Krv elfov
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460054/bmid_krv-elfov-K11-460054.jpeg
5
5085
5085
Krv elfov je románovým pokračovaním poviedok o zaklínačovi a skutočným začiatkom fenomenálnej ságy o Geraltovi z Rivie. Geralt spolu s princeznou Ciri našli útočisko v tajomnom sídle zaklínačov. Učia ju tam narábať s mečom, no keď odhalia jej zvláštne schopnosti, zaklínači si musia na pomoc zavolať čarodejky. Ochrániť toto Dieťa Prekvapenia, bude ťažké – pátrajú po ňom totiž dobré i zlé mocnosti. Podľa proroctva totiž všetci vedia, že Ciri má zohrať rozhodujúcu úlohu v ďalších osudoch sveta…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2020
,
Lindeni
Originální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Člověk prý má zkusit všechno. Takže i já, i když už ne teenager, jsem se dala zlákat na fantasy. A musím říct, že po přečtení celé ságy jsem docela spokojená. Tohle dítě narozené z lásky sci-fi a pohádky se vydařilo.
Nedávno skončil seriál Hra o trůny. Nechci sahat autorům do svědomí, ale tu a tam se jistě inspirovali tímto dílem.
Tak, Geralte z Rivie, nakrm Klepnu, nalešti meče, doplň zásobu lektvarů, budeš mi dělat společnost na letošní dovolené. Tentokrát mi budeš šeptat své příběhy do ucha z audioknihy.
Se Sapkowskim mám velký problém. Nápady a fantazii má, to bezesporu. Ale nezvládá své nápady převést do psané podoby. Nezvládá popisy krajin ani postav. Ta kniha je tak strašně stručná. Ty holé osekané věty mne vyloženě iritovaly. To není autorův "rukopis", to je prostě nedostatek talentu. Ale v soubojích, to se najednou rozepíše, takže je to celé takové podivně nevyvážené. V dialozích se autor kolikrát nenamáhá napsat ani to "řekl Geralt", takže pak musíte dohledávat a odhadovat, kdo to vlastně mluví.
Co na knize naopak oceňuji, je humor. Některé pasáže mne vyloženě rozesmály (hlavně dialogy s Marigoldem). Oceňuji taky nakousnutí vážnějších témat jako je rasismus, xenofobie atd.
I přes vážné nedostatky mne kniha bavila a celkově se mi líbila. Objektivně si zaslouží 3 hvězdy, čtvrtá je za Marigolda a Yennefer.
Úvod ságy jako víno. Prožíváme smutná i veselá období lvíčete z Cintry, Geralta, Yennefer, Triss, Marigolda, Yarpena a do toho řadu dalších lidí i nelidí. Na pozadí se začíná pomalu ale jistě odehrávat nebezpečná partie.
Podobně jako u předchozích dílů se mi líbil i tento příběh, a určitě se mi daleko víc zamlouvá zpracování jednoho souvislého děje než styl povídek, kterým byli napsány první dva díly. V knížce bylo spoustu zajímavých kapitol od kterých jsem nemohla odtrhnout oči, ale bohužel se našli i ty části které mě opravdu nebavily, a už jsem si říkala kdy to skončí. To jediné mě nutí jednu hvězdičku ubrat...Ale i tak skvělé počteníčko;-D
Vynikající úvod do románu. Fascinující popisy tréninků na Kaer Morhem. Cítila jsem každý dopad kyvadla, sledovala, jak Zřídlo věští po vyprázdnění pohárů.
Předchozí knihy povídek byly super, ale zde začíná souvislý příběh a to je úplně jiný level ;-)
Výborná fantasy. Ale něco málo, ta jedna hvězdička, tomu chybi, nebo možná naopak přebývá.
Opravdu magické, napínavé, propracované s příměsí politiky a hrozby nadcházejících událostí.
