Krv elfov
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460054/bmid_krv-elfov-K11-460054.jpeg
5
5085
5085
Krv elfov je románovým pokračovaním poviedok o zaklínačovi a skutočným začiatkom fenomenálnej ságy o Geraltovi z Rivie. Geralt spolu s princeznou Ciri našli útočisko v tajomnom sídle zaklínačov. Učia ju tam narábať s mečom, no keď odhalia jej zvláštne schopnosti, zaklínači si musia na pomoc zavolať čarodejky. Ochrániť toto Dieťa Prekvapenia, bude ťažké – pátrajú po ňom totiž dobré i zlé mocnosti. Podľa proroctva totiž všetci vedia, že Ciri má zohrať rozhodujúcu úlohu v ďalších osudoch sveta…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2020
,
Lindeni
Originální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Pomalý rozjezd série, ale i tak jsem si už vytvořila pouto k hlavním hrdinům :) Pěkně, čtivě, vtipně napsané. Zaklínač je moje nová oblíbená sága, v mezičase než Martin dopíše další díl Písní ohně a ledu.
Tenhle svět je mi blízký, cítím reálie Evropy. To je občerstvující. Příběh napínavý, zauzlený a překvapivě místy i vtipný. Líbila se mi výuka princezny mezi zaklínači a příchod čarodějky. Opravdu jsem se bavila. Putování je vždy úspěšná součást fantasy příběhů a tady také funguje. Výborně jsem se pobavila.
(Audiokniha) Tahle kniha mi připomíná můj referát na Pána prstenů v 9. třídě, kdy jsem se snažila své spolužáky ohromit množstvím jmen, popisů a lokací. Hmm... už vím, jak se cítili... Knihu jsem "poslouchala" kvůli přípravě na hru této kultovní záležitosti. Musím ale říct, že co se příběhu týče, zatím ho považuju spíše za nudnou záležitost a ani Yenefer ani Tris mi nepřijdou nijak úchvatné...Několikrát jsem se přistihla, že jsem se přestala soustředit a začala poslouchat třeba po minutě nebo pěti. Nejhorší na tom bylo, že mi přišlo, jako bych o nic nepřišla a hovor pokračoval kde skončil. Co se audioknihy týče po technickém hledisku, výborně načteno.
Do třetice, ale už ne tak dobře. Nevim, ale nějak jsem skoro nepostřehl o čem že to vlastně bylo? Autor tady jde moc do detailů a zbytečně natahuje. Asi ta sága bude opravdu monumentální, zatím ale nevím, jestli se mi chce pokračovat. Prozatím zaklínače Geralta nechám odpočívat.
Těžko říci kolikrát jsem ať už celou ságu, nebo jen jednotlivé díly a povídky přelouskal - Sapkowski píše tak kouzelně, že skvěle vykreslené postavy se stávají geniálními a čtenáři jsou servírovány v perfektně odměřených dávkách.
Jediné, co fakt nemusím, jsou ty pletichy a mocenské boje. K dobrému fantasy fakt nepotřebuju ani zákulisní intriky, ani špionění pro toho, či onoho vládce nebo pro vlastní potřebu.
Co mě naopak velmi (opět) bavilo, byly jemné vtípky a pomrknutí od autora ke čtenářům a to, jak dokáže naroubovat staré známé pohádky do nových podob.
Přečteno jako audiokniha.
Nevím, jestli je to tím, že to poslouchám a nečtu, ale prostě mě to zatím skutečně nikterak zvlášť nezaujalo. Co se vlastně v tomhle díle stalo? Dávám tři, protože si myslím, že jsem chvílemi nedávala moc pozor, takže mi mohlo něco zajímavého uniknout. Ale asi to není něco, k čemu bych se chtěla někdy znovu vrátit.
Abych řekl pravdu, tak jsem měl trochu problém se do knihy začíst, ale jak se začal příběh rozvíjet měl jsem zase problém knihu odložit a poslední cca 100 stran ani nebudu povídat. Hned jdu na další knihu
Krev Elfu, prvni roman ze sagy Zaklinace. Zapletky jsou originalne vymyslene. Rozuzleni neni vzdy podle planu a radosti ctenare. Propletenost intrik postav je neskutecne propracovana. Kdyz si myslite, ze se vladce zeme bavi s druhymi o problemech v zemi, nebo moznych zmenach, ktere nejspis nebudou mit hlubsi vyznam. Pripadne nahodny sedlak pronese pradavnou legendu, kdy pan Sapkowski chce "uvolnit" pribeh Zaklinace. Tak ona rozmluva/legenda ma zasadni vliv na dalsi propletenost pribehu. Neskutecne propracovany svet. Nejoblibenejsi cast knihy - Yarpen Zigrin, karavana a ogari. (miluju Moravskou mluvu trpasliku od pana Komarka).
Velká spokojenost. Většina postav dostala prostor a staly se brilantní.
Na mne neber ohled. Zklamala jsem tě… ve všem. Byla jsem… Byla jsem tvou chybou. Ničím víc.“
„Beru ohled i na chyby,“ řekl těžce.
