Kruh
Kodži Suzuki
Kruh (Kodži Suzuki) série
1. díl >
V japonském hororovém příběhu reportér Asakawa narazí na případ čtyř lidí, kteří zemřeli zdánlivě bez příčiny v tutéž vteřinu na různých místech. Dopátrá se toho, že se znali a že týden před smrtí se dívali na videokazetu, která diváka varuje, že do sedmi dnů zemře... Tento mysteriózní horor byl v roce 1998 zfilmován.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2004 , Knižní klubOriginální název:
Ringu, 1991
více info...
Přidat komentář
Na začátku byli čtyři mladí lidé, kteří zcela nečekaně a děsivě zemřeli v jednom okamžiku. Společné měli to, že všichni dohromady shlédli tajemnou videokazetu...Ne, to opravdu není spoiler, protože v předloze k tomutu notoricky známému hororu, je spousta okolností úplně jiných, než známe ze skvělého filmu Kruh. Je nezapomenutelné, jaký poprask a kolik vášnivých diskuzí Samara vylézající z televize tenkrát, když se film objevil u nás v kinech, vzbudila. A tak jsem neodolala přečíst si i originál a srovnat obě verze. Kniha není moc rozsáhlá, tak netrvá dlouho ani její přečtení. To jsem uvítala, protože už od první stránky jsem pochopila, že budu mít velký problém zejména zorientovat se v tolika japonských jménech, které si nejsem jako Evropanka schopna zapamatovat a čtení tak bude pro mě docela náročné. Ale nakonec jsem to nějak skousla a ponořila se do pátrání novináře Akasawy a jeho přítele Rjúdžiho po tajemství ďábelské videokazety a snahy zachránit se před svou rychle se bližící smrtí.
Děj v knize mi připadal tentokrát paradoxně daleko méně propracovanější a zjednodušenější než ve filmu, ale potěšilo mě zjištění, že právě z knihy si film vzal pouze tu základní myšlenku videokazety a vlastní příběh už je docela rozdílný. Takže jsem nakonec nebyla ochuzena ani o trochu napětí, ani o pointu. Z knihy se na mě ale bohužel nepřenesla vcelku žádná atmosféra, vnímala jsem to jako takovou obyčejnou povídku i když přímo s geniálním nápadem na zápletku...ale žádný děs, který jsem očekávala, se nedostavil. Moc mi nesedl ani styl psaní, občas jsem dokonce i některé odstavce přeskakovala. Pro mě takový standard, na který asi docela brzy zapomenu.
Film ždímá námět přeci jen o dost lépe, i když se Suzuki snaží tam dělat spoustu chytrých hororových kliček a střihů. Ale nebylo to špatné.
Ačkoliv je horor Kruh tolik opěvován, byla jsem z knihy zklamaná, což se ovšem již nedalo říct o filmovém zpracování, které ve mně naopak vyvolalo pravé hororové potěšení. Kniha chtěla víc, způsob, jakým byla napsaná, dal za vznik chaosu a zmatku, nerozuměla jsem tomu, některé pasáže jsem četla vícekrát, nešlo to. Pak jsem uviděla film a začalo mi to postupně zapadávat do sebe. Kniha je napsána zbytečně složitě a fádně, tím, že jsem tomu moc neporozuměla, nevyvolala ve mně ani strach. To až film mi knihu přizpůsobil a já zažila pravý horor.
Nostalgie. Jako děcko jsem žrala filmy, které podle této knihy natočili. Nemůžu jinak, než dát plný počet. Jsem ráda, že jsem si jako dospělá mohla přečíst i knihu, když se ke mě dřív nedostala :-)
Ale jo, bavilo me to. Sice to neni muj salek caje, horor jsem videla hodne davno.. a nepamatovala si ho, takze pro me to bylo fajn, jak to gradovalo. Trosku jsem ten zaver tusila, ale nevedela jsem proc.. zezacatku mi hrozne nevyhovoval zpusob psani, zdal se mi silene lacinej, jak ze spatnyho hororu, ale casem mi prislo, ze se to zlepsovalo (anebo jsem otupela (: )
Překvapení až do konce, i poté, co už člověk má za to, že vše dobře dopadlo. A ono vlastně ne... Filmy neznám, takže se to "četlo samo". No a po přečtení si je nejspíš vyhledám.
