Křídla vážky
Michaela Dopitová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501213/bmid_kridla-vazky-XLG-501213.jpg
4
104
104
Elena se kvůli neshodám s otcem přestěhovala na vesnici poblíž Olomouce. Díky novým kamarádům se seznámí s partou místních kluků, o kterých se povídá, že s dívkami si jen zahrávají a sbírají je jako trofeje. Eleně se nechce věřit, že mezi ně patří i Tadeáš – sympatický spolužák, který stejně jako ona miluje knihy a skvěle se s ním povídá. A nejen to… Jaká je však jeho skutečná tvář? Má věřit klepům, nebo tomu, co jí Tadeáš říká?... celý text
Přidat komentář
Na tuhle knihu jsem se strašně těšila. Zase česká autorka a asi jsem od knihy původně čekala něco jiného než ve skutečnosti je. Celkově jsem byla dost zklamaná. Je to, ale taková jednoduchá jednohubka, kterou nemusíte moc vnímat.
Pár plusů to, ale mělo.
+ Krátké kapitoly
+ Hezké grafické zpracování
+ Rychle se to čte
Ale ději toho už taky tak pozitivního nemám.
- Nelogické chování většinou postav hlavně i najivita
- Pokus o milostný trojúhelník spíše mnoho úhelník
- Docela divné zakončení
- Hlavní zápletka se nijak extrémně nevyvíjí a hned odhadnete, co bude dál
Kniha mě velmi mile překvapila! Tento žánr nevyhledávám úplně často, o to více jsem byla překvapená. Skvěle čtivé, svižné, a krásně napsané. Jasně, že si ve svém věku už občas ťukám na hlavu, co tam ty postavy blbnou, na druhou stranu má Elena vcelku slušnou sebereflexi a Tadeáše dokázala několikrát skvěle uzemnit.
Když ke konci příběhu bylo jasné, o co jde, říkala jsem si, jaký konec by byl boží a naprosto epický, ale na 80% jsem počítala s tím, že si autorka netroufne. A ona si troufla!!!
Pokud tedy chcete podpořit nadanou českou autorku, po knížce určitě šáhněte. Já si během čtení s lehkou nostalgií zavzpomínala na svá středoškolská léta, ale to už je dávno.
Krásně napsaná kniha od české autorky. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala.
Jde poznat, že jev to autorčina prvotina, ale krásně napsaná a těším se na další její tvorbu.
Příběh byl humorný a svižný. Za mě super kniha:)
Tak jo. Konečně dočteno. Už jednou jsem totiž tuhle knihu měla připravenou, že začnu, ale pořád se mi do ní tak jako nechtělo.. a tak jsem tu a píšu.
Hodnocení. Je to těžký, čtenářky přede mnou shrnuly skoro celý děj a vše důležité a tak bych jen ráda dodala, že i mně to připomínalo jiné knihy a dokonce i film.. Stmívání. :D (ze začátku v nové škole, kdy jí partička z povzdálí představovala partu těch zlejch kluků, po kterejch pošilhává celá škola..).
Začnu tedy základem, obálka je hodně povedená. Kniha se čte sama, příjemně dlouhé kapitoly a děj?
Tak takhle.. Elena mi byla celkem sympatická, taky bych si s ní rozuměla, byla bych asi jako Anežka. Snažila bych se jí přesvědčit, protože Tadeášovi jsem od začátku nevěřila ani nos mezi očima a vlastně jsem celou knihu byla dost podrážděná a lehce vynervená.. každé Elenino rozhodnutí bylo špatné. A já prostě trpěla. Ale jasný, to je asi věkem a zkušenostma.. konec se mi zdál opravdu příliš urychlený a odpovědi na mé otázky zůstaly nevyřčené.
Oblíbila jsem si Jáchyma a Dannyho.
Toť vše.
Pokud máte rádi romantiku bad boy & good girl, tak je tohle určitě pro vás.
Elena se přestěhovala z Prahy do malé vesnice a tam začne chodit do maturitního ročníku.
Já se musím přiznat, že jsem si před čtením nečetla anotaci, takže jsem si myslela, že bude romantická linka úplně s někým jiným.
Postavy jsem si oblíbila, hlavně teda Dannyho. Možná proto, že jsem čekala, že on bude love interest. I ostatní z kruhu kolem Eleny mi ale přirostly k srdci.
Celý příběh jsem si velmi užila. Je pravda, že dost věcí jsem čekala a nepřekvapily mě, přesto se to ale četlo krásně a já jsem se hodně bavila.
Pokud jste fanoušci Afteru, tak tohle vás určitě vtáhne taky.
