Strach moudrého muže
Patrick Rothfuss
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136686/bmid_kronika-kralovraha-s-136686.jpg
5
985
985
Kronika Královraha série
< 2. díl
Ve druhém svazku série stupňující soupeření s vlivným členem šlechty donutí Kvotha opustit Univerzitu a hledat štěstí jinde. Osamocen a bez prostředků cestuje do Vintu, kde se velmi rychle zaplétá do složitých sítí místní dvorské politiky. Ve snaze zavděčit se mocnému šlechtici odkrývá pokus o vraždu, dostává se do sporu s nebezpečným arkanikem a vede skupinu žoldnéřů do divočiny, aby zjistil, kdo přepadává cestující na Králově cestě. Kvothe pátrá po odpovědích, pokouší se odhalit pravdu o tajemných Amyrech, Čandrínech a smrti svých rodičů. Mezitím je zkoušen legendárními Ademskými žoldnéři, nucen obhajovat čest své rodiny a setkává se i s mytickou Felurian, okouzlující ženou, které žádný muž neodolá a žádný z nich setkání s ní dosud nepřežil… Pod jejím vedením se dozvídá mnohem víc nejen o ženách, ale také o pravé povaze magie. Ve Strachu moudrého muže dělá Kvothe první kroky na hrdinské cestě a poznává, jak složitý může být život, když se člověk stane legendou za svého života.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Argo , TritonOriginální název:
The Wise Man's Fear, 2011
více info...
Přidat komentář
Co na to říct? Neumím poskytovat konstruktivní kritiku, takže mohu jen napsat, jak moc jsem knihou unešená. Více, než prvním dílem a i to je co říct.
Vlastně ale mám jednu výtku. Téměř tisíc stránek a pořád není konec. Ne, že by mi vadilo číst dlouhou knihu. Ale ten moment, když se do něčeho opravdu zažeru a čím je kniha delší, tím víc se do ní začtu až mám nakonec pocit, že už nikdy nebudu číst nic jiného (a je to báječný pocit), ale pak je najednou konec knihy, ale ještě není konec příběhu a já najednou nevím co se životem a říkám si: "Do pytle, nemůžu přece rozečíst nový příběh, když nevím, jak tento příběh končí"
Toto byl asi nejhlubší dojem, co ve mně kniha zanechala. Je to báječné čtivo, do kterého se člověk ponoří tak, že ani nechce vnímat realitu.
Strach moudrého muže je rozhodně kvalitní četba, byť se její hodnocení neobejde bez výtek. Kvoth je fascinující hrdina, s nímž je zacházeno fascinujícím způsobem. Jsou chvíle, kdy se chová jako nafoukaný sobecký parchant, a chvíle, kdy je to naivní tuňťa, nad jehož laskavostí kroutíte hlavou. Jsou chvíle, kdy mu projdou neuvěřitelné věci, a chvíle, kdy mu autor vymáchá čumák v problémech a strastech, které měl podle vás hravě zvládnout. Neustále tak osciluje mezi superhrdinou a normálním člověkem, což občas může být úsměvné, ale také to budí napětí a kouzlo neočekávaného.
Stejně, byť v mnohem rozvláčnější míře, je na tom i budování a posunování příběhu. Jako i u předešlého dílu se mi nejvíce líbila univerzitní polovina. Jednak obsahovala více lépe prokreslených charakterů, druhak se zde epičnost vyprávění držela ve zdravých mezích a tak jsem autorovi ráda prominula, že je nepříčetný grafoman. Jakmile však Kvoth vykročil do světa, stala se z toho typická legenda o hrdinovi, který během relativně krátké doby zažije věci, které by bylo těžké narvat do půlky lidského života. Naráží na nevídané věci, dopouští se nevídaných činů, učí se nevídaným schopnostem… Děj nabírá jisté epizodnosti, přičemž některé epizody jsou zbytečné dlouhé (pobyt v říši elfů by šel zkrátit o polovinu, pobyt u Ademů o dvě třetiny). Chvílemi jsem měla chuť zbytečně natahované prázdné pasáže prostě přelistovat. Byť je druhá polovina dějově o něco horší než první, jde však o brilantně napsanou knihu. Jak autor, tak i překladatel se v textu vyřádili a stvořili prózu na pokraji poezie (Kvoth jistě odpustí).
