Krvavý Bronx
* antologie
Nejlepší autoři z nakladatelství Host a Druhé město napsali text na motivy z „černé kroniky“, a tak vznikla obsáhlá povídková antologie s názvem Krvavý Bronx. Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká. Všechny ty zprávy a zprávičky ovšem pocházejí z druhé poloviny 19. století – a jasně ukazují, že velký nepokoj a sociální drama nesla v sobě tahle městská část už v časech, kdy se jí ještě říkalo prostě Cejl. Vraždy, krádeže, nelegální potraty končící smrtí, otrava lékárenským jedem, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, skoro pokaždé životy žité na hraně existence. Dohromady poutavý svět pojednaný autory, jejichž prostý výčet nepotřebuje další komentář: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda či Petra Soukupová. A v jejich podání minulost světa, který stále čeká na svou šanci.... celý text
Přidat komentář
Nedočteno. Zaujala mě hned na začátku historie Cejlu, ale jakmile přišly povídky tak jsem to vzdal. Čekal jsem drsné skutečné kriminální příběhy z dnešní doby a ne nějaké četnické humoresky. Má někdo vůbec odvahu napsat co se skutečně na Cejlu děje, aniž by se bál osočování Romey z rasismu? Zajímá -li vás Cejl, tak je lepší číst Brněnskou drbnu a jiné brněnské noviny.
Pokud to budu hodnotit jako celek, neurazí, nenadchne. Na relax dobré, ale lehce zapomenutelné.
Nemám zvládnuté všechny povídky, ale spíš se k této knize vracím jenom, když si chci dát mezi pauzu na další knihu... přečtu si jednu, dvě povídky a příjemně mě pobaví. Každá má svůj osobitý styl - některé autory poznáte i kdyby se pod povídku nepodepsali. Fajn zpříjemnění dne.
Audiokniha.
Skvělý výběr povídek a velmi dobrý výběr autorů. Asi nejvíce se mi líbily povídky: Turbína a mordýrna, Mladý pošetilec a Elév. Ostatní nebyly špatné, ale některé se mi líbily méně.
Popravdě řečeno mě knížka moc nenadchla, asi jsem si pořádně nepřečetla anotaci. Čekala jsem od detektivních povídek něco jiného. Některé mě samozřejmě moc bavily, hodnocení ale dávám knížce jako celku.
Na knížku jsem se chystala dlouho a očekávání jsem měla asi veliká. Některé povídky jsou super, některýma jsem se prolouskávala horko těžko, ale asi i hodně záleželo na tom, z jakého článku konkrétní věc pochází.
Cejl nebo Bronx je místo, o kterém se tradují legendy a i když nejsem rozený brňák, jeho atmosféra mě prostě baví.
Knížka celkově fajn, ale na Brnox to prostě nemá.
Moje hodnocení: 7/10
Směs banálního a bizarního. Oceňuji nápad přinést do okolí Cejlu literární život, historickou předmluvu i inspiraci v podobě dobových článků, na základě kterých jednotliví autoři tvořili své povídky. Výsledek je ale dosti nevyrovnaný. Ke čtenáři se dostane široká paleta textů od klasických příběhů historií inspirovaných přes nějaké to zasazení do současnosti, které mě ve všech případech zklamalo, špetky fantasy (Jan Němec - Obolos) nebo hmyzí kafkárny (Václav Kahuda- Využili zatemnění) po "stančíkoviny" hutného kalibru. A musím přiznat, že čím bizarnější povídka byla, tím víc mě bavila. Když pominu klasického Stančíka (Turbína a Mordýrna), který nijak nezklamal, tak mě potěšili dva jeho "epigonové" v podobě Michala Sýkory (Závodčí Bruch) a Ondřeje Hübla (Elév). Nejvíce mě v celé sbírce zaujal Michal Konečný (Jeden den Eduarda Pospíšila), který jako historik velmi dobře spojil reálné dějiny Brna a jeho postavy s dostatečně nevšedním a zajímavým příběhem.
Zároveň musím velmi pochválit ilustrace knihy. To jsou doslova umělecká díla. Nebyla někde vystavena? Šel bych se na ně teď už se znalostí Krvavého Bronxu podívat... A vlastně celá kniha by se dala rozehrát jako site specific divadlo. Kraťasy jako Mladého pošetilce od Aleny Mornštajnové nebo Krále Cejlu od Martina Reinera bych si dokázal představit jako součást nějakého pouličního festivalu.
Některé příběhy zaujaly, některé vůbec, úplně mě to nevtáhlo, ač nápad to byl zajímavý. Neupoutalo..
Se zájmem jsem si přečetla začátek o historii Cejlu, také původní novinová oznámení, ale u povídek jsem se trochu trápila a některé nedočetla.