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu
(SPOILER)
Elena se kvůli neshodám s otcem stěhuje k matce. Brzy ji čeká maturita. Během chvilky si najde nové kamarády a taky se seznámí s partou místních kluků, před kterými je varována. Jenže Elena nechce věřit pomluvám a snaží se Tadeáše poznat sama. Je to sympatický spolužák, který tíhne ke knihám, stejně jako ona sama. Osud je svede dohromady, jenže, co když není vše tak jak se zdá? Myslí to s ní Tadeáš opravdu vážně?
Poslední dobou jsem propadla českým autorkám, a to doslova. Křídla vážky jsou toho důkazem. Ačkoliv je knížka psaná jistě pro mladší čtenáře, mně to vůbec nevadilo.
Líbil se mi Elenin příběh o tom, jak musela nechat svůj sen a vytvořit si jiný. Vidíme zde problémy s tátou, nové přátelství, zamilovanost, rozpolcenost mezit tím co je dobré a co ne.
Přestěhovat se a začít chodit do úplně jiné školy, je určitě nesmírně těžké, ale Elena si celkem rychle našla nové kamarády. Jáchym byl toho důkazem.
Líbily se mi zmínky na různé knihy - miluju číst o knihách v příběhu.
Úplně si nedovedu představit, že bych v jejím věku sedla k cizímu klukovi (kterého znám pouze ze školy) do auta s tím, že mě zaveze domů.
Ač na Tadeáše všichni označovali za děvkaře - přišlo mi, že s Elenou byl takový jiný, jakoby našel sám sebe. Jejich vztahu jsem věřila, ale ten konec mě strašně šokoval. O to víc, že Elena se rozhodla utéct. Zůstala viset ve vzduchu spousta otázek a já doufám, že pokračování se dočkáme. Protože chci vědět, proč a jak to bylo.
Víš někdy neříkáme lidem pravdu, protože se bojíme, že by ji nepochopili. Že bychom o ně přišli.
Pouč se, narovnej se, zvedni hlavu a jdi dál.
Pěkná, oddechová kniha s nádechem romantiky, která vám připomene, jaké to je, když se poprvé zamilujete.
4,5*/5*
Někdy neříkáme lidem pravdu, protože se bojíme, že by ji nepochopili. Že bychom o ně přišli. - Michaela Dopitová, Křídla vážky
Toto byla krásná kniha. Zanesla mě zpátky do mých let na střední škole. Autorce se povedlo zcela věrohodně zachytit toto školní prostředí i vztahy mezi postavami, ať už šlo o ty romantické nebo přátelské.
Líbilo se mi, že postavy nebyly černobílé. Všechny měly nějaké chyby, včetně Eleny, a o to realističtěji působily. Je sice pravda, že ve spoustě situacích bych se zachovala jinak, ale o tom to koneckonců je, o naší různorodosti, a já už jsem taky o nějaký ten pátek starší a zkušenější.
Elena je hodná nezkušená holka, která nikdy neměla žádný vztah s klukem, a vlastně ani s kamarádkou. Když se přestěhuje na Moravu, ihned naváže blízký kamarádský vztah s Jáchymem. Když se pak seznámí s Tadeášem, kterého Jáchym a její ostatní noví přátelé nemají z různých důvodů rádi, nechce o své nové kamarády (a taky první opravdové kamarády v životě nutno podotknout) přijít, a tak se zaplétá do pavučiny nepravd a zastírání. Vzniká nám tady tedy romantická linka tajné zakázané lásky, kterou jsem si moc užila.
Tadeáš je typický hajzlík, kterého jsme, aspoň jednou za život, potkali snad všichni. Má na škole špatnou pověst, ale jedna věc jsou školní pomluvy a druhá věc je pravda. Elena neví, čemu má věřit, ale rozhodne se ho poznat sama, namísto slepému důvěřování ostatním, což podle mě udělala správně.
Co musím opravdu vyzdvihnout, je čtivost. Kniha je skvěle napsaná, okamžitě vás vtáhne do děje a pustí až na konci. Další velké plus dávám za regionalismy, se kterými si autorka opravdu vyhrála, ať už se jedná o vtipné scénky, u kterých jsem se zasmála i nahlas, nebo o dialogy.
Konec mě překvapil, ale když jsem se nad tím zamyslela zpětně, tak vlastně ani ne (v pozitivním slova smyslu). Nechci vám to tady spoilerovat, ale skončilo to prostě přesně tak, jak mělo, i když autorka zanechala pár nevysvětlených otázek. Jak jsem ale pochopila, bylo to záměrně, jelikož se peče druhý díl, na který se moc moc těším a rozhodně se do něj s chutí pustím :-)
Na knihu jsem se dlouho těšila - líbila se mi anotace, obálka a vždy si ráda přečtu a podpořím prvotiny českých autorů.
