhle problematiku se zajímám jako laik. Knížka je napsaná hezky, srozumitelně a opravdu je vhodná i pro starší děti, aby věděly a uvědomily si, že tito „divní lidé s autismem“, které s nimi chodí do třídy, mají stejné city a potřeby jako oni, kteří jsou „normální bez postižení“. Škoda, že nemůžu dát knížce v hodnocení 6 nebo více hvězdiček. Opravdu by si to autorka s ilustrátorem zasloužili.

adlenka
23.08.2019 5 z 5

Přečtena za jeden den, takové knihy by měly patřit mezi povinnou četbu. Líbí se mi, že je v knize pohled na autismus z různých stran - matka, sestra, širší rodina, sousedé, spolužáci, učitelé, náhodní kolemjdoucí... a je zahrnuté celé široké spektrum reakcí, navíc dvojčata v náročném věku 14 let - slečna začíná mít zájmy i jinde a z kluka se fyzicky stává muž.
Láska a bezmoc, den co den.
Tak lidi - nesuďte dle prvního dojmu, nikdy nevíte! A buďte ochotni přeparkovat!

hanka33
14.08.2019 5 z 5

Spisovatelka dokonale a velmi citlivě popisuje problematiku autismu. Kniha o dvojčatech a přesto je každé jiné. Chlapec trpící autismem a sestra, která na něj nedá dopustit. Kniha tuto problematiku nenásilně přiblíží a popíše dětem a mladistvým.

Janca13
08.08.2019 5 z 5

Úžasná kniha, která mě chytla za srdce a asi už ve mně zůstane. Ani po přečtení si člověk není schopen úpně představit, jak náročný život s PAS je pro rodinu, ale i pro autisty samotné. Skvěle napsané z pohledu sestry, kterou jsem mimochodem obdivovala za její obětavost, která je u dnešní mládeže vzácná a pro většinu z nich něco divného a nepochopitelného.