Křížová výprava strojů
Kevin J. Anderson , Brian Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531311/bmid_krizova-vyprava-stroju-65be532a20472.jpg
4
119
119
Historie Duny série
< 2. díl >
Od událostí, popisovaných v předchozím díle, uplynuly více než dvě desítky let. Tažení proti myslícím strojům se táhne už roky, ale síly vedené Serenou Služebnicí a Iblisem Ginjem dosáhly jen nevelkého pokroku. Lidské světy už jsou unaveny válkou, krvavým, bezvýchodným potácením od vítězství k porážkám
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2024
,
Baronet
Originální název:
Dune: The Maschine Crusade, 2003
více info...
Přidat komentář
Velice dobré čtení i když se lehce předvídatelným dějem
Křížová výprava strojů je to, co bych od druhého dílu v trilogii Historie Duny čekal, sledujeme poměrně velký kus děje během války lidí proti strojům, aneb jak se všechno mění a vyvíjí aby to vše nakonec dávalo smysl vzhledem k originálním dílům od Franka Herberta, ze všech spin-offů, prequelů a sequelů, co jsem u Duny četl, mohu říct, že Historie je asi tím nejlepším co nám autorská dvojice B. Herbert & K. J. Anderson předvedli.
Jsem zvědavý na závěr této trilogie, protože rozehráno mají autoři opravdu dobře
velmi svizne psani ktere umi vtahnout do deje.... clovek vidi jak se obraci historie na obou rodech ...........Atreidove z sluzebnik omnia na hrdiny Arralisu a Harkoneni z kladasu na zaporaky.... aneb zarodek nesnasenlivosti obou rodu vlastne vykonala nesparavny vyklad historie pres 10 000 let Duny
Český Atreides hodnotí Dunu: Zatímco první kniha je kvalitativně nevyvážená, u druhého dílu jsem neměl větší problém snad s ani jednou dějovou linkou. Celé to politikaření, lhaní, vytváření dezinformací apod. tvůrci zvládli zpracovat naprosto skvěle a ne nadarmo se tak Duně přezdívá "Hra o trůny ve vesmíru". Co mi trochu vadilo, byla trochu zbytečná linka s virem, která se hned vyřešila + celé zapojení Hekaté. Dějová linka Normy byla trošku podivná, ale na druhou stranu je to v rámci celé série dosti neobvyklá a důležitá figura. Vorian a Erasmus jinak byli opět skvělí a závěrečné kapitoly knihy byly neskutečně dobře napsané a napínavé. Na pět hvězdiček to není, ale má to k tomu blízko.
Napínavé čtení, všechny dějové linky začínají nenápadně a pak se příběhy rozběhnou a hltala jsem slovo za slovem. Skvělé zakomponování odkazů na původní Dunu od F. H.
Ze zacatku mi to prisla slusna nuda, zhruba ve 30% me to konecne zacalo vic zajimat a ke konci uz se nedalo odtrhnout... precteni tohoto dilu tak celkove nelituji, ale ani to nebyl megatrhak. Postavu Voriana mam asi nejradeji, Norma me tu naopak zacala zklamavat a postupne se stavat nezajimavou, na Arrakis to bylo porad podobne, zajimavejsi byla zapletka s organovymi farmami... a i Erasmus si tu nasel cestu k memu srdci:)
(SPOILER)
Bylo to o trochu lepší než jednička, ovšem to rozhodně neznamená žádnou velkou chválu. Oproti Služebnickému džihádu se dočkáme méně politiky, filozofie i ideologie, za to však spatříme mnoho akce, zrad a akce. A zase akce. Autoři jako by se najednou přeorientovali na béčkové holywoodské letní kino v naději, že tím osloví širší spektrum čtenářů. Funguje to tak nějak napůl, začátek se táhne, konec je strašně zkratkovitý. Nemůžu se zbavit touhy napsat "promarněný potenciál". No jde se na to.
Xavierova linka se oproti minulé části zajímavě metamorfovala z rize účelové válečné balady na pohnutý příběh psychicky vyčerpaného muže, jež ani neví, co by dělal, kdyby neválčil. Kapitoly s tímto sympatickým mrzoutem jsem si přeci jen užíval, i proto, že nakonec děj dovedly k výtečnému závěru.
Xavierův stálemladý kumpán Vorian oproti němu něco ze své čtenářské atraktivity ztrácí, když se již od začátku hlavnímu ději úspěšně vyhýbá a raději prohání sukně na Caladanu. Svěží, oddechové, ale zjevně směřované k tomu, aby si čtenář idealizoval Atreida do postavení toho vtipného, oblíbeného, upřímného týpka, co říká všechno narovinu a všechno mu vychází. Že by autorům chyběl Duncan Idaho?
Ačkoliv…na post otravně všeumějícího šermíře více sedí žoldnéř Jool Noret, jakýsi rambo ze světa Duny. Do děje nezasáhne ničím jiným než tím, že kde se objeví, tam létají matice a gelové obvody. Jakákoliv snaha prohloubit jeho charakter víceméně lichá.
Serena a její strašlivě emocionální a velkolepá cesta k mučednické smrti byla zajímavá, ale bylo dobře, že dívka dostala jen málo prostoru. Přeci jen, když zrovna nenadávala na Erasma, byla i v prvním díle k uzoufání nudná.