Elena se stěhuje z Prahy na Moravu, od svého otce k matce, kde absolvuje svůj maturitní ročník. S otcem, se kterým měla vždy skvělý vztah, se nepohodla kvůli jeho nové, mladé manželce. Pohádali se a tak se rozhodla odstěhovat k matce.
Trochu unáhlené, když se pak plánuje za rok do Prahy vrátit na školu, ale stalo se.
Na Moravě si ihned nachází přátele, dvojčata Jáchyma a Anežku a jejich kamarády. Na škole se pohybuje partička "zlobivých" kluků, kteří pořádají mejdany, randí a spí s holkami a rozhodně to nejsou ideální společníci pro Elenu, hezkou, hodnou a chytrou holku z Prahy.
Já osobně bych si vždycky vybrala Jáchyma, pokud bych měla volit bad boye byl by to téměř od začátku Danny, bohužel Tadeášovi nevěřím ani nos mezi očima.
Elena dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým.
U mě je asi největší problém, že necítím chemii mezi Elenou a Tadeášem. Problém s otcem mi přijde malicherný. Na After jsem si také hned vzpomněla. A ten konec mi přijde unáhlený.
Námět ale není špatný a oceňuji české prostředí. Autorka má navíc velmi příjemný styl psaní. Možná se jednou dočkáme 2. dílu.
Tahle knížka se mi opravdu moc líbila, všem moc doporučuji přečíst. Je velmi čtivě napsaná, takže se vlastně čte úplně sama. Já jsem z ní opravdu moc nadšená. V hloubi duše doufám, že bychom se snad mohli dočkat i druhého dílu. Takže pokud jste váhali, jestli si tuhle knížku máte přečíst nebo ne, rozhodně neváhejte a pusťte se do ní.
Příběh Eleny mi ze začatku připadal takovy nudny a obyčejný. Pak se tam začalo něco dít a věci dostaly spad. Chyběl mi epilog a takovy ne zrovna šťastný konec tu byl,ale třeba novy začátek na další knihu. Jasne vybrala si špatneho misto hodného, ale tak to zkratka chodí.
(SPOILER)
Safra, nějak se nemůžu rozhodnout, co si o této knize myslet. První třetina mě neskutečně bavila. Pak se to zaseklo a docela dlouho se opakovaly stále stejné motivy. Po celou dobu knihy doufáte, že to dopadne jedním směrem, ale přitom někde v hloubi duše pláčete, protože už dopředu víte, že to dopadne tím směrem opačným.
Jáchyma jsem si vyloženě oblíbila a i Elena byla mojí oblíbenou. Tadeáš, no, nevím. A Danny? Ten si mě získal ve chvíli, kdy uviděla Elena jeho tetování. A nevím, zda jsem to nepochopila nebo autorka udělala chybu, ale na začátku se Elena Tadeáše zeptala na počet tetování. Řekl 3, ale ona pak byla překvapená, že má tetování.
Začátek knihy pro mě byl jako vzpomínková tour na svoji střední, kdy jsem sama maturovala z biologie, chemie a češtiny. Jelikož jsem ale ve vztahu už od základní školy, tak mi emoce, které se v knize prolínaly moc blízké nebyly.
Možná kdyby mi bylo o několik let méně, hodnotila bych knihu jinak. Ale krátce po dočtení nemůžu dát víc než 3,49*. Určitě bych ale byla ráda za pokračování. Konec zůstal dost otevřený a mě by zajímalo, jak to bylo dál.