„Nevymažu je ze života ani z paměti. Nesvádím je na nikoho jiného. Důvěřuji ti, Triss, vždy ti budu věřit. Nezklamalas mne nikdy. Nikdy, věř mi.“
Jen co je pravda povídky mě už začaly lést pěkně krkem takže jsem uvítala příběh který je rozsáhlejší, rozhodně nadchne více než krátké povídky.
Zpočátku se mi zdálo, že to nebude nic moc, ale ouha ono to něco je... Takže honem sehnat další díl...
Po zmateném začátku, kdy se vlastně seznamujete s jednotlivými postavami jsem se nechala vtáhnout do příběhu, který mě už nepustil. jsem ráda, že už je sága kompletně vydaná a nemusím čekat na další díl. S tím jak končí tento, by mě to ničilo :-)
Fantasy s lidskými postavami. Umí být protivné, mají své kladné i záporné stránky, každá je charakteristická takovým způsobem, že v dialozích Sapkowski ani nemusí psát, kdo má repliku na svědomí. Úžasný styl a svět, kterému čtenář postupně přichází na kloub. Autor na nás netlačí a my víme, že se dočkáme.
Zdejší svět je zajímavě načrtnutý, ale já ty mocenské boje nestíhám. O jednotlivých zemích se zvláštními názvy nic moc bližšího nevíme, a najednou se dozvídáme, že spolu všichni bojujou, že z toho bude vážnej globální konflikt, ale kdo, co, proč? Něco se o tom zprostředkovaně dozvídáme, řečí tam totiž všichni nadělají mnoho, ale přesvědčivé to pro mě příliš nebylo. Až příliš zblízka se k nám ale dostává bezkonkurenčně protivná Yennefer a s ní přichází laciná devadesátková erotika. Je tam ale naštěstí taky Marigold a trpaslíci nebo třeba redanský vládce, zkrátka zdroje vtipných průpovídek, takový záchytný body, díky kterým jsem to nejspíš dočetla.
Po mnoha letech jsem se podruhé vrátil k Zaklínači a po povídkách začal číst i román. Opět se mi vrátilo to nadšení z celého příběhu, z mistrného pera Sapkowského. Spletité a napínavé osudy Geralta, Ciri i dalších hrdinů prožívám stejně jako při prvním čtení před 21 lety (1998). Zaklínačův svět je prostě skvělý a já se hned pustím do dalšího dílu. 90%
přečteno opět po dvou letech. Za týden. Tentokrát mě to bavilo hodně, přistihl jsem se, že se těším na to, až se ke knížce budu moct na chvíli vrátit. Ale zase mě to nebavilo tolik jako kdysi. Geralta jsem měl zafixovanýho roky jako totálního borce, tady mi ale přišel docela nevýraznej (vlastně neměl ani tolik prostoru) a příběhově je to několik pospojovaných povídek, což nevadí, protože je to udělaný celkem zručně. Co se mi ale líbilo hodně, byly vztahy čarodějek k Ciri, to se povedlo hodně. A co zůstalo pořád stejný, to byl Sapkowskiho smysl pro humor, u scén s trpaslíky jsem se smál od ucha k uchu. Byť je pravda, že Abercrombie nebo Martin jsou o dost větší cynici. Jsem zvědavý, co Čas opovržení.
Tento díl se mi četl opravdu líp, konečně celistvý příběh, kde se mohu trochu zorientovat. Je to fakt zvláštně napsané, autorův styl psaní je na jednu stranu zdlouhavý ve vypravování i v některých rozhovorech.. Na druhou stranu jsou ty rozhovory něčím zajímavé ,promyšlené a vtipné - takže mě vrací do děje. Nic podobného jsem zatím nečetla, čte se mi to obtížněji než jiná fantasy,ale zároveň se ujišťuji, že tu sérii časem přelousknu celou.
Oceňuji autorovu fantazii a celistvost světa, tak jak si ho vymyslel. Jedna hvězdička dolů je kvůli tomu, že mám problém ztotožnit se a začít sympatizovat s nějakou postavou. Je jich prostě příliš mnoho. Postavy přicházejí a zase odcházejí, aniž by nějak silněji vstoupily do děje. A třeba v případě Yarpena Zigrina je to vyloženě škoda.
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Co se téhle knize nedá upřít, je solidně vystavěný příběh, realistická atmosféra a propracované postavy. Ačkoli se toho zase tak moc nestane, čtenář se dozví spoustu věcí o fungování světa, o výcviku zaklínačů a čarodějek, o lidech starší krve, o mocenském rozložení atd. K postavám si snadno najde cestu a užívá si jak napínavé, tak klidnější pasáže. Mám s touto knihou vlastně jen jeden problém, a tím je autorova fascinace ženskou sexualitou...prostě mi přijde trochu divné, aby se tak zásadně řešilo, jestli Ciri není v době menstruace při výcviku přetěžována, jestli už vykazuje "druhotné pohlavní znaky," jestli je panna a s kým se má vyspat....ne, že by to nebylo součástí života, ale proč se tomu věnuje tak velká pozornost? Snad mi to bude dávat po přečtení dalších knih nějaký smysl.