Kruh přehled

09.09.2024

K této knize jsem se dostala v rámci společného hororového čtení. Měla jsem smíšené pocity, protože film znám z dětství a zanechal ve mě semínko strachu do teď. Každopádně celkově kniha není špatná. Hlavní postava reportéra je mi teda děsně nesympatická. Začátek příběhu byl super, děj se krásně rozeběhl a já s napětím četla dál a dál. Pak ale začalo vyšetřování a polovina knihy byla hrozně utahaná. Za mě zbytečné prodlužování děje.
Konec mě překvapil. Chvilkami jsem se i přistihla že mi malém ukápla slza.
Do pokračování této série se ale asi už nepustím.

26.07.2024

Tokio, 5. září 1990... začátek příběhu u mě přes zjevnou banalitu ihned vyvolal vzpomínky na naše 90. léta. Jenže Japonsko si žije svým životem a svou vlastní historií, byť ne až tak odlišnou od jiných zemí a kontinentů. Vlastně je vůbec zajímavé, že autor měl potřebu dát svému hororovému příběhu časový rámec... v každém případě mě Suzuki zaujal a po dočtení Kruhu jsem si uvědomila, že jsem velmi dávno musela vidět i film. A došla mi taky souvislost s úvodní reminiscencí oněch devadesátek. V té době se totiž začaly na kopírovaných videokazetách v Československu, Česku objevovat první horory... Smrt hned 4 zdravých lidí na akutní selhání srdce představuje více než zajímavou zápletku, zejména pak, když hrozí jejich násobení. Společným jmenovatelem je přitom běžná, nadto příjemná aktivita - pobyt v přímořském letovisku. Jsem toho názoru, že novináři jsou zpravidla příšerně otravná sorta lidí a tady se prokazuje, že nemusí být taky zdraví prospěšná. Krátký příběh, který si spolehlivě udržel můj zájem až do samého konce. Jo, a pozor na videokazety (empéčtyřky etc.), přesněji jejich obsah ;-).