tohle bylo vážně super. podle mne jsou pozitivní a negativní recenze většinou založené na veku, myslím ze ti starší jsou vice skeptičtí než např já, která to čte v mém Teen věku a nemám tolik zkušeností, jako právě ti starší. mne se kniha moc líbila, postavy děj i popisy míst měly ten správný vibe a celou knihu jsem milovala tadeáše, ikdyz jsem vedla ze to není správně. silný příběh, u kterého se ( pokud jste ve stejnem veku jako ja) alespoň trochu nabrečíte
(SPOILER) No, tak tady jsem byla bohužel zklamaná. Ráda objevuji české autory a ještě radši jsem, když můžu jejich knížky doporučovat dál, což se u Křídel vážky bohužel nestane. Nedokázala jsem si najít cestu k postavám, Elena mi přišla dost roztěkaná a nedokázala jsem se s ní kvůli tomu sžít. U Tadeáše mi zase přišlo, že ty jeho dvě stránky nejdou vůbec dohromady, nějak mi to nezapadalo. Přišlo mi to, jako bych se snažila zapojit USB do počítače a ten mi stále vyhazoval okno "nekompatibilní". Fajn mi přišel Jáchym (jehož jméno jsem teď dolovala z paměti a stejně si nejsem jistá, zda je správné) ale jedna postava to úplně nezachrání, no. Líbilo se mi to prostředí a hlavně slang, kdy jsem se jako skoro pražačka fakt bavila. Četlo se to příjemně a i když mi přišlo že ani ta romantika nebyla úplně závratně boží, tak jsem si to užívala. Dokud nepřišel konec. Ten byl zaprvé extrémně rychlý a za druhé velmi podobný After. Nemám nic proti inspiraci, ani nevím jestli to je ze strany autorky záměr, ale troufám si říct, že pokud jste viděli první díl After, tak víte jak skončí Křídla vážky. Konec jako takový by mi asi nevadil, ale sem mi to nesedělo, nehodilo se to, bylo to rychlé a shodilo to celou knížku, což mě mrzelo. Za mě tedy nakonec bohužel zklamání a obávám se, že za chvíli si už knížku nebudu vůbec pamatovat.
Je to takové milé, nenáročné čtení. Prostředí střední škola, a lásky, zklamání, první zamilování, první sex, a tak. Oceňuji, že to nebylo úplně předvídatelné, takový příběh, který se normálně může stát a asi se i stává. Žádné velký romantický příběh, který vznikne v osmnácti a trvá na věky věků.
Když jsem na knížku poprvé narazila a prozkoumala anotaci, ihned jsem věděla, že si ji chci přečíst. Ne že by mě nějak zvlášť oslovil romantický příběh z maturitního ročníku, ale když ona je tam taková malinká nevýrazná zmínka o tom, že se to odehrává v okolí Olomouce, tak jasně, že jsem si to prostě musela přečíst! Téměř okamžitě jsem autorce napsala a knížku si koupila přímo od ní, takže ji mám i s nádherným věnováním, za což mockrát děkuju :)
První dvě třetiny knihy mě ale nečekaně neskutečně vtáhly, obracela jsem stránky jak na běžícím páse a nemohla přestat, strašně mě to bavilo. Když máte totiž báječný vzpomínky na střední a jste ve fázi, kdy máte za sebou už víc jak 4 roky na vysoké, přičemž na střední byste se okamžitě rádi vrátili, ta knížka je jako pohlazení. V představách jsem si vizualizovala, jak Elena chodí chodbami budovy mojí střední školy, byla jsem zase zpátky ve svých starých učebnách biologie a chemie a vzpomínala na nervy z maturity, která byla nakonec jedním z nejkrásnějších školních zkušeností mýho života vůbec. Díky té knížce jsem svůj maturitní ročník znovu prožila včetně těch popisovaných zamilovaných pocitů, které jsem prožívala v rámci tehdy už druhého roku vztahu, jenž k mému štěstí trvá dodnes a zvládl se mnou daleko náročnější zkoušky, než byla nějaká maturita. A za tenhle vzpomínkový návrat patří autorce můj obrovský dík!
Hlavní postavy knihy (Elenu, Jáchyma a Tadeáše) jsem si neskutečně oblíbila, o což se postaralo množství nápaditých a často vtipných a milých scén. Potěšilo mě, že dialogy nejsou ploché, naopak působí velmi autenticky a živě včetně střetu regionalismů.
Knížce bych vytkla jen dvě věci - jednak jsem z ní cítila poněkud silný vibe série After, kterou já zrovna nemusím, ale rozhodně si nemyslím, že by kniha tento námět nějak vykrádala. Autorka šla viditelně vlastní cestou, hlavní hrdinové jsou na rozdíl od těch z Afteru skutečně sympatičtí a hlavně zde nenajdete žádné explicitní nebo otevřené sexuální scény. No a tou druhou věcí je fakt, že mi zde chybělo víc atmosféry zmíněného prostředí Olomouce a jejího okolí, na které jsem se opravdu těšila.
O kvalitě knihy a zejména její schopnosti zaujmout a vtáhnout svědčí fakt, že jsem ji přečetla za cca polovinu dne, což se mi stane asi tak v průměru jednou za rok, takže to už o něčem vypovídá. Doporučuju a těším se na pokračování :)
Vyrůstala jsem na knihách Lenky Lanczové a tento příběh mi moje dospívání s „lanczovkami“ hodně připomněl.
