Kroky vraha
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532204/bmid_kroky-vraha-65ccbf0731608.png
4
2390
2390
Josef Bergman série
1. díl >
Josef Bergman #1 V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Byla to náhoda, nebo měl vrah spadeno na někoho jiného? Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje tajemství zahalující minulost.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
Motto
Interpreti: Kristýna Kociánová
více info...
Přidat komentář
Podobné vztahovým ženským knihám jako od Třeštíkové. Nebylo to špatné, rád si přečtu další, ale s detektivkou a logikou to nemá společného téměř nic.
Ke knize jsem se dostala až po přečtení několika novějších dílů série s J. Bergmanem. Bylo zajímavé nahlédnout do minulosti kriminalistů a zároveň srovnat tento první díl s těmi nadcházejícími. Kniha mě opět moc bavila a vrah mě také překvapil. Novější díly mi však přišly přece jen ještě o něco lepší.
Nevím, četla se mi pomalu. Novější knihy paní Klevisové se mi líbí více. Bylo zajímavé číst jak se Bergman s každou další knihou posunul.
Po přečtení si nejsem moc jistá, jak knihu hodnotit. Začátek mi moc nesedl, nastala dlouhá pauza a nakonec jsem dílo od Klevisové doposlouchala. Díky skvělé namluvené verzi mi celý příběh rychleji utíkal.
Jak už zde padlo víckrát, autorka zachycuje hlavně občany městečka , jejich klady a zápory, pak problémy ve společnosti a v životě.
Ačkoliv na mě "Kroky vraha" neudělaly dojem, jak u jiných detektivek, uvidím, jestli v budoucnu sáhnu i po dalším díle.
Detektivka klasického střihu spíše ve stylu Agathy Christie než moderních krváků. Postavy, podobně jako u Christie, jedna nesnesitelnější než druhá, všechny šmahem s motivem. Vraha jsem neuhodla, i když jsem si říkala, že to bude někdo, kdo na první pohled ten motiv až tak silný nemá. Jako celek mě příběh až na pár drobností bavil to a načtení audioknihy je opravdu velmi dobré.
Uf, mé první a zároveň poslední setkání s Michaelou Klevisovou. První relativně svižná polovina upomínající na Agathu Christie se po druhé vraždě promění v rozvleklé psaní plné naivních profesních představ a otravného kazatelsko-didaktickýho moralizování vyšetřovatele Bergmana. Bohužel odhalení pachatele je zmatečné a jeho motiv je nepřesvědčivý až naprosto směšný.
Jako čtenářsky frustrující se pak jeví některé načrtnuté linky, které pravděpodobně měly za cíl zmást čtenáře v odhadnutí vraha, ale nakonec nemají ve vyprávění žádný smysl a působí na efekt a zbytečně.
Moc nevím, jak hodnotit. Jediná postava, která mě v knize bavila, byla zavražděna. Bergman byl neslaný/nemastný, brala jsem ho jako vedlejší postavu. A vrah mě celkem zklamal - ta postava se tam sice objevuje v průběhu, ale že by o ní čtenář něco věděl, udělal si k ní nějaký vztah, nebo byl šokován? Vůbec.
První desítky stránek působily tak podivně, že jsem váhala, zda knihu neodložit. Nakonec jsem ji dočetla s rozporuplnými dojmy. Základní příběh je poměrně dobrý, ale postavy jsou rozpracované víc než podivně, řada z nich se až šablonovitě podobá jedna druhé, jednají impulzivně, nekonzistentně a jsou až pozoruhodně nesympatické. Taky jazyk díla mi nepřirostl k srdci, je kostrbatý, nepřirozený. Zřejmě dám časem šanci i dalším dílům autorky, z Kroků vraha nejsem nadšená, ale když se přenesu přes pachuť zmíněných negativ, hodnotím příběh jako vcelku zajímavý a dával smysl.
Sice jsem si říkal, že ty úplně první detektivky s Josefem Bergmanem vynechám, ale nakonec jsem nemohl jinak :). I když tenhle úplně případ s ním je trošičku slabší, než ty, které jsem četl předtím. Takže tady dávám jenom čtyři stars, no ale určitě zkusím i další od paní Klevisové. Myslím tím ty, které mi ještě chybí :).