První dvě povídkové knihy byly skvělé a konečně je tu sága a mně nezbývá než konstatovat, že pana Sapkowského obdivuji. Obdivuji jeho vypravěčský talent, způsob vyprávění a používaný jazyk. Jsem překvapena tím, že do fantasy knihy je možné zapracovat takové neduhy společnosti jako je politikaření, mocenské boje a intriky, rasová nesnášenlivost až genocida, a to celé podat v příběhu o malé princezně Ciri a zaklínači Geraltovi uvěřitelně a s humorem. Zaujalo mě také, že tato sága i povídky mají dostatek ženských hrdinek a že postavy mají své silné a slabé stránky, svoje pocity, modřiny na těle i na duši a dobré i špatné vlastnosti. Doporučuji všem milovníkům fantasy.
Genocida. Ekologie. Tajné služby. Mocenské intriky a snaha o nastolení řádu. Sapkowski mě nepřestává překvapovat svým rozsahem skutečného světa ve fiktivním fantasy, doslova si mnohdy dokážete zařadit, jak nějaká TV zpráva na počátku devadesátých let formovala mysl polského spisovatele k napsání určitých scén. Sapkowski rád přeskakuje, téměř střihově, jako ve filmu. Některé scény vás podmaní, některé jsou skoro o ničem. Téměř mě rmoutí, že musím hodnotit knihu samu o sobě, spíše bych uvítal, kdybych mohl finálně ohodnotit ságu jako komplet. Ale co, důležité je, že dlouholetý rest se konečně posouvá. Definitivně to není špatné čtivo a s každým dílem si nacházím mnoho drobností, co se mi na Zaklínači líbí. A začínám zastávat názor, který mě napadl už u druhé knihy, že si vás to podmaní nejspíše až s odstupem času a při opětovných čteních.
Třetí kniha a první román, byl opravdu povedený. Hlavní postavy jsou více přiblíženy čtenáři a jak zaklínači tak čarodějky mají hodně lidských vlastností :) Navíc konečně jsme se podíval na Kaer Morhen, takže směle do dalšího dílu.
Třetí díl mě Zaklínače mě konečně plně zaujal a zároveň nutil otáčet další a další stránky :-) Není to jako u předchozích dílů, kdy dočtete kapitolu a můžete knihu na týden odložit.
Určitě méně zajímavý díl než předchozí. Ubylo bojů proti nestvůrám, přibyla politika a válka. Nicméně to celé pro mě zachraňovala Ciri a její výcvik pod vedením Yennefer. Do dalších dílů se určitě pustím :)
Přestože je Zaklínač moje srdcovka a je moc hezky napsán, tento díl mě tolik nebavil. Byl ponurejší, neveselejší, plný politikaření a hrozící války. Centrálním tématem je péče o Ciri, která díky své urozené krvi může zamíchat mocenskými kartami. Akce nám zde oproti povídkám ubylo - zřejmě nejzábavnější zde byl souboj s říční žravuchou.
V předchozích komentářích jsem ještě opomněl pochválit skvělý překlad Stanislava Komárka, který se přechodníků opravdu nebojí. A trpasličí "hantec" Yarpena Zigrina a jeho ogarů byl naprosto neodolatelný. ;)
Sice první kniha v románové sérii Zaklínač, ale přesto doporučuji si nejprve přečíst povídkové sbírky. Budete pak mít větší povědomí o tom, jaký je vztah mezi Geraltem a Yenefer, nebo Geraltem a Ciri, dozvíte se o původu Ciri, o přátelství Zaklínače a Marigolda, válce s Nilfgardem apod.
Krev elfů je jen pomalým rozjezdem série, ale už na prvních stranách vás pohltí Sapkowskiho vyprávěcí um, který si dal velkou práci s každým detailem svého příběhu. Sledujeme zde zejména osudy Geralta, Ciri, Yenefer a Marigolda, které se zatím moc neprotínají. Stejně tak se tu teprve začínají objevovat náznaky různých pletich, ať už se jedná o čaroděje, panovníky nebo vznikající třenice mezi lidmi a nelidmi. Zatím můžete jen vytušit, že se sbíhá nějaká katastrofa, ale zatím nemáte ani tušení, koho toto soukolí semele na prach, a kdo přežije.
