• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 50 knih

Nové komentáře u knih Alexej Nikolajevič Tolstoj

Křížová cesta II.

„První díl trilogie na mě působil jako hybridní text - dílem jakoby starý ruský román ze šlechtického prostředí a částečně válečný román. Druhý díl se ale odehrává v roce 1918 v době, kdy se rozbíhá občanská válka. A to nejenom bílých proti rudým, ale frakce i proti frakci a skoro i všichni proti všem. Všechno, co bylo oporou v minulosti, se rozpadá a všechno jde do sraček. Knížku není jednoduché číst, je to jako přebírání v poslepované mozaice. Je těžké utvořit si vztah k některé postavě. Jsou na různých stranách konfliktu, střídavě se díváme na děj z jejich perspektivy. Všem by člověk držel palce, ale jejich postoje i činy jsou navzájem neslučitelné. Je to zajímavá a kvalitní kniha, ale nepříliš čtenářsky přívětivá a asi by jí prospělo zjednodušení a proškrtání v postavách i v ději.“... celý text
— Laaca

---

Petr První

„Tato kniha se mi četla docela špatně, protože jsem občas něčemu nerozuměl, moc se mi nelíbil styl, kterým byla kniha napsaná, a často jsem se ztrácel v ději. Bylo tam hodně popisů a postav, takže jsem měl problém si zapamatovat, kdo je kdo, a co se vlastně děje. Někdy mě to už nebavilo číst, protože mi přišlo, že se tam nic moc neděje. Určitě by to bylo zajímavé pro někoho, kdo se zajímá historii, ale mě to moc nebavilo.“... celý text
— Patrik559

---

Gobelín Marie Antoinetty

„Sbírka deseti povídek, z nichž osm je naprosto nezajímavých a nudných. Sledujeme mravní rozklad emigrantů, ztráty naděje a smyslu života. Aristokraté, milionáři, měšťané, továrníci, důstojníci a jiní, kteří utekli před bolševiky do emigrace, přežívají v pronajatých pokojích, sní své sny, ale postupně o vše přicházejí. Nuda, nuda a zase jen nuda. Nebavilo mě to příliš číst a divil jsem se, že autor takových povídek mohl napsat mistrovská díla jako Petr I. nebo Křížová cesta. Pouze dvě povídky mě zde zaujaly a dobře se četly. Dobrodružství Něvzorova je asi nejlepší povídkou celé knížky, až by se podle ní mohla jmenovat celá sbírka. Sledujeme osudy zkrachovalce Něvzorova, který prchá před revolucí do Charkova, pak do Oděsy, Konstantinopole a Francie. Postupně se stává zlodějem, podvodníkem a téměř i špionem. Ztrácí stud, pud sebezáchovy a mravní zásady. Zaujala mě také poslední povídka Spolek pěti, což je vědecko-fantastická novela, která mi trochu připomněla styl psaní Julese Vernea. Bohatí průmyslníci se rozhodnou tajně zničit raketami Měsíc, aby vyvolali pád burzy, vydělali na akciích, skoupili jiné firmy a v lidském chaosu zavedli diktaturu a převzali moc. Psáno v roce 1924, což z této povídky činí krásně sci-fi z počátků této literatury. Celkově hodnotím s odřenýma ušima třemi hvězdami – a kdyby to byla moje první kniha od Tolstého, po další jeho tvorbě bych už nesáhl. Krom poslední povídky je ze všech poznat, že Tolstoj si sám prošel emigrací a raději ztratil svou hrdost a vrátil se po několika letech zpět a stal se Stalinovým pochlebovačem než by žil v emigraci bez milovaného Ruska.“... celý text
— Adapa

---

---

Křížová cesta: Sestry - 1. díl

„Taková zajímavá hybrydní kniha. V některých částech takový ten klasický ruský společenský román, tak jak je psali klasici z 19. století. K tomu ale tematiky stávkujících dělníků, komunistů a po vypuknutí 1.sv. války i příběhy z bitevní linie. Před čtením jsem knihu vůbec neznal a autora jenom na úrovni, že existuje. Jsem příjemně překvapen a divím se, že oboje, tedy jak kniha tak autor, nejsou známější.“... celý text
— Laaca

---

Podivíni

„Jakožto milovník klasické ruské literatury jsem se u toho náramně bavil a nasmál. Soudruh Tolstoj stvořil (patrně ve snaze zahrát si na velkého ruského spisovatele) takový silvestrovský speciál ruské literatury. Nechybí přihlouplá šlechtična, vychcané služebnictvo, petrohradský floutek ani apatická dívenka plná něhy s čistou duší a smutným osudem. Pokud se však v podobných věcech nevyžíváte, nic moc zde kromě depresivní nálady nenajdete.“... celý text
— ondrapeller