Křídla vážky přehled
Michaela Dopitová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501213/bmid_kridla-vazky-XLG-501213.jpg
4
104
104
Elena se kvůli neshodám s otcem přestěhovala na vesnici poblíž Olomouce. Díky novým kamarádům se seznámí s partou místních kluků, o kterých se povídá, že s dívkami si jen zahrávají a sbírají je jako trofeje. Eleně se nechce věřit, že mezi ně patří i Tadeáš – sympatický spolužák, který stejně jako ona miluje knihy a skvěle se s ním povídá. A nejen to… Jaká je však jeho skutečná tvář? Má věřit klepům, nebo tomu, co jí Tadeáš říká?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Křídla vážky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (36)
Na tuhle knihu jsem se strašně těšila. Zase česká autorka a asi jsem od knihy původně čekala něco jiného než ve skutečnosti je. Celkově jsem byla dost zklamaná. Je to, ale taková jednoduchá jednohubka, kterou nemusíte moc vnímat.
Pár plusů to, ale mělo.
+ Krátké kapitoly
+ Hezké grafické zpracování
+ Rychle se to čte
Ale ději toho už taky tak pozitivního nemám.
- Nelogické chování většinou postav hlavně i najivita
- Pokus o milostný trojúhelník spíše mnoho úhelník
- Docela divné zakončení
- Hlavní zápletka se nijak extrémně nevyvíjí a hned odhadnete, co bude dál
Kniha mě velmi mile překvapila! Tento žánr nevyhledávám úplně často, o to více jsem byla překvapená. Skvěle čtivé, svižné, a krásně napsané. Jasně, že si ve svém věku už občas ťukám na hlavu, co tam ty postavy blbnou, na druhou stranu má Elena vcelku slušnou sebereflexi a Tadeáše dokázala několikrát skvěle uzemnit.
Když ke konci příběhu bylo jasné, o co jde, říkala jsem si, jaký konec by byl boží a naprosto epický, ale na 80% jsem počítala s tím, že si autorka netroufne. A ona si troufla!!!
Pokud tedy chcete podpořit nadanou českou autorku, po knížce určitě šáhněte. Já si během čtení s lehkou nostalgií zavzpomínala na svá středoškolská léta, ale to už je dávno.
Související novinky (1)
Kniha noci, Stín bohů a další knižní novinky (43. týden)
23.10.2022
Citáty z knihy (3)
„Víš, někdy neříkáme lidem pravdu, protože se bojíme, že by ji nepochopili. Že bychom o ně přišli. Nemyslím si, že je špatné bát se ztráty někoho, na kom nám záleží. On to nakonec pochopí...“
„“Tak mi pověz… co za pohádky jsi o mně slyšela?” “V pohádkách vystupujou princové a všechno končí šťastně. Z toho plyne, že žádné pohádky se o tobě rozhodně nevyprávěj.”“
„Pouč se, narovnej se, zvedni hlavu a jdi dál.“
Kniha Křídla vážky v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 118x |
| ve Čtenářské výzvě | 39x |
| v Doporučených | 12x |
| v Knihotéce | 105x |
| v Chystám se číst | 77x |
| v Chci si koupit | 31x |
| v dalších seznamech | 10x |
Křídla vážky
Ač má Elena před sebou pouze maturitní ročník, po neshodách s otcem se přestěhuje z Prahy ke své matce do malé vesnice poblíž Olomouce. V nové škole se jí ujme spolužák Jáchym, který ji seznámí se zbytkem jeho party. Elenu postupně zasvěcují, jak to u nich ve škole chodí a radí jí, komu se vyhýbat. Zejména partě kluků, o kterých se povídá, že holky sbírají jako trofeje. Do této party patří i Tadeáš, který začne Eleně nadbíhat. Poslechne své kamarády anebo ji Tadeáš přesvědčí, že všechno, co se o něm říká, jsou jen pomluvy?
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Eleny. O knize jsem si dopředu nic nezjišťovala, v průběhu čtení jsem měla nějaké vize, které jsem v podstatě všechny odhadla, ale i tak mě autorka dokázala překvapit. Také bych nepoznala, že se jedná o prvotinu, jak dobře se kniha četla.
Elena milovala knihy a skrz ně se snadno sblížila s Tadeášem. A nejen s ním, ale i s jeho partou a jejich bujarými mejdany. To mi trochu nesedělo k její povaze introverta, o které byla na začátku zmínka. Ale každý má asi trochu jiný stupeň.
I když si Elena uvědomovala, že Jáchym by byl lepší partner, Tadeáš ji přitahoval víc. A v tomhle si srdce poroučet nedá.
Hodnocení snižuji za české prostředí, zejména to školní. Celou dobu mi to evokovalo americký styl a já jako učitelka mám stejně staré žáky dennodenně před očima a vím, že takhle se nechovají. Nevídám partu frajírků, kvůli kterým se začnou ostatní zvedat, aby jim uvolnili místo v jídelně. Časté mejdany mi také s mými žáky nešly úplně dohromady, ale třeba o nich mám jen naivní představu.
Až dojdete na poslední stránku, pochopíte, co vám příběh měl předat. Uvědomění si, že můžete radit lidem okolo sebe, co mají dělat a nedělat, ale dokud si sami nenatlučou nos, nic s tím nezmůžete. Také si potvrdíte, jak moc je zásadní upřímnost, pokud nechcete ztratit někoho, na kom vám záleží. A že některé věci zůstanou občas nevyřčené.