Bohužel, vzhledem k tomu, že jsem viděla jak americký tak japonský film, jsem věděla co čekat, i když samozřejmě filmy sázely spíše na lekačky a temnou atmosféru, která je i v knize, ale přeci jen Samara vystupující z televize, blééééé, ještě teď mi běhá mráz po zádech...
Takže přečíst se to dá, ale pokud neznáte filmy, asi si příběh užijete více.
Musím říct, že ten filmový přepis, a to ať už japonský nebo americký, se mi líbil více než kniha. Ve filmu totiž lépe vynikne ten hororový prvek, který na mě v knize až tak moc nezapůsobil.
Dnes dotčeno,celkem špatně se kniha schání.V některých chvílích mi šel mráz po zádech.Skvělé zpracování.Film se mi taky líbil jak japonský tak i americký.Už se těším na další dva díly.
Asi jsem nebyla úplně správně napjatá, protože přeci jen film v těch důležitých příběhových bodech knihu kopíruje. Ale i tak to mělo celkem povedenou atmosféru a taky spoustu věcí se od amerického zpracování lišilo. Musím říct, že kniha byla rozhodně lepší hlavně co se týče rozuzlení příběhu. Čekala jsem to víc hororové.
Tuto knihu jsem v době vydání sháněl po všech čertech, ale v knihovnách byla vždy vypůjčená, fronta nekonečná a v knihkupectví nejspíš beznadějně vyprodaná. Pak jsem knihu vypustil z hlavy a vzpomněl si na ni letos, takže jsem ji prostě musel mít.
Očekávání byla obrovská, nakonec jsem si ji chtěl přečíst bezmála 15 let. Určitě jsem si myslel, že bude příběh děsivější, svoje určitě udělalo i shlédnutí filmové adaptace. Čtení mě nenudilo, ale pro mě to byla upřímně detektivka s pár (spíše než hororovými) nechutnými vsuvkami. Napínavá, ale detektivka.
Mrtvou Sadako jsme neviděli v celé knize, proto jsem už hodně zvědavý na pokračování, které si ale už teď myslím, že mě zklame. Proto sázím na Temné vody, jehož filmová adaptace je jedna z mých nejoblíbenějších vůbec.
Můj první horror, už vím, proč je nečtu. Výborně napsaná kniha, emoce se bouří, ale tento druh literatury vyhledávat nebudu.
No, tak jsem z toho trochu srna. Celou dobu se to četlo fajn, svižné tempo, napínavé, dobrý vývoj děje, ale ten konec....no, za mne konec zvláštní, moc rychlý, nedopilovaný, těžko popsat. Ale jinak dobré čtení, jen bych asi uvítala více stran a trochu doladit, rozvést, atd.
Knihy jsem se trochu děsila,ale nakonec mě to hodně bavilo,vyloženě prvků hororu tam není moc. Jde spíše o řešení záhady. Tím,že jsem neviděla film,tak jsem nevěděla závěr.Ten mě překvapil. Děj plynul,zajímavé čtení.Doporucuji.
Asijské autory nemám vůbec v mém repertoáru. Jelikož jsem viděla horor zfilmovaný, tak jsem si knihu vypůjčila a šla do toho. Co člověk nepřečte kvůli čtenářské výzvě :-) jinak bych na tyto autory asi nikdy nenarazila. No na tu dobu byl horor dost strašidelný, ale kniha mi tak nepřišla. Spíše nádech detektivního žánru.
Knihu jsem přečetla díky ČV 2019 a líbila se mi, film jsem neviděla. Nepřišla mi až tak hororová, u jiných jsem se bála víc. Zajímavý námět, nadpřirozené prvky a pátrání má logiku.
Krásný hororový příběh, který byl i dobře zfilmován.