Když se sny střetnou
William Mark Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22673/bmid_kdyz-se-sny-stretnou-4by-22673.jpg
4
13
13
Kroniky Dreamlandu série
< 2. díl >
Druhá kniha série Kroniky Dreamlandu. Po událostech v Dreamlandu si Robert Ripley myslí, že už se nemůže nic horšího stát. Ale během cesty do Ruska zjistí, že něco přeci jen není v pořádku. Umělému psychotickému egu a superegu počítače se podařilo uniknout a chtějí zabít šest miliard nevinných lidí. Jakmile však Ripley vstoupí do systému, něco se pokazí a on získá několik totožností. Dost na to, aby se pustil do křížku se spoustou zombií, kyberpunků, skřítků a skvělých hlášek. Je to tobogan fantasy her a světa počítačů, ze kterého se nedá snadno sesednout. Velmi příjemná kombinace fantasy a science fiction. Když se sny střetnou kombinuje ztřeštěnou rozpustilost, která jistě uspokojí fanoušky Terryho Pratchetta, a spoustu slovních hříček, nad kterými zajuchá obdivovatel Pierse Anthonyho, se zcela vážným zamyšlením nad umělou inteligencí a důsledky, které může přinést její vytvoření. Je dost dobře možné, že Mark Simmons si zde pro sebe vytvořil úplně nový žánr.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , TritonOriginální název:
When Dreams Collide, 1992
více info...
Přidat komentář
Tak druhej díl nenaplnil úplně mé očekávání.
Není to vůbec špatná kniha, jen na mě moc Ripleyů... Ztrácel jsem se, což mohl být ale i záměr.
Konec knihy mě pobavil a překvapil. Čekal jsem úplně jiného padoucha...
Když se sny střetnou
Co se stane, když duch stroje posedne člověka? Dokáže Robert Ripley najít v Dreamlandu řešení, které obnoví stabilitu světa, nebo podlehne vlastnímu alter egu z paralelního vesmíru? Jestli si někdo myslel, že William Simmons už vystřílel všechnu munici bizarností a nemůže přijít s ničím šílenějším, než co předvedl V síti stínů, asi bude tímto druhým dílem překvapen. Když se sny střetnou jsou totiž stejně bláznivou jízdou (ne-li ještě ztřeštěnější), než byl jejich předchůdce. Slovní hříčky, divadelní citace, odkazy do nejrůznějších spřízněných subžánrů, postavy z pohádek, morbidní alegorie, kybernetika křížená z psychologií, to a mnoha dalšího se tu střetává a sublimuje do vpravdě monstrózního a opulentního chaosu, který rozpletou jen ti nejodvážnější. Je to šílený let střemhlav a já si nejsem vůbec jistý, zda jsem byl po dobu, kterou jsem strávil v Dreamlandu, vůbec při smyslech a střízlivý. Tím ovšem také vzniká otázka, zda jsem urputnou snahu trojjediného Roberta Remingtona Ripleye III o nápravu věcí pochopil a mohl se z ní těšit tak, jak ji autor zamýšlel, či zda to byl jen zoufalý boj o přežití a dočtení knihy do konce…