Konečně jsem se dostala také k přečtení detektivky od paní Klevisové. Byla jsem zvědavá, protože její kočičí povídky jsem si zamilovala. Takže mě ani moc nepřekvapilo, že i v této knize se to hemží kočkami. Musím říct, že toto je detektivka dle mého gusta, je to taková ta klasická i trochu popisná detektivka, bez kdoví jakých drsností. Inspektora Bergmana jsem si hned zamilovala a také Julii. Přiznám se, že vraha jsem neuhodla, v mých tipech byl jeden z mnoha. Ráda si přečtu další díly.
Moje první kniha M. Klevisové a jsem ráda, že jsem po ni sáhla. Kniha se mi moc dobře četla a postava inspektora Bergmana je mi moc sympatická. Těším se na další knihy této série.
Jako taková oldschool detektivka fajn, jen mi trochu vadilo, že většina postav byla dost defektní, takže jsem měl pocit panoptika. Doufám, že autorka v takovéto sociální bublině nežije.
Kritici její [MK] dílo řadí k detektivkám anglického stylu, ve kterých je narušen řád do té doby fungující komunity a je třeba jej obnovit. Případ vyšetřuje policie, je zasazen do věrohodného a dobře popsaného současného českého prostředí a velký důraz se v něm klade na psychologické vykreslení postav a společenské pozadí příběhu. Toliko Wikipedie.
S tím prvním souhlasím, knížce ze všech pórů tryská inspirace Agathou Christie, na níž je v textu i přímý odkaz. Toho si cením, tedy toho, že Klevisová přizná, odkud čerpala. Ten zbytek už je horší.
Nejsem si jistý, jestli se ztotožňuji s českými reáliemi, kde jsou všichni parchanti, kterým jde jen o peníze (škrtneme-li kočky, kterých si v knížce užijete až až), a kde jedna každá postava, snad s výjimkou Bergmana, je kandidátem na pomoc psychologa. Taky si nejsem jistý, jestli se česká kriminálka chová jako ta profláknutá televizně-seriálová a dostavuje se na místa činu s majáčky, ohledačem mrtvol a všemi techniky, aby nasnímala otisky tlapek i zmíněným kočkám. No dobře, trochu přeháním, ale moc k tomu nechybí. A dalšími "představami" o práci toho či onoho se to tu jen hemží. Na to, že je autorka novinářka, by neškodilo si reálie víc nastudovat a nezůstávat jen v úrovni fabulace.
Ale když pominu nereálné prostředí, podivné chování postav a šroubované vyústění, jež má s třemi stovkami předchozích stran jen málo společného, jsou Kroky vraha vcelku solidním čtením, které neurazí a kočkofily vyloženě nadchne.
Opět se sama nad sebou pozastavuji a ptám se, proč jsem se českým autorům tolik let vyhýbala. Přitom tu máme tolik krásných a hlavně napínavých děl! :)
Do knihy Kroky vraha jsem se dala jen na základě Čtenářské výzvy. A neprohloupila jsem. Příběh mě pohltil. Primárně kladně hodnotím to, že se příběh netočí jen kolem vyšetřování a postav vyšetřovatelů, jako tomu je u zahraničních detektivek a thrillerů.
Těším se, až se začtu do dalších dílů. :))
Velmi dobře se mi to četlo. Vše navazovalo, od začátku jsem čekala na pokračování příběhu z úvodu, abych si ověřila myšlenku, jak to mohlo skončit a nemýlila jsem se. Skoro všichni hlavní protagonisté mají rádi kočky.
Nemohu říct, že by to byla TOP detektivka, přesto byl pro mě příběh velmi čtivě napsaný, všechno do sebe zapadlo a určitě si přečtu i další díly.
Nepamatuji se, kdy jsem četla nějakou českou detektivku. Zkusila jsem to a nešlápla jsem vedle. Je to spíše román o obyvatelích jedné pražské ulice, kde se stane vražda. Inspektor je sympaťák. Bylo to čtivé a příjemné. Vzhledem k tomu, že čtu hlavně severskou krimi, tak jsem zvyklá na nechutnosti, ale tohle byla strašně příjemná změna. Budu pokračovat dalším dílem.
Štítky knihy
Praha prvotina detektivní a krimi romány umění česká literatura české detektivky a krimi matky a dcery Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Za mě super, bavilo mě to. Přišlo mi to jako atypická detektivka, převažují románové prvky a řešení vražd mi přišlo takové okrajové. Přesto mi to nevadilo. Jsem zvědavá na další díly, postupně si je určitě přečtu.