Kronika květnových dnů
Josef Mottl
Kronika květnových dnů v Třešti obsahuje dramatické a autentické svědectví událostí, které městečko pod Špičákem prožilo před šedesáti pěti lety. Josef Motl, tehdejší místní učitel byl jejich přímým účastníkem, zároveň i svědkem. 5. květen se stal dnem povstání českého lidu proti okupantům. Také v Třešti převzal moc revoluční národní výbor, aniž by dostatečně zhodnotil reálnou situaci. Dodnes je obtížné určit, nebylo-li povstání poněkud předčasné, zda výbor podcenil situaci na základě nevěrohodných zpráv či zda zprávy pouze nesprávně vyhodnotil. Každopádně: na budově městského úřadu zavlála československá vlajka a strategické body ve městě byly obsazeny členy revoluční gardy. Místní němečtí obyvatelé byli zajati a odvedeni do místního vězení. Byli také zbiti místními lidmi. Během neděle 6. května padlo v drobných potyčkách s Němci několik nezkušených ozbrojených obránců města. Jednoho z nich, devatenáctiletého mladíka, v zápalu boje nechtě zastřelili jeho vlastní kamarádi. Obráncům pomáhali partyzáni, jeden z nich brzy padl, jeden byl po válce zajištěn jako konfident gestapa. Ve vězení bylo internováno více než sto Němců. Předvídavý návrh odvézt zajaté Němce na blízký hrad Roštejn nedošel uskutečnění. Pokud by zajatci zůstali ukryti na neznámém místě, bylo by možno je využít jako rukojmí při vyjednávání. Tato chyba se později ukázala jako osudná. 7. května v pondělí k ránu už je ze stonařovské silnice slyšet řev motorů. Blíží se obrněné transportéry. Patří elitním jednotkám SS. Osm obránců na kraji města je nemilosrdně postříleno, aniž stačí podat zprávu o příchodu nepřítele. Rozespalí obyvatelé, probuzení střelbou, se ve spěchu oblékají a utíkají do okolních lesů. S nimi prchají členové revolučního výboru i vojenské vedení města... Město je vydáno nepříteli. Třešť je znovu v rukou nepřítele. Esesmani vnikají do domů, zatýkají muže a odvádějí je ke zdi školy. První skupina stojí u zdi s rukama nad hlavou, další skupina bezmocně přihlíží nastávající tragédii. Zajatí Němci jsou osvobozeni z vězení a protože byli zbiti, mají důvod se mstít. Zatímco ve vzdálené Remeši je projednávána kapitulace Německa a válka skončila, v Třešti duní salvy popravčích čet. Poněkud neobvyklou roli sehraje německá dívka, bývalá pracovnice zlínského gestapa a rodačka z Třeště. Je zajata spolu se svými rodiči a dána do vězení; na vlastní oči vidí, jak jsou Němci biti třešťskými lidmi. Této dívce ponechají esesáci na jeden den právo rozhodovat o životě a smrti rukojmích. Herta, opojena touto "mocí", ukazuje prstem na lidi, kteří mají být popraveni. Vybere celkem jedenáct lidí, mezi nimi i své spolužáky ze školy...... celý text
Přidat komentář
Tato útlá kniha popisuje květnový boj obyvatel malého městečka Třešť proti německým okupantům.Výše uvedená anotace knihy, převzatá od vydavatele a uveřejněná zde(ke dni 27.4.2015), je typickým příkladem jak v touze po získání bodů některý uživatel zadá do DK knihu, aniž jí četl.
Podle anotace bych usuzoval, že kniha pojednává o tom , jak několik desítek obyvatel německé národnosti, kteří jsou hodní, přívětiví a nemilují nic více na tomto světě, než své české spoluobčany, bylo brutálně a nespravedlivě svými českými sousedy nahnáno do vězení a tam týráno, bito a mučeno.
Není tomu tak.Mezi uvězněnými Němci je naopak velké procento lumpů a grázlů, kteří si naše slitování nijak zvlášť nezaslouží.To naplno zjistíme teprve když knihu dočteme do konce.Po potlačení povstání v městečku Třešť přispěchavšími esesáky, se totiž projeví opravdové rytířské chování osvobozených německých spoluobčanů.Začnou si vyřizovat účty s těmi Čechy, kteří si dovolili je ponížit uvězněním a pro jistotu i s těmi, kteří s tím neměli nic společného.Počet zastřelených, umlácených, ukopaných či jinak odpravených obětí tohoto řádění dosáhne čísla 58.Tragickou postavou celého příběhu je mladá Němka Herta, místní rodačka a donedávna zaměstnankyně gestapa, která se dožaduje co nejkrvavější odplaty a prosadí si, že osobně vybere dvacet lidí, kteří jsou postříleni na vězeňském dvoře.
Protože BOŽÍ MLÝNY melou pomalu, ale jistě, je tato krvavá slečna po válce dopadena a po zásluze popravena.Bohužel výše zmíněné mlýny nemelou důsledně, což v praxi znamená, že mnozí ostatní pachatelé třeštských vražd nebyli dopadeni nikdy.
V dnešní době je velmi modní se vyjadřovat k odsunu Němců v poválečných letech a hledat krutosti a nespravedlnost, která jej doprovázela.Určitě to byla jedná z temných historických událostí na území našeho státu.Ale jen tak pro pořádek bychom na druhou misku vah měli přihodit osudy třeba zrovna umučených třešťských obyvatel, nebo příslušníků SOS kteří byli vražděni v roce 1938 na hranicích zfanatizovanými německými civilisty, nebo popravu čtrnáctileté Jindřišky Novákové, nejmladší oběti atentátu na R.H. !
Tato kniha je nenápadným, ale o to působivějším svědectvím německé okupace a jejích důsledků na osudy obyčejných lidí v jednom obyčejném městě.