Krokodýl
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodýlích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho přítel se mu snaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy.... celý text
Přidat komentář
Vyslechla jsem si dramatizaci v hlavní roli s Janem Libíčkem na radiu VLTAVA a byl to zábavný poslech :-) Tato satirická povídka je povedený kousek.
Tato satirická novela mě opravdu velmi pobavila. Absurdní situace, která nastane, je velice vtipně napsaná a přitom je opět kritikou, tentokráte mezilidských vtahů a prázdného tlachání vydávaného za filozofické myšlenky. Jsem ráda, že tento mini výtisk z roku 1928 je součástí mé knihovny.
Tato satirická novela mě opravdu velmi pobavila. Absurdní situace, která nastane, je velice vtipně napsaná a přitom je opět kritikou, tentokráte mezilidských vtahů a prázdného tlachání vydávaného za filozofické myšlenky.
Satirická črta o úředníkovi, kterého spolkne předváděný krokodýl.... takového Dostojevského jsem doposud neznala
Dostojevský je mistr myšlenek i slova, i když právě stylistika je mu někdy vytýkána, myslím, že psal lépe než 99 % dnešní literární produkce. Krokodýl je kratičká satirická novelka či delší povídka, ze které se patrně mohlo vytěžit více, přeci jenom se však ve výsledku jedná o črtu, i když črtu mistrovskou. Hodnotím v porovnání s delšími romány od Fjodora, a tak nutně jednu hvězdičku ubrat musím, v rámci konkurence to však má Michajlovič rozhodně za plné. Pochválit musím též nakladatele, že vydal toto méně známé Dostojevského dílo a to v krásném doprovodu Kulhánkových ilustrací. Ve výsledku se tak jedná o nádherný kousek v mé knihovně a posun k cíli, a to přečíst komplet v češtině vše od Dostojevského.
Člověk pozná v nouzi přítele. Je to neuvěřitelné, jak lidé byli ochotní trávit čas s druhými, které nazývali svými přáteli, ale potřebnou vřelost či náklonnost k nim necítili, stačilo, když zapadali do potřebné vrstvy společnosti. I v dnešní době se hraje o hodně, když má člověk "ty správné kontakty".
Kniha mi vyrazila dech především krásnými ilustracemi Oldřicha Kulhánka.
Povídku jsem četl v rámci sbírky Cizí žena a muž pod postelí. Autor zde exceluje velkou hravostí, absurdní situace diskusí s mužem ve zvířeti je plná silných výměn; vtipné argumentace na pomezí hodnot trvalých versus moderních (zachránit a přijít o zisk?), avšak i vyloženě humorných (splynutí muže se zvířetem v jakémsi halucinování o osvícení) a celkové smlouvání o tom, jak nehodu vyřešit. Pobaví i dnes, vnímám za velmi nadčasové psaní.
Jednou stačilo, příjemné vyplnění volného času. Na ruských autorech miluji rozvleklost, hutný příběh. Zde to vzhledem k délce textu chybělo a zklamalo mě to.
Príjemná poviedka, vtipný pohľad na Dostojevského Rusko a ruskú "inteligenciu". Len mi prišla nejaká neukončená, chýbalo také to klasické finále...
Jakožto prozatímní nečtenář Dostojevského stěžejních děl z něj mám nespecifikovatelný pocit. Nemůžu však popřít, že k němu chovám úctu coby k velikánovi. Toto dílo při jeho absurditě bylo svým způsobem oříšek, ale díky za něj - lidská hloupost nemá hranice, což myšlenka jedné z postav zcela dokazuje.
Štítky knihy
ruská literaturaAutorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2020 | Idiot |
"Odvrhnu všechno - stanu se novým Fourierem"
"Lidé musí čekat se zápisníky každého rána a zapisovat moje myšlenky"