Křížová palba
Štěpán Kopřiva
Rychlopalba série
< 2. díl
Policie by měla pomáhat lidem. To je asi ta nejhorší rada, kterou se můžete coby policajt řídit. Protože když se pokusíte pro někoho bokem něco udělat, zkratky mezi byrokratickými předpisy a paragrafy vás rychle zavedou na nejistou půdu problematických skutků a pochybných protislužeb. A než se stačíte vzpamatovat, zjistíte, že kolem vás mizí lidi a že je asi někdo vraždí – a že do role hlavního podezřelého nejlépe pasujete vy. A najednou jste až po krk v páchnoucím močále špatných rozhodnutí, všude kolem vás se to mlátí, střílí a řežou se prsty a vy jenom šlapete kalnou vodu, bojujete o přežití a kolem uší vám sviští ohrožení ze všech směrů. A z křížové palby vyvázne jen málokdo bez úhony.... celý text
Přidat komentář
Skvěle napsáno - spád, hlášky, napětí - obě knížky super, ale Rychlopalba se mi líbila o chloupeček víc.
Sloganem "Řízná krimi z Prahy" se honosí jiná kniha, a podle mě neprávem, tenhle slogan by si jednoznačně zasloužila Křížová palba. Je to svižné, akční, plné hlášek, ale i dilemat "spravedlnost kontra právo, vměšovat se kontra dát si klapky na oči " jak výstižně napsala uživatelka petrarka72. Autor umí i zvážnět. A stejně jako v Rychlopalbě, Praha je tu opravdu přítomná jako postava, ne jako otravnej průvodce. Poslední třetina knihy je neskutečná jízda, kdy litujete, že nedokážete číst rychleji, jak moc je napětí dávkováno s každou další větou. Po přečtení ve mě nejsilnější dojem zanechaly závěrečné pasáže a především pasáž o studni - neskutečně sugestivně napsáno. Klobouček.
Na pokračování Rychlopalby jsem čekal tak dlouho, že jsem to už vzdal, takže když jsem došel do knihkupectví a tam na regále ležela Křížová palba, tak to byly Vánoce měsíc předem. Už u prvního dílu (jo, teď už konečně můžeme mluvit o dílech :)) jsem byl nadšený, uvěřitelný příběh, na dřívější Kopřivovy knížky v podstatě usedlá a realistická věc, ale nesmírně zábavná. To platí i pro druhý díl, kde pokračujeme s našim bezejmenným hrdinou a ten se tentokrát propadá ještě hlouběji do svého soukromého pátrání a zaplétá se do dění ve zdánlivě nevinného realitním bussinesu. Přišlo mi, že v Křížové palbě dokázal Kopřiva ještě více vycizelovat hlášky a hru s jazykem, několik příkladů si odložím na závěr, ale je to jen tisícina toho, co v knize padne. Že to bude dobré však naznačil hned úvod, kde úvod spiklenecky pomrkával na ty, co četli Rychlopalbu, avšak tentokrát byl autor naladěn pozitivně: "Mrtvola visela na stromě. Strom byl pěkně rostlá bříza a mrtvý byl pěkně oděný padesátník." Co dodat na konec? Doufám, že se Kopřiva nenechá pobízet a třetí díl zvládne rychleji, než za 4 roky.
-------------------------
"Jaký spolu máte vztah?"
"Mimomanželský"
"To znamená...?"
"Spíme spolu."
"A váš vztah k Fairazlovi?"
"Nespíme spolu."
-------------------------
"Jestli nemá Jankovič přijít na to, že jsme policajti," utrosil jsem k Wichtrlemu, "tak mě hlavně nesmíš oslovovat kolego."
Přikývl. "To je dobrá připomínka. A jak ti mám teda říkat? Kdybych na tebe potřeboval zavolat?"
"To je fuk. Třeba Gustav," chytil jsem se plotu. "A já tobě?"
"V tom případě Klement"
-------------------------
Měl jsem teď peněz víc než dost: na stole v kuchyni se mi válelo osm mega. Nebo kolik. To víte, my milionáři o takových detailech nemáme přehled.
