Křížová cesta II.
Alexej Nikolajevič Tolstoj
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101172/krizova-cesta-ii-101172.jpg
4
24
24
Křížová cesta série
< 2. díl >
V 2. části trilogie obrazy bojů občanské války a intervence nabývají převahy nad osudy jednotlivců, líčenými v 1. části. Dějištěm je Petrohrad i vesnice, fronta rudých a bílých na Volze, Kubani, na Ukrajině a u Moskvy. Spojovací postavou je zde Tělegin, který poznává, že nestačí isolovat se od rozkládajícího se buržoasního světa a krvavých hrůz války a bojuje v řadách rudých. I Roščin miluje Rusko, nevěří však v síly lidu a hledá záchranu země mezi bělogvardějci. Přesvědčí se však brzy o prodejnosti a mravní zchátralosti jejich důstojníků a počíná se tomuto prostředí odcizovat: jeho bývalí přátelé v něm začínají vidět "skoro bolševika".... celý text
Přidat komentář
Druhý díl je za mnou a musím být zlý, ač nerad. Během čtení se mi zdálo, že se snad Alexej Tolstoj snaží o jakousi rudou verzi Vojny a Míru. Uvedu příklad - kniha místy připomínala zvláštní panoptikum, kde se jeden za druhým co chvíli objevují známé historické postavy, které v tradičně hojných ruských počtech proletí dějem. Pocit uvěřitelnosti je pryč, což je škoda, protože stále je zde plno pasáží, které by byla škoda nečíst.
Druhý diel už je mierny kríž čítať, prelúskala som to len tak tak, veľmi popisné, zdĺhavé... Nejde o pútavý štýl písania (prvý diel je omnoho pútavejším), Krížová cesta je nahý kráľ, Hra o tróny kráľ zaodetý do zlata a zamatu. a človek jednoducho vždy vidí prv očami, až potom myslí. Ale táto trilógia je dôležitým čítaním pre tých, ktorí študujú históriu, nám obyčajným zostávajú zamatové bestsellery, ktoré v konečnom dôsledku nestoja za fajku.
Štítky knihy
Rusko carské Rusko VŘSR bělogvardějci Velká vlastenecká válka ruská občanská válka (1918-1921)
Autorovy další knížky
| 1977 |  Křížová cesta I. |
| 1955 | Petr první 1 |
| 1956 | Zlatý klíček |
| 1972 |  Paprsky smrti inženýra Garina |
| 1964 | Tam a zpátky 1914-1918 |
Ve druhém díle trilogie je vidět pokles kvality, nárůst sovětské propagandy a střípkovitost děje. Skvěle okomentovali knihu Marbo a zipporah pod mým komentářem.
Druhý díl se zaměřuje na rok 1918, Ivan Tělegin je rudým důstojníkem a jeho žena Dáša hledá sama sebe, nechává se ovlivnit, zaplétá se do dětsky prostého pokusu o atentát. Dášina sestra Káťa se odcizuje svému muži, bezcílně putuje chaotickým Ruskem. Její muž Vadim Roščin je bílým důstojníkem, ale má čím dál více pochyb o tom, zda je na správné straně.
Bělogvardějci, kozáci a jiné bojující proti bolševikům jsou zde popsaní skoro až směšně. Nemyslí na nic jiného než na alkohol, jak zbičovat mužiky, jak dostat nějakou hezkou ženu do postele, jak někoho podvést a okrást. A rudí naopak chtějí konec války, spravedlnost… Jen naši českoslovenští legionáři nejsou popsáni zase tak zle, jak by se dalo předpokládat.
Jak níže poznamenal Marbo, jedná se o jakousi rudou verzi Vojny a míru. Rozhodně stojí ale ta trilogie za přečtení. Dopíši tyto řádky a jdu na třetí závěrečný díl.