A ještě někdo má pocit, že tato série nikdy nedojde svého jména? xD
Tato kniha si rozhodně zaslouží plný počet. Byla to krása číst. Mňamka. Místy jsem se nedokázala odtrhnout. I tak hodnotím lépe první polovinu knihy, která se spíše nese v duchu prvního dílu. Ne že by druhá polovina byla horší, ale byla (na mně) moc fantastická. Felurian a její říši Fae jsem se nechala unést. Za to v Haertu jsem se moc nebavila, učení Ketanu mě nudilo. Ale to jsou veškeré mínusy příběhu. Jinak bych musela hodnotit pouze kladně a to už bych se mnohdy opakovala, jiní to už udělali přede mnou.
Zabrousila jsem i na youtube a poslechla si nějaké loutnové písně podle Khvota...ano, tak jsem je měla i v mé mysli.
PS: Jak dlouho budeme muset čekat na pokračování?? Snad se dozvíme brzo a do té doby neztratíme nit.
Téměř tisíc stránek napínavých jak kšandy, přestože by se na nich něco zásadního odehrávalo. Který autor tohle svede?
Skvělá kniha. Jedna z nejlepších fantasy, co jsem četl... problém je, že pokračování (a tedy odpovědi na všechny naše otázky) je v nedohlednu... a upřímně mám pochybnosti, že se ho dočkáme...
To nejlepší, co může novodobé fantasy nabídnout. Jsem opravdu rád, že jsem tomuto objemnému skvostu věnoval svůj čas. Rothfuss má výbornou práci se slovy, a já už se nemohu dočkat, až vydá poslední díl kvothova příběhu
Stejně skvělé jako předchozí díly, možná ještě lepší. Plně se stotožňuju s Air15 pode mnou. Tak skvělou ságu už jsem dlouho nečetl a myslím si, že je to jedno z nejlepších děl žánru vůbec.
Po přečtení i druhého (a zatím posledního) dílu Kroniky královraha můžu říct, že je to tam. Od Hry o trůny je to nejlepší fantasy román, jaký jsem kdy četl. Přitom obě dvě ságy nemůžou být rozdílnější. Rothfuss ale vítězí jazykem, promyšlenou strukturou a tím, že si jde vlastní cestou a nepodbízí se čtenáři. Je to něco mezi Oliverem Twistem, Harrym Potterem, Sapkowskim a Shakespearem. I tak to moc neodpovídá pravdě, lépe to ale popsat nemůžu. Je to ale nehorázná pecka. Strašně se mi líbí, že Kvothe si všechno musí vybojovat sám, nikdo mu nic nedá a jenom svojí chytrostí a schopnostmi se musí protlouct. Díky tomu, se mu nedá nefandit a už se strašně těším na další díl.
Přednosti které mělo Jméno větru zachovány, nedostatky odstraněny.
Nechápu výtky ohledně ne/dějovosti knihy, když se nad obsahem zamyslíte, dojde Vám, že celkový příběh, ale i Kvotheho vývoj se za těch 1000 stránek posunul mílovými kroky a to hlavně díky částem mimo Univerzitu - namátkou Vint a Maer, Fae, Cthaeh, Ademové. Rothfuss zkrátka věnoval druhý díl z velké části rozšíření svého světa, díky čemuž pochopíte některé prvky příběhu, kterým jste na začátku ságy třeba tolik nerozuměli.
I když jsem byl rád, že se děj posouvá mimo Univerzitu, prozatímní vrchol ságy pro mě představuje první třetina knihy, která se právě na Univerzitě odehrává. V podstatě nepřináší nic nového - Ambrose je ještě větší parchant než v prvním díle, Kvothe má s pravidly a penězi ještě větší problémy než prvním díle, Elodin je záhadnější, Devi rafinovanější, Auri kouzelnější, ale je to napsáno tak čtivě, tak poeticky, tak zajímavě (Elodin rules!).
