Kritika čistého rozumu

10.05.2024

Filosofické propedeutikum.

22.02.2024

Dočtení této knihy považuju za svůj životní úspěch. Párkrát jsem měla tendenci hodit jí z okna. Ani ne tak kvůli obsahu, ten je skvělý a Kantovy myšlenky považuji za nesmrtelné. Ale ta forma...čtení je opravdu náročné.

27.04.2021

(SPOILER) Zacatek Kanta byl pro me utrpeni, na kazdych 5min cteni, jsem potreboval 10min na googlu, abych si vygooglil terminy a pochopil o cem vlastne mluvil.
Dost jsem se u toho nadrel, a u cteni jsem premejslel jestli na to nejsem jeste mlady a mel jsem chut to zabalit.
Nakonec jsem vydrzel, zabral špónu a prokousal se po par strankach denne az k “dezertu”.
Tam jsem zazival pocity absolutni extaze.
Zazil jsem u toho takovy stavy jako bych se zamiloval.
Po tom co jsem sporadal cely dezert jsem mel maly melancholicky zachvat.
Uvedomil jsem si ze nikoho vetsiho jak Kant uz asi cist nebudu.
Stavy melancholie presly a ja si rekapituloval vsechno co mi Kant dal.

Uznal jsem ze me naucil lepe myslet a ze kniha byla tak velka, ze 5hvezdickove hodnoceni dostatecne neoceni jeho dilo.
Kdyby to slo, dal bych mu hvezdicek 6.

Kniha neni pro “zacatecniky”.
Je velmi slozita a cte se pomalu.
Vyzaduje plne soustredeni.
Kniha neni pro deti.

To ze nektere jeji casti dnes jeste nejsou oznacene jako nevhodne a nepodlehaji cenzure, je proto ze kniha je tak slozita ze omezenci kteri cenzuru delaji nemaji kapacitu na to aby ji pochopili :)

26.09.2017

Kantova filozofie je bezesporu velmi složitá, je propracovaná hodně do detailu, a taky šířkou svého záběru není zrovna lehce přístupná pro běžného čtenáře ... Kritika čistého rozumu je asi jeho nejznámější (nejvíc rozšířenou) knihou, kde zkoumá naši lidskou schopnost poznávat.

Je spousta otázek týkajících se lidské existence, které nás "přesahují", a na které se nám nedaří hledat odpovědi, jako třeba: Existuje Bůh? ... no, musíme si přiznat, že v hledání odpovědí na metafyzické otázky, nejsme nijak zvlášť úspěšní :-). A právě na ně se jeden z nejznámějších německých filozofů zaměřil, a ptá se proč? ... proč jsme neúspěšní v hledání odpovědí? ... a samozřejmě, jako filozof nám dává i patřičnou odpověď: je to proto, že zatím nikdo pořádně neprozkoumal samotnou lidskou schopnost poznání :-).

Právě jsme se dopracovali k podstatě Kantovy filozofie :-) ... z velké části (nemůžu říct zcela, protože velkou část tvoří také třeba etický systém) se točí kolem jedné otázky, na kterou se hledá odpověď: Jak jsou možné syntetické soudy apriori? ... soudy, rozšiřující naše poznání, přesto získané bez naší přímé smyslové zkušenosti (tedy čistě myšlením) ... no a právě sem, do téhle oblasti, spadají všechny metafyzické otázky typu: Je Bůh? ... kdybychom znali odpověď na takovou otázku, jistě můžeme říct, že by rozšířila naše poznání :-), jenže Bůh nemůže být předmětem našich smyslů (můžeme o něm uvažovat jen čistě rozumem) ... a to, na co Kant upozorňuje, je, že přesto existuje "oblast", kde nám jsou takové poznatky dány, a která může sloužit jako východisko dalšího zkoumání ... vítejte na území matematiky :-).
Tedy, abych byla přesná, na území eukleidovské geometrie a základní aritmetiky, protože právě tady najdete syntetickými soudy apriori :-). Základní axiomy, např. třeba právě Eukleidovské geometrie, nejsou čisto čistě pouhou explikací základních
prostorových pojmů (bodu, úsečky atp.), ale ... abychom mohli přijmout jejich pravdivost, potřebujeme názor ... a přitom je zcela zřejmé, že tímto názorem nemůže být smyslový názor (ve smyslové zkušenosti se nepotkáte s nutností v matematickém smyslu, kdy mluvíme o nutných vztazích prvků v prostoru a čase)
Otázkou je, jak tedy takové vztahy nahlížíme?
Podle Kanta právě ne vše ve smyslové zkušenosti pochází ze smyslové zkušenosti :-) ... ufff :-) ... jdeme dál, právě jsme se dostali ke Kopernikánskému obratu ... což je ve filozofii známý pojem :-) ... tak, Vážení, obrátka o 180 stupňů :-), a vězte, že naše poznání se neřídí věcmi, ale že věci jsou podřízeny formě našeho poznání :-) ... tak a teď můžete nutnost matematiky na úrovni axiomů založit na formě nazírání prostoru (u geometrie) a času (u aritmetiky) .. a toto propojení matematiky a smyslové zkušenosti nám pak zaručuje aplikovatelnost matematiky na obsah smyslového vnímání, což je podmínka matematických přírodních věd :-).

Jak jsem varovala na začátku, není to lehké čtení :-) ... a doporučuji, ještě než se do něj pustíte, trochu nastudovat alespoň syntetické vs. analytické soudy ... apriori vs. aposteriori :-).

PS: jak už tu bylo zmíněno v komentářích níže (Sigas) ... tloušťka a pedantická systematičnost ... mohou být opravdu dost otravné :-))).

Než jsem začal číst tuhle knihu, tak mě filozofie bavila...

14.12.2014

Když se nad tím zamyslíte, byl Kant prostě mistr. Málokomu se povede napsat tak detailní dílo, přemýšlí nad každým malinkým detailem našeho poznání, našeho myšlení. Aneb Jedinečný soud dle kvality: "Kant je filosof" !

30.06.2013

Kantova Kritika mi dlouho ležela v knihovně a při pohledu na její tloušťku jsem četbu stále odkládal. Ale přeci jen, je to základní filosofické dílo. Když jsem se konečně rozhoupal, bylo to daleko čtivější, než se původně zdálo, a hlavně - knížka se dotýká opravdu klíčových filosofických témat. Jistě se vždy nemůžu ztotožnit s tím, jak se s nimi Kant vypořádal, nelíbí se mi ani jeho pedantická systematičnost, ale faktem je, že Kant vidí ty nejzákladnější problémy, že má úžasný postřeh a hloubku pohledu, a tak nám nechává spoustu námětů, o kterých musíme spolu s ním přemýšlet - což je ve filosofii to nejdůležitější.