Bezejmený strážce zákona v martenskách je zpátky a zase chandlerovsky hláškuje a pobíhá Prahou. Kopřiva se podle mě konečně našel- zatímco Zabíjení sem dočetl se sebezapřením, Asfalt nezvládl a z Holomrázu mě bavila asi polovina, tady je to stejně jako v Rychlopalbě taková jízda, že člověk marně hledá chvilky, kdy se mezi kapitolama nají nebo dojde na hajzl.
Další skvělá jízda.Vůbec mi nevadí,že ani nevím,jak se jmenuje hlavní hrdina,ale jeho postava mě hodně baví.Štěpán Kopřiva jako autor detektivek je můj letošní skvělý objev.Doporučuji.
Nevím jak se pan Kopřiva dostal od fantasy k detektivce, nevím jak se jmenuje hlavní hrdina, který se už druhou knihu brodí po kolena ve sra*kách, nevím ani jestli se v nich přestal brodit nebo v tom hodlá pokračovat...ale vím jistě že je na policajta až moc chytrej.
Druhý díl byl stejně jako první parádní, jen ten rozjezd byl pomalejší. Zkušenost však praví, že prvních 100 těžkopádných stran značí kvalitní příběh.
No nic, zase 5 hvězd a zbytek nechť si každý dočte sám. :)
Přiznám se, že pomalý rozjezd mě moc nebavil, ale sláva - od druhé třetiny jízda jako blázen, kdy nebyl ani moc čas na vydechnutí. Úžasný, prosím další co nejdřív!
Štěpán Kopřiva je frajer.Po Asfaltu a Zabíjení jsem věděl, že umí pobavit. Ale už Rychlopalba mi dokázala, že umí napsat prakticky cokoliv. Křížová palba je knížka, která mě dostala do křížové palby akce, napětí, humoru a skvělých hlášek. Děj odsypa a nenechá vás vydechnout, místy jsem se smál nahlas. Navíc oceňuji reálné vykreslení služby u PČR
Super česká detektivka, svižná, akční a plná dobrých hlášek. Zarputilí vyšetřovatelé, byť policajti, jsou už za hranou zákona a nezaleknou se ani nejdrsnějších z drsných metod. Knížka se čte úplně sama a kdybych mohl, tak bych jí dal šest hvězd. Bez váhání doporučuji všem příznivcům kvalitních příběhů.
Uf! Takt teda dík. Člověk chce jít spát a nemůže! Skončí jedna kapitola a přesně tam, kde nás nelítostný autor zanechal, se hned napínavě pokračuje! Žádné přešlapování okolo.
Ačkoliv počáteční zápletka není nic převratného, velmi rychle příběh člověka chytí a semele a nepustí, dokud knihu nedočte. Do toho Štěpánovy občasné vtípečky a jiné vymazlenosti. A samozřejmě skvěle podané realistické postupy PČR, včetně návodu na odřezávání oběšenců..
Tak jsme ztratili dobrého autora české sci a fantasy. Ale máme zato fantastického autora českých detektivek. Po vydání této knihy už nemusíme závidět Američanům a Angličanům jejich noir detektivky. Už ji máme i z domácího prostředí. A jakou. Vše až lékárnicky vyváženo a postupně dávkováno tak, že vydržíte v rauši po celých 450 stránek.
Pro mne parádní čtení - marlowovsky se tvářící policajt řešící klasická dilemata typu spravedlnost kontra právo, vměšovat se kontra dát si klapky na oči a bývalá manželka kontra současná milenka, se značně nespolehlivým okolím a schopností dotahovat nepohodlné případy, plus autorova čím dál zřetelnější schopnost míchat napětí s humorem a dávat čtenáři sežrat pohodlné myšlení a zálibu v klišé (milovníci - nejen - detektivek vědí...). Poslední čtvrtina je skutečná jízda, a to v mnoha ohledech. A realistické detaily přípravy, včetně lehce hororové studniční mezihry, jsou k sežrání.
