Oberonova předehra
Kevin Hearne

Kroniky železného druida série
Povídky ze světa železného druida. Oberon je borec. Oberon je nejlepší. Oberon je mistr všeho, co dělá. Oberon je...pes. Ale to už všichni fanoušci a fanynky železného druida Atticuse dobře vědí. Teď se dozví, že někdy je třeba zapomenout na upíry a naštvané krvežíznivé bohy i bohyně a věnovat se veverkám, pudlicím a no dobře...i nějaké té menší válce...... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2023 , Laser-books (Laser)Originální název:
A Prelude to War, The Purloined Poodle, The Squirrel on the Train, 2016
více info...
Přidat komentář


(SPOILER) Budu souhlasit s komentářem níže - nejsem příznivec povídek. Je totiž těžké hodnotit knihu jako celek, když v knize je řada povídek, které se Vám líbí a další už tolik ne. Nicméně, tohle dílko bylo podařené. Čtení dvou povídek z pohledu irského vlkodava bylo úžasné a jedinečné. Naprosto odzbrojující logika - "jídlo ano" a "veverky ne". Sherlock Holmes se může jít zahrabat, protože pokud je někde tenhle velký psí detektiv, máte o zábavu postaráno. I o případ. Prostě čtěte, čtěte a dejte si pozor na neviditelné klobásky. :D


Nejsem příliš velký příznivec povídek, ale svět Železného druida mám moc ráda. Byly to čtivé jednohubky, přičemž ve dvou je hlavní postavou Oberon, nastávají otec :). Spiknutí veverek, jídlo, jídlo, jídlo, Starbuck, jídlo, jídlo, medvěd, jídlo... (prase a slepice - kvík pro kvok) :o))))


Milé povídky. Příběhy železného druida jsou moje oblíbené a tahle sbírka byla fajn jednohubka.


Fajn povídky a jak už tu zaznělo, doporučuji tu první přečíst, než se pustíte do Nabodnutého.


Kniha super, a příběhy s kriminální zápletkou jsou skvělé. Druida už jsem přečetl celého, tak ještě Pečetnika.


Výborný! Strašně se mi líbilo jak si Granuaile vyřizovala účty s Lokim. Ten její zápal je velmi osvěžující. Cením jaká je to chytrá hlavinka.
Oberon je kapitola sama o sobě, ten pes je prostě neskutečný! A Starbuck taky zaválel, navíc je to bostonek, takže automatické plusové body. Atticus tu tentokrát hrál trošku druhé housle, ale i to je někdy potřeba.


S povídkami je to těžké. Mám je ráda i nemám. Často doplňují příběh o drobná dobrodružství, která se obvykle dějí mezi jednotlivými knihami a vždy je dobré zjistit o postavách a konkrétním světě další drobnosti. Na stranu druhou jsou ale krátké a vychází ve sbírce, kde často povídky patří mezi rozdílné díly, takže buď si sbírku přečtete celou nebo skáčete tak, aby to odpovídalo chronologicky.
A tak jsem to tentokrát udělala i já. Přečetla jsem si "Předehru k válce" a po ní se pustila do klasického dílu Nabodnutý. Dokud jsem měla v hlavě ty vysvětlující detaily pro nový příběh a dokud si nepřečtu zbytek povídek, abych v tom neměla guláš. Teprve poté jsem se rozhodla dočíst zbytek, který časově pasuje až za osmým dílem.
Následující dvě povídky jsou už z pohledu Oberona, což je druidův vlkodav. Právě díky němu a jeho dialogům s páníčkem vzniká nejvíc humorných chvilek. A tady asi poprvé dostává ještě ke všemu hlavní slovo. V mezičase, než budou hrdinové řešit další velké maléry na Zemi a mezi sférami, přišel autor s něčím menším. Obě kapitoly jsou ve formě detektivního pátrání a pro změnu se řeší jen problémy smrtelníků, takže se nezapojují žádní bohové ani jiné bytosti.
Tahle část byla taková trošku nudnější a méně výraznější, protože přece jen si Attika spojuji spíše s tou mytologií a podobně. Nicméně na takové osvěžení, než vyjde pokračování, to ušlo.


Naprosto úžasně napsané příběhy z pohledu Oberona. Celá kniha mne velice bavila a rozhodně doporučuji. Hned jdu na Nabodnutého.


Miluji okamžiky, když rozmlouvaji Aticcus s Oberonem. Patří to k tomu nejzábavnějšímu, co tato série nabízí. A tady jsem si to užil dositosti. Proto dávám 5 hvězd.


První povídka Předehra k válce se odehrává mezi 7. a 8. dílem série. Atticus se radí s věštkyní a Granuaile si vyřizuje účty s Lokim. V dalších dvou příbězích si Oberon hraje na Sherlocka Holmese a s nepatrnou pomocí svého mazlíčka Attica a nového parťáka Starbucka pátrá po únosci psích šampionů a po vrahovi Atticova dvojníka. Nenáročné jednohubky se psími miláčky.


Z prvních dílů jsem byla opravdu nadšená, druid a to jeho spojení se zemí! Úžasný hrdina, skvělé téma, ale...
Toto jsem nedočetla; pořád stejně ploché, bez hloubky a šťávy. Kniha putuje do Re-knih, ať si ji užije někdo, kdo ji více ocení.
Část díla
![]() |
Pohřešovaný pudl 2016 |
![]() |
Předehra k válce 2015 |
![]() |
Veverka ve vlaku 2017 |
Autorovy další knížky
2012 | ![]() |
2015 | ![]() |
2019 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
Nemám ráda povídky. Jediné ospravedlnění povídek je, že patří do nějaké série. Nemám ráda, když se povídky, které patří k nějaké sérii, nevyskytují hezky chronologicky v regulérní knize série. Mno jo, ale co se dá dělat, nic není dokonalé a tato knížka stojí za přečtení.
První povídku jsem si přečetla před Nabodnutým. Pak jsem samozřejmě přečetla Nabodnutého. Jelikož se mi pak po Atticovi moc stýskalo, vrátila jsem se k Oberonovým povídkám. Moc jsem od nich nečekala, ale, musím říct, že mě příjemně překvapily. Jak mi nesedělo, když se slova v sérii ujala Granuaile a Owen, tak Oberon je jako vypravěč skvělý, dobře se to čte a, dle očekávání, je to príma ztřeštěné. Povídky se moc povedly a bylo to takové důstojně bláznivé zakončení jízdy s Atticem, už aby vyšel ten devátý díl.