Moc zábavy jsem si neužil ani s inovativním týmem Venport + Cenva, který se neustále máchá v rádoby milnících základů vesmírné Gildy a Bene Gesseritu, mimochodem i v knize Duna dvěma nejméně přitažlivým tématům.
To špatné mám zdárně za sebou, takže nyní můžu už jen chválit. Iblis Ginjo, jeho diktatura, intrikaření a zrady. To je jedna z nejsilnějších stránek knihy. Už v prvním díle byl tento prospěchářský mizera velmi půvabným psychologickým materiálem, až s titulem patriarcha však získávají jeho kapitoly to pravé koření. Autoři mu nedávají nijak velký prostor, nicméně i tak jde o postavu s pochopitelnými emocemi a cíli. Ve spojení s šedou eminencí Yorekem Thurrem jednoznačně to nejlepší z knihy.
Za zmínku jistě stojí nedělní chvilky fylozofie s robotem Erasmem, vychovávajícím lidského chlapce Gilberta. Nemůžu než doufat, že skrze otcovské postavení tento sociopat konečně prolomí bariéru umělé inteligence a začne mít city…
Závěrem krátce o dění na Arrakis, které se oproti prvnímu dílu stalo více atraktivní především díky útěku otroků z Poritrinu a jejich následném exodu písky Duny. Charaktery i děj mají vše potřebné, nechybí pointa ani akce. Ani mi nevadilo, že děj je víceméně zcela distancován od zbytku knihy.
Křížová výprava strojů vzdor svému postavení vůbec netrpí nevýhodami prostředního dílu série, hodně příběhů i dějových linek se zde uzavře, a to několikrát s rozpačitou a nepříjemnou zkratkovitostí. Na další díl se nicméně těším i přes fakt, že všechny mé oblíbené postavy až na Erasma na konci této knihy zemřely.
Skokem se ocitneme 25 let od smrti dítěte Sereny Služebnice, tedy i od počátku Služebnického džihádu. Serena i Iblis jsou stále zapáleni pro válku, ale lidstvo jako takové je již z války unavené a čím dál více jsou slyšet hlasy o její ukončení. Lidstvo a stroje nyní mají vyrovnané síly. Do osudů těchto dvou znepřátelených stran pak začnou mít větší vliv kymekové v čele s Titány. Na závěr knihy se pak dosteneme až k 36. roku džihádu. Odhalí se několik tajemství, zemře několik významnějších postav. Kvalitativně stejné jako první díl trilogie. Jsou tu první náznaky cestování pomocí gildovních navigátorů.
O jeden level nahoru oproti předchozímu dílu. Spousta akce, výborné postavy, konec super. 740 stran a najednou byl konec. Co bych vytknul, je desítky pravopisných chyb, ale radost z četby této knihy to naštěstí nekazí. Jenom se člověk diví, jak je možné tam toho tolik nasekat.
A díky Xaviere Harkonnene, že si se postaral o Iblise Ginja.
Ještě o chloupek lepší než jednička Historie. Více intrik a nové postavy.
Ale stejně jako předchozí díl i tento trpí fyzikálními nesmysly, které bijí do očí možná ještě víc.
Křížová výprava strojů velmi mile překvapila. Zatímco první díl této prequelové trilogie byl velmi unylý a dost nezáživný, tady byl rozhodně posun správným směrem.
Samozřejmě ve srovnání s původní Dunou i tato kniha prohrává na plné čáře, ale srovnání se zbytkem původní Herbertovi série už bez problémů snese. Možná jsem si jen zvyknul na poměrně strohý styl, ale oproti Služebnickému džihádu se mi tato kniha četla daleko lépe. Světotvorba začala fungovat, přestože mám pořád výhrady k tomu, že každá planeta je zastoupena prakticky jedním městem a nepůsobí to příliš organicky. Postavy začínají dostávat hloubku. Není to žádný zázrak, ale alespoň už to nejsou úplní kartoňáci. Na některých postavách mi začalo opravdu záležet, jiné jsem začal upřímně nenávidět - a tak to má být. Nicméně hlavně oceňuji fakt, že jsem z knihy cítil jakousi politicky filozofickou hloubku, která podle mého do univerza Duny jednoznačně patří a která v předchozím díle byla jen v chabých náznacích.
Existuje i spousta věcí, za které u mě tahle kniha ztratila body. Určitě mohla být kratší a ne všechny dějové linie jsou zcela nezbytné. Některé scény a proměny zcela zbytečné a kontraproduktivní. Také tento příběh dost trpí prokletím prostředních dílů. Děj se sice posouvá, postavy vyvíjejí, ale postrádá to nějaké velké finále, které doufám přijde v příštím díle. Samozřejmě se tu najde také dost nelogičností a podivností. Naštěstí se mi dařilo je většinou ignorovat.
Celkově dávám 4/5 a na Bitvu o Corrin jsem upřímně zvědavý. Docela mi trvalo se do téhle subsérie dostat, ale teď když mě začala bavit, tak doufám, že i finále bude stát za to. Tahle kniha dokazuje, že ne všechno, co vytvořil Brian Herbert jako rozšíření otcova díla je špatné. Nemůžu říct, že bych někomu toto doporučoval ke čtení, protože je spousta lepších sérií, ale bavil jsem se minimálně adekvátně.