Nejsem Brňanka, ale jsem s tímto městen spjatá téměř dvě dekády. Na Cejl jsem zavítala málokdy, slyšela o něm ledacos, takže mě Krvavý bronx lákal k přečtení víc než dost. A jak to tak bývá, něco se mi líbilo více, něco méně. Nezklamaly mne Tučková s Dvořákovou, Stančík opět skvělý bizár, už si od něj musím přečíst nějaký ten románek - toto trio je můj top. Od Mornštajnové to byla má první povídka a je to takový její standard, byť kapku slabší než v románech, stejně tak Soukupová. Nováčci, kteří mě překvapili, byli Bellová se Sýkorou. Její příběh byl plný naléhavosti a smutku, jeho úsměvný se zajímavou pointou. Zbytek mi trochu splýval, anebo bohužel nudil. Nápad byl skvělý, zpracování u některých pokulhávalo, grafická úprava mě moc nezaujala. Co mě ještě potěšilo, bylo použité nářečí a slang v některých povídkách, já tu našu řeč fakt možu. ***1/2
Skvělý nápad a krásně zpracovaná kniha. Kvalita povídek a styl se samozřejmě u jednotlivých autorů liší. Oblíbenci zklamali, neznámí překvapili. Pravděpodobně by se příběhy mohly odehrávat kdekoliv jinde, Cejl jim ale slušel. Povídky samotné bych hodnotila na 3 hvězdy. Doporučuji číst novinové výstřižky až po přečtení dané povídky. Pokud přečtěte předem, jak jsou u povídek uvedeny, příběh ztrácí na zajímavosti. Hvězdu navíc za Úvod, grafiku, ilustrace a medailonky autorů. Krásný soubor po všech stránkách, který Vás nevystřelí do vesmíru, ale nebude ztrátou času. Brňákům bude určitě srdci blíž.
Skvele provedeny napad - vystihnout atmosferu tak specifickeho prostredi jako je brnensky "bronx" serii kratkych povidek. Moc povedene, bavilo me po celou dobu cteni, vrele doporucuji.
Miluji Brno a mám ráda povídky. V této knížce se mi většina líbila moc, pár méně a jen jedna ne. To u povídkových knížek moc často nebývá. Zasazení příběhů do mně známého prostředí a u všech spisovatelů hravé pointy. Jo.
Skvělá povídková antologie propojující historii nevalně proslulého Cejlu se současnými českými autory. Sbírka se může pochlubit neuvěřitelnou rozmanitostí, díky které je sbírka povídek skvělou ukázkou současné české tvorby, ve které si každý čtenář najde své oblíbence a oblíbenkyně.
Antologie je neskutečně rozmanitá; střídají se formy vyprávění, doba, do které je povídka zasazená, nářečí s hovorovou češtinou, vážný příběh s úsměvnou ironií osudu. Kromě jedné nebo dvou povídek kdesi uprostřed mě každý kousek něčím zaujal a bavil, nápaditým zpracováním, zápletkou, jazykem, některé se prostě jenom velmi mile četly.
Líbily se mi zveřejněné předlohy - novinové články, stejně jako medailonky o autorech na konci každého dílka. Ty jsem nakonec zařazovala vždycky před samotnou povídkou, lépe se mi četlo, když jsem si umělá představit, z čí pera povídka vyšla. Zároveň pro mě antologie byla hezkým představením a přehledem českých autorů.
Příhody nebyly tak drastické, jak jsem čekala. Čtení bylo ideální dávkovat po večerech před spaním jako takové dospěláčtější pohádky.
Krvavý BRONX je jednoduše skvělý a to v mnoha aspektech. Počínaje nápadem, kdy se veškeré dění odehrává v okolí brněnského Cejlu, dále dobovými novinovými notickami, které tvoří předlohu k části vyprávění jednotlivých povídek, také velmi zajímavý výběrem autorů a nakonec dokonalým výtvarným a grafickým zpracováním celé knihy.
Ačkoli nejsem pravá brňanda, tak můj celý život je s Brnem úzce svázán - rodinně, studijně, pracovně a poslední dobou i literárně. Můžu doporučit dílo Kateřiny Tučkové Fabrika, která se odehrává ve stejné lokalitě, protože na Cejlu a v jeho širším okolí stály tkalcovské fabriky a žili tam místní dělníci. Tím, že lokalitu dobře znám, bylo pro mě čtení o to sugestivnější. Ne všechny povídky mají stejně vysokou úroveň, některé se mi líbily více, některé méně, ale jako celek je to perfektní. Jedna z nejpovedenějších knih, kterou jsem tento rok měla v rukou.
S radostí doporučím!
Jsem trochu v rozpacích, jak knihu hodnotit... Některé povídky byly mistrovské, ale některé nedávaly snad vůbec smysl, těžce se četly a neviděla jsem vůbec souvislost s místem nebo i novinovým článkem (tím narážím na předposlední povídku)... Zároveň jsem nepochopila koncepci té poslední, všechny povídky byly vedeny v nějakém časovém úseku naší historie, jen tenhle příběh se zase musel vymykat ostatním... Bohužel snad ty nejhorší povídky byly umístěny jako poslední, a tak možná proto, mi trochu zkazily pohled na celou sestavu...
Část díla
Cejchy Cejlu
Divocí koně aneb kdo to byl Yankton Bill?
Elév
Fajnová frajlenka
Jeden den Eduarda Pospíšila
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Knihu jsem sháněla pro kamarádku, podařilo se v antikvariátu, a tak jsem si ji taky přečetla. Cejl znám, takže kousek historie jsem ráda přečetla. Povídky autorů zvučných jmen byly inspirovány články z černé kroniky dobových novin. Problém je v tom, že já nejsem povídková, přesto jsem dočetla, abych věděla, jak se s tím jednotliví autoři propašovali. Mě osobně nejvíc oslovila Fajnová frajlenka.