Klasika nejklasikovatější v žánru moderní fantasy. Ano, jsou zde trpaslíci, elfové a čarodějové, ale kromě nich je zde to, co v Tolkienovi nenajdete: vědecké bádání, univerzity, špionáž, intriky a sem tem nějaké to pohlavní jiskření. A taky moře chlastu, nevěstinců, zpěvu košilatých písní a dalších věcí, v jejichž popisování Sapkowski exceluje. Ano, na špinavé fantasy není dnes nic neobvyklého (viz Hra o Trůny), ale v 90. letech to bylo fakt zjevení - a to byla počítačová hra a Henry Cavill ještě hodně daleko.
K tomu všemu je to fakt pěkně napsané, při některých scénách jsem se musel smát nahlas (obvykle v nich tedy figurovali bodří ogaři trpaslíci), v jiných jsem byl naladěn na stejnou filozofickou notu s Geraltovou neutralitou a pohrdáním nad válkami mezi státy. I scény s výlučně ženskými debatami a tématy (zejména debaty Ciri a Yenefer) se zdají být dobře napsané, protože mě prostě bavily.
Je to pochopitelně docela jiné čtení než původní prehistorické povídky, které jsou spíš fantasy zpracováním středoevropských pohádkových příběhů, ale více intrik a politikaření z mého pohledu příběhu neškodí. V tom u mě Sapkowski došel na hranu až v Husitské trilogii, kde bylo intrikaření až příliš.
Nešlo o moje první čtení ságy, ale tentokrát ji dávám v podobě audioknihy načtené Martinem Fingerem. Jeho jemný hlas mi nejdřív k zaklínači neseděl (a musím říct, že jsem si nezvykl na některé jeho výslovnosti, zejména Geralta "z Rivié"), ale nakonec jsem ho přijal a vychutnal si změny jeho intonací při střídání postav.
100%!
P.S. Hledáš-li spravedlnost - najmi zaklínače. (Nápis na zdi Právnické fakulty University v Oxenfurtu)
Hodně dlouho jsem kolem tohoto "Must read" díla chodil. Přesto, že je to považováno mnohými za klenot, za povinnost čtenáře fantasy, za žánrové zlato. Asi jsem podvědomě věděl, že mně to úplně nedostane...
Ale ne, ne že by to bylo špatný. Spíš jsem to měl číst před 20 lety. Co se celému fenoménu nedá upřít je, že Sapkowski bravurně a detailně vykreslil svět Zaklínače a dá čtenáři, aby se s postavami ztotožnil a v jeho světě s nimi žil. U některých fantasy děl se mi stává, že skoro dokážu uvěřit - tady jsem to úplně nedokázal. Příběh je poměrně přímočarý, předvídatelný, psaný jednoduše... Ale abych férově zhodnotil kompletní ságu, budu muset dojít až k poslední větě a to mne čeká ještě dlouhá cesta, která se doufám bude jen zlepšovat.
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Po přečtení prvních dvou povídkových knih o Zaklínači jsem si dal trochu načas, než jsem se pustil do první knihy z pětidílné ságy, protože nemám moc rád příběhy roztahané na větším počtu knih, jenže v případě zaklínače Geralta to byla určitě chyba. Na rozdíl od údernějších povídek se tady děj rozjíždí pozvolna, první půlka knihy pojednává o pobytu zaklínače a Ciri na základně vědmáků Kaer Morhen. Postavy trpí značnou užvaněností za účelem seznámení čtenáře se situací v okolním světě a o jejich postoji, ale vše je zabaleno do malebného jazyka vypravěče a příjemně se to čte. Druhá půlka je nicméně zajímavější, Geralt se vydává na cestu a pod meč se mu připlete kdejaká nestvůra, nebo protivník. Je poznat, že tahle kniha je první z pětidílné ságy, autor rozehrává velkou partii a rozestavuje postavy jako figury na šachovnici, aby měl co nejvýhodnější pozici v další části hry.