Krtek a potopa
Zdeněk Miler
Leporelo pro děti s půvabnými ilustracemi Zdeňka Milera o krtkovi a jeho přátelích. Tento příběh vypráví o tom, jak krtek s ježkem a zajíčkem pomohli myšce přestát potopu, zachránili ji a ještě postavili nový domeček. Inu, kamarádi jak se patří.
Přidat komentář
Nezapomenutelný krteček. Jeden čas se u nás Krtek a potopa hodně četlo (po probuzení, před a po obědě, před večeří, ke spánku). Krásné ilustrace i příběh o tom, že bychom si měli pomáhat, nás nepřestává bavit ani teď.
Krteček... národní fenomén, jímž jsme byli odkojeni snad všichni, již několik generací. Neznám nikoho, kdo by ho neznal, komu by se aspoň nevybavilo, jak sháněl kalhotky :-) Není divu, že si ho oblíbili i ve světě: je natolik populární, že se mu dokonce i dostalo té cti fyzicky se podívat do vesmíru, ve své plyšové podobě. Přitom se v hlavě svého tvůrce, Zdeňka Milera, zrodil čirou náhodou. Když vybíral zvířátko, které tu ještě nebylo, padl mu zrak na krtinu... pak už jen stačilo slepému tvorovi namalovat oči s roztomilým kukučem - a legenda byla na světě.
V tomto leporelu najdeme ne tolik známý příběh o tom, co všechno mohou způsobit rozmary počasí, a jak je důležitá solidarita a přátelství. Pro malé špunty, jimž se text teprve předčítá, není příběh nijak složitý: krásné velké ilustrace pouze doplňuje několik málo krátkých vět, tvořených převážně zvukomalebnými citoslovci. Děj je pouze o tom, jak myška při velké vodě přijde o střechu nad hlavou, a krtek, zajíček a ježek jí pomohou postavit nový, a na závěr to všechno oslaví patřičným muzicírováním :-) Děti získají dojem, že "všechno jde, když se chce, jenom nepodléhat depresi", a dospělí se alespoň mohou pousmát nad takovou nenásilnou oslavou práce a vzájemné pomoci, dnes už naštěstí zbavené ideologického podtextu. To je pak krásné vracet se do dětství...
Kdo by neznal Krtečka a jeho příhody. A znáte někoho, kdo Krtečka nemá rád? Ani já nejsem výjimkou.
Tuhle knížku čteme se synem (co se týče leporel) asi nejčastěji. Syn Krtečka má rád od mala, tady se mu líbí, jak společně staví dům. Už si i plánoval, jak jednou postaví dům mě, tak proč bych mu ji nečetla dokola? :)
Hezké jak obrázky, tak dějem.
Na tuhle knížku mám spoustu vzpomínek. Týkají se poklidných chvilek při čtení, ale patří k nim i tahle dramatická příhoda: Byly jsme s kamarádkou a dětmi na cestě z procházky, když nás zastihla náhlá průtrž mračen. Byl už čas na krmení a spaní, a tak jsme se nikde neschovaly a spěchaly jsme i v tom božím dopuštění domů. Miminka v zakrytých kočárcích byla spokojená, i když jsme musely zastavovat a slévat nahromaděnou vodu z nepromokavých krytů. Šestiletý synek kamarádky měl radost z dobrodružství a vysloveně si to užíval. Zato moje tehdy tříletá dcerka usedavě plakala.
Bylo mi to vzhledem k její srdnaté povaze divné, ale brzy se to vysvětlilo. Vzpomněla si totiž na leporelo s myškou a bála se, že nám to taky rozbourá domeček. Ale dopadlo to dobře – náš byt v třípatrovém činžáku dešti odolal.
Tato knížečka mne jako malou děsně dojímala. Jak tam ta chudák myška celá zbědovaná brečí nad potopou. Ale je to krásný příběh s ponaučením o přátelství. No a k dokonalým ilustracím netřeba nic dodávat. Krtek je srdeční záležitost!
Tenhle příběh se opravdu povedl (i když večerníčkovou verzi Krtek a myška mám asi ještě raději). Příběh je srozumitelný i prťouskům, je dobrodružný, má poselství, tradičně poutavé výtvarné zpracování. Co víc si ještě přát?
Asi nejlepší krtkův příběh. O kamarádech, pomoci, když jsou kamarádi v nouzi a přitom je to tak roztomilé.
Nejkrásnější knížka, není to knížka na úrovni 17leté dívky ale jako malá jsem to četla stále dokola.
Autorovy další knížky
2002 | Krtek a sněhulák |
2009 | Krtek a kalhotky |
2006 | O kohoutkovi a slepičce |
2002 | Krtek a raketa |
2004 | Krtek a maminka |
Syn měl obrovskou radost, dostal knížečku k narozeninám, hned večer jsme se začetli, ty ilustrace jsou prostě nádherný.
Tento příběh máme moc rádi.