Příjemný odklon od klasických detektivek. A to tím, že autor vychází ze skutečných reálií. Ať už místopisem Prahy (opravdu můžete prstem po mapě sledovat, kde hrdina zrovna je), tak prací Policie ČR. Slang, zkratky, reálné systémy ve kterých policie pracuje, to vše umocňuje požitek z četby. Říká se, že není možné napsat či natočit detektivku, která by byla reálná a zároveň zábavná. Co si budeme povídat, velikou část "policejní" práce tvoří zbytečná byrokracie a různé vyplňování či psaní nesmyslů. Panu Kopřivovi se to podařilo vybalancovat k dokonalosti. Už u Rychlopalby jsem si pochrochtával blahem a tady je to ještě o stupínek výše. Závěrečná akční scéna je již jen třešničkou na dortu. Od doby Asfaltu se autor přesunul k úplně jinému žánru a samotného by mě zajímalo, který jemu osobně sedí více...
Pěkné počtení. Můj první Kopřiva a rozhodně ne poslední. Drsný hrdina, zamotaný případ, dobré hlášky a na závěr neskutečná akce. Paráda!
novej Kopřiva konečně dorazil. Sice mu to trvalo 4 roky, ale je tu. A rovnou netypicky v pokračování poslední knížky. Stejně jako Rychlopalba (a vlastně jakákoliv Kopřivova kniha) je i tahle napsaná dobře, čtivě a návykově. A typicky v Kopřivově stylu. Popisy Prahy, vnitřní pochody (stále bezejmenného hrdiny) jsou skvělý (ostatně popisy celkově jsou skvělý) a finále je naprosto precizně vystavěný. A hrdina se žene ještě do většího bahna než minule. A zase dělá pár nehezkých věcí - trochu jsem měl problém s celou zápletkou žehlení vlastního maléru (ale to je úhel čtenářskýho pohledu). Na každej pád je to oddechovka jako vyšitá, jen je fajn si k tomu oživit děj prvního dílu.
Akční, vtipné a propracovaná zápletka.Co víc si přát? Když přijde na akční scény a hlášky,je vidět, že Kopřiva se cítí být stoprocentně jistý v kramflecích, a od těchto pasáží se skutečně nelze odtrhnout i za cenu přerušení výroby výrobní linky. Autor Zabíjení a Asfaltu dokázal, že jeho přechod od splatteru ke kvalitní krimi je možný, a že dobře vyvážená kombinace těchto žánrů může čtenáři poskytnout nevšední a nezapomenutelný zážitek.
Nemůžu si odpustit pár citací jako návnadu :
"Byla to vychrtlá, do běla vyperoxidovaná blondýna s rysy tak ostrými, že by stačil jediný dotek, a ufiklo by vám to prsty jako cirkulárka"
"Naštěstí neexistuje nikdo, kdo by odolal příležitosti mluvit o Sobě a Svém Díle."
"(žaludek už mi kručel tak hlasitě, že na mě v tramvaji vrčeli pudlové)"
"Současná společnost,“ sdělil jsem barmance, „se propadá do morálního bahna. Jaký na to máte názor?“
„Můj názor je takový,“ odtušila, „že jakmile zákazník začne filozofovat, měla bych mu přestat nalejvat."
Nejlepší česká detektivka jakou jsem četl. Dlouhá časová odmlka od Rychlopalby je znát. Během toho času autorův styl psaní, co se kvality týče, dozrál. Myslím, že česká scéna moderní detektivní tvorby nám v autorech jako je Štěpán Kopřiva či Daniel Gris ukazuje, že může být velmi čtivá a na vysoké úrovni. Jen tak dál.
Tentokrát to byl pěkný "nářez". Polda se nám vybarvil a "dobré skutky" dělá na počkání. Původně jde o poněkud nepovedenou "lekci" pro neplatiče dluhů a skončí to pár mrtvolami a přestřelkou mezi zahrádkami. Napínavé je to od začátku do konce a zakončeno pro mne nečekaným rozuzlením. Doporučuji číst o víkendu, protože knihu neodložíte, dokud nebudete na konci.
Autorovy další knížky
2009 | Asfalt |
2015 | Rychlopalba |
2019 | Křížová palba |
2014 | Aktivní kovy |
2010 | Holomráz |
Závidím všem, kdo si nového Kopřivu teprve přečtete.