Už aby Rothfuss dopsal třetí díl, takhle jsem se naposledy těšil na dalšího Harryho Pottera a v současnosti si toužím přečíst víc pouze Vichry zimy. Pokud však bude co se týká kvality třetí díl minimálně na úrovni druhého, má u mě Pat všechen čas světa.
Dodatek 1 - Škoda, že se ve Vintu Kvothe nepotkal s Ambrosem.
Dodatek 2 - Za Cthaeh bych nejradši přihodil šestou hvězdičku.
Skvelé, už len dotlačiť niekoho nech si pohne s tretím dielom..Hudbou ticha ma neopije. :)
Část "lovu na bandity" mě popravdě moc nebavila, ale pořád je to špičková knížka. :)
Já vám nevím. Tahle série je tak divná. No, rozhodně zvláštní. Kdyby se mě někdo ptal, jak se mi to líbí, tak nemůžu úplně s čistým svědomím říct, že jsem nadšená. Ale prostě musím číst dál a dál. A už se nemůžu dočkat pokračování. Konečně knížka, která rozsahem odpovídá mému gustu :)
Do poloviny byla kniha opět skvělá, potom jsem se začala trochu nudit. Některé kapitoly mě nebavily vůbec. Některé zase naopak ano. Ale oproti prvnímu dílu mě tato kniha trochu zklamala. Bylo tam dost akce, ale nevím, prostě mi to občas přišlo až moc překombinované.
Druhý díl nezklamal, byl byl stejně nádherný jako první. Moc se mi líbí způsob, jakým Rothfuss píše, děj vám sám vyvstává před očima aniž byste se museli snažit, hrdinové ke kterým přilnete a spousta krásných vět, které máte potřebu si podtrhnout... Má to jedinou chybu - že zatím není další díl.
Nikdy jsem nečetla nic tak krásného a do puntíku vypracovaného. Je tam spousta děje, a když už si říkám: Jdu spát....něco se v knize stane, a na večer už je dočtená. Zatím na tuhle knihu nemá ani selekce. A to už je co říci.
Konečně pořádný kus knihy. Pokud třetí díl bude ještě rozsáhlejší než je rozdíl mezi první a druhou částí, pak se nedivím, že ji ještě Rothfuss nedopsal. Je ale super, že se plánuje film a seriál, sice vlastní fantazie je nepřekonatelná, ale i tak jsem zvědavý jak to pojmou a jak ty scény budou vypadat na plátně :)
Velmi se mi líbilo, že děj se stal mnohem rozmanitější. Opravdu zajímavé detaily jako použití prstenů u Maera, emorukomluva Ademů nebo den a noc v říši Fae. Myslím si, že je to dobře rozjeté a jsem zvědavý na vyřešení všech záhad. Čekal jsem ale, že alespoň některé záhady vyjasní, protože jich je až příliš - Denna, dveře v Archívu, Amyrové, a tak bych mohl pokračovat.
"Mluvíš jako pes, když štěká." ... "Žádný konec. Žádný smysl."
Konečně jsem ji dočetl. Musím však říct, že to byla skvělá kniha. Rothfuss má překrásný jazyk a velkou spoustu nápadů, kterými dokáže příběh pořádně nasytit. Ano, mám sice nějaké výtky, určitě by kniha šla o sto, možná i víc stránek osekat. Ale to nechme stranou. Rothfuss je génius a i já jsem podmaněn jeho světem.
Štítky knihy
magie, kouzlaAutorovy další knížky
| 2012 |  Strach moudrého muže |
| 2008 | Jméno větru I. |
| 2015 |  Hudba ticha |
| 2017 | Jméno větru |
| 2008 | Jméno větru II. |
Miluji fantasy svět této knižní serie a tuto knihu jsem zhltl jedním dechem (asi za dva dny). Moje očekávání nezklamala, spíše naopak. Pro fanoušky fantasy vřele doporučuju. Aby byl požitek z knihy stoprocentní, je vhodné mít přečtené předešlé díly série...