Knížka se mi četla skvěle, příběh je čtivě napsaný a moc povedený, přesně sedl k mojí momentální náladě, takže jsem moc neměla šanci knihu celý víkend odložit a vlastně jsem měla dočteno k mojí lítosti až moc brzy.
Vzhledem k tomu, že mám tyhle romanťárny odjakživa ráda, moc mě nepřekvapilo, jak se to s Tadeášem vyvinulo, tušila jsem to už dlouho před koncem. Nijak mi to ale nepřekáželo ve čtení, byla jsem zvědavá, jak se situace vyřeší. A to řešení mě naopak trochu zaskočilo, ale doufám, že se třeba dočkáme pokračování, určitě by mě zajímalo.:)
Ach ta školní léta... Úplně jsem se vrátila v čase a užila si každou stránku knihy. A teda ten konec?! Bude nějaké pokračování?? Já ho nutně potřebuju! Elena je skvělá holka, každý v jejím věku dělá "vylomeniny", prostě to k této éře života patří. Tadeáš mě vlastně ani nepřekvapil a věřím, že Elena pro něj hodně znamená, jen prostě je v blbém "frajerském macho" věku :-/ Já jsem spokojená, mám ráda příběhy ze "školních a studujících" let, první lásky, trápení, radosti...
Kniha mě uměla napnout do samotného konce, jednoduše jsem pořád upravovala svůj tip, jak to skončí. AA stejně to pro mě bylo velké překvapení.
Líbí se mi, že Elena je úplně obyčejná holka, žádná superhrdinka nebo osoba vyčnívající z davu.
Nemůžu si pomoct, ale Anežku jsem si vážně neoblíbila. Jáchym to ale vyrovnal, takový zlatíčko.
A samozřejmě....zmiňování dalších KNIIH! To miluju!!!
Kniha má určitě reálný konec, žádná hlava v oblacích. Ovšem krásně to poukazuje na naši vnitřní sílu. Nový začátek je prostě nová příležitost, není to nutně prohra. Ale vždy to chce odvahu...
Doufám, že bude pokračování....nejlépe s Dannym. I Tadeáš by mě dál zajímal.
Moc děkuji za knihu k recenzi Humbooku.
Křídla vážky
Ač má Elena před sebou pouze maturitní ročník, po neshodách s otcem se přestěhuje z Prahy ke své matce do malé vesnice poblíž Olomouce. V nové škole se jí ujme spolužák Jáchym, který ji seznámí se zbytkem jeho party. Elenu postupně zasvěcují, jak to u nich ve škole chodí a radí jí, komu se vyhýbat. Zejména partě kluků, o kterých se povídá, že holky sbírají jako trofeje. Do této party patří i Tadeáš, který začne Eleně nadbíhat. Poslechne své kamarády anebo ji Tadeáš přesvědčí, že všechno, co se o něm říká, jsou jen pomluvy?
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Eleny. O knize jsem si dopředu nic nezjišťovala, v průběhu čtení jsem měla nějaké vize, které jsem v podstatě všechny odhadla, ale i tak mě autorka dokázala překvapit. Také bych nepoznala, že se jedná o prvotinu, jak dobře se kniha četla.
Elena milovala knihy a skrz ně se snadno sblížila s Tadeášem. A nejen s ním, ale i s jeho partou a jejich bujarými mejdany. To mi trochu nesedělo k její povaze introverta, o které byla na začátku zmínka. Ale každý má asi trochu jiný stupeň.
I když si Elena uvědomovala, že Jáchym by byl lepší partner, Tadeáš ji přitahoval víc. A v tomhle si srdce poroučet nedá.
Hodnocení snižuji za české prostředí, zejména to školní. Celou dobu mi to evokovalo americký styl a já jako učitelka mám stejně staré žáky dennodenně před očima a vím, že takhle se nechovají. Nevídám partu frajírků, kvůli kterým se začnou ostatní zvedat, aby jim uvolnili místo v jídelně. Časté mejdany mi také s mými žáky nešly úplně dohromady, ale třeba o nich mám jen naivní představu.
Až dojdete na poslední stránku, pochopíte, co vám příběh měl předat. Uvědomění si, že můžete radit lidem okolo sebe, co mají dělat a nedělat, ale dokud si sami nenatlučou nos, nic s tím nezmůžete. Také si potvrdíte, jak moc je zásadní upřímnost, pokud nechcete ztratit někoho, na kom vám záleží. A že některé věci zůstanou občas nevyřčené.